Sdružení přátel Pardubického kraje

Propojenost spolusouvislostí Chlumecka a Pardubicka


11.10.2016 Prvního května byla uskutečněna turistická vycházka okolím Chlumce nad Cidlinou nazvaná „Přes Písek na Sedláka“. Turisté KPP prošli zdánlivě „obyčejná“ místa jako je obec Písek, došli k ruinám statku Oktaviánov, prošli kolem bažantnice lokalizované na území zaniklé obce Luhy v Lužském polesí, míjeli hřebčín v Ostrově, někteří došli k památníku selského odporu a nakonec se všichni sešli v pivnici U Vacků. Většina turistů si cestou na nádraží ČD zkrátila nádherným zámeckým parkem.
Občas se mi v mysli vybaví útržek textu, který jsem kdysi dávno četl o efektu motýlích křídel: „Mávnutí křídla motýla na jednom konci světa prý může způsobit tajfun na konci druhém.“ Vše je jaksi pomíjivé a časem jsem pozapomněl zdroj dané myšlenky. Propojenost souvislostí však existuje, vše jaksi souvisí se vším. Časem se táhnou nitě historie ze současnosti do minulosti a zpět, ale i vpřed do budoucnosti. O tom, že všechno je propojeno se vším nemůže být pochyb.

Hned na začátku naší vycházky se přesvědčujeme o propojenosti jednoho z nejmocnějšího rodu České koruny – Pernštejnů i s obcí Písek. Přestože páni z Pernštejna původně pocházeli z jihozápadní Moravy, významně ovlivnili hospodářství a utváření krajiny na Pardubicku. Zejména na přelomu 15. a 16. století. Soustavy rybníků a zavodňovací struhy přetrvaly do dnes. Z historie obce Písek víme, že roku 1521 byl Písek společně s Představlky prodán Vojtěchovi z Pernštejna (4.4.1490 – 17.3.1534). Vojtěch byl „posedlý“ zakládáním rybníků, protože ryby byly postním jídlem a jistě bylo skvělé pořádat postní hostiny. Pustil se tedy do budování soustavy rybníků i zde na Chlumecku. Vybudovány byly rybníky Velkochlumecký (190 ha), který sahal až k západnímu okraji obce, následovaly rybníky Písecký (114 ha) a Kosický (162 ha). Roku 1547 postoupil Jan z Pernštejna panství Chlumec císaři Ferdinandovi. Sedmdesát let po výstavbě rybníků, docházelo k silnému podmáčení píseckých pozemků, neboť katastr byl ze tří stran rybníky obklopen. Písečtí se pokusili žádat o nápravu stížním listem císaři roku 1591. Byl to v té době mimořádný důkaz odvahy poddaných. Bohužel, stížnost vrchnost zamítla s tím, že poddaní mají řádně čistit náhony. Poddaní sedláci projevili svou odvahu opět o dvě a půl století později ve dnech 24. – 26. 3. 1775. Jak to dopadlo je zřejmé z ustáleného rčení: „Dopadli jak sedláci u Chlumce.“ Jednu z mnoha epizod selských bouří připomíná památník u silnice mezi Chlumcem nad Cidlinou a Novým Městem nad Cidlinou.
Z výše uvedeného je zřejmé, že rybníky začaly po nějakých necelých sedmdesáti letech prosakovat. Pokud vezmeme na zřetel usilovné odvodňování vlhkých luhů v 60. a 70. letech minulého století, můžeme předpokládat, že v brzké době neopravované meliorace doslouží a v minulosti „ošetřené“ pozemky začnou opět vlhnout. Voda si svou cestu najde a vrátí se opět do kraje.
Cestou tajemným Lužským polesím opředeným legendami bylo nemožné si nepovšimnout kapličky, stojící v blízkosti taktéž nepřehlédnutelného památného stromu – dubu letního (Quercus robur), pojmenovaného Kráska. V dolní části kapličky se nachází nápisová kamenná deska opatřená textem:

„Tuto kapličku nechal Oktavián hrabě
Kinský z Chynice a Tetany c.k. komorník
dědičny nejvyšší zemsky přídvorník v Čechách
dědičný říšský rada pan nad Chlumcem
a.t.d. se svou chotí Anežkou hraběnkou
Kinskou v měsíci květnu r. 1863 vystavěti“
Prošli jsme Lužský lesem s bažantnicí a míjíme hřebčín Ostrov – Equus Kinsky. Hřebčín je orientován na chov chlumeckých žluťáků a plaváků. Připomeňme si klíčovou postavu rozvoje chovu koní a dostihového sportu ve východních Čechách – Oktaviána Kinského (13.3.1813 – 1896). Mimo jiné to byl vášnivý lovec. V roce 1836 uspořádal první parforsní hon v Čechách v anglickém stylu. V témže roce se 29. února v Anglii běžela první Velká liverpoolská. Inspirovaný liverpoolským dostihovým kláním nechal Oktavián Kinský v roce 1843 vybudovat na chlumeckých lukách, snad na místech kudy jsme procházeli, závodiště a o tři roky později, v roce 1846, se tu konaly první dostihy v království Českém podle anglických pravidel, včetně steeplechase. Kinský je vyhrál na hřebci Caesar. Přechodem od honů k překážkovým dostihům se podílel i na vzniku Velké pardubické. Společně se dvěmi dalšími šlechtici založil v roce 1874 dlouhou tradici Velké pardubické. Z chovu koní Kinských pochází řada vítězů Velké pardubické: Magyarád 1897, 1900, Sláva 1899, Pohanka 1931, Norma 1937, Nestor 1966. Velkou proslulost chovu Kinských získala klisna Norma, když v roce 1937 v jejím sedle dokázala zvítězit ve Velké pardubické Lata Brandýsová (26.6.1895 – 12.5. 1981), jako jediná žena v celé historii Velké pardubické. Připomeňme si dlouhou historii dostihového sportu v Pardubicích. Jak je uvedeno výše, poprvé se Velká pardubická běžela v roce 1874. Ale již několik desítek let předtím se v Pardubicích a v přilehlých lokalitách konaly dostihové závody. Dostihová dráha v místech, kde se běhá dnes, byla oficiálně založena v roce 1856, kdy tehdejší Dostihový spolek pro pořádání dostihů v Čechách požádal obec Pardubice o postoupení pastvin i s lesíkem Cvrčkovem ke zřízení závodní dráhy. Dnešní podobu má závodiště od prvních poválečných let.
Naším cílem byl Chlumec nad Cidlinou. Nejstarší písemné zmínka o něm pochází z Kosmovy kroniky, váže se k roku 1110 a týká se vsi Lučice (dnes část Chlumce nad Cidlinou), u které vojska českého knížete Vladislava I. a polského krále Boleslava III. Křivoústého dorazila na protilehlé břehy řeky Cidliny. K boji tam však nedošlo, protože kvůli bažinatému terénu se žádná ze stran neodvážila překročit řeku.
Ve virtuální Wikipedii je u hesla „Chlumec nad Cidlinou“ chybně uvedeno, že v letech 1521 – 1547 zakoupil panství Jan z Pernštejna. Ve skutečnosti panství zakoupil v roce 1521 jeho bratr Vojtěch. Během života otce měl Vojtěch hlavní sídlo na Hluboké a psal se jako Vojtěch z Pernštejna a na Hluboké. Po smrti otce Viléma II. (1436 – 8.4.1521) se stal dědicem rodových statků a přesídlil do Pardubic. Po vzoru otce skupoval panství a rozšiřoval své vlastnictví. Chlumec nad Cidlinou se stal jeho druhým reprezentačním sídlem. Po jeho záhadné smrti 17. března, 1534, podle rodového ujednání připadlo panství Janu IV. zvanému „Bohatý“ (14.11.1487 – 8.9.1548). Jednalo se o dnes již zaniklý vodní hrad zřejmě založený v 15. století. Za vlády Pernštejnů byl přestavěn na redukovanou obdobu pardubického rondelu s velkými zemními baštami. Za třicetileté války (1618 – 1648) byl hrad zpustošen. V roce 1741 hrad vyhořel a chátral. V letech 1536-1543, za panování Pernštejnů, byl postaven děkanský chrám sv. Voršily pernštejnskou stavební hutí. Ve slohu kostela se mísí pozdní gotika a nastupující renesance. Kostel se nachází nedaleko Klicperova náměstí, mezi Husovou a Klicperovou ulicí. V oblouku portálu je umístěn erb Pernštejnů, hlava zubra s houžví v nozdrách.
Z daleka viditelnou dominantou Chlumce nad Cidlinou je barokní zámek pojmenovaný na počest návštěvy císaře Karla VI. (1.10.1685 – 20.10.1740) - Karlova Koruna. Nový zámek byl postaven na přání Františka Ferdinanda Kinského (1.1.1678 – 12.9.1741) v letech 1721 – 1723 a měl vyjadřovat postavení jeho rodu. Na realizaci se podíleli nejvýznamnější umělci té doby Jan Blažej Santini-Aichel (3.2.1677 – 7.12.1723) a František Maxmilián Kaňka (9.8.1674 – 14.7.1766). To je už ale jiná historie a jiné souvislosti.

GPS souřadnice: 50.1544031N, 15.4602619E

Autor: Jan Žižka
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2016








Předchozí článek: Svitavy slaví 760 let města
Následující článek: Pardubický Příhrádek by měl připomenout odkaz rodiny Vokolkovy


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 2/2020 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Podorlická údolí Husí krky
55 let Klubu přátel Pardubicka
Pardubice za Marie terezie
První Pardubický kraj



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Evangelický kostel ve SVRATOUCHU z roku 1783. Jeden z prvních evangelických kostelů u nás.

CHRUDIMSKO: Evangelický kostel v obci KROUNA od architekta Fr. Schmoranze.

ORLICKOÚSTECKO: Kostel sv. Vavřince ve VYSOKÉM MÝTĚ založený na skolnku 13. století.

ORLICKOÚSTECKO: ČESKOTŘEBOVSKÉ náměstí s morovým sloupem z roku 1706.

ORLICKOÚSTECKO: Dělostřelecká tvrz BOUDA u Králík.

SVITAVSKO: Fresky z 18. století na Loretánské kapli v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ.

SVITAVSKO: kostel Rozeslání sv. Apoštolů v LITOMYŠLI je nejstarším dochovaným sakrálním prostorem v Litomyšli

PARDUBICKO: Novorenesnační radnice na Pernštýnském náměstí v PARDUBICÍCH pochází z roku 1895.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml