Sdružení přátel Pardubického kraje

měla moje babička pravdu?


16.01.2024 Krátkou vzpomínkou bych se dnes rád vrátil k mojí babičce Aničce. Intenzívně jsem na ni zavzpomínal v noci ze 17. na 18. listopadu 1989. Proč? Tuto noc a v této době jsme příliš ještě nevěděli co se děje. Tak a teď ta babička. Říkala mi ještě jako klukovi, že si dobře pamatuje, že před válkou (a protože zažila obě, nevím, kterou měla na mysli) se na obloze objevila červená, tedy krvavá polární záře (severní polární záře – aurora borealis) a co pak nám všem válka přinesla, ví dnes každý. Výskyt tohoto, v našich zeměpisných šířkách, vzácného jevu potvrdil pan Bohumír Anderle z Poličky a doložil to i kopií „Zápisníku“ z třicátých let minulého století – viz text k datu 21.1.1938. A teď si prosím představte mou hrůzu, když mě 18. 11. 1989 asi ve 2 hodiny ráno vytáhl z postele červený jas takové síly, že by se dalo venku nejen číst, ale krajina byla vidět široko daleko. Možná, že spím! Ale ne! Došel jsem až ke kostelu (ve Zdechovicích), což je procházka asi kilometrová a bylo to všude! Protože bylo trochu zamlženo, nebyla vidět jen záře, ale v rudém oparu tonul celý viditelný svět.

Teď otázka v nadpisu – měla babička pravdu? Nepřipraveni jsme se otevřeli světu, ale také lumpárnám, a tedy také lumpům. A v poslední době se k tomu ještě připojil konflikt na Ukrajině.
A co jsem tehdy udělal já? Nic, ani foťák jsem si nevzal. Nazítří jsem se začal poptávat po kamarádech, zda o tom vědí-nic asi to všichni zaspali. Při přípravě tohoto článečku jsem v květnu 2021 požádal o vyjádření Český hydrometeorologický ústav v Hradci Králové a paní Mgr. Stanislava Kliegrová, Ph.D. mi odpověděla mailem, který přikládám. Kromě toho se mi podařilo na internetu najít v Novinkách.CZ článek, který celý jev potvrzuje a ještě uvádí, že, cituji: “ Dokonce někteří pověrčiví lidé těmto úkazům navzdory jejich skutečné podstatě přisuzují vliv na revoluci v roce 1989.“ konec citátu. V obou zdrojích informací se zmiňují astronomické jevy dva. Tím druhým je úplné zatmění měsíce. Možná, že kombinace zamlžení polární záře a zatmění měsíce, dalo vzniknout mimořádně magické situaci v atmosféře a jej jen škoda, že nemáme žádný snímek. Možná však se najde někdo, kdo také pochodoval venku a focení si doma nenechal.

GPS souřadnice: 50.0129061N, 15.4694739E

Autor: ing. Robert Chutic
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2023






Předchozí článek: Historický most Červeňák promlouvá k dnešku
Následující článek: Kraj vypsal výběrové řízení na vybudování reprezentativního sálu na pardubickém zámku


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2024 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Rabštejnská Lhota
Mladkovská vrchovina
Průzkum na Šibeničním vrchu
Pardubické kostely



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Jeden tzv. hrobodomů v LEŽÁKÁCH. Součást pietního místa Ležáky, obce vypálené nacisty 24.6.1942

CHRUDIMSKO: Poutní raně barokní kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů v LUŽI.

ORLICKOÚSTECKO: Litomyšlská brána ve VYSOKÉM MÝTĚ je zbytkem městského opevnění.

ORLICKOÚSTECKO: Kostel sv. Jiří v DOLNÍ ČERMNÉ

ORLICKOÚSTECKO: Náměstí v JABLONNÉM NAD ORLICÍ.

SVITAVSKO: Zadní trakt MORAVSKOTŘEBOVSKÉ radnice z konce 15. století

SVITAVSKO: Sgrafita zhotovená podle Váchalova Krvavého románu na domě čp. 127 v LITOMYŠLI.

PARDUBICKO: Uličky Starého města v PARDUBICÍCH.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml