Sdružení přátel Pardubického kraje


Vlastivědné listy Pardubického kraje 1/2024




18.04.2024 Ing. Bohumil Modrý, vynikající hokejový brankář, byl hvězdou čs. poválečného sportu. Roku 1948 dostal dokonce nabídku do NHL. Jeho kariéru a šťastný rodinný život narušil však roku 1950 nezákonný politický proces. Spolu s dalšími spoluhráči byl obviněn ze špionáže a velezrady a odsouzen na 15 let vězení a nucených prací. Pracoval v uranových dolech, což mu narušilo jeho zdraví. Své rehabilitace se nedožil, zemřel v roce 1963 v pouhých 46 letech. Dne 3. října 2023 uvedla Česká televize dokumentární film R. Vávry, kde na svého otce B. Modrého dojemně vzpomínala jeho dcera Blanka žijící dnes v zahraničí. Čestný a inteligentní člověk a vynikající sportovec se stal obětí komunistického režimu.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2024



18.04.2024 Všechny naučné stezky v králické pevnostní oblasti jsou postupně vybavované informačními tabulemi s fotografiemi, plány a texty v pěti jazycích (česky, anglicky, německy, francouzsky a polsky). Díky tomu se návštěvníkům dostává všech relevantních informací o daném pevnostním objektu či místě. Ani cizinci nejsou ochuzeni o informace, které zpřístupňují historii a technicko‑taktická data objektů čs. pevnostního systému z let 1935–1938. Naučná stezka Betonová hranice je nejrozsáhlejším naučným okruhem v oblasti a měří 15 km. Nachází se v západní polovině Králické pevnostní oblasti, její začátek a konec leží v obci Mladkov a trasy vedou k Muzeu čs. opevnění – dělostřelecké tvrzi Bouda. Stezka je vedena tak, aby umožňovala několik možných délek okruhů – obě větve naučné stezky (jižní a severní) jsou na několika místech propojeny.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2024



18.04.2024 Odpověď na otázku nebyla tak snadná, jak se na první pohled zdálo. Tradovalo se, že poličská šibenice stála ve středověku a ranném novověku na nejvyšším místě Šibeničního vrchu (kóta 615 m) v blízkosti dnešní sjezdovky. Nachází se tam totiž kamenná zídka, která byla dlouho považována za její pozůstatek. K vyřešení otázky přispěl až záměr Města P oličky. Město potřebovalo nalézt prostor, kde by bylo možné ukládat výkopovou zeminu. Takový se nabízel právě v místě, kde podle tradice stála šibenice. Před zavezením místa zeminou bylo nutné ověřit skutečnost, zda tu šibenice stála, aby při závozu zeminou nedošlo k jejímu nenávratnému poškození. V červnu 2019 proto archeologické oddělení Regionálního muzea v Litomyšli zahájilo archeologický výzkum, ve kterém po etapách pokračovalo až do roku 2021. V současné době se analyzují odebrané vzorky, zpracovává terénní část výzkumu a připravuje se podrobná publikace.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2024



18.04.2024 Poddanské město Česká Třebová bylo vrchním právním místem a to i pro okolní vesnice Dlouhou Třebovou, Helvíkov, Kunžvald (nyní Anenská Studánka), Lhotku, Ostrov, Rybník, Skuhrov, Třebovici a Zhoř. Tvořilo tak jakýsi právní okrsek. První zmínka o hrdelním a útrpném právu ve městě je popsána v nejstarší městské knize, kde se v roce 1444 píše o Machně, dceři Harbantově, když po smrti svého muže, popraveného za žhářství, křivé svědectví a falšování peněz, pomlouvala svého pána a právo. Pod pohrůžkou vyobcování z města, velké peněžité pokuty (10 kop míšenských) zaručené ručiteli svolila též Machna, pokud by se toto opakovalo, i k vyřezání svého jazyka. V témže roce 1444 žádal rychtář Třebovice o znovuoddělení hrdelního práva od třebovského a „pán náš i jich Jan s Šárova seděním na Lanšperce“ jim to povolil.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2024



18.04.2024 Táhlý hřbet známého východočeského pohoří Orlických hor při polské státní hranici je přibližně 50 km dlouhý, a proto není divu, že jej geografové dělí ještě do dílčích částí – tří podcelků. Názvy dvou nejvyšších – Deštenská hornatina (Velká Deštná, 1115 m) a Bukovohorská hornatina (Suchý vrch, 995 m) – poukazují na jejich horský ráz, kdežto Mladkovská vrchovina, vystupující mezi nimi a vrcholící Adamem (765 m), je sice o poznání nižší i menší, ale skrývá spoustu pozoruhodných a relativně dobře dostupných míst.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2024



18.04.2024 Ještě nedávno nebyla zřícenina hradu nad Rabštejnskou Lhotou z cesty lesem ani vidět. V minulosti bylo několik pokusů o její záchranu, ale výsledky má až ten poslední. Na něm se domluvili před deseti lety tři kamarádi, kteří od Lesů České republiky koupili vršek kopce se zříceninou a hromadou kamení. Během let se k nim průběžně přidává na 80 lidí, kteří tráví svůj volný čas obnovou kulturní památky původně z poloviny 14. století. Významně jim dotacemi pomáhá i P ardubický kraj.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2024



18.04.2024 Střední průmyslová škola v Chrudimi si letos připomíná 125 let svojí existence. Je celkem dobře známo, že škola byla založena v Pardubicích a její původní budova na Náměstí Čs. legií sloužila škole do roku 1951. Dodnes je užívána ke školským účelům.
Kromě této budovy je asi jediným hmotným předmětem, který vznikl při založení školy v roce 1899 a dodnes je využíván ke svému původnímu účelu, Pamětní kniha c.k. státní průmyslové školy. Desky knihy jsou provedeny dobově v secesním duchu a zdobí je jediný nápis, letopočet 1899. Projdeme k výročí školy stránky této knihy a připomeneme alespoň některé zápisy.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2024



18.04.2024 Nejstarším pardubickým kostelem je dodnes stojící kostel Zvěstování Panny Marie, který se nachází v centru města na dnešním Komenského náměstí. Kostel před rokem 1359 nechal postavit arcibiskup Arnošt z Pardubic. Byl prvním pardubickým farním kostelem „města nového“ založené jeho otcem. Roku 1532 přemístil Vojtěch Pernštejna faru k většímu bartolomějskému kostelu, do staré fary umístil klášter minoritů, jimž slíbil postavit větší budovu.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2024






Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2024 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Rabštejnská Lhota
Mladkovská vrchovina
Průzkum na Šibeničním vrchu
Pardubické kostely



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Unikátní skanzen lidových staveb Betlém v HLINSKU.

CHRUDIMSKO: Kašna uprostřed náměstí ve SKUTČI.

ORLICKOÚSTECKO: Novogotická kaple Panny Marie z konce 19. století v LANŠPERKU.

ORLICKOÚSTECKO: Náměstí v ČESKÉ TŘEBOVÉ s kašnou a starou radnicí.

ORLICKOÚSTECKO: Dělostřelecká tvrz BOUDA u Králík.

SVITAVSKO: Kostel sv. Ducha v JAROMĚŘICÍCH.

SVITAVSKO: Zřícenina hradu SVOJANOV.

PARDUBICKO: Barokní kostel sv. Máří Magdaleny v LÁZNÍCH BOHDANEČ.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml