Sdružení přátel Pardubického kraje


Vlastivědné listy Pardubického kraje




15. 05. 2009 Je skutečností, že osídlování našich měst i neobdělávané krajiny, a zvláště těžba rud, patří do časů prvních českých králů, kteří do Česka zvali Němce. Česko-německé soužití je pradávné a byla doba, kdy se Němci museli naučit povinně česky, pokud žili ve městě. Němčina i čeština byly používány současně od doby příchodu kolonistů. Bohužel, nastala doba pobělohorská, která nařizovala používání němčiny. Mnozí lidé tak přestali používat český jazyk . vzkřísilo jej teprve osvícenství. Přesto řada členů obou národů znala oba jazyky. Před nástupem Marie Terezie nastala prakticky doba (asi jako Pražské jaro), kdy naši i zahraniční pobělohorští stavové pochopili, že český národ si rozumí více s Bavory než s Rakušany. Nabídli Korunu kurfi řtu bavorskému Albrechtovi. Rakušané však zasáhli vojenskou mocí!
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2009



15. 05. 2009 Významnou, třebaže pozapomenutou osobností v dějinách našeho kraje byl v 19. století působící katolický kněz a český matematik Václav Šimerka. Je vhodné právě v tomto roce připomenout osobnost tohoto kněze a matematika ze dvou důvodů. Jednak v souvislosti s historickým výročím (890 let od první historické zmínky) východočeské obce Jenišovice, kde Šimerka větší část života působil; jednak v souvislosti s historií jednoho z nejstarších spolků u nás, a to Jednoty českých matematiků (dnes Jednoty českých matematiků a fyziků), který si připomíná 140 let svého trvání. Šimerka byl v roce 1869 jedním ze spoluzakladatelů této organizace.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2009



09. 04. 2009 Jihovýchodně od Ústí nad Orlicí se v Čermné 17. března 1899 narodil v rodině obchodníka Cyrila Pecháčka dlouho očekávaný syn Cyril. Základní vzdělání Cyril získal v místní škole, jeho velkým kamarádem zde byl Jindřich Štýrský, pozdější posluchač Akademie výtvarného umění. U Cyrila se brzy projevilo hudební nadání. Jeho otec však předpokládal, že po něm převezme živnost. Na doporučení pana učitele však u Cyrila zvítězila hudba. Velmi nadaný žák odešel v roce 1914 studovat do Prahy na konzervatoř.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2009



09. 04. 2009 Při svých toulkách podhůřím Orlických hor jsem mimo jiné navštívila i obec Těchonín. Byla jsem tu již dříve na návštěvě, ale teď jsem ji se zájmem prošla celou. Mým výchozím bodem byly Vlčkovice, obec pod "Adamem" při silnici spojující Pastviny a Mladkov. Polní cestou jsem vystoupala na kopec, kde se mi otevřely krásné výhledy. Nade mnou se napravo vypíná vrch "Studenských skal", zalesněný hřeben, táhnoucí se od Vlčkovic po Studené. Vlevo dole, je velké údolí, ve kterém teče Tichá Orlice a u ní obec Celné-Těchonín s kapličkou. Nad obcí se vypínají zalesněné kopce a v dáli je silueta pásma "Králického Sněžníku". Z polní cesty jsem sešla na silnici a touto dolů s kopce do Celného-Těchonína. Na křižovatce jsem odbočila vpravo a pokračovala do Těchonína.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2009



09. 04. 2009 Ačkoliv by se mohlo zdát, že Česká Třebová a Pardubice mají pramálo společného, opak je pravdou. Obě dvě města totiž leží na železniční trati Praha - Česká Třebová, obě dvě města leží podél chráněné trasy kanálu Dunaj-Odra-Labe, obě dvě města byla v době zlatého věku majetkem Pernštejnů. Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera má v České Třebové dislokované pracoviště a v neposlední řadě obě města spojuje postava Ing. Jana Pernera, projektanta trati z České Třebové do Kolína.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2009



09. 04. 2009 Ing. arch. Vl.Rozehnal, autor článku "Co má Česká Třebová společného s Pardubicemi", který naleznete na jiném místě těchto Vlastivědných listů, nám poskytl kopii dopisu primátorovi Pardubic Jaroslavu Demlovi, ve kterém navrhuje první etapu úpravy prostoru před hlavním nádražím, který nese jméno Ing Jana Pernera. Impulzem k tomu byla architektu Rozehnalovi zkušenost s plánovanou velkorysou přestavbou přednádraží v České Třebové, kde bude mimo jiné i centrální podzemní parkoviště.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2009



02. 04. 2009 I malé firmy (drobní živnostníci) tvoří dějiny pardubického novodobého podnikání. Výčet druhů jejich podnikání vytváří bohatý "živnostenský kolorit", který doplňuje historii pilířů pardubického podnikání, velkých průmyslových podniků, jejichž historie je ovšem většinou již detailně (pokud to dovolily historické prameny) zpracována. Torzovitost a mnohdy naprostá absence historických pramenů malých firem, činí sledování jejich úplné historie takřka nemožnou. Některé z firem měly vpravdě "jepičí" život a z jejich činnosti zůstalo mnohdy jen pár výrobků, uchovávaných většinou v soukromých sbírkách (v lepším případě v soukromých archivech) nebo několik inzerátů v tehdejším dobovém tisku. Chybí například detailní sledování jejich korespondence, která se v archivech zachovala opravdu zlomkovitě. Ve většině případů odpadá i reálná možnost výpovědi svědků, buď přímo bývalých majitelů živností nebo blízkého příbuzenstva (případně zákazníků). Důvod je jediný - sledované firmy (lépe řečeno pokus aspoň o jejich oprášení pod letitým nánosem historie) existovaly v době meziválečné, válečné, s krátkým přesahem do doby poválečné.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2009



02. 04. 2009 Samostatně podnikající žena byla dlouhou dobu ojedinělou záležitostí, která se v historii podnikání ovšem také velmi často přehlížela. Svět podnikání patřil především mužům, ovšem to zdaleka neznamenalo, že ženy se v podnikatelské sféře nevyznaly nebo se jí prostě a jednoduše vzdávaly. Již v dobách středověku se ženy podílely na řemeslnické a cechovní výrobě. V 15. a 16. století dokonce existovaly i výlučně ženské cechy, ovšem později byly ženy z řemeslné výroby zcela vyloučeny. Přesto i nadále patřily neodmyslitelně k veřejnému a hospodářskému životu. Stěží existoval kupecký dům nebo řemeslnická dílna, v němž by paní domu - a kde to bylo možné, i dcera - nemusely vydatně pomáhat. Dívky se však neposílaly do obchodnického učení a nemohly se účastnit ani řemeslnických zkoušek.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2009



20. 03. 2009 Úvodní poznámka:
Datum první písemné zmínky o obci Zdechovice je 1352. V roce 2007 však Římskokatolická farnost Zdechovice nechala vypracovat stavebně historický průzkum chrámu, z něhož vyplývá, že kostel ve Zdechovicích stál už ve 12. století, tedy o 200 let dřív, než se předpokládalo. Protože u nás kostel bez obce pravděpodobně neexistoval, lze se domnívat, že i historie obce je o hodně starší než se dosud uvádí. Vznik románského kostela ve Zdechovicích můžeme časově řadit do dob českého knížete Soběslava I (1125-1140) a jeho dětí, z nichž nejmladší Václav II český kníže z dynastie Přemyslovců (1137-1192) vládnul v l. 1191-1192. Pěkné, viďte?!
Ing. Robert Chutic, starosta obce Zdechovice
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2009



20. 03. 2009 "Voda Chrudimky plula svým korytem mile a vznešeně. Bylo však s podivem, jak rychle a mocně dovedla své vody zvednout, a to několikrát do roka, a způsobit zvláště na svém dolním toku značné škody. Jarní přívaly způsobovaly od nepaměti obrovské škody. Povodeň z 13. srpna 1880 byla skutečně nebývalá a ještě dnes jsou na domech v Chrudimi na několika místech značky, kam až voda v těchto dnech dosáhla. Právě tato povodeň byla impulsem k jednání o urychleném postavení přehrad na Chrudimce." (V. Zmek).
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2009



20. 03. 2009 Pozoruhodný kostel sv. Bartoloměje, stojící uprostřed obce Kočí nedaleko Chrudimi, patří k významným památkám tohoto druhu sakrálních staveb u nás. Byl založen královnou Žofií, druhou manželkou Václava IV., listem z 28. února 1397. 1 Zakládací listina se nezachovala, její přepis měl být podle J. L. Zieglera ještě v době jeho života uložen na chrudimské radnici, poté se však ztratil. Díky A. Rybičkovi existuje alespoň opis části zakládací listiny. 2 Historicky doloženi nejsou ani stavitelé kostela sv. Bartoloměje. Předpoklad, že jimi byli bratři Jan, Petr a Oldřich Lutkové, příslušníci pražské královské huti, kteří stavěli ve zdejším regionu, podporuje slohová i časová příslušnost těchto staveb.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2009



11. 03. 2009 Na hradě Rychmburk je roku 1325 v zápisech uveden Tas, potom zde byli páni z Pardubic - Flaškové. Roku 1425 dobyla hrad Žižkova vojska - Sirotci a usadili zde hejtmana Jiříka Kroměšína z Březovic. Po roce 1465 je zde pánem Zdeněk Kostka z Postupic a po něm Vilém z Valdštýna, který roku 1539 dokončil výstavbu hradu. Od roku 1554 byli majitelé panství Berkové z Dubé, kteří vybudovali v předhradí hospodářské budovy. Na Rychmburském panství byly v té době časté bouře a povstání poddaných proti vrchnosti, zvláště za protireformace.
Roku 1718 koupil panství Václav Norbert z Vchynic, tím přešel hrad v držení Kinských až do roku 1842, kdy jej koupil Karel Alexandr Thurnu a Taxisu. V roce 1848 byla zrušena nejen robota a další povinnosti poddaných vůči vrchnosti, ale i vrchnostenské úřady.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2009



11. 03. 2009 Turistický odbor Klubu přátel Pardubicka každoročně pořádá po celý rok každou neděli turistické výlety. Kromě toho pak probíhá každoročně v srpnu týdenní letní turistické soustředění. V loňském roce navštívili turisté oblast Žďárských vrchů. Následující řádky by tak mohly být pro leckoho námětem na příjemně strávenou dovolenou uprostřed přírody. Turistického soustředění se v srpnu roku 2008 zúčastnilo 32 osob.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2009



11. 03. 2009 Hledáte tip na dovolenou nebo jen tip na výlet? Pokud toužíte po klidu a neporušené přírodě, je návštěva Železných hor tím pravým místem pro odpočinek. Chráněná krajinná oblast Železné hory byla vyhlášena v roce 1991 a rozkládá se na ploše 284 km2. Svou výškou nemohou Železné hory konkurovat vrcholkům nejvyšších pohoří, ale rozmanitostí patří k nejzajímavějším koutům naší země. Ne nadarmo totiž kdosi v minulosti prohlásil, že Železné hory jsou geologickou učebnicí pod širým nebem. Na tak malé ploše není nikde na světe tolik geologických formací, jako v Železných horách. Proto před časem vznikl nápad na vytvoření geologického parku.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2009






Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 2/2017 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
110 let pardubického vodojemu
Pivnice a Střítežská rokle
Jak jsme hledali Vojmíra Vokolka
Květa Vokolková




Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Evangelický kostel ve SVRATOUCHU z roku 1783. Jeden z prvních evangelických kostelů u nás.

CHRUDIMSKO: Renesnační čtyřkřídlý zámek v CHRASTI byl sídlem hradeckých biskupů.

ORLICKOÚSTECKO: Kostel sv. Vavřince ve VYSOKÉM MÝTĚ založený na skolnku 13. století.

ORLICKOÚSTECKO: Náměstí v ČESKÉ TŘEBOVÉ s kašnou a starou radnicí.

ORLICKOÚSTECKO: Podloubí na náměstí v KRÁLÍKÁCH.

SVITAVSKO: Zámek v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ patří k nejvýznamnějším renesančním památkám ve střední Evropě.

SVITAVSKO: LITOMYŠLSKÝ zámek je zapsán na seznamu památek UNESCO.

PARDUBICKO: Dominantou náměstí v LÁZNÍCH BOHDANEČ je původně renesanční radnice s podloubím a kostel sv. Máří Magdaleny.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml