Sdružení přátel Pardubického kraje

Těchonín v Orlických horách


09. 04. 2009 Při svých toulkách podhůřím Orlických hor jsem mimo jiné navštívila i obec Těchonín. Byla jsem tu již dříve na návštěvě, ale teď jsem ji se zájmem prošla celou. Mým výchozím bodem byly Vlčkovice, obec pod "Adamem" při silnici spojující Pastviny a Mladkov. Polní cestou jsem vystoupala na kopec, kde se mi otevřely krásné výhledy. Nade mnou se napravo vypíná vrch "Studenských skal", zalesněný hřeben, táhnoucí se od Vlčkovic po Studené. Vlevo dole, je velké údolí, ve kterém teče Tichá Orlice a u ní obec Celné-Těchonín s kapličkou. Nad obcí se vypínají zalesněné kopce a v dáli je silueta pásma "Králického Sněžníku". Z polní cesty jsem sešla na silnici a touto dolů s kopce do Celného-Těchonína. Na křižovatce jsem odbočila vpravo a pokračovala do Těchonína.

Část obce se rozprostírá podél Tiché Orlice, ale posléze překračuje řeku a postupuje za železniční trať do hlubokého a krásného údolí podél Těchonínského potoka. Toto údolí je lemováno "Studenským pohořím" ze strany jedné a "Suchým vrchem" a "Bukovou horou" ze strany druhé. Asi 1,5 km od železnice je centrum obce s místní školou a kostelem sv. Markéty. Odtud pokračuje obec a dále cesta stále podle Těchonínského potoka až na tvrz "Bouda" - součást opevnění z roku 1938. Pár metrů od kostela se nachází památník sovětských vojáků ze druhé světové války. O něco dále je hřbitov řeckých občanů, kteří zde od roku 1950 žili a zde zemřeli. Následuje hřbitov český.
U silnice na Jablonné nad Orlicí pokračuje obec Těchonín na "Mlýnský kopec". Zde se nachází komplex kasárenských budov, kde byli ubytováni v letech 1950 až 1962 řečtí emigranti. Těchonín končí osadou Stanovník.
Já jsem se u kasáren vydala přes "Mlýnský kopec" oklikou zpět dolů k Tiché Orlici a k nádraží v Těchoníně. Pamatuji původní nádražíčko, starou a ošklivou "barabiznu". Nyní se v rámci výluky mezi Letohradem a Lichkovem buduje vše nové. V Těchoníně se staví malé, ale pěkné nádraží, koleje jsou pryč a je připraven nový kolejový svršek. Tento stav jsem zaznamenala dne 17. června 2008. Je zde jedna zajímavost. Průchod pro trať je vysekán ve skále, a to v prostoru mezi nádražní budovou a novým železničním mostem přes hlavní komunikaci v obci. Od nádraží jsem vystoupala až do obce Studené ke kostelu, odtud na Studenské skály a přes tyto jsem se vrátila zpět do Vlčkovic.
V obci Studené jsem objevila u cesty studánku, u které je cedulka tohoto znění: "Studánka u Bednářů" - V sedmnáctém století, před založením obce Studené, vedla v místech dnešní silnice královská obchodní cesta, která vedla do Polska. U této cesty býval zájezdní hostinec (dnešní čp.34) a v této studánce formani napájeli své koně. Dle jedné z verzí dostalo Studené pravděpodobně své jméno podle této studánky. Obec byla založena roku 1670 na pozemcích panství Kyšperk hrabětem Ignácem Vitanovským z Vlčkovic. STUDENSKÉ SKÁLY: Nejvýraznější skupina v Orlických horách, která vystupuje v jv. svahu vrchu Studený (720m n.m.) v Mladkovské vrchovině vysoko nad pravobřežním svahem údolí Tiché Orlice. Jde o 500 metrů dlouhou soustavu mrazových srubů, vzniklých mrazovým zvětráváním ortorul až migmatitů orlicko-kladského krystalinika. Jednotlivé skalní výchozy jsou přes 20 metrů vysoké. Cvičný horolezecký terén. Toto uvádí mapa KČT, Orlické hory, 4. vydání 2007.
Já jsem celý hřbet Studenských skal prošla, ale bohužel les je zde vysoký a dost hustý, takže rozhled do okolí není žádný. Pouze v jednom momentu jsem mezi stromy zahlédla vršek Suchého vrchu a jeho dvě věže, jinak nic.
Základní údaje o historii Těchonína jsem objevila na internetových stránkách: " Obec je písemně zmiňována v roce 1514 ve smlouvě o prodeji panství KYŠPERK. Je ovšem jisté, že obec existovala již dříve, kdy tu stála obydlí strážců obchodní cesty do Kladska. Dle archívů prvními osadníky byli Češi a obec zůstala česká až do konce 17.století. Německý název LINSDORF se objevuje v roce 1651.
O obci Celné se vyskytují písemné zmínky v roce 1601 a o osadě Stanovník v roce 1770. V 16.století byla v Těchoníně sklárna, dva mlýny, pila a panský dvůr, který byl pro svoji nevýnosnost zrušen v roce 1770. V Celném byl mlýn a pila.
V roce 1704 nechal hrabě František Karel Kolovrat Libštejnský na místě dřevěného kostelíku postavit nový kostel sv. Markéty. Znak zakladatele kostela - orlice s korunou na prsou je umístěn nad jeho vchodem. U místního kostela byl hřbitov až do roku 1859, kdy byl přemístěn na jihozápadní okraj obce.
V letech 1871 až 1873 probíhala v obci a v jejím okolí výstavba železnice, zastávka v Těchoníně byla vybudována až v roce 1899.
Na místě zaniklého panského dvora byla v roce 1878 postavena nová obecná škola, která byla dříve v chalupě čp.2.
V obci bylo rozšířeno domácí tkalcovství, které zaniklo v roce 1908 výstavbou textilní továrny v dolní části obce, kterou nechali postavit bratři Perutzové z Libně.
Národní jednotou severočeskou byla k posílení české menšiny zřízena česká menšinová škola v domě čp.58 odkoupením tohoto domu od pana Antona Stepanka. Škola byla otevřena v roce 1904. Významným učitelem menšinové školy byl Eduard Jakš, který v obci působil v letech 1919 - 1934.
Ve 30.letech 20.století, během starostování Antonína Langera byl postaven obecní dům čp.80, kde byl umístěn obecní úřad, byty a chudobinec.
Dalším oživením v obci a jejím okolí byl rok 1936, kdy zde bylo započato se stavbou opevnění. Součástí této rozsáhlé výstavby bylo i v roce 1937 zahájení stavby místních kasáren jihozápadně od obce. Během budování kasáren byly přímo v obci postaveny také čtyři domy určené pro ubytování důstojníků a poddůstojníků.
Po druhé světové válce docházelo k odsunu Němců kromě antifašistů a smíšených manželství. V obci se začali usazovat čeští a slovenští obyvatelé, kteří nacházeli práci v textilní továrně, v zemědělství, v lese a v blízkých okolních městech.
V roce 1948 došlo ke znárodnění továrny, v roce 1949 bylo ustanoveno JZD, které bylo v roce 1961 připojeno ke Státnímu statku v Mladkově.
V roce 1950 byl v místních kasárnách zřízen Domov Čs. červeného kříže, kam byli umístěni uprchlíci z Řecka, kteří svoji zemi opustili z důvodů občanské války 1946-49. Tito lidé se zapojili do dění v obci, pracovali v místní textilní továrně, na polích a v lese. Děti navštěvovaly zdejší základní školu. Na druhém těchonínském hřbitově -"řeckém" je pochováno celkem 104 těchto občanů.
Na začátku 70.let bylo v středu obce postaveno sídliště "Bahna", které obec značně oživilo, jelikož zde vzniklo několik desítek nových bytů. V roce 1978 byla dokončena stavba nové školní jídelny a mateřské školky.
Po roce 1989 začaly na těchonínském katastru hospodařit soukromé zemědělské firmy a Zemědělská družstva Jamné nad Orlicí a Nekoř. Textilní továrnu od podniku Perla koupila německá firma Kümpers. V obci došlo k mnoha rekonstrukcím domů a chalup, ale i k výstavbě domů nových. V roce 1997 byla u Obecního úřadu postavena nová hasičárna, která je zároveň využívána ke společenským a zábavným akcím pro místní obyvatele." "V roce 2001 v Těchoníně obnovili tradici masopustu, jež trvala ještě v 60.letech 20. st. Vesnicí prochází až 60 maškar se čtyřmi koňskými spřeženími, občané mají pro ně připravenou dobrou výslužku.
Tradiční je zde také cyklistický závod s časovkou O pouťový koláč na trati Těchonín-Králíky-Těchonín, konaný kolem svátku svaté Markéty.
Kasárna - důležité zařízení naší armády i NATO."

GPS souřadnice: 50.06455N, 16.61924E

Autor: Jarmila Skalická
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2009






Předchozí článek: Co má Česká Třebová společného s Pardubicemi?
Následující článek: Cyril Pecháček - Z českých luhů do světa


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2021 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Historie chroustovického zámku
Přelouč - město příběhů
Průlomy Divoké a Tiché Orlice
Střípky z historie Pardubic



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Židovská synagoga v HEŘMANOVĚ M2STCI.

CHRUDIMSKO: Zámek v NASAVRKÁCH dnes slouží pro výstavy a společenské akce.

ORLICKOÚSTECKO: Pomník obětem z první světové války v DOBŘÍKOVĚ.

Dřevěný podkarpatský kostelík v DOBŘÍKOVĚ.

ORLICKOÚSTECKO: Rozhledna na SUCHÉM VRCHU u Králík.

SVITAVSKO: portál z roku 1492 v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ je považovaný za jednu z nejstarších renesančních památek na sever od Alp.

SVITAVSKO: Fontána na náměstí ve SVITAVÁCH.

PARDUBICKO: Kašna na náměstí v DAŠICÍCH.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml