Sdružení přátel Pardubického kraje

Pardubické přednádraží - Náměstí Jana Pernera


09. 04. 2009 Ing. arch. Vl.Rozehnal, autor článku "Co má Česká Třebová společného s Pardubicemi", který naleznete na jiném místě těchto Vlastivědných listů, nám poskytl kopii dopisu primátorovi Pardubic Jaroslavu Demlovi, ve kterém navrhuje první etapu úpravy prostoru před hlavním nádražím, který nese jméno Ing Jana Pernera. Impulzem k tomu byla architektu Rozehnalovi zkušenost s plánovanou velkorysou přestavbou přednádraží v České Třebové, kde bude mimo jiné i centrální podzemní parkoviště.

Tato první drobná etapa přestavby přednádraží má název "Návrh umístnění soch Ing. Kašpara a Ing. Pernera". Pomníků pardubických významných osobností máme poskrovnu a socha Ing. Jana Pernera, stavitele železnice, která přispěla k rozkvětu města, by zde měla stát. Zejména když prostranství před pardubickým nádražím nese jméno tohoto stavitele železnic. Sochu Ing. Kašpara, který měl v místě dnešního nástupiště svůj hangár, měly Pardubice odhalit již loni před Palácem Magnum, kde stávalo jeho rodiště, za spoluúčasti investora paláce. Bohužel se tak zatím nestalo. Hlavním problémem Pernerova náměstí je však zkrachovalý a zdevastovaný lihovar, jehož přestavbu autor dopisu předpokládá v další etapě. Lihovar je sice soukromý majetek, ale představitelé města by měli na vlastníka vyvíjet tlak, aby k řešení přistoupil bezodkladně. Další etapou by mělo být celkové zklidnění prostranství před pardubickým nádražím například odvedením dopravy z rychlodráhy podjezdem pod Palackého třídou za lihovar a na křižovatku u sv. Trojice. Toto řešení však komplikuje benzinová pumpa stojící v místech mezi bývalým lihovarem a autobusovým nádražím. V areálu lihovaru by se pak mohlo najít ideální místo pro patrové parkoviště sloužící nejen pro návštěvníky města, ale i pro cestující Českých drah či autobusových linek. I stanice MHD by bylo možno před hlavním nádražím rozmístit lépe a architektonicky vyřešit. Pardubické přednádraží poskytuje široké pole pro uplatnění pardubických architektů a je na nich a na městských zastupitelích, aby se stalo reprezentativní částí centra krajského města.

GPS souřadnice: 50.03282N, 15.75688E

Autor: Ing.arch.Vladimír Rozehnal
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2009






Předchozí článek: (Téměř ) zapomenuté pardubické firmy - první část
Následující článek: Co má Česká Třebová společného s Pardubicemi?


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2024 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Rabštejnská Lhota
Mladkovská vrchovina
Průzkum na Šibeničním vrchu
Pardubické kostely



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Židovská synagoga v HEŘMANOVĚ M2STCI.

CHRUDIMSKO: Rane gotický kostel sv. Mikuláše v PROSEČI z konce 13. století.

ORLICKOÚSTECKO: LANŠKROUNSKÝ zámek z druhé poloviny 15. století

ORLICKOÚSTECKO: Kostel sv. Jana Křtitele v TATENICÍCH.

ORLICKOÚSTECKO: náměstí v LETOHRADĚ.

SVITAVSKO: Vstupní brána MORAVSKOTŘEBOVSKÉHO zámku

SVITAVSKO: Kostel Povýšení sv. Lřížev LITOMYŠLI, nejvýznamnější památka z předhusitského období.

PARDUBICKO: Občanská záložna v PŘELOUČI.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml