Sdružení přátel Pardubického kraje

Pardubické přednádraží - Náměstí Jana Pernera


09. 04. 2009 Ing. arch. Vl.Rozehnal, autor článku "Co má Česká Třebová společného s Pardubicemi", který naleznete na jiném místě těchto Vlastivědných listů, nám poskytl kopii dopisu primátorovi Pardubic Jaroslavu Demlovi, ve kterém navrhuje první etapu úpravy prostoru před hlavním nádražím, který nese jméno Ing Jana Pernera. Impulzem k tomu byla architektu Rozehnalovi zkušenost s plánovanou velkorysou přestavbou přednádraží v České Třebové, kde bude mimo jiné i centrální podzemní parkoviště.

Tato první drobná etapa přestavby přednádraží má název "Návrh umístnění soch Ing. Kašpara a Ing. Pernera". Pomníků pardubických významných osobností máme poskrovnu a socha Ing. Jana Pernera, stavitele železnice, která přispěla k rozkvětu města, by zde měla stát. Zejména když prostranství před pardubickým nádražím nese jméno tohoto stavitele železnic. Sochu Ing. Kašpara, který měl v místě dnešního nástupiště svůj hangár, měly Pardubice odhalit již loni před Palácem Magnum, kde stávalo jeho rodiště, za spoluúčasti investora paláce. Bohužel se tak zatím nestalo. Hlavním problémem Pernerova náměstí je však zkrachovalý a zdevastovaný lihovar, jehož přestavbu autor dopisu předpokládá v další etapě. Lihovar je sice soukromý majetek, ale představitelé města by měli na vlastníka vyvíjet tlak, aby k řešení přistoupil bezodkladně. Další etapou by mělo být celkové zklidnění prostranství před pardubickým nádražím například odvedením dopravy z rychlodráhy podjezdem pod Palackého třídou za lihovar a na křižovatku u sv. Trojice. Toto řešení však komplikuje benzinová pumpa stojící v místech mezi bývalým lihovarem a autobusovým nádražím. V areálu lihovaru by se pak mohlo najít ideální místo pro patrové parkoviště sloužící nejen pro návštěvníky města, ale i pro cestující Českých drah či autobusových linek. I stanice MHD by bylo možno před hlavním nádražím rozmístit lépe a architektonicky vyřešit. Pardubické přednádraží poskytuje široké pole pro uplatnění pardubických architektů a je na nich a na městských zastupitelích, aby se stalo reprezentativní částí centra krajského města.

GPS souřadnice: 50.03282N, 15.75688E

Autor: Ing.arch.Vladimír Rozehnal
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2009






Předchozí článek: (Téměř ) zapomenuté pardubické firmy - první část
Následující článek: Co má Česká Třebová společného s Pardubicemi?


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2021 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Historie chroustovického zámku
Přelouč - město příběhů
Průlomy Divoké a Tiché Orlice
Střípky z historie Pardubic



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Evangelický kostel v DVAKAČOVICÍCH.

CHRUDIMSKO: Kostel sv. Jiljí opata v NASAVRKÁCH.

ORLICKOÚSTECKO: Typické domky ve vesničce LANŠPERK nacházející se pod stejnojmenným hradem.

ORLICKOÚSTECKO: Náměstí v ČESKÉ TŘEBOVÉ s kašnou a starou radnicí.

ORLICKOÚSTECKO: Klášter HEDEČ - poutní místo nedaleko Králík.

SVITAVSKO: portál z roku 1492 v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ je považovaný za jednu z nejstarších renesančních památek na sever od Alp.

SVITAVSKO: LITOMYŠLSKÝ zámek je zapsán na seznamu památek UNESCO.

PARDUBICKO: Kostel sv. Jakuba v PŘELOUČI.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml