Sdružení přátel Pardubického kraje

V Železných horách naleznete prales i geologickou učebnici pod širým nebem

Památný strom Lípa v Lipce. Foto: RNDr. František Bárta

11. 03. 2009 Hledáte tip na dovolenou nebo jen tip na výlet? Pokud toužíte po klidu a neporušené přírodě, je návštěva Železných hor tím pravým místem pro odpočinek. Chráněná krajinná oblast Železné hory byla vyhlášena v roce 1991 a rozkládá se na ploše 284 km2. Svou výškou nemohou Železné hory konkurovat vrcholkům nejvyšších pohoří, ale rozmanitostí patří k nejzajímavějším koutům naší země. Ne nadarmo totiž kdosi v minulosti prohlásil, že Železné hory jsou geologickou učebnicí pod širým nebem. Na tak malé ploše není nikde na světe tolik geologických formací, jako v Železných horách. Proto před časem vznikl nápad na vytvoření geologického parku.

Geologické podloží Železných hor vznikalo již v době prvohorní a vyvíjí se dodnes. Pozůstatky historického vývoje nalezneme na mnoha místech v podobě hornin, jako jsou opuky, křemence, slinovce a jiné. V minulosti se zde těžily uranové rudy, Keltové zde rýžovali zlato, a také železné rudy, které zpracovávali (Těžbu lidé chápou jako důl, a to bylo až ve středověku)zřejmě těžili i první železné rudy.
Geologický park je navržen nejen na území chráněné oblasti. Měl by zahrnovat větší území. V místech, kde jsou hlavní důkazy jednotlivých epoch prvohor či druhohor, budou vytvořeny záchytné body, kde bude krátká venkovní geologická expozice, jakési altánky či informační kiosky, kde bude možno si přečíst důležité informace. Zde budou k dispozici také mapy okolí, kde budou vyznačena jednotlivá místa, kde se nacházejí doklady geologické činnosti. Bude to mít výhodu, že pokud bude vybráno vhodné místo, jako třeba stará halda, budou mít návštěvníci možnost si domů odnést kus horniny jako doklad vývoje. Připravovaný projekt geologického parku pak bude propojen s již existujícími naučnými stezkami, kterých je v Železných horách hned několik.
Zbudování geoparku bude financováno z několika zdrojů, především se počítá s podporou ze Společných regionálních operačních programů EU na podporu cestovního ruchu. "Tím, že chceme nabídnu něco jiného, co jinde není, je předpokladem, že to bude znamenat příliv turistů. Pokud k nám turisté zavítají, mělo by být snahou je zde udržet, aby se i v té vesnici, kterou projíždějí, stavili třeba na jídlo a podpořili tak rozvoj podnikání v oblasti, " přiblížil RNDr. František Bárta, vedoucí správy CHKO Železné hory.
Jak však Bárta přiznal, problémem je však stále nedostatečná nabídka ubytovacích kapacit: "Na základě dotazníkového průzkumu jsme zjistili, že lidé k nám na prvním místě jezdí za přírodou. Ale co jim vadí, je špatná kvalita poskytovaných služeb a nedostatečná nabídka ubytování. O zlepšení by se však měly postarat zejména obce, místní podnikatelé či infocentra," dodal Bárta.
Mezi nejzajímavější místa Železných hor patří přírodní rezervace Polom u Horního Bradla, což je ukázka bukojedlového pralesa. Zde se zakázala pravidelná činnost již v roce 1896, kdy byla majitelem zdejšího panství hrabě Auersperg. Prales se nachází na ploše18 hektarů. Problémy však v současné době způsobují okusy stromů od zvěře, proto se na některých místech nacházejí zábrany, někde dokonce muselo dojít na umělou dosadbu dřevin. Jinak je zde ale možné spatřit to, co se děje na Amazonce v pralese. "To, co se v amazonském pralese stane během čtyř let, zde trvá 20 let, protože tu máme čtyři roční období. Obnova lesa je tedy u nás pomalejší, ale je stejná jako na Amazonce," vysvětlil Bárta.
Prochází tudy vlastivědná stezka Krajem Chrudimky a návštěva pralesa Polom je námětem pro celodenní vycházku. Buďto z Horního Bradla nebo z Trhové Kamenice je možné projít část trasy po turistické trase a Vlastivědné stezce Krajem Chrudimky prales Polom, projít se dá také přírodní rezervace Zubří, kde jsou k vidění mokřadní louky a když je otevřená rozhledna na Zuberském kopci, tak je možné navštívit i tuto rozhlednu. Zpět je pak možné dojít opět do Trhové Kamenice a nebo dojet autobusem do Horního Bradla.
Hned několik zajímavých naučných tras po okolí nabízí i Trhová Kamenice. Zde dokonce můžete zakoupit místního průvodce, a to v infocentru ve staré faře nebo na místním úřadě.. Naučné trasy jsou zde zaměřeny na přírodu, na historii, na kulturu atd.
Další neméně zajímavou lokalitou Železných hor jsou Kaňkovy hory. Zde se nachází Národní přírodní rezervace Lichnice-Kaňkovy hory, která je významná zejména pro své rozsáhlé bučiny a v části lichnické pak i skalní trávníky. Ty jsou dobře vidět zejména z vyhlídky Dívčí kámen. Hned vedle se nachází hrad Lichnice, kde se koná každoročně řada akcí, ale i zde na valech zříceniny hradu se nacházejí stepní trávníky. Tyto stepní trávníky jsou vystaveny extremním teplotám, rostou na skalnatém podloží, mají tedy malou vrstvu humusu a nedostatek živin.
Za pozornost pak stojí také procházka údolím Krkanky, což je přírodní rezervace, zajímavé jsou také rybníky, kterých se v oblasti Železných hor nachází hned několik: "Například Lužické hory nemají skoro žádné rybníky, Orlické hory nemají ani jeden rybník, Broumovsko má tři nebo čtyři rybníky. V Železných horách jich jsou desítky, některé jsou chráněné," upřesňuje Bárta. Jsou zde mokřadní biotopy, nachází se zde mokřadní louka, po jejíž hranici vede turistická stezka. V oplocené části, kam již veřejnost nesmí, roste vrba borůvkovitá, pozůstatek doby ledové. "Vrba borůvkovitá neroste nikde jinde v Čechách než zde a ve Slavkovském lese. Roste pak na Slovensku v Roháčích," doplnil Bárta. Železné hory nabízí vyžití také vyznavačům cyklistiky. Území je protkáno velkým množstvím cyklostezek, kterou již není možné dále rozšiřovat. Jsou zde dokonce naučné cyklotrasy. Jsou to například naučné stezky MAGMA nebo PODOUBRAVÍ, jež vede povodím řeky Doubravy. Zatímco stezka MAGMA vede přes řadu vesnic, kde nechybí možnost občerstvení, stezka Podoubraví nabízí několik piknikových míst, které jsou vybaveny přístřeškem a ohništěm.
Nachází se zde také několik hypologických tras. Železné hory se dokonce mohou pyšnit prvenstvím, když zde byly vyznačeny první hypologické stezky v republice. Tyto trasy většinou spolu propojují farmy, kde je možnost zapůjčení koní. Jak přiznal Bárta, hypostezky budou vyznačeny také v oblasti nově vytvořené rekreační oblasti Hůra. Oblast v okolí vrchu Hůra totiž byla díky své poloze nedaleko Chrudimi, Pardubic i Slatiňan vybrána jako místo vhodné pro rekreaci a proto se zde plánuje výstavba lanového centra, rozhledny a řady dalších atrakcí, mezi nimiž by měla být také hypostezka. Tato oblast by se tak měla stát novou rekreační oblastí se vším všudy.
Mezi další lákadla Železných hor patří například nabídka jedné nasavrcké cestovní kanceláře nabízející zimní přechod Železných hor jako "Cestu za přežitím" i s přespáním venku. Takže ti, co hledají adrenalin, jej zde najdou.
Naopak pro příznivce motorů se v oblasti Železných hor nacházejí dvě motokrosové tratě - jedna je v Chotěboři, druhá v Třemošnici. Je snahou, aby vyznavači jízdy na čtyřkolkách své aktivity soustředili právě na tyto motokrosové trati a aby hlukem neobtěžovali ty, kteří do Železných hor přijeli za klidem.
Nezapomíná se také na motoristy. Připravuje se výstavba parkoviště pod hradem Lichnice, ale připravují se také trasy pro motoristy s možností parkování a návštěvy památek.
Jak již bylo zmíněno, v CHKO Železné hory se nachází celá řada naučných stezek. Již zde byla zmíněna stezka MAGMA která vede z Hlinska do Chrudimi, ale nemá nic společného se sopečnou činností. "Magma je zkratka pro Malebný geologický maglajs," vysvětlil Bárta. Délka stezky je 56 km a je určena především pro vyznavače cyklistiky. Trasa prochází evropsky významnými lokalitami s výskytem vydry říční. Na stezku navazuje stezka v okolí Heřmanova Městce.
Unikátní je pak Vlastivědná stezka Krajem Chrudimky. Její délka je 82 km a stezka sleduje tok Chrudimky po celé délce toku od jejího pramene až do Chrudimi. "Nikdo v republice takovýto typ stezky podél celé řeky jako Krajem Chrudimky, nemá," upřesnil Bárta. Stezka prochází oblastí, kde se vyskytuje mihule říční i vydra říční, prochází přírodními rezervacemi Krkanka a Strádovské peklo.
Z dalších naučných stezek se zde pak nachází Vlastivědná stezka Krajem Železných hor. Ta je dlouhá 22 km a vede ze Seče do Ronova nad Doubravou. Část stezky prochází Národní přírodní rezervací Lichnice-Kaňkovy hory ,ta je pod stejným názvem zařazena do evropského seznamu. Zajímavostí jsou zejména rozlehlé bučiny či skalní trávníky. Touto oblastí prochází také tříkilometrová Lesní naučná stezka Lichnice - Kaňkovy hory. Tato stezka začíná nad zámkem v Třemošnici a seznamuje zejména s lesními porosty,rostlinami, živočichy a s lesním hospodářstvím.
Atraktivní je také Naučná stezka Údolím Doubravy. Její délka je 4,5 km a prochází stejnojmenným údolím od Horního Mlýna u Chotěboře do Bílku. Na trase se návštěvník seznámí s geologickým vývojem, rostlinami a živočichy žijícími v oblasti. Rekreačními lesy města Chrudim prochází tříkilometrová Lesní stezka Podhůra, zapomenout nelze ani na Cyklistickou stezku Podoubraví propojující obce podél Doubravy a nebo Keltskou naučnou stezku v okolí Nasavrk.
Jak je tedy z předchozích řádků vidno, návštěva Železných hor je tím pravým místem pro letní dovolenou, ale i tipem na nedělní výlet.

GPS souřadnice: 49.81275N, 15.70187E

Autor: Jan Řeháček
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2009






Předchozí článek: Václav Čevona
Následující článek: Tip na dovolenou: Žďárské vrchy


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2024 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Rabštejnská Lhota
Mladkovská vrchovina
Průzkum na Šibeničním vrchu
Pardubické kostely



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Jeden tzv. hrobodomů v LEŽÁKÁCH. Součást pietního místa Ležáky, obce vypálené nacisty 24.6.1942

CHRUDIMSKO: Renesnační čtyřkřídlý zámek v CHRASTI byl sídlem hradeckých biskupů.

ORLICKOÚSTECKO: LANŠKROUNSKÝ zámek z druhé poloviny 15. století

ORLICKOÚSTECKO: Vrchol KRÁLICKÉHO SNĚŽNÍKU, který je nejvýše položeným místem Pardubického kraje (1423 m.)

ORLICKOÚSTECKO: Klášter HEDEČ - poutní místo nedaleko Králík.

SVITAVSKO: Zadní vstup na zámek v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ

SVITAVSKO: Sgrafita zhotovená podle Váchalova Krvavého románu na domě čp. 127 v LITOMYŠLI.

PARDUBICKO: Občanská záložna v PŘELOUČI.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml