Sdružení přátel Pardubického kraje


Vlastivědné listy Pardubického kraje 3/2021




18.12.2021 Neprávem opomíjený autor historických epopejí F.J.Čečetka se narodil 23. dubna 1871 v Nových Hradech u Vysokého Mýta, proslulých svým zámkem zvaným „české Versailles“. Narodil se jako nemanželské dítě Kateřiny Truhlářové, dcery mlynáře „vejměníka“ v Roudných (části Nových Hradů) čp. 65. Legitimován byl teprve – jak uvádí matriční zápis faráře J. Pohyby pořízený při křtu 16.9.1873 – když se jako otec přihlásil Antonín Čečetka, barvíř a rolník v Nových Hradech čp. 37 (viz kopie matričního zápisu). Chlapce Františka zřejmě ovlivnilo prostředí rodiště a blízkost historických měst Poděbrada Nymburka, kde Čečetka nastoupil jako učitel na chlapecké měšťanské škole, než se stabloval jeho renovovaný autor historických námětů (románů a dramat) a děl pro děti a mládež. V Poděbradech udržoval např. kontakt s lékárníkem J. Hellichem, o čemž svědčí i Čečetkova korespondence z Prahy. Roku 1903 byl Čečetka členem výboru a tajemníkem muzea v Poděbradech.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2021



18.12.2021 Slavné Pražské Jezulátko (Bambino di Praga) v kostele Panny Marie Vítězné na Malé Straně zhlédnou za celý rok tisíce lidí z celého světa. Málokdo z nich ale ví, že soška malého Ježíška v šatičkách připutovala kdysi do Prahy z malé obce Mendryky u Litomyšle*. Tato víska mezi Litomyšlí a Svitavami je pro český národ malým pokladem.
Nejenže sem Alois Jirásek situoval děj hry Lucerna a točila se zde v roce 1925 úplně první filmová němá Lucerna, ale zdejší zámeček se spolu s Litomyšlí staly zřejmě prvními místy v Čechách, kde bylo možno kdysi zhlédnout dnes proslulé Pražské Jezulátko.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2021



18.12.2021 Jižně od Hrádku u Ústí nad Orlicí vznikla ve 13. století tvrz, později zvaná jako Katrštejn, zaniklá ale již ve století patnáctém. V její blízkosti přebudovali v nedávné době hrádečtí občané několik pramenů na pěkně upravené studánky. Vody z těchto vodních zdrojů se slévají do malého potůčku, jenž je levostranným přítokem potoka Husí krk, někdy zvaného i Řetovka. První studánka při modře značené turistické cestě od Hrádku do Řetůvky je nedaleko od kraje lesa. Místním je známa odedávna, a protože ani při největším suchu nezůstávala bez vody, vždy se o ní pečlivě starali. Při nedávném vodním rozboru prý její kvalita dosahovala parametrů kojenecké vody. Dostala název Štěpánka, po víle, která ji v malém domečku nad studánkou hlídá. Není na to ale sama, pomáhá ji v tom i vodník, shlížející z nedalekého břehu na celý vodní areál. Pohádkové místo ještě doplňují tři malé rybníčky s vodními mlýnky. Hned vedle této studánky zaregistrované pod číslem 475 v Národním registru pramenů a studánek (na webu estudanky.eu) je malý pramen nazvaný Rejšek (č. 7002). Byl údajně pojmenovaný po vysokoškolském profesoru Rejškovi. Nad oběma kouzelnými vodními zdroji je na stromě připevněna skříňka s hrníčky k napití. Můžeme zde i nalézt unikátní Studánkovou knihou (obdoba Vrcholové knihy na významném horském vrcholu, sloužící jako návštěvní kniha k evidenci a poznámkám návštěvníků), kam se mohou zvěčnit i všichni zdejší příchozí. Nechybí ani blízké posezení k odpočinku a případnému zkonzumování přinesené svačiny.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2021



18.12.2021 Šlechtická sídla na Pardubicku především s ohledem na větší počet pseudohistorických sídel šlechty a dalších privilegovaných vrstev společnosti vzniklých hlavně na sklonku 19. století, což je typické pro tento region. Na specifický vývoj šlechtických sídel v tomto regionu mělo vliv několik pro sledované území typických geografických a historických záležitostí.
Pro geografické podmínky tohoto území je charakteristické, že téměř celé sledované území náleží oblasti tabulí a chybí zde pahorkatiny a horské oblasti. Většinu tohoto území vyplňuje Východolabská tabule (prům. nadm. výška 251, 5 m), resp její část Pardubická kotlina (prům. nadm. výška 283, 3 m), pouze do jejího severovýchodního okraje zasahuje Orlická tabule.
Tyto přírodní podmínky vedly ke staršímu osídlení oblasti již od pravěku a vytvořilo se zde i silné slovanské osídlení.S tímto nejstarším osídlením snad souvisí vznik hradiště v místech dnešního Starého Hradiště. O tom hradišti usuzujeme na základě toponyma, ale soustavné archeologické výzkumy zde zatím neproběhly.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2021



18.12.2021 Na okraji vsi Břehy u města Přelouče na vyvýšenině se vypíná mohutná budova, která upoutává pozornost účastníků provozu na přiléhající pozemní komunikaci nostalgickou fasádou a zvláště proskleným exteriérovým výtahem. Objekt prochází více jak desetiletou rekonstrukcí, kterou organizuje obec Břehy. V budově vznikají přednáškové a výstavní sály, po staletí ale sloužila ke zpracování obilnin. Nejstarší dějiny mlýna jsou ovšem nejednoznačné.
Mezi badatelsky lukrativní odvětví se řadí mlynářství, prokázání prvopočátků středověkých a raně novověkých stavení, zvláště venkovských, se ale řadí ke stěžejní problematice. Ve vesnici Břehy je prokazatelně nejstarším objektem mlýn, jeho známá historie souvisí se správou rozsáhlého pardubického panství mocným rodem Pernštejnů.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2021



18.12.2021 15. března 1939 byla středa. Toho dne bylo zimní nevlídné počasí. Ráno 15. března byly i Pardubice pokryty vrstvou mokrého sněhu. Chvíli poté, co odbyla na Zelené bráně devátá hodina, přijel do města první nacistický tank, který projel Zelenou bránou a dojel až k hlavní poště na Wilsonově třídě, kde zastavil. Poté přijížděla od Hradce Králové další vojenská vozidla. Československá armáda zůstala podle rozkazu v kasárnách, kde čekala na své odzbrojení. Do 10 hodin bylo volné prostranství Smetanova náměstí (dnes nám. Republiky) přeplněno německými motorovými vozidly. Byl to motorizovaný přezvědný oddíl 28. divize. Jednalo se o dobře ozbrojené vojáky na motocyklech se sajdkárou, po třech na jednom stroji, v pláštěnkách a s přilbami na hlavách. Dle svědectví byli po cestě promrzlí a mnozí se střásli zimou. Mezi okupačními vojáky, kteří dorazili do Pardubic nechyběli ani ti na jízdních kolech, nechyběly však ani obrněné vozy s pásy či nákladní auta.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2021



18.12.2021 Zima pro naše předky začínala o svátku svatého Martina - 11. listopadu. V tento den, kdo mohl, vystrojil martinskou hostinu. Na stole nechyběla husa a velké martinské rohlíky. Pekly se z kynutého těsta a plnily se mákem nebo řepnou nádivkou. Výslužku dostávala čeládka i rodinní příslušníci. Po tomto datu se práce stěhovala pod střechu. Ve světnicích se lidé scházeli k draní peří a předení. Byla to příležitost k setkáním a besedování. Zvláště děti se těšily na večery, kdy poslouchaly vyprávění a předčítání. Tato činnost ustávala jen ve svátečním období adventu a vánočních svátků.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2021



18.12.2021 Patříte mezi milovníky bílé stopy? Pokud ano, tak pro vás máme pár tipů, kam vyrazit.
Není mnoho míst, která se mohou pochlubit tak ideálními podmínkami pro běžkování, jako má Suchý vrch a Buková hora. Nástupní místo na více jak 70 kilometrů upravených stop leží hned u silnice 1. třídy. Jsou zde vybudována dvě nová parkoviště, ale také potřebné zázemí, informační centrum, šatny a v příjemné vzdálenosti rovněž lyžařský resort a Kramářova chata s wellness, restaurací a rozhlednou. A jak zjistíte, jak je to se sněhem? Snadno. Rolba je totiž sledována pomocí GPS a data se hned přenáší na internet. Máte tedy hned aktuální informace.
Vypravit se můžete i do Českomoravského pomezí. Velehory vás sice nečekají, ale i tak si zde užijete zimních radovánek dosyta. Svitavy pro vás chystají čtveřici běžeckých okruhů, ať už kratší v okolí Vodárenského lesa či naopak náročnější směřující na Javornický hřeben. Stoupání si užijete i na trase z Moravské Třebové na Hřebeč a do okolí Kamenné Horky. Upravené tratě naleznete i v okolí Litomyšle. Pozadu nezůstává ani Polička, brána do Žďárských vrchů.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2021






Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 2/2022 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Stavební kameny Pardubického kraje
Země Keltů
Cyklistické areály
Zřícenina loveckého zámečku Neulust



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel sv. Máří Magdaleny ve VČELÁKOVĚ, postavený v letech 1844 až 1848 na místě starší stavby.

CHRUDIMSKO: Kostel sv. Václava v ŘESTOKÁCH z konce 13. století.

ORLICKOÚSTECKO: Nově zrekonstruované náměstí Přemysla Otakara II. ve VYSOKÉM MÝTĚ.

ORLICKOÚSTECKO: LANŠKROUNSKÝ zámek z druhé poloviny 15. století

ORLICKOÚSTECKO: Náměstí v JABLONNÉM NAD ORLICÍ.

SVITAVSKO: portál z roku 1492 v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ je považovaný za jednu z nejstarších renesančních památek na sever od Alp.

SVITAVSKO: Sochy světců před kosetelem sv. Jiří v KUNČINĚ.

PARDUBICKO: Symbolem PARDUBIC je Zelená brána z roku 1507 s věží vysokou 60 metrů-




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml