28.04.2023
Gočárova galerie letos přestěhuje své hlavní sídlo z levého břehu Chrudimky na pravý – z hospodářských budov pardubického zámku do Automatických mlýnů. Zkušební provoz zahájí 23. června a naplno se otevře milovníkům umění spolu s dalšími objekty areálu v průběhu září.
Kraj se už několik let radí s předními architekty
Tak trochu to mají na svědomí. Architekti Josef Pleskot, Ladislav Lábus a Petr Všetečka spolupracují s Pardubickým krajem na rozvoji národní kulturní památky Zámek Pardubice pravidelně od roku 2017. Když je na začátku pozval náměstek hejtmana Roman Línek na první odborné posouzení projektů na zámku, byl jejich hlavní závěr – uvolnit všechny historické prostory paláce a zpřístupnit je. Některé provozy a aktivity mohly přejít do areálu v Ohrazenicích, některé do hospodářských budov. Ale kam potom s galerií?
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo:
1/2023
28.04.2023
Když v roce 1502 poptával osmanský
sultán Bájezíd II. přemostění
mezi Istanbulem a sousedním
městem Galatou, poslal
mu již tehdy uznávaný Leonardo
da Vinci design mostu na malém
náčrtku. Zakázku sice tehdy nedostal,
ale teprve 500 let po jeho
smrti byl jeho návrh převeden do
praxe. Nápad na da Vinciho propojení
byl objeven v Technologickém
institutu v americkém Massachusetts,
kde v roce 2019 jeho pracovníci
vyrobili a otestovali repliku da
Vinciho mostu podle jeho nákresu.
Z prostého náčrtku, který si ve
svém zápisníku zaznamenal italský
učenec v roce 1502, vznikla lávka,
která spojila břehy Opatovického
kanálu, jejž dal na konci 15. století
postavit Vilém z Pernštejna. Lávka
nedaleko golfového resortu u Bohdanče
má délku 12 metrů. Počítá se
však s tím, že časem nahradí lávku
větší kamenný most. Je zhotovena
ze skládaných dílů dřeva, které
do sebe zapadnou a unesou celou
hmotu mostu. Jako materiál bylo
zvoleno modřínové dřevo, protože
je to nejlepší přírodní materiál
z hlediska životnosti.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo:
1/2023
28.04.2023
V lednu roku 1991 byla při tehdyještě Vysoké škole chemicko--technologické Fakulta územnísprávy (dnes Fakulta ekonomicko--správní Univerzity Pardubice).Byl to mezník v přerodu původnějednooborové vysoké školy na víceoborovouškolu univerzitníhotypu. Přejmenování školy na UniverzituPardubice bylo Poslaneckousněmovnou Parlamentu ČR schválenov únoru 1994. – Inauguraceprof. Ing Ladislava Kudláčka, CSc.,dosud rektora VŠCHT, prvním rektoremUniverzity Pardubice se konala6. dubna 1994.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo:
1/2023
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
V čísle 2/2023 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Česká Třebová město studánek
Arboretum Žampach
Nedošínský háj
Závěrečná zpráva o průzkumu hrobky Vojtěcha z Pernštejna
Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Starobylý hřebčín v HEŘMANOVĚ MĚSTCI.
CHRUDIMSKO: Kostel sv. Jiljí opata v NASAVRKÁCH.
ORLICKOÚSTECKO: Výhled z rozhledny na vrcholu KOZLOVSKÉHO KOPCE nad Českou Třebovou.
ORLICKOÚSTECKO: Vrchol KRÁLICKÉHO SNĚŽNÍKU, který je nejvýše položeným místem Pardubického kraje (1423 m.)
ORLICKOÚSTECKO: Budova radnice v CHOCNI.
SVITAVSKO: Kostel Povýšení sv. Kříže na KŘÍŽOVÉM VRCHU u MORAVSKÉ TŘEBOVÉ.
SVITAVSKO: kostel Rozeslání sv. Apoštolů v LITOMYŠLI je nejstarším dochovaným sakrálním prostorem v Litomyšli