|
| |
|
Na odvrácenéstraně Sněžníku
18.04.2024 Je známou skutečností že mnohá horská pásma naše vlast sdílí se svými sousedy. Platí to i pro severní hranici s Polskem, s nímž zde dvě pohoří sdílí i náš Pardubický kraj. Z Orlických hor jde o část hraničního hřbetu Mladkovské vrchoviny, mnohem větším i výraznějším příhraničním horským celkem je však Králický Sněžník, v Polsku zvaný Śnieżnik Kłodzi nebo prostě Śnieżnik. Jeho vrcholovou partii v 1424 m n. m. nyní zvýrazňuje zdaleka nápadná věž rozhledny, která se stala častým cílem turistických výšlapů, v tomto malebném pohoří však stojí za bližší poznání i mnohá další místa, nepříliš vzdálená od státní hranice. Ke vstupním branám, tedy podhorským obcím a střediskům na polské straně, je to z našeho kraje nejblíže po silnicích od Dolní Lipky přes Mezilesí (Międzilesie). Půvabné lázně v lůně přírody Příjemnou zastávkou při putování po „odvrácené“ – tedy polské – straně Sněžníku může být zastávka v městečku Lądek Zdrój, ležícím na severním prahu hor. Jeho součástí jsou nejstarší lázně na jihu Polska, kde se léčivých účinků minerálních a termálních pramenů využívá už od sklonku 15. století. Nabízený léčebný sortiment je zde docela pestrý – od nemocí pohybového a cévního ústrojí, až po kožní, ženské a nervové choroby. Působivý lázeňský areál tone v zeleni lesů a parků, propletených „stezkami zdraví“, směřujících i do okolních kopců. Za bližší poznání stojí i historické jádro města, považované za jedno z nejhodnotnějších v celém Kladsku. Platí to zejména o náměstí s dominující radnicí, podloubím a řadou barokních domů, k chloubám patří i kostel Narození Panny Marie. Lázně byly i v Międzigórze Východiskem do vrcholových partií pohoří je především turistické středisko Międzigórze, posazené – jak ostatně napovídá i název – „mezi horami“, respektive mezi západními výběžky Sněžníku. Malebné městečko bylo postaveno na místě někdejší dřevařské a hornické osady, ve druhé polovině 19. století zde docela dobře prosperovaly lázně, z nichž se dochovala řada stavení, upravených v tyrolském či severském stylu. Do celkového rázu dobře zapadají i dvě církevní stavby – dřevěný kostel sv. Josefa a výše v údolí kamenný kostelík sv. Kříže. V Międzigórze však nelze vynechat ani zdejší přírodní zajímavost – vodopád říčky Wilczky. Při dolním okraji městečka se horská bystřina prodírá úzkou skalnatou soutěsku a posléze spadá do temného kotle působivým, přes 20 m vysokým vodopádem. V celé kráse si jej můžeme prohlédnout z vyhlídkových plošinek, dostupných od nedalekého hotelu při silnici. Na vrcholek kolem Vlčice Z Międzygórze se rozbíhá síť značených tras, včetně červeně značené, směřující proti toku bystřiny Wilczky (Vlčice) do vrcholové části pohoří. Asi po dvouhodinovém výstupu, místy zpestřeném pěknými výhledy, jistě přijde k duhu krátká zastávka v horské chatě Schrónisko Śnieżnik s jedinou možností občerstvení pod vrcholkem. Odtud už na návštěvníka čeká závěrečný, asi kilometr dlouhý výstup, v závěrečné fázi sledující státní hranici. Na vrcholku Sněžníku, respektive na polské straně hranice, stojí od loňského podzimu nová, téměř 30 m vysoká a volně přístupná rozhledna. Nabízí kruhový výhled nejen po vlastním pohoří, ale i daleko do horské a podhorské krajiny na česko-moravsko-kladském pomezí. Návrat přes další dominanty Z vrcholku Sněžníku lze samozřejmě sestoupit i na naši stranu, třeba do Dolní Moravy v dosahu města Králíky, ale ani do Międzygórze se nemusíme vracet stejnou trasou. Od horské chaty vede cesta také táhlým a převážně odlesněným hřbetem Żmijowiec, ukončeným nápadnými „hrbolky“ dalších, byť už o poznání nižších krajinných dominant – Černou horou a Iglicznou. Skalnatý vrcholek Černé hory (Czarna Góra, 1200 m n. m.) vystupuje sice už poněkud „bokem“, ale za trochu vynaložené námahy jsme tam odměněni pěkným výhledem z nevelké dřevěné rozhledny. Severním svahem Černé hory stoupá z polského střediska Sienna sedačková lanovka a díky lyžařským sjezdovkám zde bývá živo především v zimních měsících. Ze sedla pod Černou horou klesá do Międzygórze značená cesta převážně lesem, ale pokud nám ještě zbývá dost času a elánu, tak za návštěvu stojí i partie pod strmým návrším Iglicna. Na jeho temeni stojí poutní kostel z osmdesátých let 18. století, zasvěcený P. Marii Sněžné. Přilehlý ochoz nabízí výhled do hloubi Kladské kotliny a na pásma Bystřických a Orlických hor. Do Międzygórze odtud klesá několik cest, včetně oblíbené žlutě značené trasy, míjející Pohádkovou zahradu (Ogrod Bajek) s rozličnými soškami vyřezávanými do dřeva a kůry i dalšími imitacemi pohádkových výjevů. Nejkrásnější podzemí v Polsku K dalším hojně využívaným místům pro návštěvu polské části Sněžníku je hluboké údolí Kleśnice na severním úbočí pohoří. Z naší strany se tam nejlépe dostaneme odbočkou z hlavní silnice (z Dolní Lipky do Kladska) u Bystřice Kladské přes Idzików, horské sedlo Puchaczówka a lyžařské středisko Sienna, odkud se silnička vine přes Janowu Góru k parkovišti pod Medvědí jeskyní (Jaskinia Niedżwiedzia). Tato veřejnosti přístupná krasová jeskyně, nacházející se jen několik kilometrů za naší hranicí, byla objevena ve druhé polovině minulého století při těžbě mramoru a návštěvníky láká zejména krápníkovou výzdobou, údajně nejkrásnější v celém Polsku. Neméně významná je však také vědecká hodnota zdejšího podzemí, a to především díky četným nálezům kosterních pozůstatků zvířat, která tu přebývala v nehostinných dobách ledových. Nejvíce kostí se zachovalo po medvědu jeskynním, což bylo i inspirací k pojmenování celého podzemního systému. Ten je přes 4 km dlouhý, ale jen pouhá jeho desetina byla zpřístupněna. Málo známé Pastýřské skály Návštěva jeskyně bývá často spojována s výstupem na vrcholek Sněžníku, kam z údolí stoupá žlutě značená trasa. Ta sice patří k těm kratším, je však poměrně strmá s převýšením přes 700 m. Pokud odtud výstup k vrcholku oželíme, lze návštěvu krasového podzemí spojit s prohlídkou už zmíněných lázní Lądek Zdrój (kam dojedeme přes Kletno a Stronie Śląskie) nebo – v případě návratu přes Siennou a Idzików – málo známých, ale pozoruhodných pískovcových skal. Ještě před Idzikowem je třeba krátce odbočit na silničku (směr Nowy Waliszów) a po luční cestě vystoupit na převážně zalesněné návrší se „zubatou“ skupinou pověstmi opředených Pastýřských skal (Pasterskie Skały). Na rozdíl od horského okolí, tvořeného převážně krystalickými břidlicemi, jde o skupinu štíhlých skalních pilířů a věží, tvořených pískovci a slepenci křídového stáří, jejichž souvrství bylo v důsledku horotvorných procesů vzpříčeno do takřka svislé polohy. „Trojmořský“ i vyhlídkový vrch Klepý Kromě vrcholku Sněžníku jsou pěším výšlapem dostupné i mnohé další partie, vystupující přímo na státní hranici, tedy na táhlém západním hřbetu pohoří. Prochází tudy polská zeleně značená cestou a zčásti i červené značení z naší strany (od Prostřední a Horní Lipky). V jižní části hřbetu se obě trasy setkávají na skalnatém návrší Klepý neboli Klepáč (1144 m), polskými sousedy zvaném Trójmorski Wierch. Jde o pojmenování nepochybně přiléhavé, protože voda odtud odtéká do tří moří. Do Černého moře vodu odvádí Morava (přítok Dunaje), pramenící pod vrcholkem pohoří, do Severního moře Lipkovský potok (v povodí Labe) a na stranu Baltského moře Kladská Nisa (pramenící na polském svahu Klepého) v povodí Odry. Tato zeměpisná rarita byla též inspirací k poněkud vzletnému označení Střecha Evropy, ovšem vrcholek láká zejména nádherným výhledem, byť zdejší dřevěná rozhledna je pro havarijní stav uzavřena. Od skalnatého „trojmoří“ se hraniční hřebenovka vine přes další vyvýšeniny Puchacz (Hleďsebe), Bílý kámen, Goworek (Hraniční kámen) a Mały Śnieżnik, kde se stáčí k horské chatě (Schronisku) pod vrcholkem Sněžníku.
Autor: Jan Vítek Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2023
Předchozí článek: Svobodné Hamry Následující článek: Zřícenina hradu Lanšperk Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
 pod vrcholkem Sněžníku. Foto autor)
