Sdružení přátel Pardubického kraje


Vlastivědné listy Pardubického kraje




06. 06. 2007 Město Chrudim čekají v letošním roce velké oslavy. Letos tomu je již 150 let od úmrtí významného chrudimského rodáka Josefa Ressla. Josef Ressel se narodil 29. 6. 1793 v Chrudimi a zemřel na malárii na služební cestě dne 9. 10. 1857 v Lublani.
Výročí úmrtí Josefa Ressla bude průběžně připomínáno po celý rok. Za účelem bezproblémového průběhu oslav funguje přípravný výbor pod vedením místostarosty města Chrudim Pavla Kobetiče, který nám sdělil, že město Chrudim se již v loňském roce rozhodlo kontaktovat další evropská města, ve kterých Ressel působil. Nejužší kontakty jsou dle něj navázány se slovinským městem Lublaň, kde by měly letos také proběhnout oslavy 150. výročí úmrtí Josefa Ressla: "V Lublani by se měla konat výstava, chystá se vydání publikace o vynálezci Resslovi, v Lublani připravuje se také konference zaměřená na odkaz Josefa Ressla. Naší snahou je, aby se zástupci města Chrudim zúčastnili pietního aktu u pomníku Ressla na tamním hřbitově," sdělil k oslavám ve Slovinsku Kobetič.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2007



06. 06. 2007 Jindřich Valecký se narodil 18.září 1909 v Krucemburku (dříve též Křížová), okres Chotěboř na Havlíčkobrodsku. Obecnou a měšťanskou školu navštěvoval v místě rodiště. Stroje byly jeho životním snem. Vyučil se strojním zámečníkem a absolvoval dvouletou průmyslovou školu v Pardubicích, tak zvaný mistrák. Všude byl úspěšný, neboť vynikal bystrostí. V roce 1928 nastoupil do Hedvíkova u Čáslavi k firmě Josef Bartoš a spol., kde začal svoji kariéru. Továrník Bartoš zakoupil v roce 1930 Polákův patent licího stroje se studenou tlakovou komorou, začal ho vyrábět a zavádět do technolo-gických výrobních procesů.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2007



06. 06. 2007 Narodil se 17.4. 1774 ve Skutči v rodině pláteníka. Vzdělání dali malému Tomáškovi jeho bratři - Antonín, pozdější skutečský děkan, a Jakub, vrchnostenský úředník v Praze, později v Dolních Rakousích. Základy hudby získal v Chrudimi u ředitele kůru Pavla Josefa Wolfa. V roce 1787 zahájil gymnáziální studia v Jihlavě, která dokončil v Praze, kde také vystudoval práva. Vlastní pílí se vypracoval na klavírního virtuosa, houževnatým studiem si osvojil pevné základy hudební teorie a skladby.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2007



24. 05. 2007 Narodil se 2. 3. 1824 v Litomyšli. Narodil se v rodině zámožného, nakonec však zchudlého sládka. Už jako šestiletý veřejně vystupoval a udivoval hrou na klavír, začal také komponovat. Středoškolské vzdělání získal v Jihlavě, Německém Brodě, Praze a Plzni. Posléze v Praze studoval kompozici u J. Proksche. Působil zde také jako učitel v rodině hraběte Thuna. V roce 1848 si Smetana otevřel v Praze hudební školu a žení se s Kateřinou Kolářovou, s níž měl 4 dcery, ale pronásledovala ho nepřízeň osudu. Zemřely mu tři z jeho čtyř dcer a manželka se vážně roznemohla. Jako člen Národní gardy se účastnil revoluce, v roce 1856 se z existenčních důvodů rozhodl odejít do Göteborgu, kde až do roku 1861 působil jako pedagog, dirigent a klavírní virtuos. V drsném severském klimatu však jeho žena dostala tuberkulózu a na následky této nemoci zemřela v Drážďanech na cestě domů.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2007



24. 05. 2007 Období svícení petrolejem je již u mnohých z nás pouze ve vzpomínkách. Zatímco elektrické osvětlení bylo ve městech běžné již v první polovině 20. století, na venkově se mnohde ještě po skončení druhé světové války svítilo petrolejem. Petrolej se musel vyrobit a rozvést, odměřit a prodat. Výrobu petroleje pro východočeskou oblast zajišťovala "Petrolka v Pardubicích", nynější závod Paramo, a.s., který kromě výroby prováděl i rozvoz i odměřování na litry v koloniálech. Celý tento proces měl svůj kolorit. Představoval kromě potřebné techniky pár silných koní, které vyžadovaly krmení a napájení.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2007



24. 05. 2007 Dnes se v tomto malém historickém okénku (když se ale zamyslíme-tak ono to není zase tak dávno!) přesuneme do dob vlády Marie Terezie a jejího syna Josefa II., nejprve v roli spoluvládce, později již jako císaře. Začátky těchto tehdy důležitých změn můžeme hledat v době selských bouří, z nichž nám nejbližší událostí jsou srážky poddaných v Chlumci nad Cidlinou ve dnech 23. a 26. března 1775, konec pak přinesl až revoluční rok 1848, kdy byly odstraněny robotní povinnosti úplně.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2007



16. 05. 2007 Mezi našimi spoluobčany bychom ještě našli pamětníky, kteří strávili alespoň část své školní docházky v budově někdejší chlapecké školy, která je dnes součástí Městského muzea v Poličce. Budova byla postavena v roce 1841 v Šaffově ulici, kde dříve bývaly prodejní kotce a její součástí bylo i městské divadlo. Na dobovém vyobrazení se dochovala podoba původní klasi-cistní fasády i rozmístění dveří, kdy se do školy vstupovalo hlavním vchodem z Šaffovy ulice, do divadla se vcházelo z Tylovy ulice, a nárožní dveře, které sloužily jako nouzový východ z divadla. V roce 1890 dostala budova novorenesanční fasádu a nová okna.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2007



16. 05. 2007 Dějiny litomyšlského gymnázia začínají v první polovině 17. století, kdy litomyšlské panství vlastnil rod Pernštejnů. Gymnázium je třináctým nejstarším gymnáziem v Čechách. V roce 1640 vnučka šlechtice Vratislava z Pernštejna Frebonie Herula, která sídlila v Litomyšli od roku 1632, povolala do Litomyšle z Lipníku členy nedávno založeného řádu piaristů. Piaristický řád byl založen pro vzdělávací účely Španělem Josefem z Calasanzy. Řád byl oblíben především u šlechty pro své rekatolizační působení. Frebonie z Pernštejna přivedla tento řád do města k dovršení protireformačních snah. Nechala pro piaristy postavit kostel, kolej a školy. Dne 3. září 1640 podepsala zakládací listinu gymnázia. Základní kámen byl položen 30. května 1641 a otevřeno bylo 2. listopadu 1644. Piaristé vyučovali na gymnáziu 230 let.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2007



16. 05. 2007 Podle některých autorů existovalo židovské osídlení v Litomyšli již v 15. století. Písemné doklady o tom ale nejsou. Sčítání obyvatel z roku 1724 žádné Židy neuvádí, stejný údaj je i v kolonce "Usazeni před rokem 1618". V roce 1783 žily v Litomyšli tři židovské rodiny a při dalším sčítání v roce 1793 pouze dvě. V 19. století počet Židů ve městě narůstá a svého maxima dosahuje na přelomu 19. a 20. století, sčítání lidu v roce 1900 uvádí 216 Židů. Poté se jejich počet opět snižuje na 163 při sčítání v roce 1930.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2007



16. 05. 2007 Zřizování špitálů spadá do doby středověku. Z počátku se jednalo o instituce církevní povahy. Špitály se vyvinuly z útulků pro pocestné a poutníky. Byly útočištěm nejen pro nemocné, ale i pro chudé, sirotky apod. Od 12. století začaly být zřizovány z iniciativy měšťanů, panovníků a šlechticů. Péče o chovance v této době spočívala v poskytnutí oděvu, přístřeší a stravy. Špitály se snažily v rámci tehdejších znalostí poskytnout nemocným péči i po odborné stránce, jednalo se především o obvazování ran, dávání obkladů. O počtu chovanců ve špitálu vždy rozhodoval jeho zakladatel, ten určoval i komu má špitál poskytovat péči a v jakém rozsahu.1
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2007



27. 04. 2007 Ptačí oblast Komárov byla zřízena nařízením vlády k 31.12.2004. Nachází se v zemědělské krajině v úrodném Polabí. Stromy a keře jsou soustředěny pouze do několika remízků a sporadicky doprovázejí kanály, vodní toky a komunikace. Vysoká hladina spodní vody a voda z letních monzunových dešťů v některých letech znemožní provést podzimní zemědělské práce. Taková místa jsou spolu s porosty ostřic ve vlhčích částech pro ptáky velmi přitažlivá.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2007



27. 04. 2007 Rekonstrukce pardubického zámku probíhá řadu let a v následujících dvou letech by se mohla opět výrazně posunout kupředu. Generální obnova zámku začala až když se v roce 1977 zřítila část stropů druhého patra paláce. Oprava se však vlekla a objekt chátral dál. Muzeum, které v budově zámku sídlí, bylo na více jak 15 let pro veřejnost uzavřeno. Obrat nastal až od roku 1994, kdy Východočeské mu-zeum Pardubice převzalo správu zámku a podařilo se mu jeho obnovu urychlit.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2007



27. 04. 2007 V závěru turistické sezóny uspořádal turistický odbor Klubu přátel Pardubicka výlet na Králický Sněžník. Tato hora je nejvyšším vrcholem stejnojmenného pohoří, které nadmořskou výškou 1424 m.n.m. je druhým nejvyšším pohořím v Čechách a třetím v České republice. Zaoblená nejvyšší část Králického Sněžníku vystupující nad horní hranici lesa je vystavena větru a mrazu, sníh se zde udrží v průměru osm měsíců v roce. Pro dané klimatické podmínky bývá přirovnávána k severské tundře. Vlivem počasí zvětrávají skály, které vytvářejí skalní sruby a kamenná moře. Jedním z těchto skalních výtvorů jsou Vlaštovčí skály, které na jihozápadním hřbetu Králického Sněžníku vystupují jako strmé hřebeny lemované mořem hranatých balvanů.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2007



20. 04. 2007 Jméno obce Čermná je odvozeno od staročeského slova čerm = červeň, čermnati = červenati, čermný = červený. A proč slovo červená? Slovo čerm pochází od slova červ, a to od červce nachového, z něhož se získávala červená barva. Jižní svahy obce tvoří červená půda permské-ho pískovce. A z ní pramenící tři potůčky měly také červené dno. A tak červená barva dala název obci Čermná.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2007



20. 04. 2007 Je to stavební skvost v pseudogotickém slohu, impozantní dlouhotřebovská dominanta. Kostel byl postaven v letech 1905 - 1906, avšak snahu o vybudování alespoň kaple nebo kostelíka je možné dokládat již po roce 1800, neboť chrámy jak v Ústí nad Orlicí, tak i v České Třebové byly poměrně daleko a jejich návštěva v době, kdy nebylo veřejných dopravních prostředků, byla zvláště pro starší občany složitá. I vědomí, že v sousedních Hylvátech a na Lhotce kaple již měli, zesilovalo snahu o postavení vlastního chrámu Páně.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2007



20. 04. 2007 Po osídlení českého prostoru našimi slovanskými předky byly zakládány i nejstarší slovanské osady. Tyto byly původně sídlem jedné rodiny, nazývaly se rodové a mají dodnes jméno po svých zakladatelích: Dlúhoň - Dlouhoňovice, Petr - Petrovice, Bartoš - Bartošovice. Prastaré je také jméno Líšnice (od Léšznice, léstit - mýtit půdu). Později byly zakládány svobodnější osady, v nichž si obyvatelé zakupovali pozemky dědičně ("dědina, na dílcích"). Za poplatek a na smluvenou lhůtu jim byly posky-továny určité výhody. Odtud pocházejí jména Lhoty, Lhota, Lhotka u Klášterce nad Orlicí. Ze stejné doby pocházejí jména obcí, které mají jméno podle přirozené polohy a povahy půdy, jako například Záchlumí, Pastviny, Lukavice, Kameničná či Písečná.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2007



12. 04. 2007 Pokud vás zajímají stará řemesla, z nichž mnohé dnes již známe pouze z vyprávění, určitě neopomeňte navštívit Muzeum řemesel v Letohradě. Muzeum bylo otevřeno v květnu roku 2000 a nachází se v prostorách bývalé sýpky z roku 1550, která do současné kamenné podoby byla přestavěna v roce 1750. Historie muzea se však začala psát již v roce 1996, kdy místní podnikatel Pavel Tacl hodlal zakoupit budovu sousedící se sýpkou. Tato koupě však byla tehdy podmíněna současným nákupem celého areálu včetně sýpky.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2007



12. 04. 2007 Historie místní dráhy Rudoltice-Lanškroun, která je nejkratší dráhou v Pardubickém kraji, se začala psát v roce 1884. V tomto roce byla udělena koncese ke stavbě dráhy. První snahy o vybudování železnice přes Lanškroun byly ale činěny již o 40 let dříve, kdy byla projektována Olomoucko-pražská dráha. Tehdejší městská rada vyvinula obrovskou snahu, aby byl projekt změněn. Zástupci Lanškrouna přes veškerou snahu nepochodili.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2007



12. 04. 2007 Obec Radhošť, původně v okrese Vysoké Mýto, později Pardubice, od letošního roku Ústí nad Orlicí, je prastará slovanská osada v těsné blízkosti obchodní cesty spojující Čechy a Moravu (Trstenická stezka). Osada se poprvé uvádí v roce 1226. V místě nynějšího zemědělského objektu (dříve dvůr) stávala tvrz, nad ní byl gotický kostelík. Tvrz byla chráněna z roviny rozsáhlými bažinami. Farní kostel v Radhošti stával už v polovině 14. století. Byl to předchůdce dnešního barokního kostela sv. Jiří budovaného roku 1772 - 1773. Tvrz v Radhošti zanikla v polovině 15. století, kdy v roce 1550 byl zde budován hospodářský dvůr, uváděný ještě v roce 1662. Ves Radhošť byla poddanská k chroustovickému panství.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2007



12. 04. 2007 Od pramene řeky Chrudimky vede stezka, spojující zajímavá a krásná místa v regionu. Její celková délka je 82 km, překonává výškový rozdíl 390 metrů. Na třiceti jednom přírodovědně a kulturně zajímavém místě je vybavena informačními tabulemi. Stezka prochází i zvláště chráněnými částmi přírody. Jedinečnost stezky, příroda, kultura a historie nás vybízí k poznání a zasluhuje naši ochranu. Krajina podél řeky Chrudimky učarovala v minulosti mnohým českým malířům. Svá díla zde počátkem 20. století tvořili František Kavan, Gustav Macoun, Antonín Slavíček a mnozí další.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2007



30. 03. 2007 Ohledně počátků feudálního sídla v Heřmanově Městci panuje řada nejasností a dohadů, vyplývajících z nedostatku pramenů. Prokazatelně doložitelnou je až zámecká budova, vystavěná pravděpodobně v osmdesátých letech 16. století příslušníky rodu Oprštorfů.1 Existence starší tvrze či hradu přímo v Heřmanově Městci se za současného stavu bádání jeví spíše jako nepravděpodobná. Zámek tedy není jejich pokračováním, ale z hlediska své funkce šlechtické residence navazuje na starší sídla v blízkém okolí.2 V průběhu třicetileté války utrpělo značné škody nejen samotné město, ale i heřmanoměstecké feudální sídlo. Zničujícím byl především požár ze srpna 1623.3 Následky válečných událostí byly prý na zámecké budově odstraněny až kolem roku 1640 za hraběnky Anny Marie Khyslové,4 která však v roce 1661 celé panství prodala Janu Karlovi svobodnému pánu ze Šporku a na Lysé.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2007



30. 03. 2007 zřízení oficiálního zastoupení Pardubického kraje v Bruselu rozhodla Rada Pardubického kraje. Vyústily tím dlouhodobé aktivity Pardubického kraje směrem k Evropské unii, které započa-ly již v roce 2001 využíváním tzv. předstupních fondů EU.
"V lednu letošního roku odstartovalo nové plánovací období Evropské unie, v jehož rámci bude Česká republi-ka předsedat Radě EU, a to v 1. pololetí roku 2009. V této souvislosti Ministerstvo zahraničních věcí ČR rozšiřuje v Bruselu Stálé zastoupení ČR při Evropských společenstvích v Bruselu a v jeho rámci nabízí krajům a vybraným českým agenturám a institucím prostory v Czech Pointu (Český dům). Pardubický kraj tuto nabídku přijal a své zastoupení v Bruselu otevře už v září 2007," řekl vicehejtman Roman Línek.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2007



30. 03. 2007 Jednou z akcí, které Pardubický kraj realizoval v rámci grantového schématu SROP, je projekt "Vytvoření sítě certifikovaných turistických informačních center na území Pardubického kraje a podpora zvýšení kvality jimi poskytovaných služeb". V jeho rámci byla nastartován proces certifikace informačních center. "Uzavřít smlouvu mohou podle certifikační komise v Třemošnici, Králíkách, Hlinsku, Bystrém, Litomyšli, Lázních Bohdaneč a v Mikoregionu Heřmanoměstecko. Tato certifikovaná informační centra mohou požádat o dotaci Pardubického kraje," řekl Miloslav Macela, radní zodpovědný za sociální věci, neziskový sektor a cestovní ruch. Certifikát nebyl prozatím udělen informačním centrům v Chrudimi, Jablonném nad Orlicí, Letohradě, Seči, Poříčí u Litomyšle, Zdechovicích, Pardubicích a v Lanškrouně. Tato centra budou moci certifikát získat v 1. pololetí roku 2007.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2007



23. 03. 2007 S účinností od 1. ledna 2007 došlo v Pardubickém kraji ke změnám hranic okresů a přesunu některých obcí. Jedna obec - Hostovice - se už v roce 2006 dnem komunálních voleb sloučila s městem Pardubice. Z okresu Chrudim byly do okresu Ústí nad Orlicí přesunuty obce Leština, Nové Hrady, Řepníky, Stradouň a Vinary. Do stejného okresu byly převedeny i obce Radhošť a Týnišťko, které doposud územně spadaly do okresu Pardubice. Do okresu Svitavy byly z Orlickoústecka přesunuty obce Němčice a Sloupnice. Ze seznamu obcí okresu Ústí nad Orlicí byl také vymazán Vlčkov. V původní vyhlášce byla totiž tato obec uvedena i v okrese Svitavy.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2007






Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 3/2017 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Skály a jeskyně pod Králickým Sněžníkem
Ve Vysokém Mýtě získali Sodomkův kabriolet Jawa Minor
Obchodní akademie Chrudim - Druhá nejstarší obchodní akademie u nás
Dva „chrudimští“ potomci Josefa Ressla




Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Židovská synagoga v HEŘMANOVĚ M2STCI.

CHRUDIMSKO: Budova SLATIŇANSKÉHO hřebčína

ORLICKOÚSTECKO: Nádherný výhled do krajiny ze zříceniny hradu LANŠPERK

ORLICKOÚSTECKO: Barokní kostel sv. Máří Magdaleny v ŘETOVÉ.

ORLICKOÚSTECKO: Rozhledna na SUCHÉM VRCHU u Králík.

SVITAVSKO: Zadní trakt MORAVSKOTŘEBOVSKÉ radnice z konce 15. století

SVITAVSKO: kostel Rozeslání sv. Apoštolů v LITOMYŠLI je nejstarším dochovaným sakrálním prostorem v Litomyšli

PARDUBICKO: Kostel sv. Jakuba v PŘELOUČI.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml