Sdružení přátel Pardubického kraje

Jindřich Valecký


06. 06. 2007 Jindřich Valecký se narodil 18.září 1909 v Krucemburku (dříve též Křížová), okres Chotěboř na Havlíčkobrodsku. Obecnou a měšťanskou školu navštěvoval v místě rodiště. Stroje byly jeho životním snem. Vyučil se strojním zámečníkem a absolvoval dvouletou průmyslovou školu v Pardubicích, tak zvaný mistrák. Všude byl úspěšný, neboť vynikal bystrostí. V roce 1928 nastoupil do Hedvíkova u Čáslavi k firmě Josef Bartoš a spol., kde začal svoji kariéru. Továrník Bartoš zakoupil v roce 1930 Polákův patent licího stroje se studenou tlakovou komorou, začal ho vyrábět a zavádět do technolo-gických výrobních procesů.

Do této novinky se zakousl Valecký a dotáhl to až na stupeň nejvyšší - stal se z něho v roce 1945 národní správce, což ve skutečnosti byl zá-vodní ředitel. Závod se po revoluci přejmenoval na n.p. Kovolis. S Kovolisem se Valecký rozešel v roce 1950 a přešel do České Zbrojovky ve Strakonicích, kde pobyl 4 roky. Poté již následovala poslední štace v roce 1954 - automobilka Škoda Mladá Boleslav. Zde pracoval 15 let až do odchodu do penze. Po tomto pracovnním maratonu nenastal klid, ale zase pohyb. Byl poradcem ministra těžkého strojírenství cca od roku 1952 pro záležitosti lití kovů pod tlakem. V této funkci pracoval s n.p. Vihorlat, respektivě v jeho výzkumné sekci až skoro do odchodu ze světa. Pokud se ohlédneme zpět, pracoval v důchodovém věku 34 let a v pracovním poměru 26 let, což dohromady činilo 60 let. Stříkány, které stavěl a do provozu uváděl, pracovaly vesměs s licími stroji typu Polák se studenou tlakovou komorou. Stříkané odlitky s přestupem do výše uvedených závodů se váhově zvyšovaly a stávaly se složitějšími.
Valecký byl odborníkem v lití kovů pod tlakem. Tato výrobní technologie byla a je specialita, náležející do oboru slévárenství. V Hedvikově se účastnil výstavby a uvedení do provozu stříkány v úplném prvopočátku v roce 1929, později i v Jugoslávii (1936) a nakonec ve Zbrojovce i v automobilce v Mladé Boleslavi, kam přešel. Byl úspěšným konstruktérem forem na lití kovů pod tlakem a vůbec organizátorem řízení těchto provozů - stříkáren.
Z Mladé Boleslavi se proslechlo, že při zaměstnání také dálkově studoval. Získal titul diplomovaný technik. Toto studium absolvoval s červeným indexem. Tituly se nikdy neoháněl.
Při tom všem pracovním zatížení stačil ještě publikovat. Ve spolupráci s autorským kolektivem, jehož byl vedoucím, vydal v roce 1963 knihu "Lití kovů pod tlakem" (SNTL, Praha,450 str.) Tato publikace není pouhou encyklopedií tohoto oboru, nýbrž kuchařkou pro návrhy forem a úpravy odlitků. Jako vývojový pracovník publikoval svoje výsledky v časopise "Slévárenství". Úvahy vždy končil ekonomickými studiemi, z nichž bylo možno vy-číslit přínosy pro národní nebo soukromé podnikání.
Ve vývoji byl inspirován německou příručkou (Frommer L.: Handbuch der Spritzgusstechnik, J. Springer,Berlin 1933) a prováděl studium p1nění různých tvarů maket odlitků v závislosti na rychlosti úderného pístu licího stroje. Zajímalo ho místo vzniku lunkrů v těchto make-tách. Všechny tyto práce byly prováděny na formách, vyrobených z plexiskla pomocí modelové kapaliny. Po-sléze se zajímal o automatizaci cyklického výrobního procesu lití kovů pod tlakem se studenou tlakovou komo-rou pomocí prvků silové pneumatiky, včetně pneumatických časových relé.
Jindřich Valecký byl střední štíhlé postavy, měl snědou barvu kůže a blýskavé oči. Rychle se pohyboval jak v dílnách, tak v celém areálu závodu. Byl to vitální pracovník k neutahání během pracovní doby a nehleděl na čas, potřebný pro blaho závodu. Dobře mluvil německy, potí-že mu nedělala ani ruština. Bývalí a dosud žijící spolupracovníci se domnívají, že pan Valecký by nikdy z Hedvikova neodešel, pokud by byl ředitelem tohoto závodu, neboť byl s tímto krajem srostlý od útlého mládí.
Jindřich Valecký zemřel po delší těžké nemoci 2.dubna 2002 ve vysokém věku 93 let a je pohřben na Novém hřbitově v Mladé Boleslavi spolu se svou manželkou.

Autor: ing. Karel Cyprián, CSc.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2007




Předchozí článek: Václav Jan Tomášek
Následující článek: Výročí Ressla budou oslavovat v Chrudimi i ve slovinské Lublani


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2024 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Rabštejnská Lhota
Mladkovská vrchovina
Průzkum na Šibeničním vrchu
Pardubické kostely



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel sv. Bartoloměje v HEŘMANOVĚ MĚSTCI postavený v letech 1756 až 1761.

CHRUDIMSKO: Poutní raně barokní kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů v LUŽI.

ORLICKOÚSTECKO: Náměstí Přemysla Otakara II. ve VYSOKÉM MÝTĚ a budovou staré radnice z první poloviny 15. století.

ORLICKOÚSTECKO: Socha slona je symbolem KRÁLICKÉHO SNĚŽNÍKU, který je nejvýše položeným místem Pardubického kraje (1423 m.)

ORLICKOÚSTECKO: Kostel sv. Františka Serafínského v CHOCNI.

SVITAVSKO: portál z roku 1492 v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ je považovaný za jednu z nejstarších renesančních památek na sever od Alp.

SVITAVSKO: Klášterní zahrady v LITOMYŠLI zdobí sochy Olbrama Zoubka.

PARDUBICKO: Barokní kostel sv. Máří Magdaleny v LÁZNÍCH BOHDANEČ.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml