|
| |
|
Zámek v Heřmanově Městci - aristokratické sídlo v proměnách času
30. 03. 2007 Ohledně počátků feudálního sídla v Heřmanově Městci panuje řada nejasností a dohadů, vyplývajících z nedostatku pramenů. Prokazatelně doložitelnou je až zámecká budova, vystavěná pravděpodobně v osmdesátých letech 16. století příslušníky rodu Oprštorfů.1 Existence starší tvrze či hradu přímo v Heřmanově Městci se za současného stavu bádání jeví spíše jako nepravděpodobná. Zámek tedy není jejich pokračováním, ale z hlediska své funkce šlechtické residence navazuje na starší sídla v blízkém okolí.2 V průběhu třicetileté války utrpělo značné škody nejen samotné město, ale i heřmanoměstecké feudální sídlo. Zničujícím byl především požár ze srpna 1623.3 Následky válečných událostí byly prý na zámecké budově odstraněny až kolem roku 1640 za hraběnky Anny Marie Khyslové,4 která však v roce 1661 celé panství prodala Janu Karlovi svobodnému pánu ze Šporku a na Lysé. Představu o tehdejší podobě zámku si můžeme udělat z popisu zámku v urbáři heřmanoměsteckého panství z roku 1658.5 Tento urbář je zároveň nejstarším dochovaným pramenem ve fondu Velkostatek Heřmanův Městec ve Státním oblastním archivu v Zámrsku, neboť starší knihy a spisový materiál heřmanoměsteckého panství byly zřejmě zničeny během třicetileté války.6 Z uvedené-ho popisu vyplývá, že zámek byla čtyřkřídlá jednopatrová budova vystavěná z kamene, krytá šindelovou střechou. Jednotlivá křídla o délce přibližně 30 sáhů tvořila společně čtvercový půdorys. Tři z těchto křídel byla ozdobena menšími, čtvrté křídlo pak dvěma velkými štíty. Budova byla částečně podsklepená. V přízemí zámku se nacházely hospodářské prostory, v prvním patře pak převážně obytné místnosti, v nichž byly bud' vlašské krby či kachlová kamna. Zatímco přízemní okna byla z důvodu zabezpečení zamřížovaná a jejich zasklení je spíše výjimkou, v podlaží se mříže téměř nenacházejí a okna byla zasklená téměř všechna. V severním křídle se nacházely také pod-krovní pokoje, které však nebyly dostavěné. Zatímco přízemní místnosti byly klenuté, v podlaží převládaly již ploché stropy. V severozápadní části nádvoří stála nepříliš vysoká nárožní věž, tvořící s objektem kompaktní celek. Na jihovýchodním nároží se nacházela menší, pravděpodobně nedostavěná věž. Součástí zámku byla též kaple s klenutým kněžištěm, která se nacházela při styku východního a jihovýchodního křídla. Poměrně velký počet místností v zámecké budově je urbářem označen jako zničený. Domnívám se, že šlo ještě o důsledky poškození požáry (viz 1623) a že tedy zámek nebyl ve velmi dobrém stavu, jak se všeobecně uvádí a jak je též poznamenáno v úvodu urbáře. V době, kdy zámek vlastnil Jan Karel, zde pravděpodobně žádné významnější úpravy neproběhly a stavební činnost se omezila jen na opravu poškozených částí zámku. Vzhledem k neuspořádaným majetkovým poměrům generálova mladšího syna a dědice heřmanoměsteckého pan-ství Ferdinanda Leopolda (zemřel 1711) je velmi nepravděpodobné, že by tento byl schopen financovat nákladné přestavby či výraznější rozšíření zdejšího sídla. Do přetr-vávající renesanční podoby zámku tak výrazněji zasáhl až jeho dědic Jan Josef Špork. O rozsahu barokních úprav zámku v Heřmanově Městci nás nejlépe informuje ama-térský kreslíř Jan Rudolf Špork. Zatímco na Šporkově nejstarší kresbě zámku z roku 1717 je zřejmě původní renesanční podoba zámku, na kresbách z roku 1741 jsou již patrné změny v duchu baroka. Dispozice zámku v Heřmanově Městci plně korespondovala s tehdejšími stavebními zvyklostmi.7 Základ stavby tvořila čtyři křídla obklopující centrální nádvoří obdélného půdorysu. Jak dokládá popis urbáře z roku 1658, procházela třemi křídly v prvním podlaží zámku arkádová chodba, o níž si můžeme udělat představu také z kreseb Jana Rudolfa Šporka.8 Také rozdělení křídel do dvou traktů pomocí středové zdi odpovídalo tehdejším standardům. Užší trakt býval na nádvorní straně, v několikaná-sobně širším vnějším traktu se nacházely obytné místnos-ti. V přízemí zámku byly situovány hospodářské místnosti. Čtvercový půdorys zámku narušovala ve styku jižního a východního křídla vystupující kaple, která je dobře patrná na Šporkově kresbě z roku 17419 znázorňující zámek v Heřmanově Městci z pohledu ze zahrady. O kapli se zmiňuje také urbář. Na této Šporkově kresbě jsou rovněž zřetelné raně barokní štíty, které mohly vzniknout úpravou již existujících, pro konec 16. století charakteristických, mohutných štítů renesančních. Sou-časně lze rozeznat střídání trojúhelných a segmentových frontonů, typického prvku staveb 17. století. 10 Přestože postihla Heřmanův Městec v jeho šporkovském období řada požárů, zůstal jimi zámek nepoškozen. Se zásadní přestavbou, dokončenou v roce 178411, započal až Jan Václav Špork. Přestavba odstranila raně barokní štíty a zámek dostal také novou klasicistní fasádu.12 Zároveň bylo provedeno nové zastřešení nízkou valbovou střechou, změn doznaly také interiéry. Johann Gottfried Sommer ve své topografii popisuje zámek jako drobnou, jednoposchod'ovou budovu s uzavřeným čtvercovým dvorem, kaplí a věží s hodinami. Z dřívější obory byl nově zřízen rozsáhlý anglický park s rybníkem, který bezprostředně navazoval na starší zámeckou zahradu. Zahrada, v níž se chovali také daňci, i park ležely na polední straně zámku a obejít je znamenalo hodinovou procházku.13 V roce 1794 prodal hrabě Jan Václav Špork panství svobodnému pánu Filipu Antonínovi Karlovi z Greiffenklau, jehož potomci vlastnili panství až do roku 1828, kdy jej prodali knížeti Rudolfovi Kinskému. Zatímco příslušníci rodu Greiffenk1au do podoby zámku, přestavěného naposledy v roce 1784, zřejmě výrazněji nezasáhli,14 čekaly zámeckou budovu v příštích více než sto letech časté stavební zásahy. Přestože tyto byly uskutečněny v několika etapách, vždy během relativně krátkého časového údobí, probíhaly dílčí úpravy exteriéru i interiérů prakticky nepřetržitě. S nimi se začalo brzy po získání zámku Rudolfem Kinským, kdy byly provedeny především nutné opravy v knížecích místnostech.15 Výraznějších změn se však zámecká budova dočkala až během správcovství Vilemíny Kinské, kdy byla mimo jiné provedena také adaptace nárožní věže.16 Zásadní úpravy však proběhly až za Ferdinanda Bonaventury Kinského v souvislosti s jeho snahami proměnit zámek v Heřmanově Městci v repre-zentační sídlo pro svoji urozenou loveckou společnost. Na konci šedesátých let 19. století bylo přistavěno jihozápad-ní a jihovýchodní křídlo, současně došlo k úpravě interié-rů zámku a zrušení koníren, které byly z přízemí zámecké budovy přemístěny do samostatného objektu na protější straně náměstí. Další velké stavební úpravy proběhly v letech 1888-1891. V přízemí byla tehdy přistavěna jídelna se zimní zahradou, v severním křídle nově vznikly půdní pokoje s chodbou. Počátkem devadesátých let byl také zámek rozšířen o severovýchodní křídlo. V následujících čtyřiceti letech k žádným výmamnějším stavebním úpravám nedošlo a poslední důležitý stavební zásah ve sledovaném období tak představuje přístavba jihovýchodního křídla, která proběhla v letech 1932-1933, kdy již zámek vlastnil Oldřich Kinský. Zámek zůstal i po častých přestavbách jednopatrovou budovou, jejíž hlavní hmotu tvořila čtyři křídla svírající centrální obdélné nádvoří. Dominantou zámku se stala v polovině devatenáctého století vystavěná pětipatrová novogotická polygonální věž, která nahradila starší a nižší věž barokní. Rovněž byly novobarokně sjednoceny fa-sády17 a vnější podoba zámku zůstala i přes časté stavební úpravy stylově jednotná. Zatímco v přízemí se nacházely téměř výlučně místnosti provozního charakteru a místnosti pro služebnictvo, pokoje majitelů zámku byly situovány převážně v prvním podlaží. Ve východním křídle byla také zámecká kaple. V podkroví byly zbudovány další pokoje pro sloužící. Jižní křídlo je obráceno směrem do rozsáhlého zámeckého parku s rybníkem. Park byl během držby rodem Kinských rovněž upraven a rozšířen. Nachá-zely se zde skleníky a budovy hospodářského či provoz-ního charakteru, jejichž počet byl postupně redukován. Při jihovýchodním křídle byla také vybudována zimní zahrada. Poté, co byl zámek přidělen ministerstvu zahraničí a později určen k vybudování domova důchodců, došlo k další řadě stavebních úprav, které však již nejsou téma-tem této práce. Závěrem lze konstatovat, že zámek v Heřmanově Městci již od svého vzniku zcela splňoval dobová kritéria klade-ná na vrchnostenské sídlo a z hlediska architektonického vývoje nijak nezaostával za dobovými trendy. Poměrně časté přestavby a stavební úpravy nenarušily základní, zřejmě původní renesanční obdélný půdorys. Přestože se nejedná o zámek, který by v Čechách v daném období výrazně vynikal nad stavbami stejného charakteru, před-stavuje velice cennou stavebně historickou památku. Přetištěno z Chrudimských vlastivědných listů, ročník 2005, číslo 5 Vysvětlivky: 1 K tomuVOREL,Petr, Urbář města a panství Heřmanův Městec z roku 1572. VSH 2, 1992, s.238-274. 2 K tomu např. Heřmanův Městec. In: HANUŠ, Václav a kol., Chrudimsko a Nasavrcko, IV. Prehistorie a historie obcí na Chrudimsku. Chrudim 1926, s. 368-392; TEPLÝ, Jaroslav, Heřmanoměstecký statek koncem 14. století. VSH I, 1991, s. 13-48. 3 MIKULEC, Jiří (ed.), Mikuláš Dačický z Heslova, Paměti. Praha 1996, s. 216-217. 4 ŠIMEK, Tomáš a kol., Hrady, zámky a tvrze v Če-chách, na Moravě a ve Slezsku, VI. Východní Čechy. Praha 1989, s. 112. 5 S0A Zámrsk, Vs Heřmanův Městec, inv. č. 2, Č. kn. 2, Urbář panství Heřmanova Městce; S ohledem na rozsah článku se v celém textu věnuji předevšim samotné zá-mecké budově. 6 HROMÁDKA, Miloslav, Inventář. Velkostatek Heřma-nův Městec 1598-1945. 1963, ev. č. 432, s. VII. 7 Při komparaci stavebního vývoje zámku jsem vycházel především z prací Pavla Vlčka (VLČEK, Pavel, Ilustro-vaná encyklopedie českých zámků. Praha 2001) a Jiřího Kuthana (KUTHAN, Jiří, Aristokratická sídla období klasicismu. Praha 1999). 8 Originály kreseb se nacházejí v knihovně Strahovského kláštera. 9 Viz. obrázek Č. 1. (Převzato z KNEIDL, Pravoslav, Šporkiana kreseb hraběte Jana Rudolfa Šporka. In: Stra-hovská knihovna, 1985-86, roč. 20-21, s. 202.) 10 Vlček, Pavel, c. d., s. 88. 11 Pokud je mi známo, informoval o tomto datu jako první, byť v poněkud zavádějící formulaci, Johann Gottf-ried Sornmer: "Das Schloj3 wurde im J. 1784 van Johann Joseph Grafen van Spork erbaut." (SOMMER, Johann Gottfried, Das Konigreich Böhmen: statistisch-topografisch dargestellt von Johann Gottfried Sommer, V. Chrudimer Kreis. Prag 1837, s. 22.) Vzhledem k nezpo-chybnitelnosti starší existence heřmanoměsteckého zámku spadá do tohoto roku zřejmě opravdu dokončení jeho výrazné přestavby. Sommer však chybně uvádí "stavitele" - v roce 1784 již zámek vlastnil Jan Václav Špork. 12 Srov. VLČEK, Pavel, c.d., s. 243. 13 S0MMER, Johann Gottfried, c. d., s. 22; Z let 1822 a 1827, tedy z doby bezprostředně před prodejem heřma-noměsteckého zboží Kinským, pocházejí dva dochované odhady panství. Oba odhady podrobně popisují nejen zámek, ale i jeho hospodářské zázemí a zahrady. V přípa-dě zámecké stavby je konstatován velmi dobrý stav. (Blí-že SOA Zámrsk, Vs Heřmanův Městec, inv. Č. 3, č. kn. 3 Soudní odhad panství Heřmanův Městec; Tamtéž, inv. Č. 4, č. kn. 4 Odhad panství Heřmanův Městec.) 14 K tomu např. SOkA v Chrudimi, Písemné pozůstalosti osob 1739-1977, inv. č. 1, č. kart. 26- JosefKhail(1866-1947). 15 S čilými stavebními aktivitami rodu Kinských v první polovině 19. století je spojováno především jméno vídeň-ského architekta Heinricha Kocha, který po určitou dobu působil ve službách rodu jako dvorní architekt a "... ve 20. letech 19. století prakticky ovládl zámeckou architekturu". (Blíže např. VLČEK, Pavel, c. d., s. 122.) Kochovu účast na přestavbách heřmanoměsteckého zámku dokládá nejen korespondence hospodářského ředitelství panství, ale například i pamětní kniha panství. (SOA Zámrsk, Vs Heřmanův Městec, inv. č. 1, č. kn. 1 - Kniha pamětní panství Heřmanova Městce,fol.18a.) 16 Tamtéž, inv. Č. 547, Č. kart. 65 -plán věže z 30. října 1845. 17 Srov. VLČEK, Pavel, c. d., s. 243.
Autor: Josef Tejkl Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2007 Předchozí článek: Pardubický kraj bude mít své zastoupení v Bruselu Následující článek: Vlastivědná stezka Krajem Chrudimky Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
