|
| |
|
Z historie železniční trati Rudoltice - Lanškroun
12. 04. 2007 Historie místní dráhy Rudoltice-Lanškroun, která je nejkratší dráhou v Pardubickém kraji, se začala psát v roce 1884. V tomto roce byla udělena koncese ke stavbě dráhy. První snahy o vybudování železnice přes Lanškroun byly ale činěny již o 40 let dříve, kdy byla projektována Olomoucko-pražská dráha. Tehdejší městská rada vyvinula obrovskou snahu, aby byl projekt změněn. Zástupci Lanškrouna přes veškerou snahu nepochodili. Při všech jednáních zvítězil záměr projektantů vyvinout trasu budované dráhy tak, aby tato vedla při rozumných stavebních nákladech co nejkratším směrem a pokud možno se stálým stoupáním až na evropské rozvodí - do Třebovického sedla, kde vlastně přechází z Moravy do české kotliny. Snad jediným zadostiučiněním pro lanškrounské zastupitele a občany bylo zřízení nádraží v katastru obce Žichlínek, které však bylo od města po silnici vzdáleno celých 7 km. Nádraží "Landskron", dnes zastávka Žichlínek, sloužilo nejen pro Lanškroun, ale i pro Moravskou Třebovou a okolní obce. Vznikem zákona o místních drahách z roku 1880 otevřel novou možnost, jak získat železniční spojení. Město se mezitím rozvíjelo, vznikl zde průmysl, který potřeboval nutně železniční dopravu. Samotná stavba trati, jejichž výchozí stanicí se stala někdejší zastávka Rudoltice byla zahájena italskou firmou ILOK ihned po udělení koncese (r.1884) a stavba byla dokončena v roce 1885. V Rudolticích byl rozšířen původní strážní domek, přistavěna jedna vedlejší kolej a jedna k nově postaveném skladišti. V Lanškrouně bylo postaveno větší nádraží se třemi kolejemi. Zde byla postavena větší výpravní budova a velké skladiště s rampou. Naproti výpravní budově byla postavena výtopna s vodárnou. Slavnostní zahájení provozu bylo stanoveno na 1. červen 1885. Toho dne se na nádraží v Lanškrouně dostavilo mnoho lidí z města a širokého okolí. Pro obyvatele města to byl vrcholný den, zakončující více jak čtyřicetileté úsilí o spojení města kolejemi s okolním světem. První vlak dovezla malá parní lokomotiva společnosti StEG kategorie IVc a s ním přijela i celá řada význačných hostů. Lidé se veselili, hosté byli uvítáni a k tomu všemu hrála kapela. Provoz na trati udržovala společnost StEG vlastními vo-zidly a zaměstnanci, lokomotivy byly vystavovány výtopou z České Třebové. Samotný provoz byl zpočátku slabý, na trati jezdily jen smíšené vlaky. Osobní a služební vůz byly přivěšovány vždy až za nákladní vozy. Ty se v Lanškrouně přistavovaly ke skladišti nebo do prostranství za skladištěm, kde byly nakládány nebo vykládány. Železnice začala záhy pozitivně působit na další rozvoj města i celého okolí. Postupem let bylo nádraží v Lanškrouně rozšiřováno a byly budovány rovněž vlečky do tabákové továrny, plynárny a hospodářského družstva. Rovněž nádraží v Rudolticícb bylo rozšiřováno a několikrát měněno. Posledními velkými změnami prošlo nádraží v Rudolticích v Čechách v letech 2003-2004, kdy byly prováděny práce na výstavbě II. koridoru spojující Českou Třebovou s Olomoucí. Provoz na místní dráze v období rakouské monarchie zajišťovaly pouze parní lokomotivy. První lokomotivní řada, která se zde vyskytovala, byly malé tendrovky StEG kategorie IVc. Dalšími, velice zajímavými vozidly byly lokomotivy Engerthovy konstrukce kategorie IVh. I po převzetí místní dráhy Rakouskými státními drahami byly zde nasazovány stroje bývalé StEG. Snad mezi nejkurióznější lokomotivy patřily rychlíkové stroje, které sem zajížděly během první světové války. V období ČSD sem z parních lokomotiv zajížděly nejčastěji stroje řad 310.0, 333.1 a 344.1. V roce 1928 zde byly provedeny zkoušky s motorovým vozem M 132.0 a tyto motorové vozy zde zasahovaly do provozu do začátku 2. světové války. Po jejím skončení zde jezdily nejprve motorové vozy M 242.0, které pak byly nahrazeny vozy M 131.1 a M 240.0. Dnes zde jezdí motory řady 810. Po skončení parního provozu se zde začaly v čele smíšených vlaků objevovat motorové lokomotivy řady T 444.02 a 1. (Sestaveno z původního textu Pavla Stejskala.) Autor: Oldřich Čížek Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2007 Předchozí článek: Náboženské bouře v Radhošti v roce 1920 Následující článek: Muzeum řemesel v Letohradě je největším svého druhu u nás Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
