Sdružení přátel Pardubického kraje

Když se svítilo petrolejem

Zásobník petroleje v koloniálu

24. 05. 2007 Období svícení petrolejem je již u mnohých z nás pouze ve vzpomínkách. Zatímco elektrické osvětlení bylo ve městech běžné již v první polovině 20. století, na venkově se mnohde ještě po skončení druhé světové války svítilo petrolejem. Petrolej se musel vyrobit a rozvést, odměřit a prodat. Výrobu petroleje pro východočeskou oblast zajišťovala "Petrolka v Pardubicích", nynější závod Paramo, a.s., který kromě výroby prováděl i rozvoz i odměřování na litry v koloniálech. Celý tento proces měl svůj kolorit. Představoval kromě potřebné techniky pár silných koní, které vyžadovaly krmení a napájení.

Tomu všemu kraloval "vozka", který dbal na plnění plánu rozvozu a nutnou bezpečnost, neboť petrolej je hořlavina. Šarm vozky byl zvyšován "krojem", který představovala kšiltová čepice francouzského typu, krátký a dlouhý plášť s vycíděnými knoflíky, kalhoty typu rajtek a prošívané vysoké boty.
I bič byl vyparáděn a měl několik střapců. To všechno se líbilo dětem, které rázem obtočily rozvozový vůz před obchodem pana Kučery a pletly se vozkovi pod nohama při odnášení načepovaného petroleje do konví. Že to smrdělo těžkým zápachem, to jim nevadilo. Vozka dával pozor, aby nikdo kolem vozu nekouřil a nic nezapaloval.
Seznamme se blíže s atraktivním rozvozovým vozem petroleje, který budil pozornost malých i velkých občanů. Ten byl v podstatě kombinací kočáru a valníku. Na valníku se nacházela kovová uzavřená nádoba rozměrů asi 1 x 1 metr a dlouhá 1,5 metrů, lidově nazývaná "lejta". Kromě této se tam nacházely malé a větší skříňky, kde se uskladňoval obrok pro koně, vědra na napájení, kovové konve na odnášení petroleje, deky a plachty, špalky brzd a nářadí, případně i nějaké náhradní díly. V nejzazším a nejnižším místě uzavřené nádoby byl umístěn kohout se závěsným hákem, kam se zavěšovaly konve a vypouštěl se petrolej. Kohout byl ovládán klikou opatřenou zámkem, aby kromě vozky nemohl nikdo kohout otevřít. Kola valníku byla dřevěná a okovaná ráfy tloušťky 2 cm, všechna byla brzděna dvěma na sobě nezávislými brzdami ovládanými pákou z prostoru sedadla vozky nebo otáčením šroubu, jestliže vozka šel pěšky podél vozu. Po obou stranách měl lampy, identifikující šířku pohybujícího se povozu v noci a rohatinu háků, kam mohl pověsit opratě a odložené věci. Podvozek s koly byl natřen červenou barvou, skříňky a uzavřená nádoba tmavozelenou barvou. Všechny plochy byly okrášleny bílými ornamenty.
Detailní odměřování dávek bylo prováděno v obchodě pomocí odměrného stojanu. Jeho podstatou byl sud, který tvořil zásobník, na jehož víku byl umístěn držák, nesoucí skleněný odměrný válec opatřený přepadovou trubkou, výpustný kohoutek odměřeného množství a přívod petro-leje od ruční pumpy do prostoru nad přepad. Výdej odměřeného množství petroleje byl jednoduchý. Čerpadlem se zásobník načerpal do odměrného válce petrolej tak, aby začal přetékat přepad. Obsluhující ukončil čerpání a po-sečkal, až přebytečný objem odtekl přepadem. Potom odměřené množství petroleje vypustil výpustným kohoutem do podstavené láhve nebo konvičky na petrolej. Odměřován byl zpravidla 1 litr petroleje a podle naznačované stupnice na válci mohl být odměřen čtvrt a půllitr, ovšem s určitou nepřesností.
Předlohou této práce byl dvoukoláček tažený koníkem, který prováděl rozvoz petroleje po Vídni. Ten kočíroval nějaký pan David Fanto. Podnikání to bylo výnosné a stalo se, že z podnikatele se stal továrník - majitel Fantových závodů v Pardubicích, předchůdce závodů Paramo.

Autor: ing. Karel Cyprián CSc.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2007




Předchozí článek: Zrušení nevolnictví - 225 let
Následující článek: Bedřich Smetana


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2021 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Historie chroustovického zámku
Přelouč - město příběhů
Průlomy Divoké a Tiché Orlice
Střípky z historie Pardubic



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Unikátní skanzen lidových staveb Betlém v HLINSKU.

CHRUDIMSKO: Toulovcova rozhledna v oblasti TOULOVCOVÝCH MAŠTALÍ

ORLICKOÚSTECKO: Domek Maxe Švabinského v malebné obci KOZLOV, která je dnes součástí České Třebové.

ORLICKOÚSTECKO: Socha slona je symbolem KRÁLICKÉHO SNĚŽNÍKU, který je nejvýše položeným místem Pardubického kraje (1423 m.)

ORLICKOÚSTECKO: Klášter HEDEČ - poutní místo nedaleko Králík.

SVITAVSKO: Vstupní brána MORAVSKOTŘEBOVSKÉHO zámku

SVITAVSKO: Barokní radnice uprostřed náměsdtí v POLIČCE.

PARDUBICKO: Barokní kostel sv. Máří Magdaleny v LÁZNÍCH BOHDANEČ.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml