Sdružení přátel Pardubického kraje


Vlastivědné listy Pardubického kraje




07. 08. 2005 Dnešní obec Vraclav, vzdálená 5 km severozápadně od Vysokého Mýta má bohatou historii. Svědectví o osídlení Vratislavska a s tím související osídlení české strany pomezního hvozdu prvními zemědělci je v mladší době kamenné. Neolitická sídliště byla archeologickým výzkumem zjištěna v Cerekvici, Hrušové a na Starém Mýtě.
Po ukončení tzv. stěhování národů přicházejí na naše území z východu od Dněpru a Visly první slovanské kmeny. Ve východních Čechách se usídlil kmen Charvátů. Ve druhé polovině 10. století uvádí k roku 981 kronikář Kosma zmínku o hradu Litomyšli. Zde se ukazuje skutečnost, že slovanské kmeny v této části země se usídlili trvale nejméně čtyři století před německou kolonizací, která zde začala ve 13. století. Tímto územím už v 10. století procházela významná obchodní cesta směřující od Prahy k Olomouci - později zvaná Trstenická stezka. Tato obchodní cesta byla veřejná, se zastávkami pro odpočinek a přenocování. Tak tudy přicházely do země obchodní karavany se zbožím a v době šíření křesťanství i poutníci. Často po této cestě přicházela i nepřátelská vojska. Obchodní karavany přivážely sem vzácné zboží, peníze a zlato. Platily na zemské bráně clo a jiné poplatky. Proto byly obchodní cesty pod mocí panovníka, který dbal, aby zde byl udržován pořádek a bezpečnost. Proto také zemská brána byla opevněna. Pro větší zajištění bezpečnosti na obchodních stezkách budovali panovníci od 10. století strážní ochranná střediska.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2005



07. 08. 2005 Město Polička se nachází na jižním cípu východních Čech na pomezí Moravy. Polička byla založena roku 1265 Přemyslem Otakarem II. Z doby založení si dodnes uchovala pravidelný půdorysný rozvrh s velkým náměstím. Výstavba hradeb patřila k výsadám schvalovaným panovníkem, ale u královských měst se jednalo zřejmě i o povinnost. Hradby chránily obyvatele města a jejich majetek a opevněná města vytvářela po celé zemi síť pevností. Město obklopené hradbami stálo ve společenském žebříčku daleko výše než neopevněné.
Budování poličského opevnění lze rozdělit do tří etap:
1) provizorní opevnění z doby založení města
2) kamenné opevnění z doby lucemburské (polovina 14. století)
3) pozdně gotické zesílené opevnění (z doby pohusitské až z počátku 16. století)
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2005



07. 08. 2005 Zámek Litomyšlský se započal stavět roku 1568 a byl dokončen roku 1582. Stavebníkem byl Vratislav z Pernštejna. Stavbou zámku zamýšlel zajisti manželce Marii Manrique de Lara a svým potomkům zajistit alespoň základ pro slušnou šlechtickou existenci. Půdorys zámku je téměř čtvercový. V místech zámku však stával již od 12. století hrad. Celý areál byl obklopen hradbami a do města se odtud vcházelo mohutnou branou, která se nacházela v prostorách dnešního muzea. Vratislav z Pernštejna však přejímal tento starý "zámek" ve velmi zuboženém stavu. Stavba probíhala velmi rychle. Již roku 1571 již stálo západní křídlo a patrně i arkády. V následujících staletích zámek zachvátilo několik požárů. Ničivý byl požár z roku 1775, kdy vyhořela polovina zámku. V roce 1796 se započalo stavět unikátní zámecké divadlo. Návštěvníka zámku upoutá především bohatá sgrafitová výzdoba, kterou nacházíme i na komínech.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2005



07. 08. 2005 Jevíčko je přirozeným centrem oblasti nazývané Malá Haná. První zmínka o městě pochází z roku 1249. Jevíčko bylo plánovitě založeno na oválném půdorysu, který byl přizpůsoben návrší obtékaném říčkou Jevíčkou. V jeho středu vzniklo téměř čtvercové náměstí, ze kterého se rozbíhá pravidelná síť ulic. Jevíčko leželo na obchodní cestě spojující Prahu s Brnem a Olomoucí, takže mělo vhodné předpoklady pro další rozvoj. Roku 1258 povýšil Přemysl Otakar II obec Jevíčko na město. Počátkem 15. století bylo město obehnáno kamennými hradbami se čtyřmi branami orientovanými podle svěgtových stran. Za hustitských válek bylo město několikrát dobyto a vypáleno. Tragédií pro město byla také třicetiletá válka, roku 1646 město dobývají Švédové. Po válce město uhájilo svá privilegia pouze pod podmínkou, že se zde nebude zdržovat žádný protestant. Roku 1680 zemřelo při morové epidemii téměř 400 obyvatel města. V 18. století za josefinských reforem byl zrušen augustiniánský klášter a panský dvůr a jeho pozemky byly rozparcelovány a prodány. Před druhou světovou válkou žila ve městě početná židovská komunita a německá menšina.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2005



07. 08. 2005 Byl učitelem na venkovských i městských obecných a měšťanských školách, posléze jejich ředitelem.Byl nadaný, pracovitý, vynikal všestrannými znalostmi a měl malířské nadáni. Byl ilustrátor dětských pohádek. Od kolegů učitelů a umělců byl oslovován "mistře." Svůj pracovní elán a fortel dělil mezi školu a uměleckou tvorbu. Učitelství ho spojovalo láskou k dětem a vedlo k poznávání "dětského světa". Tato hřivna byla mu "mottem" k jeho umělecké činnosti - kreslil pro děti obrázky - zobrazoval ducha říkadel a říkanek, rozpočitadel a pohádek. Písmo a obrazy rámoval přírodními ornamenty - květinami, trávou, keři, stromy a ptáčky, to všechno dekoroval jásavými barvami v národních tóninách. Z hlediska uměleckého byl řazen do oboru knižní grafiky, kde stanul na stupni nejvyšším. Nic nekopírova1, měl vlastní stylistické předlohy a představy, nástrojem mu bylo pero a štětec. Byl malířem "dříčem," jeho ilustrační umění bylo na trvalém vzestupu. Dekoračně kresby usměrňoval k patrnému zjednodušování, posiloval figury a prohluboval myšlenkovou provázanost. Byl talentovaným a uznávaným umělcem, propagátorem české rázovitosti a vynikal znamenitými nápady. Byl "básníkem" pera a štětce, aranžérem Podoubraví. Namaloval první české leporelo domácích zvířat bez psaného textu, což byl pokrok ve výchově děti.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2005



07. 08. 2005 Město Chrudim se obvykle představuje jako sídlo s bohatou historií kultury a školství. Nemalá část občanů Čech, Moravy a Slovenska má však toto město v podvědomí v trochu jiné vazbě. Když se řekne Chrudim - vybaví se Transporta. Ač toto spojení již dnes patří minulosti, měli bychom si, myslím, připomenout, že to bylo právě chrudimské strojírenství, které Chrudim v uplynulém století proslavilo i v zahraničí.
Na Chrudimsku je celkem dobře známo, že předchůdcem pozdější Transporty byla do roku 1945 firma Fr. Wiesner, strojírna a slévárna v Chrudimi. Její počátek se klade mezi roky 1853-1857, kdy si zakladatel podniku zřídil svoji vlastní dílnu. Ta se hned od počátku úspěšně rozvíjela.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2005



07. 08. 2005 Zámek v Nových Hradech na Chrudimsku je jednou z mála rokokových staveb u nás. Stavba připomíná vídeňský Schonbrunn a je umístěna v uměle vybudovaném přírodním areálu. Zámek má své soukromé majitele, kteří ho však nezískali na základě restitucí, ale koupili jej. Nedávno opravená památka je přístupná pro veřejnost, často zde svatebčané uzavírají manželství a otevřená je také galerie a cukrárna. Ucelený rokokový areál obsahoval původně vstupní bránu a francouzskou zahradu se budovami, špýchar a anglický park s pískovcovou křížovou cestou, vedoucí k pozůstatkům původního gotického hradu. Podle některých historiku vznikl zámek v Nových Hradech již v polovině 16. století, snad za Weikersdorfů nebo Lobkoviců, a stával prý v okolí dnešního zámku. Písemné prameny však existenci zámku dokládají až k roku 1773, kdy novohradské panství zdědil po své matce Anně Barboře Jan Antonín Harbuval - Chamaré.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2005



07. 08. 2005 Roku 1560 Jaroslav z Pemštejna prodal královské komoře pardubické panství, k němuž náležel kladrubský dvůr se zámečkem a oborou s chovem koní. Císař Maxmilián II. zde založil hřebčinec, čímž vytvořil základ dnešnímu známému chovu koní v Kladrubech. V urbáři pardubického panství je zápis z roku 1588 - císař si pro svůj častý pobyt v Kladrubech nechal vybudovat jednopatrový zámek v renesančním slohu, který sloužil především k ubytování hostů, o čemž svědčí velké množství pokojů, dvě kuchyně, komory a sklepy. Vedle zámku byl vystavěn dům pro správce hřebčína, jízdárna a nutná kovářská dílna. S módními trendy procházel i zámek přestavbami. V roce 1722 přestavba připomíná baroko a má se za to, že se jí zúčastnil Kilián Ignác Dienzenhofer. Zámek také poničil velký požár, zasáhl i kostel a stáje. Za Josefa II. byl pak celý areál obnoven. Za vlády císaře Frant. Josefa I. došlo opět k přestavbě ve stylu pseudorenesance. V majetku císařské rodiny hřebčín zůstal až do konce habsburské monarchie v roce 1918.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2005






Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 2/2017 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
110 let pardubického vodojemu
Pivnice a Střítežská rokle
Jak jsme hledali Vojmíra Vokolka
Květa Vokolková




Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Evangelický kostel ve SVRATOUCHU z roku 1783. Jeden z prvních evangelických kostelů u nás.

CHRUDIMSKO: Poutní raně barokní kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů v LUŽI.

ORLICKOÚSTECKO: Domek Maxe Švabinského v malebné obci KOZLOV, která je dnes součástí České Třebové.

ORLICKOÚSTECKO: Křížová cesta spojující město KRÁLÍKY a KLÁŠTER HEDEČ.

ORLICKOÚSTECKO: Budova Muzea řemesel v LETOHRADĚ.

SVITAVSKO: Vstupní brána MORAVSKOTŘEBOVSKÉHO zámku

SVITAVSKO: LITOMYŠLSKÝ zámek je zapsán na seznamu památek UNESCO.

PARDUBICKO: Symbolem PARDUBIC je Zelená brána z roku 1507 s věží vysokou 60 metrů-




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml