Sdružení přátel Pardubického kraje

Polička - gotické opevnění města


07. 08. 2005 Město Polička se nachází na jižním cípu východních Čech na pomezí Moravy. Polička byla založena roku 1265 Přemyslem Otakarem II. Z doby založení si dodnes uchovala pravidelný půdorysný rozvrh s velkým náměstím. Výstavba hradeb patřila k výsadám schvalovaným panovníkem, ale u královských měst se jednalo zřejmě i o povinnost. Hradby chránily obyvatele města a jejich majetek a opevněná města vytvářela po celé zemi síť pevností. Město obklopené hradbami stálo ve společenském žebříčku daleko výše než neopevněné.
Budování poličského opevnění lze rozdělit do tří etap:
1) provizorní opevnění z doby založení města
2) kamenné opevnění z doby lucemburské (polovina 14. století)
3) pozdně gotické zesílené opevnění (z doby pohusitské až z počátku 16. století)

Mnoho královských měst započalo budovat svá opevnění ihned po svém založení. Polička snad pro nedostatek financí započala nejprve s budováním provizorního opevnění. Při archeologickém průzkumu byly nalezeny zbytky okolo 1 metru vysokého a 4 metry širokého valu. Na valu se pravděpodobně nacházely dřevěné kůlové palisády. Do města se vstupovalo čtyřmi branami neznámé podoby.
Výstavba kamenných hradeb není sice doložena písemnými dokumenty, je však pravděpodobné, že k tomu došlo kolem poloviny 14. století. Tehdy byl v Poličce postaven kostel sv. Jakuba a dříve dřevěné stavby ve městě byly nahrazovány kamennými. K roku 1360 je doloženo dláždění města. Opevnění se skládalo z hlavní hradby zesílené 19 půlválcovými věžemi, z parkánu, parkánové zdi, vodního příkopu a valu. Do města se vstupovalo čtyřmi hradbami a přístup k rybníku umožňovala fortna. Brány byly chráněny hájitelným předbraním s ochozem a cimbuřím. V čele předbraní se nacházel lomený oblouk vstupu uzavíratelný padacím mostem.
Hlavní hradba se dochovala v celém okruhu i se všemi 19 věžemi a poskytuje nám tak cenné informace. Je zřejmé, že hradby byly stavěny podle předem stanoveného rozvrhu. Hlavní brána je široka 220 až 240 centimetrů a je tvořena z litého zdiva. Stavebním kamenem jsou rula a granodiorit. Původní výška hradeb byla okolo 10 metrů. Hradební zeď je po celém obvodě zesílena 19 půlválcovými baštami, směrem k městu otevřenými. Bašty byly opatřeny 3 až 4 střílnami a až o 4 metry převyšují hradby. Úseky mezi jednotlivými baštami se nazývají kurtiny a mají pravidelnou délku 42 až 46 metrů s výjimkou jižní části města. V některých místech se zachovala také parkánová zeď v původní šířce 85 cm.
K významnému posílení dosavadního opevnění došlo pravděpodobně za vlády Jiřího z Poděbrad. Tehdy byl vyhlouben vodní příkop o šířce až 16 metrů, napájený vodou z městského rybníka. Nejvýznamněji posílilo obranný systém města vystavění 4 barbakanů vysunutých až na val a opatřených padacím mostem. V přízemí se nacházely klíčové střílny a v patře ruční zbraně. Barbakany zajišťovaly palebné vykrytí předpolí. K úplnému úpadku významu poličského opevnění došlo od poloviny 16. století do počátku 17. století. V polovině 19. století byly zbourány brány a v roce 1930 i poslední barbakan. Hradby jsou dlouhé 1220 metrů a patří k nejzachovalejším ve střední Evropě.

GPS souřadnice: 49.71517N, 16.26283E

Autor: Jan Řeháček
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2005






Předchozí článek: Litomyšlský zámek
Následující článek: Z historie hradu Vratislav


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2020 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Mezi moři severními a jižními
Stopy Lichtenštejnů pod Bukovou horou a Suchým vrchem
Pardubice za třicetileté války
Cesta od renesance do baroka



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel sv. Máří Magdaleny ve VČELÁKOVĚ, postavený v letech 1844 až 1848 na místě starší stavby.

CHRUDIMSKO: Budova SLATIŇANSKÉHO hřebčína

ORLICKOÚSTECKO: Pomník obětem z první světové války v DOBŘÍKOVĚ.

Dřevěný podkarpatský kostelík v DOBŘÍKOVĚ.

ORLICKOÚSTECKO: Budova radnice v CHOCNI.

SVITAVSKO: Fresky z 18. století na Loretánské kapli v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ.

SVITAVSKO: Městská věž v JEVÍČKU.

PARDUBICKO: Uličky Starého města v PARDUBICÍCH.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml