Sdružení přátel Pardubického kraje

Litomyšlský zámek


07. 08. 2005 Zámek Litomyšlský se započal stavět roku 1568 a byl dokončen roku 1582. Stavebníkem byl Vratislav z Pernštejna. Stavbou zámku zamýšlel zajisti manželce Marii Manrique de Lara a svým potomkům zajistit alespoň základ pro slušnou šlechtickou existenci. Půdorys zámku je téměř čtvercový. V místech zámku však stával již od 12. století hrad. Celý areál byl obklopen hradbami a do města se odtud vcházelo mohutnou branou, která se nacházela v prostorách dnešního muzea. Vratislav z Pernštejna však přejímal tento starý "zámek" ve velmi zuboženém stavu. Stavba probíhala velmi rychle. Již roku 1571 již stálo západní křídlo a patrně i arkády. V následujících staletích zámek zachvátilo několik požárů. Ničivý byl požár z roku 1775, kdy vyhořela polovina zámku. V roce 1796 se započalo stavět unikátní zámecké divadlo. Návštěvníka zámku upoutá především bohatá sgrafitová výzdoba, kterou nacházíme i na komínech.

Na jižní straně byla sgrafita ukryta po nánosech omítky. Ta byla sejmuta až roku 1935. V západním rohu této stěny jsou pak sluneční hodiny z roku 1729 s erbem Vratislava z Pernštejna. Na západní straně byla sgrafita obnovena roku 1953. Zcela zásadní obnovy se sgrafita dočkala při rekonstrukci v letech 1974 - 1984. Byla tak odkryta krása neopakujících se sgrafitových psaníček, kterých se zde nachází na osm tisíc. Bohatá figurální výzdoba je na severní straně druhého zámeckého nádvoří, do něhož se vstupuje portálem, nad nímž je erb Vratislava z Pernštejna. Nádherné jsou rovněž zámecké arkády, které se v úplnosti otvírají právě při pohledu ze druhého nádvoří. Zámek byl již v roce 1962 prohlášen Národní kulturní památkou a roku 1999 byl zapsán na Světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Součástí zámeckého areálu je také zámecký pivovar, s jehož výstavbou se započalo po dokončení hlavní zámecké budovy. Dokončen byl roku 1630. Kolem roku 1730 byl upraven Františkem Maxmiliánem Kaňkou do dnešní barokní podoby. Dne 2. března 1824 se v obytném traktu pivovaru narodil génius české hudby Bedřich Smetana, na což upozorňuje deska z roku 1880, která byla původně umístěna na tzv. panském domě na náměstí. Od roku 1924 je v prostorách bytu Františka Smetany, otce Bedřicha Smetany, otevřena trvalá expozice, věnovaná životu a dílu Bedřicha Smetany. V současné době je ve spodních prostorách pivovaru konferenční sál se společenským zázemím.
Jakmile to dovolily stavební práce na novém zámku, byly položeny základy zahradě, která měla být původně ro zsáhlejší než dnes. Obdélníková zahrada byla zřízena na mohutných náspech západně od zámku. Západní a severní stranu zahrady tvořila hradební zeď. V 70. letech 16. století byla pak dostavěná kašna. V zahradě mělo být prý snad ve skleníku pěstování také jižní ovoce. V 17. a 18. století pak část zahrady sloužila potřebám zámecké kuchyně. Podstatné změny dosáhla zahrada na konci 18. století. Zahrada byla doplněna sochami klasicistními i vázami. Na počátku 19. století byl zde založen anglický park. Od roku 1949, odkdy se v zámeckých zahradách započaly konat festivaly Smetanova Litomyšl, došlo zde k vybudování sezónního jeviště.

GPS souřadnice: 49.87342N, 16.31319E

Autor: Jan Řeháček
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2005






Předchozí článek: Jevíčko
Následující článek: Polička - gotické opevnění města


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2024 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Rabštejnská Lhota
Mladkovská vrchovina
Průzkum na Šibeničním vrchu
Pardubické kostely



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel sv. Bartoloměje z roku 1397 v KOĆÍ s dřevěnou zvonicí z roku 1666 a krytou chodbou.

CHRUDIMSKO: Toulovcova rozhledna v oblasti TOULOVCOVÝCH MAŠTALÍ

ORLICKOÚSTECKO: Domek Maxe Švabinského v malebné obci KOZLOV, která je dnes součástí České Třebové.

ORLICKOÚSTECKO: renesanční radnice uprostřed náměstí v LANŠKROUNĚ.

ORLICKOÚSTECKO: Náměstí v JABLONNÉM NAD ORLICÍ.

SVITAVSKO: Zadní trakt MORAVSKOTŘEBOVSKÉ radnice z konce 15. století

SVITAVSKO: Fontána na náměstí ve SVITAVÁCH.

PARDUBICKO: Novorenesnační radnice na Pernštýnském náměstí v PARDUBICÍCH pochází z roku 1895.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml