|
| |
|
Nové Hrady
07. 08. 2005 Zámek v Nových Hradech na Chrudimsku je jednou z mála rokokových staveb u nás. Stavba připomíná vídeňský Schonbrunn a je umístěna v uměle vybudovaném přírodním areálu. Zámek má své soukromé majitele, kteří ho však nezískali na základě restitucí, ale koupili jej. Nedávno opravená památka je přístupná pro veřejnost, často zde svatebčané uzavírají manželství a otevřená je také galerie a cukrárna. Ucelený rokokový areál obsahoval původně vstupní bránu a francouzskou zahradu se budovami, špýchar a anglický park s pískovcovou křížovou cestou, vedoucí k pozůstatkům původního gotického hradu. Podle některých historiku vznikl zámek v Nových Hradech již v polovině 16. století, snad za Weikersdorfů nebo Lobkoviců, a stával prý v okolí dnešního zámku. Písemné prameny však existenci zámku dokládají až k roku 1773, kdy novohradské panství zdědil po své matce Anně Barboře Jan Antonín Harbuval - Chamaré. Ten zde začal na podzim roku 1773 stavět rokokový zámek. Již o čtyři roky později byla dokončena hlavní budova. Největší pozornost však stavitel věnoval úpravě jižního vstupního průčelí, které pojal opravdu velkoryse. Pro nový zámek bylo vybráno místo na pod starým zámkem. Sklon svahu poskytoval možnost vybudovat efektní terasovitý čestný dvůr, jakož i ornamentálně řešený rokokový park, v němž dochovaný kruhový altán byl budován současně se zahradou po roce 1791. Rozlehlé nádvoří bylo obestavěno přízemními hospodářskými a úřednickými budovami, byl přistaven špýchar a v západním křídle zámku vznikla zámecká kaple svatého Aloise. Prostor mezi bočními křídly před vstupním portálem je upraven jako terasa uzavřená i balustrádou. Většina sochařské výzdoby terasy i rampy, stejně jako i zámeckých interiérů je dílem sochaře Jana Mělického. Středem vnitřní dispozice je v přízemí vstupní průjezdní síň, vyzdobená původními plastikami. V prvním patře odpovídá poloze průjezdu representační sál s bohatou štukovou ornamentalitou, a protože zabírá celou hloubku stavby, má každé křídlo zámku vlastní dvouramenné schodiště. Projekt celého zámku je přisuzován majiteli panství Janu Antonínovi Harbuval Chamaré, který měl výtvarné ambice. Jistá je spoluúčast tyrolského architekta Josefa Jagra, činného po roce 1770 v Praze. Potomci Jana Harbuval Chamaré vlastnili zámek až do začátku dvacátého století. Od té doby několikrát změnil vlastníka, v padesátých letech se k němu velice macešsky zachoval i stát, který zde zřídil výkrmnu vepřů. Dnes je zámek v soukromém vlastnictví.. Zámecký areál Nových Hradů svědčí o tom, že současní majitelé se věnovali a věnují opravám a rekonstrukci tamního rokokového zámku. Návštěvníky přivítá novotou svítící fasáda, upravené parky, štěrkem vysypané cestičky. Celý zámecký areál je zasazen do krásné a dosud civilizací poměrně málo dotčené krajiny, nedaleko se nachází chráněný přírodní útvar Toulovcovy maštale tvořený svrchnokřídovými a cenomanskými pískovci bizardních tvarů, vzniklými v důsledku větrné a vodní eroze. Kromě prohlídky hradu se návštěvníci mohou stavit ještě v galerii, kde je výstava obrazů a grafik místního rodáka Jánuše Kubíčka. O víkendu pak turistům zpestří návštěvu houslové koncerty nebo vystoupení mažoretek.
Autor: Jan Řeháček Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2005 Předchozí článek: Moravská Třebová Následující článek: Židovské památky v Heřmanově Městci Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
