|
| |
|
Moravská Třebová
07. 08. 2005 Kdo se vydá na výlet do Moravské Třebové, určitě ho toto pozapomenuté město na hranici Čech a Moravy překvapí. Cenně památky tam totiž objeví doslova na každém rohu, ale nejvýznamnější z nich je zámek. Město Moravská Třebová bylo založeno v roce 1257 Borešem z Rýznburka, za vlády krále Přemysla Otakara II. Boreš z Rýznburku dal "vytříbit" prales, podle této činnosti byla nazvána místní klikatá říčka Triebowkou, později Třebůvkou. V roce 1257 pak vzniklo město nazvané Triebow, později Třebová. Na mapě Jana Amose Komenského už čteme počeštěný název: Moravská Třebová. Hrad ve městě vznikl již za Rýzmburků. Z dokumentace je patrné, že gotický hrad obsahoval v severozápadním rohu nádvoří hranolovitou věž s masivními zdmi. Když roku 1486 hrad získal Ladislav z Boskovic , přenesl sem své sídlo. Zhruba vletech 1490 -1497 jej pak přestavoval podle svých představ humanisticky vzdělaného šlechtice tak, aby odpovídal renesančnímu životnímu stylu. Z této etapy stavebního vývoje zámku se zachoval pouze pískovcový portál průjezdu do nádvoří, přemístěný roku 1840 na bránu původního jižního křídla, považovaný za jednu z nejstarších renesančních památek na sever od Alp. Zámek byl upraven jako čtyřkřídlý útvar se středním nádvořím, s palácovými křídly na jižní, východní a severní straně. Z nejznámějších památek je velmi podobný zámek v Pardubicích, s obdobným základním půdorysem, zhruba stejnými rozměry, nepatrně mohutnějšími věžicemi. Další velké stavby v Moravské Třebové provedl Ladislav Velen ze Žerotína. Ten zrušil existující zástavbu předzámčí a vletech 1614- 1618 v něm postavil trojkřídlou patrovou budovu s nehlubokými místnostmi, spojenými patrovými arkádovými ochozy. Monumentální věžovitý pavilon s trojlodním průjezdním vestibulem nemá u nás srovnání s výjimkou Matyášovy brány Pražského hradu. Stavbu prováděl Giovanni Motalla z Castesegna. Ladislav se na zámku usadil se svým skvělým dvorem, ke kterému patřili četní umělci a vědci. Pro bohatý kulturní život bylo město té doby přezváno na Moravské Athény. Zámek, roku 1643 vydrancovaný Švédy, ztratil své rezidenční poslání a jako pouhé správní centrum panství ztrácela na svém významu. Po druhé světové válce byl zámek zkonfiskován a stal se sídlem správy státních lesů. K celkové rekonstrukci zámku se přistoupilo až v roce 1996. Rekonstrukce začala východním a částí severního křídla - tedy od věže až k jedné místnosti zachované ve východním křídle ze starého zámku, která dnes pod názvem "rytířský sál" slouží pro komorní kulturní a společenské akce. Ve městě se pak nachází řada významných měšťanských domů, především pak na náměstí TGM. Náměstí TGM pak vévodí morový sloup postavený v letech 1717 - 1720 se sovhařskou výzdobou Jana Sturmera. Za pozornost stojí také eadnice, jejíž přízemí a první patro pochází z poloviny 16. století a druhé patro bylo dostavěno v roce 1824. Zajímavostí je věž dostavěná roku 1764, která nemá základy. Za shlédnutí stojí i budova muzea dostavěna v r. 1906 díky finanční podpoře bohatého třebovského cestovatele a rodáka Ludvíka Holzmeistera. Ten odkázal muzeu své bohaté národopisné sbírky z Egypta, Indie, Tibetu, Barmy, Číny, Japonska a Tichomoří, které nyní tvoří samostatnou expozici. Nově je reinstalovaná část starého Egypta, jíž vévodí mumie princezny Hereret. Expozice je komponovaná jako staroegyptská hrobka s malbami na zdi. Po Náprstkově muzeu je tato egyptská sbírka největší v republice. Klášter i kostel Františkánů byl dokončen v r. 1690 za finanční podpory majitele panství Jana Ondřeje Lichtenštejna a byl zasvěcen sv. Josefu. Jedná se o nenáročnou stavbu, připomínající strohé stavby kapucínského řádu v době baroka. Kostel má i s vedlejší kaplí sv. Petra osm oltářů. Nejvýznamnějším dílem je socha sv. Josefa z r. 1712, umístěná nad vchodem do kláštera, která je dílem sochaře Jiřího Antonína Heinze. V klášteře je umístěna historická knihovna s cennými svazky. V nádvoří kláštera je možno shlédnout historickou studnu z r. 1774. Naproti kostelu se nachází bývalý ženský klášter z r. 1845, ve kterém byl ústav pro vzdělávání mladých žen v náboženství, čtení, psaní a domácích pracech, později od r. 1895 rozšířen o obchodní a odbornou školu pro dívčí povolání spojenou s internátem. Město Moravská Třebová měla i svoje opevnění. To pochází z 16. století a do dnešních snů se dochovaly pouze fragmenty zdí a tři bašty. Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie: Původní gotický kostel ze 13. století byl obklopen hřbitovem a kaplemi sv. Antonína a Markéty. Kolem r. 1500 byl hřbitov zrušen a přemístěn na Křížový vrch. Po požáru r. 1726 byl kostel přestavěn na barokní. V interiéru je rozsáhlá barokní sochařská a malířská výzdoba, jíž dominují barokní sochy Víry a Naděje od třebovského sochaře J. F. Pacáka, žáka slavného Matyáše Brauna, malířské fresky od J.T. Suppera a jeho syna Silvestra, oltářní obraz od Josefa Reinische, zlomkovitě se dochovaly vnější i vnitřní fresky J.T. Suppera v Loretánské kapli. Kamenný most na Jevíčské ulici tvořil hráz kaskády několika rybníků začínajících jižně pod zámkem a pokračujících až na druhý konec města na Nové sady. Na začátku mostu je umístěno sousoší „Rozloučení s Pannou Marií“ údajně od třebovského sochaře J. Pacáka z r. 1722. Sousoší mělo být součástí Křížové cesty z farního kostela na Křížový vrch. Součástí mostu jsou kamenné desky s popisem následků dvou velkých povodní z r. 1663 a 1770, jež protrhly hráze rybníků u města a způsobily záplavy. Desky s nápisy nechali zhotovit Lichtenštejnové. Další významné památky, především ojedinělý soubor renesančních kamenných náhrobníků, jsou soustředěny na nedalekém Křížovém vrchu. Zde je dominanto hřbitovní kostel Nalezení sv. Kříže v pozdně gotickém stylu, interiér s původními lavicemi z r. 1623 a nástěnnými malbami J. T. Suppera. Na jižní vnější stěně se navchází ojedinělý soubor renesančních kamenných náhrobníků. Ke hřbitovu vedly z města kryté „Schody mrtvých“ s renesančním portálem z r. 1575., které bohužel na začátku roku 1999 padly za oběť místnímu žháři a původní došková krytina lehla popelem. V roce 2001 došlo k jejímu úplnénu zrestaurování. Na Křížovém vrchu se nachází také sousoší Kalvárie od Jiřího Františka Pacáka. Při cestě k ní zachovány čtyři kapličky křížové cesty vedoucí z farního kostela - projektovány snad za účasti Santiniho, později necitlivě upraveny, dnes prázdné.
Autor: Jiří Paleček Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2004 Předchozí článek: Jak Polička ke svému jménu přišla Následující článek: Nové Hrady Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
