Sdružení přátel Pardubického kraje


Vlastivědné listy Pardubického kraje




22.05.2016 Antický člověk z Hrochova Týnce
Na jedné z budov dnes již zaniklého kláštera v Hrochově Týnci visí pamětní deska tohoto znění: Zde se narodil průkopník zeměpisných výzkumů horského masivu Dachstein, Friedrich Simony (1813 – 1896), věnováno Spolkem přátel muzea Hallstatt v roce 1996.
V mužském klášteře v Hrochově Týnci se 30. listopadu roku 1813 narodil chlapec Friedrich. V matričních záznamech údaje o otci chybí. Jiné zdroje hovoří, že jeho otcem byl vojenský lékař původem z Uher, který brzy po jeho narození zemřel. O moc déle nežila ani jeho matka, která údajně posluhovala v klášteře. Friedrich zůstal jako sirotek mezi řeholníky. Ti záhy rozpoznali, jak neobyčejně nadaný chlapec to je, a postarali se o jeho kvalitní vzdělání. V Mikulově studoval řádové gymnásium, následně se v Trenčíně a později ve Znojmě vyučil lékárníkem.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2016



22.05.2016 * 29. 9. 1915 Konice +11. 1. 1990 Jevíčko

Angažovaný učitel, vlastivědný pracovník, spisovatel, žurnalista, reportér, básník, historik, folklorista, přítel Zakarpatské Ukrajiny, překladatel, zanícený turista, fotograf, botanik, průkopník skautského, později pionýrského hnutí s letními tábory, ale hlavně úžasný člověk a kamarád, jak říkali jeho první táborníci a spolupracovníci.
Jeho životní cestu poznamenalo několik milníků. Především to byla Konice, kde se narodil a vychodil čtyři třídy obecné a dvě třídy měšťanské školy, dále prostějovská reálka (1927-1933), pedagogická akademie v Praze (1933-1935), učitelské působení na Zakarpatské Ukrajině (1935-1938) a pak už Jevíčko s malou přestávkou na učilišti ve Velkých Opatovicích (1963-1967).
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2016



22.05.2016 Moje turistická kamarádka Marcelka se někde dočetla, že se nedávno v blízkosti Přelouče otevřela zajímavá naučná stezka. Slovo dalo slovo, a my jsme v sobotu 30.ledna 2016 vyrazily na průzkum spojený s procházkou v krásné přírodě. Procházely jsme od obce Veselí Horeckým lesem, kde nás upoutalo velké množství mladých stromů. Krásné a letité duby byly až na kopci a konci lesa. Zde byly krásné výhledy do krajiny. Napravo od nás kousek pod kopcem byl vidět cíl naší cesty – Horecký Dvůr, kde je ona zmíněná atrakce nejen pro děti, dále bylo krásně vidět město Přelouč. Horecký Dvůr pod námi se jevil jako velký hospodářský zděný objekt, na mnoha místech s děravou nebo dokonce propadlou střechou, ve tvaru velkého L.
Došly jsme na odbočku ke dvoru, kde je u silnice umístěna dřevěná socha, dřevěný ukazatel a zajímavá informační tabule, na které je nahoře nápis:
EKOSTEZKA - ZEMĚ RYTÍŘE SEKOLÍKA
Dále se na tabuli dočítáme, že „Stezka Země rytíře Sekolíka je zaměřena na děti předškolního a školního věku, je formována jako zábavní interaktivní trasa, jejímž cílem je nenásilnou formou seznámit děti s ochranou přírody a péčí o životním prostředí… Ekostezka tvoří okruh o délce caa 700 m, kde její začátek je zároveň i jejím zakončením. Vede ovocným sadem vysazeným na podzim roku 2012 a je vhodná zejména pro pěší, neboť její trasa směřuje lehkým nezpevněným terénem, při vhodném počasí též pro kočárky a vozíčkáře.“
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2016



22.05.2016 Zatímco dříve byla pro mnohé plicní léčebna v Jevíčku poslední štací, dnes sem turisté jezdí obdivovat krásu historických budov a okolního parku.

Tuberkulóza byla na počátku minulého století jednou z nejrozšířenějších chorob chudého obyvatelstva. Až do padesátých let na ni nebyly žádné účinné léky. Pokud ale člověk zesílel a plíce utužoval v čistém prostředí, měl šanci tuto smrtelnou chorobu porazit.
V roce 1908 Moravský zemský sněm rozhodl (k výročí šedesátého roku vlády císaře Františka Josefa) vybudovat v zemi dva ústavy pro léčbu nemocných tuberkulózou. Dlouho byly hledány vhodné lokality. Prováděla se měření čistoty ovzduší, místo muselo být na slunné straně ve zvlněném terénu příhodném pro dlouhé nenáročné procházky. Nakonec byla vybrána jižní stráň kopce Kumperk, 3 km severozápadně od Jevíčka, kde se měla stavět léčebna výhradně pro ženy.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2016



22.05.2016 Pro pokračování se musíme vrátit poněkud nazpátek, ke stavbě silnice. Že jednou z podmínek města Ústí na dotvrzení její potřeby bylo, že do dvou let po dokončení silnice bude stát na vlastním pozemku Klubu chata, která byla později zmírněna tak, že během následujícího roku po dokončení stavby silnice na Andrlův chlum začne se stavbou chaty na něm a nejdéle do tří let od jejího započetí ji dokončí.
Idea chaty se zrodila na sklonku roku 1939, kdy vznikl koncept útulny, ale ne na nejvyšším místě chlumu, které mělo zůstat rezervováno pro budoucí chatu/rozhlednu, jíž měla být útulna nehyzdícím příslušenstvím. Útulna měla stát přibližně v prodloužení podélné osy budoucí chaty, ústředím byl doporučen zmenšený návrh (50 míst) architekta Ing. Stanislava Tošovského z ledna 1940. A tak 1. března 1940 byla podána žádost (katastrální) obci Řetová o povolení ke stavbě útulny, které bylo bez okolků vydáno. Pro klid duše ing. Tošovský ještě navštívil ministerstvo obchodu ve věci podrobností projektu, za podstatné bylo hned shledáno rozšíření kapacity na 75 míst.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2016



22.05.2016 Zdrojnicemi řeky Orlice, největšího východočeského přítoku Labe, jsou Divoká a Tichá Orlice. Jejich tok je spjat zejména s krajinou Orlických hor a zvlněného Podorlicka, odkud čerpají též nejvíce přítoků. Poněkud kuriózní proto je, že ani jedna z Orlic v Orlických horách nepramení. Divoká Orlice se „rodí“ v sousedních Bystřických horách, tedy už na polském území, Tichá Orlice má svoji pramennou studánku na temeni Jeřábu v Hanušovické vrchovině už blíže k Jeseníkům. Za romantikou Jezerních polí Pramenná oblast Divoké Orlice je součástí chráněného rašeliniště, vyplňujícího plochý hřbet Bystřických hor poblíž lyžařského střediska Zieleniec, tedy jen několik kilometrů od naší státní hranice. Při cestě autem lze využít parkoviště je při silnici od Mostowic (což je obec navazující za státní hranicí na Orlické Záhoří) do lázní Duszniki. Rašeliniště se skládá ze dvou částí, zvaných Topieliska a Czarne Bagno, a proplétá se jimi trasa naučné stezky, místy „vyspravená“ povalovým chodníkem a opatřená informačními tabulemi. Většina návštěvníků směřuje i k dřevěné vyhlídkové věži, obklopené porostem poměrně vzácné borovice blatky a několika rašelinnými jezírky. Ta dala tomuto místu dřívější pojmenování Jezerní pole (z německého Seefelder). Obě rašeliniště jsou pozoruhodná zejména z botanického hlediska.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2016



21.05.2016 Ve Východočeském muzeu v Pardubicích (Zámek Pardubice) je od počátku prosince 2015 uložen nový depot denárových mincí, objevený v listopadu 2015 na území Pardubického kraje. Zcela unikátní nález několika stovek českých denárových mincí z poslední třetiny 10. století svým charakterem dosud nemá obdoby v rámci středoevropského prostoru. „Z numismatického hlediska jej lze beze vší skromnosti označit za „nález století“, neboť vzhledem k jeho rozsahu, úplnosti a výtečnému dochování nalezených mincí nemáme z území střední Evropy k dispozici srovnatelnou analogii,“ hodnotí poklad Petr Vorel, numismatik Východočeského muzea v Pardubicích.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2016



19.05.2016 Rádi poznáváte zajímavé kouty Pardubického kraje? Vyzkoušejte některou z ověřených atraktivních cyklotras – s kolem nebo pěšky, na koloběžce nebo třeba na bruslích. Ulovte tři razítka do Vandrovní knížky a vyhrajte jízdní kolo nebo spoustu dalších skvělých cen! Pardubický kraj a Destinační společnost Východní Čechy už popáté pořádají letní cestovatelskou soutěž a letos vás znovu zvou na další cyklistické pecky regionu. Z připravených 15 cyklotras si vybere úplně každý – od nejlehčích v rovinatém Pardubicku až po náročné horské úseky na Králicku, Orlickoústecku a Českomoravském pomezí. Na každé trase láká řada turistických cílů a přírodních krás. Jak na to? Vandrovní knížku seženete v každém informačním centru v kraji nebo na webu www. vychodni-cechy.info/cyklopecky. Tam také najdete podrobné informace o soutěži včetně podrobného přehledu cyklotras. Cyklopecky Pardubického kraje začínají 14. května 2016 a sbírat razítka můžete až do 19. října. Vandrovní knížku s minimálně třemi razítky stačí odevzdat do 16. října, a to osobně, poštou nebo ofocenou mailem.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2016






Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 2/2017 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
110 let pardubického vodojemu
Pivnice a Střítežská rokle
Jak jsme hledali Vojmíra Vokolka
Květa Vokolková




Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Starobylý hřebčín v HEŘMANOVĚ MĚSTCI.

CHRUDIMSKO: Kašna uprostřed náměstí ve SKUTČI.

ORLICKOÚSTECKO: Kostelík v DLOUHÉ TŘEBOVÉ.

ORLICKOÚSTECKO: Vrchol KRÁLICKÉHO SNĚŽNÍKU, který je nejvýše položeným místem Pardubického kraje (1423 m.)

ORLICKOÚSTECKO: náměstí v LETOHRADĚ.

SVITAVSKO: Kostel sv. Jiří v KUNČINĚ.

SVITAVSKO: Stará radnice ve SVITAVÁCH.

PARDUBICKO: Dominantou náměstí v LÁZNÍCH BOHDANEČ je původně renesanční radnice s podloubím a kostel sv. Máří Magdaleny.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml