Sdružení přátel Pardubického kraje


Vlastivědné listy Pardubického kraje




05. 12. 2008 Malíř Ignác (Hynek) Umlauf se narodil se 12. 8. 1821 v Mlýnici u Štítů, zemřel 8. 9. 1851 v Kyšperku. Tento geniální, talentovaný malíř nastoupil již v patnácti letech na pražskou malířskou akademii. V roce 1839 přešel na akademii do Vídně. Předčasně zemřel ve třiceti letech. Ve Vojáčkově galerii je pouze jeden z jeho obrazů, neznámá ruská velkokněžna. Jeden z Hynkových obrazů, Žebravé děti, je dokonce ve sbírkách anglické královny. Tento akvarel daroval císař František I. anglické královně Viktorii při její návštěvě ve Vídni.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2008



05. 12. 2008 Tento spisovatel se narodil v Letohradě v budově dnešního Městského muzea čp. 77, na kterém má svou pamětní desku. Po maturitě začal učit na obecné škole v nedalekých Verměřovicích. Tam také napsal svou první knihu „Devadesát devět koní bílých“. V roce 1923 odchází učit na Slovensko, kde píše ve slovenštině. Peter Jilemnický byl prozaik českého původu působící na Slovensku, představitel sociální prózy a socialistického realismu. Peter Jilemnický absolvoval základní školu v Kyšperku, střední hospodářskou školu studoval v Chrudimi. V roce 1921 externě odmaturoval na učitelském ústavě ve slovenských Levicích.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2008



05. 12. 2008 Pro národ je štěstím, když vůbec nějaké hrdiny
má, trochu je pro něho zahanbující, že je musí mít,
a ještě více je zahanbující, když se ke svým hrdinům
obrací zády.

Josef Koukal je bezesporu jedním z rodáků obce Jenišovice, na kterého mohou být občané z Jenišovic i okolí právem hrdi. Patří totiž do všech tří kategorií hrdinů výše zmiňovaných. Svým životem, úsilím a osudem si zaslouží přirozený obdiv a pozornost. Může být stálým vzorem statečnosti a houževnatosti v jakýchkoliv dobách.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2008



27. 11. 2008 V září letošního roku uplyne 70 let od doby, kdy v pohraničním pásmu Orlických hor utichly míchačky betonu a nečekaně skončil stavební ruch na výstavbě čs. opevnění. Výstavba opevnění byla součástí přípravy čs. armády na obranu republiky ve druhé polovině třicátých let minulého století. Byla to odezva na zhoršující se mezinárodní situaci a nástup hitlerovského nacismu v Německu. V souvislosti s přípravou výstavby opevnění vznikly názory v kruzích generálního štábu armády i v kruzích politiků, že výhodnější bude postavit tankové a moderní dělostřelecké divize a zároveň vybudovat silné letectvo a těmito prostředky v případě ohrožení zasáhnout na ohrožených místech hranice státu proti útoku nepřítele.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2008



27. 11. 2008 V padesátých letech minulého století se jihovýchodní oblast Pardubického kraje, tedy Žďárské vrchy na české straně – území bývalého poličského okresu, dostala do pozornosti proslulého spisovatele historických románů Václava Kaplického (*28.8.1895, Sezimovo Ústí, † 4.10.1982, Praha) . Zaujalo ho povstání, jež na samém konci 18. století nejen rozčeřilo, ale i vzbouřilo klidnou hladinu dění v tomto kraji, kde se zdálo, že toleranční patent Josefa II. a odtajnění nebo snad legalizace vyznavačů víry podobojí byly vrcholem všeho, čehož lidé zdejší mohli dosáhnout.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2008



27. 11. 2008 Pokud chcete poznat nádhernou přírodu, lesy, kopce a hlavně klid, je ideálním místem pro trávení dovolené či pouze výletu nejen v zimním období návštěva východního okraje Pardubického kraje v okolí vesničky Cotkytle na Lanškrounsku. Pak lze doporučit návštěvu rozhledny Lázek na stejnojmenném vrchu v nadmořské výšce 714 metrů nad mořem. I v okolí Lázku vedla kdysi hranice. A to nejen zemská mezi Čechami a Moravou, ale též hranice národnostní a jazyková. Hranice, o kterou se vedly líté boje.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2008



20. 11. 2008 Když sedím u vína, pěkně se to zpívá
/: Dobré jsou koláčky a žádné vytáčky
nemá děvče z Koldína:/
(U Chocně háječek, lidová z východních Čech)

Zadáte–li do internetového vyhledávače heslo Koldín, naskočí Vám zpět dotaz, zda jste nechtěli hledat Kolín?!
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2008



20. 11. 2008 Pokud se vypravíte do Letohradu a hledáte oázu klidu, návštěva zámeckého parku je určitě to pravé místo pro odpočinek. Park byl vybudován v letech 1820 – 1830 Petrem hrabětem Marcolinim – Feretti. Na místě dnešního parku se původně nalézal rybník. Po jeho zavezení byl získán pozemek pro založení anglického, volně krajinářského parku. Nalézá se zde množství vzácných rostlin a dřevin. V levém horním roku parkové zdi stojí otevřený empírový pavilon jako odpočívadlo, v pravém horním roku pak umělá jeskyně (grotta) s vyhlídkou. V dolní části parku byla zbudována oranžérie, kde se pěstovaly tropické rostliny, kaktusy a bonsaje.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2008



20. 11. 2008 Na malé terásce u zámku v Letohradě byl na podzim roku 2004 slavnostně odhalen pomník českého velikána Járy Cimrmana. Autorem sochy je Stanislav Vacek.
Slavnostního odhalení se tehdy zúčastnil i Miloň Čepelka z Divadla Járy Cimrmana. Ten při této příležitosti připomněl, že je u nás málo ulic či prostranství, které by nesly jméno tohoto českého velikána. A tak se letohradští s trochou nadsázky a smyslu pro humor snaží tuto neblahou skutečnost alespoň trochu napravit.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2008



07. 11. 2008 Předchůdcem před zápalkami bylo křesadlo. Jednalo se o oblázek křemene, kousek ostrohranné oceli, nádobku s troudem a tenké třísky. Při zapalování se ocílkou křesalo o křemen tak, aby odlétaly jiskry do přistavěné nádobky s troudem, který začal doutnat. Poté se k troudu přiložil konec třísky, ústy se do něj fouklo, až vyšlehl plamínek. Touto třískou se pak zapalovaly louče neb jiná svítidla. První praktické škrtací sirky vynalezl nejspíše britský chemik Johan Walker, a to roku 1827. I když se mluví o tom, že první sirky na našem území vyráběl Vojtěch Scheinost v Sušici roku 1839.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2008



07. 11. 2008 Expozice Městského muzea
Expozice Městského muzea v Letohradě je umístěna v budově muzea na letohradském náměstí. Stálá expozice je umístěna na dvou podlažích. V přízemí se návštěvníci seznámí s historií města, výrobou sirek a jedna místnost je věnována originálním saním císaře Napoleona, na kterých v roce 1812 prchal z Ruska. Místnost je doplněna nábytkem a doplňky z napoleonského období. Na chodbě jsou obrázky od místních umělců. V patře je chodba s významnými osobnostmi Letohradu. Malá místnost je věnována měšťanskému životu v Kyšperku, řezbáři Janu Duškovi, vynálezům a kuriozitám. V největší místnosti muzea je k vidění lidový život v Kyšperku, malovaný nábytek, lidové kroje, místní řemesla a obchody. Poslední část expozice je věnována lidovým krojům z Čech, Moravy i Slovenska, které Letohradu věnovala spisovatelka Emma Jarošová – Koukolová.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2008



07. 11. 2008 Předchůdcem města, které se až do roku 1950 jmenovalo Kyšperk, byl hrad Geiersberg (Supí hora), který stával na návrší zvaném Hradisko. První zmínku o něm nalézáme v roce 1308 ve Zbraslavské kronice. Letos právě město slaví výročí 700 let od první zmínky. Po celý rok probíhá mnoho akcí. Hlavní oslavy se uskuteční 12. – 14. září. Hrad byl založen patrně pánem ze Žampachu již ve 13. století. Nejstarším známým držitelem byl loupeživý rytíř Jeniš z Kyšperka. Poslední zmínka o hradu je z roku 1419. Městečko samé se poprvé připomíná v roce 1513, je ale pravděpodobné, že vzniklo jako podhradí již dříve. Nedostatek písemných zpráv o Kyšperku před rokem 1513 si vysvětlujeme tím, že bylo po celou předchozí dobu v držení rodu Žampachů z Potštejna a nebylo ani prodáváno, ani zastavováno. V průběhu 15. století hrad zpustl, zdivo z hradu bylo později použito ke stavbě barokní kaple sv. Jana Nepomuckého na protějším Kopečku, na místě, kde původně stála malá poutní kaplička.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2008



30. 10. 2008 Je konec července 1648. Velký kontingent švédského vojska vedený generálem Königsmarckem dosáhl Prahy. Dobytí starobylého města, kde před lety požár války započal, se stalo pro Švédy otázkou cti. Oddíly domobrany, které se jim postavily, je zadržet nedokázaly, takže v krátké době obsadili západní část na levém břehu Vltavy včetně Hradčan a začali plundrovat a krást. Třicetiletá válka však už končila, požár, který Evropu sužoval po třicet let, dohoříval, vyjednavači o podmínkách míru v Münsteru a Osnabrücku již rokovali. Vojsko bombardovalo Staré město, a když to už už vypadalo, že padne celá Praha, Švédové útok náhle zastavili a s daleko větším nasazením se pustili do drancování.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2008



30. 10. 2008 „Říčka má všechno, co má mít opravdová řeka. Bublavost mladého pramenu i poklid proudu v rovině, mohutné duby na břehu i regulované koryto skoro bez větvičky. Má točící se vír a strmé skalní stěny, ale i třpytivost prosvětlených prahů v lukách. Má i opravdickou přehradu. Má všechno, co má mít velká řeka, ale tak nějak na lidskou míru. Nenechte se však mýlit její líbezností, i ona dovede vyletět z břehů a řádit jako odvěký živel. Jako většina našich řek má i ona ženské jméno. Ta řeka je – Doubrava“ (Hrušková).
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2008



30. 10. 2008 V kopcích mezi Chrastí u Chrudimi a Skutčí se nad městem Luže tyčí zřícenina hradu Košumberk. Jak vysvětluje hradní kastelánka Hana Truncová, význam jména Košumberk pochází z německého názvu psaného Cozemberk, později jako Koszemberk a později vývoj slova přecházel na Koss, vznikl Koš až změkčeně Košumberk. Název je složen ze dvou slov – Kosen, což je přátelsky rozmlouvati a berg – na vrchu. V sedmdesátých letech minulého století zde probíhal archeologický průzkum, který prokázal osídlení hradního návrší již v 11. století. Hrad Košumberk se řadí mezi hrady plášťové, což znamená, že vše, co stálo po vnitřním obvodě vejčitého tvaru hradu, nebylo zdáli vidět, protože veškeré stavby hradního paláce byly skryty za plášťovou hradbou, která hrad obepínala.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2008



14. 10. 2008 Při vyslovení jména obce Luže se mnohému vybaví Hamzova odborná léčebna pro děti a dospělé. Málokdo však ví, že areál rozkládající se na ploše 13 hektarů, je také překrásným a unikátní arboretem, které začalo vznikat již před sto lety. Desítky druhů dřevin z celé severní polokoule dnes v areálu léčebny čítají více jak tisícovku stromů. Park založil profesor MUDr. František Hamza hned na počátku dvacátého století jako součást léčebny určené pro léčbu dětí postižených tuberkulózou. Léčebna byla založena v roce 1901 a nedlouho poté byly vysázeny březové hájky, které poskytovaly „měkký stín“ při výuce dětí ve volné přírodě, která byla součástí terapie. Nezůstalo však pouze u břízek: „Hamza si liboval v cizokrajných dřevinách,¨proto je tu již tehdy na počátku dvacátého století začal sázet,“ popisuje Jana Zavřelová z Hamzovy odborné léčebny pro děti a dospělé (dále jen léčebny). A tak se dnes může toto unikátní arboretum, které je veřejnosti zcela zdarma a denně volně přístupné celoročně od 8 do 21:30 hodin, pyšnit téměř stoletými stromy unikátních druhů, které jinde u nás těžko nenalezneme.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2008



14. 10. 2008 Malebná a starodávná obec Jenišovice s výrazným panoramatem leží 18 km východně od Chrudimi a 10 km západně od Vysokého Mýta. Obcí, která si v letošním roce připomíná 920. výročí od první písemné zmínky, protéká řeka Novohradka, do níž se v obci vlévá Řepnický potok. První spolehlivá písemná zmínka o Jenišovicích pochází z roku 1130, kdy měla ves patřit vyšehradským kanovníkům. Ještě starší zpráva se vztahuje k roku 1088, ta je ovšem součástí mladšího listinného falza. Nejstarší písemně zachycené podoby názvu vesnice z období 12. a 13. století znějí „Janiseuicih“, „Janisouici“ a „Janisowici“. Odtud také vzniklo přirozené vysvětlení názvu od vlastního jména prvního zakladatele Jeniše (Janiše). V 19. století se vedle dnes platného názvu vyskytovala rovněž varianta „Jenšovice“, pro rakouské, resp. německé úřady byl používán poněmčený tvar „Jenischowitz“.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2008



14. 10. 2008 Turisté, kteří se rozhodnou poznat romantické údolí řeky Chrudimky včetně okolí sečské přehrady, by neměli vynechat návštěvu obce Klokočov. V obci roste chráněný strom – tisíciletá lípa.
Okolo lípy vede turistická cesta – červeně značená – z Hoješina do Horního Bradla. Vedle lípy je upravena informační deska s tímto textem: „Chráněná krajinná oblast Železné hory“

PAMÁTNÝ STROM – Lípa velkolistá (Klokočovská lípa)
Katastr: území Klokočov
Obvod kmene 870 cm, výška 19 m, stáří 1000 let.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2008



14. 10. 2008 Znak každého města je ve své podobě a historickém významu zajímavým a cenným dědictvím. Jejich původ sahá dle jedné teorie do 14. století. Odkdy má naše město ve znaku kráčejícího jelena, není známo. Stejně tak není známo, odkdy seb stalo městem. V heraldické symbolice znamená jelen, kterých se v okolí města hojně vyskytovalo, právo lovu. Pravděpodobně tento znak pochází z původní městské pečetě. V dopise Zemského výboru Království českého v Praze ze dne 20. května 1907 je mimo jiné uvedeno: „Co se týče znaku města, nemá zemský archiv také žádného původního popisu ani nákresu, leč popis ve výše uvedeném Místopisném slovníku Král. Českého a vyobrazení v Ottově Slovníku naučném, dle něhož městským znakem jest jelen kráčející na zeleném palouku v štítu červeném“.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2008






Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 3/2017 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Skály a jeskyně pod Králickým Sněžníkem
Ve Vysokém Mýtě získali Sodomkův kabriolet Jawa Minor
Obchodní akademie Chrudim - Druhá nejstarší obchodní akademie u nás
Dva „chrudimští“ potomci Josefa Ressla




Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Jeden tzv. hrobodomů v LEŽÁKÁCH. Součást pietního místa Ležáky, obce vypálené nacisty 24.6.1942

CHRUDIMSKO: Kašna uprostřed náměstí ve SKUTČI.

ORLICKOÚSTECKO: Novogotická kaple Panny Marie z konce 19. století v LANŠPERKU.

ORLICKOÚSTECKO: Rotunda sv. Kateřiny v ČESKÉ TŘEBOVÉ pochází z 12. století.

ORLICKOÚSTECKO: Klášter HEDEČ - poutní místo nedaleko Králík.

SVITAVSKO: Fresky z 18. století na Loretánské kapli v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ.

SVITAVSKO: Městská věž v JEVÍČKU.

PARDUBICKO: Dominantou náměstí v LÁZNÍCH BOHDANEČ je původně renesanční radnice s podloubím a kostel sv. Máří Magdaleny.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml