Sdružení přátel Pardubického kraje

Petr Jilemnický

Budova městského muzea, kde se narodil Petr Jilemnický

05. 12. 2008 Tento spisovatel se narodil v Letohradě v budově dnešního Městského muzea čp. 77, na kterém má svou pamětní desku. Po maturitě začal učit na obecné škole v nedalekých Verměřovicích. Tam také napsal svou první knihu „Devadesát devět koní bílých“. V roce 1923 odchází učit na Slovensko, kde píše ve slovenštině. Peter Jilemnický byl prozaik českého původu působící na Slovensku, představitel sociální prózy a socialistického realismu. Peter Jilemnický absolvoval základní školu v Kyšperku, střední hospodářskou školu studoval v Chrudimi. V roce 1921 externě odmaturoval na učitelském ústavě ve slovenských Levicích.

V roce 1922 vstoupil do komunistické strany. V letech 1923 – 26 pracoval jako učitel na Kysucích. V roce 1926 odešel do Sovětského svazu, kde vystudoval na Státním ústavu žurnalistiky v Moskvě. Od roku 1930 pracoval jako učitel na několika školách na Slovensku. Před tím byl rok redaktorem deníku Pravda. V letech 1939 – 42 žil v protektorátu Čechy a Morava, od roku 1943 do konce války byl vězněn za protifašistickou činnost. Po osvobození krátce pracoval jako úředník, po únoru 1948 nastoupil jako kulturní atašé v Moskvě, kde působil až do své předčasné smrti.

Dílo Petra Jilemnického
Devadesátdevět koní bílých – 1921, sociálně laděná novela z učitelského prostředí
Víťazný pád – 1929, expresionistický román zobrazující kysuckou dědinu popisuje tragický osud Maťa Horova, který zabije svoji milou a sám sebe¨ těžce zraní
Dva roky v krajine sovietov – 1929, reportážeo Sovětském svazu
Zuniaci krok – 1930, román zobrazující dědinu Čechů a Slováků na území Sovětského svazu, jedná se o ideový přerod hrdinů v čase kolektivizace
Návrat – 1930, obsahuje novely Návrat a Prievan
Pole neorané – 1932, román, historie kysuckých rodin. Pavol Húščava se pod vlivem proletářského prostředí ve Vítkovických železárnách stává uvědomělým komunistou.
Kus cukru – 1935, román z prostředí chudých rolníků, pěstitelů cukrové řepy
Kompas v nás – 1937, sbírka novel ze slovenského a sovětského prostředí, syntéza socialistického realismu
Kronika – 1947, česky pod názvem Vítr se vrací, jde o reportážní rekonstrukci událostí Slovenského národního povstání v dědině Čierny Balog

Autor: Jan Řeháček
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2008




Předchozí článek: Josef Koukal - jenišovický rodák a válečný hrdina bitvy o Británii
Následující článek: Kyšperští Umlaufové


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2021 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Historie chroustovického zámku
Přelouč - město příběhů
Průlomy Divoké a Tiché Orlice
Střípky z historie Pardubic



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Jeden tzv. hrobodomů v LEŽÁKÁCH. Součást pietního místa Ležáky, obce vypálené nacisty 24.6.1942

CHRUDIMSKO: Renesnační čtyřkřídlý zámek v CHRASTI byl sídlem hradeckých biskupů.

ORLICKOÚSTECKO: Typické domky ve vesničce LANŠPERK nacházející se pod stejnojmenným hradem.

ORLICKOÚSTECKO: Náměstí v ČESKÉ TŘEBOVÉ s kašnou a starou radnicí.

ORLICKOÚSTECKO: Radnice v ŽAMBERKU.

SVITAVSKO: Zadní trakt MORAVSKOTŘEBOVSKÉ radnice z konce 15. století

SVITAVSKO: Sgrafita zhotovená podle Váchalova Krvavého románu na domě čp. 127 v LITOMYŠLI.

PARDUBICKO: Barokní kostel sv. Máří Magdaleny v LÁZNÍCH BOHDANEČ.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml