|
| |
|
Letohradská lákadla
07. 11. 2008 Expozice Městského muzea Expozice Městského muzea v Letohradě je umístěna v budově muzea na letohradském náměstí. Stálá expozice je umístěna na dvou podlažích. V přízemí se návštěvníci seznámí s historií města, výrobou sirek a jedna místnost je věnována originálním saním císaře Napoleona, na kterých v roce 1812 prchal z Ruska. Místnost je doplněna nábytkem a doplňky z napoleonského období. Na chodbě jsou obrázky od místních umělců. V patře je chodba s významnými osobnostmi Letohradu. Malá místnost je věnována měšťanskému životu v Kyšperku, řezbáři Janu Duškovi, vynálezům a kuriozitám. V největší místnosti muzea je k vidění lidový život v Kyšperku, malovaný nábytek, lidové kroje, místní řemesla a obchody. Poslední část expozice je věnována lidovým krojům z Čech, Moravy i Slovenska, které Letohradu věnovala spisovatelka Emma Jarošová – Koukolová. Expozice je průběžně obměňována. Několikrát za rok se zde konají tématické výstavy. Zámek Raně barokní zámek je dominantou celého města. V devadesátých letech prošel rozsáhlou rekonstrukcí. Sídlí v něm hotel, restaurace, soukromé gymnázium, Městská knihovna a ZUŠ. Na podzim roku 2002 se podařilo otevřít první část stálé zámecké expozice, která se bude dále rozšiřovat. Zámecká expozice Co vlastně na zámku naleznete? Již konec chodby druhého patra zámku dýchá zámeckou atmosférou. Uvítá Vás opona od Jana Umlaufa s panoramatem Letohradu. Na stěnách je rozvěšeno paroží a obrazy s loveckými motivy. První místnost je zasvěcena období baroka. Na první pohled zaujmou dva velké obrazy, olejomalby, s biblickým námětem. Na obrazech jsou zde také k vidění například špitálníci a hrabě Hynek Jetřich Vitanovský z Vlčkovic, který nechal zámek v roce 1680 postavit spolu se zámeckou kaplí, dnešním kostelem sv. Václava. Mezi zajímavé kusy nábytku patří rokokový zásuvkový sekretář s krajinnými výjevy, který byl za přispění MK ČR restaurován. Je zde také stůl s purkmistrovskými židlemi. Jedná se o kopie z 19. století. Na původních židlích ze století šestnáctého sedávali kyšperští radní. Druhá místnost Vám představí uměleckou rodinu Umlaufovu a období historismu, tedy 19. století. Jsou zde obrazy od bratrů Jana a Hynka Umlafových a dřevořezby od jejich otce, Dominika Umlaufa. Mezi obrazy nechybí ani překrásný obraz neznámé ruské velkokněžny. Stojí zde harmonium a intarzovaný sekretář vytvořený z pěti druhů dřeva, na kterém jsou vyobrazeny hrady. Poslední místnost je již z doby novější, z přelomu 19. a 20. století, tedy největší slávy secese. Své místo zde nalezly obrazy od Alfonse Muchy, který měl v Letohradě (tehdejším Kyšperku) pronajatý ateliér. Většinu místnosti zdobí obrazy od místního rodáka Rudolfa Faltuse. Za zmínku také stojí unikátní secesní paraván a dobové svatební šaty. Těšíme se na Vaši návštěvu. Z historie zámku Majitel panství Zdeněk Žampach z Potštejna přistoupil v roce 1554 k výstavbě tvrze na náměstí v Kyšperku (na místě dnešního východního křídla zámku). Tvrz byla dřevěná, jednoduchá, bez jakéhokoliv opevnění. Místo Vitanovského ulice se nalézal hluboký přírodní příkop, stejně jako na místě cesty na zámeckou terasu. Takže tvrz se nacházela na táhlém hřbetu, počínajícím nad nynějším náměstím. V roce 1681 se tehdejší majitel panství hrabě Hynek Jetřich Vitanovský z Vlčkovic rozhodl k přestavbě zmíněné tvrze na raně barokní zámek. Tvrz byla rozbořena, zůstaly stát jen kamenné podezdívky a sklepy, na nichž vyrostla dvoupatrová zámecká budova s věží, která byla představena před východní zeď (terasa). Věž tedy nevystupovala z hřebenu střechy jako nyní, ale byla samostatnou stavbou a měla společnou jednu zeď se zámkem. Po této věži zbyly základy, na nichž byl později zbudován balkon. Naproti tomuto dvoupatrovému křídlu byla postavena ve stejném roce jednopatrová budova, v níž byl zřízen patrimoniální úřad. Obě budovy byly propojeny jednoduchou zdí, jež stála na místě dnešního spojovacího křídla. Vedle zámku byla v letech 1681 – 85 zbudována vrcholně barokní zámecká kaple (nynější kostel sv. Václava), oslňující svou jedinečnou štukovou výzdobou. Neméně kvalitními štukami byly vyzdobeny i přízemní prostory a 2. patro východního křídla zámku. Postupem času přestal zámek prostorově vyhovovat, a tak hraběnka Terezie Bredová ze Špandavy počala zámek v roce 1730 přetvářet. Došlo k úpravám interiérů prvního patra hlavní zámecké budovy. Byla odstraněna věž, z níž se dochovala jen její přízemní část (balkon). Nová věž vypadala tak, jak ji známe dnes, ovšem bez hodin (dosazeny v 1. pol. 19. stol.). Potom následovaly terénní úpravy kolem zámku, především jižně od budovy. Získaného prostoru bylo využito k rozšíření nádvoří a vytvoření zahrady. Ke zpevnění nevyváženého terénu byly vybudovány opěrné zdi. Úpravy dokončila dcera Terezie Bredové Marie Anna, provdaná Cavriani. Dala rozbourat původní prostou zeď s klenutým vjezdem mezi oběma křídly a na jejím místě postavit spojovací křídlo. Přízemí spojovacího křídla oboustranně zdobí arkády a uprostřed střechy se tyčí polygonální věžička, kterou byl zvýrazněn hlavní vstup do zámku. Současně s výstavbou spojovacího křídla byla upravena i severní část jednopatrového západního křídla, obrácená do náměstí. Zmíněné úpravy prováděl vrchnostenský stavitel J. Toman. K dalšímu rozšíření zámku došlo za hrabat ze Stubenbergu, jmenovitě za Karla Stubenberga. Jednopatrové západní křídlo bylo na jižní straně prodlouženo kvůli výstavbě okajny (Vitanovského ulice), ke které došlo v letech 1897 – 98. Dále byla v letech 1901 – 1903 upravena pseudoklasicistně fasáda celého areálu a v letech 1904 – 1905 vznikla nová schodiště u obou zámeckých budov. Přestavby provedl kyšperský stavitel Alois Petřík. Jedno ze schodišť bylo odstraněno při rekonstrukci v roce 1995. K dalším změnám členění budov již nedošlo, pouze k malým interiérovým úpravám v letech 1947 – 1989. Velkou a zásadní rekonstrukcí prošel zámek v devadesátých letech 20. století. V Letohradě naleznete strašidla Ve sklepení Panského domu na náměstí se usídlili draci, hejkal, baziliškové, obří pavouk a další nadpřirozené bytosti. Zámeckou expozici a expozici nadpřirozených bytostí spravuje Kulturní centrum, ve kterém si můžete prohlídky předem domluvit. V červenci a srpnu otevřeno každý den.
Autor: Marie Mrštná Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2008
Předchozí článek: Letohradu je již 700 let Následující článek: Letohradské sirkařství Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
