Sdružení přátel Pardubického kraje

V Luži nalezente unikátní arboretum


14. 10. 2008 Při vyslovení jména obce Luže se mnohému vybaví Hamzova odborná léčebna pro děti a dospělé. Málokdo však ví, že areál rozkládající se na ploše 13 hektarů, je také překrásným a unikátní arboretem, které začalo vznikat již před sto lety. Desítky druhů dřevin z celé severní polokoule dnes v areálu léčebny čítají více jak tisícovku stromů. Park založil profesor MUDr. František Hamza hned na počátku dvacátého století jako součást léčebny určené pro léčbu dětí postižených tuberkulózou. Léčebna byla založena v roce 1901 a nedlouho poté byly vysázeny březové hájky, které poskytovaly „měkký stín“ při výuce dětí ve volné přírodě, která byla součástí terapie. Nezůstalo však pouze u břízek: „Hamza si liboval v cizokrajných dřevinách,¨proto je tu již tehdy na počátku dvacátého století začal sázet,“ popisuje Jana Zavřelová z Hamzovy odborné léčebny pro děti a dospělé (dále jen léčebny). A tak se dnes může toto unikátní arboretum, které je veřejnosti zcela zdarma a denně volně přístupné celoročně od 8 do 21:30 hodin, pyšnit téměř stoletými stromy unikátních druhů, které jinde u nás těžko nenalezneme.

V areálu arboreta a léčebny se nacházejí dřeviny nejen z Evropy, ale i ze Severní Ameriky, Asie či Afriky. K rozšíření parku došlo zejména po roce 1920, kdy byly dostavěny největší pavilony léčebny. A tak je dnes léčebna doslova obklopena zelení. Letos je tomu již deset let, co byla zahájena spolupráce léčebny s panem Václavem Větvičkou, správcem parku ve Štiříně ( nesmí být uvedena Botanická zahrada). Ten potvrdil unikátnost mnohých stromů. Jedním z takových unikátů je například buk Rohanův. Tento strom byl v roce 1894 vypěstován sychrovským zahradníkem Maškem jako kříženec buku lesního „červenolistého“ a buku „dubolistého“. Jeho výška v Hamzově parku je 23 metry a vyznačuje se červeně zbarvenými listy. Podobných unikátů nalezneme v arboretu, které je součástí léčebny, daleko více. Mezi ně patří například metasekvoje čínská, která je vlastně živoucí fosilií. Lidé se totiž domnívali, že tento strom již neexistuje miliony let. Nakonec však v roce 1941 byl v Číně objeven celý les těchto dřevin. Odtud se jednotlivé exempláře rozšířily do botanických zahrad celého světa, jeden z nejvzácnějších stromů stojí také v areálu léčebny v Luži. Za pozornost stojí také například jedlovec kanadský, který se vyznačuje nejen jedlovými šiškami, které jsou nejmenší na světě, ale také kuriózně malými a jemnými jehlicemi, u jehličnanů nezvyklými. Jak Zavřelová dále upozornila, mezi oblíbené unikátní a vzácné stromy v areálu léčebny patří liliovník tulipánokvětý. Tento strom, je v červnu obalen nádhernými květy. Pochází z východní Ameriky, kde se pěstuje již od roku 1724. Jak Zavřelová doplnila, dnes je liliovník součástí mnoha arboret či parků u nás, avšak tak starý a mohutný liliovník tulipánokvětý by jste jinde v Čechách marně hledali. Kuriózní je také vilin viržíský, což je velmi vzácný keř kvetoucí v zimním období od prosince do února. Tento keř v léčebně je přitom dle Větvičky patrně jedním z největším a nejstarších exemplářů vilínu v Čechách. Zejména v jarních měsících pak park zkrášlují květy hned několika zajímavých bylin. Kvete tu například běloprstka bělavá, která patří mezi naše nemnohé orchideje, lilie zlatohlavá nebo růže keltská. Dodnes stojí také původní lipová alej po obou stranách příjezdové( původní příjezdová cesta byla jinde) cesty do areálu léčebny. Zakladatel léčebny MUDr. Hamza po roce 1919 odešel do Prahy, ale stále udržoval kontakt s léčebnou a byl jakýmsi dozorem nad pokračující výstavbou areálu, který dnes nese jeho jméno. Celá výstavba areálu v jeho duchu pokračovala i nadále. Avšak pouze do té doby, než byla uprostřed areálu postavena kotelna, která byla vybudována na počátku dvacátých let minulého století. Hamza totiž usiloval o to, aby celý areál zůstal uprostřed přírody nezatížen exhalacemi. „Právě kvůli výstavbě kotelny podal v roce 1923 rezignaci a již do léčebny v Luži nikdy nezavítal Ale prý ho to trápilo do konce života,“ přiblížila Zavřelová. Arboretum zahájilo svou činnost ofi ciálně v roce 2002. Jak Zavřelová dodala, ačkoliv je areál volně přístupný celoročně, symbolické otevření arboreta se koná každoročně ke Dni země (18. dubna) a zavírá se stejně symbolicky vždy v říjnu, ke Dni stromů a dřeva (18. října), kdy se již stala tradicí i výsadba nejméně jednoho nového stromu. Tak byl v říjnu roku 2004 v areálu arboreta vysazen korkovník amurský, o rok později to byl zeravinec japonský, v říjnu roku 2005 byl vysazen cedr atlaský a v loňském roce jírovec žlutý a jeřáb duryňský. Jak Zavřelová prozradila, letos 15. října bude tato podzimní akce obohacena o oslavu 85 narozenin paní Ljuby Skořepové, která by se měla v Luži také osobně zúčastnit. Dnes je arboretum v Luži nejen ofi ciálně zaregistrováno, ale je zapsáno také mezi Významné krajinářské oblasti. Pro návštěvníky bylo vytvořeno pět poznávacích okruhů: Dřeviny Asie, Dřeviny Ameriky, Dřeviny Evropy, Listnáče Hamzova arboreta a Jehličnany Hamzova arboreta. Ke každému z okruhů byla vydána skládačka vytištěná na křídovém papíře, jejíž součástí je kromě fotografi í významných dřevin a jejich popisu také plán trasy s vyznačenými stanovišti. Skládačky byly vytištěny za pomoci grantu Pardubického kraje, díky podpoře Krajského úřadu. Arboretum slouží ovšem také k pohybové terapii pacientů léčebny. Bylo vytvořeno celkem sedm různých tras pro pacienty s různým druhem postižení. Některé z tras mají ještě několik variant tak, aby zcela na míru vyhověly jednotlivým pacientům léčebny. I k těmto trasám pohybové terapie byly vytištěny letáky, které má každý pacient k dispozici. Zajímavostí je, že v letošním roce byla u příležitosti 140. výročí narození MUDr. Františka Hamzy obnovena činnost Okrašlovacího spolku, který byl v Luži založen již v roce 1898. Nepříjemnou tragédií pro arboretum byly bohužel větrné smrště a orkány, které se nad touto oblastí v posledních dvou letech a letos v červnu přehnaly. Škody napáchaly orkány Kyril i Emma, největší pohromou však pro arboretum byla větrná smršť, která se nad areálem přehnala večer 25. června 2008. Její následky byly mimořádné. Vlivem prudkých srážek byly koruny stromů mimořádně zatíženy vodou a těžiště stromů se zvýšilo. Proto došlo při vichřici k velkému počtu vývratů a polomů. Navíc padající vyvrácené stromy způsobily řadu následných polomů i stromů sousedních. Celkově bylo zasaženo a nenávratně výrazně poškozeno 185 stromů, včetně 25 vývratů a 33 polomů. Následky kalamity byly během dní odklizeny, bohužel však prázdná místa po stromech, které v areálu ještě nedávno stály se budou zaplňovat pomalu. Připomínkou na kalamitu by měly být pokácený obnažený kmen buku červenolistého, který pravděpodobně zůstane zakonzervován na místě kam padl jako jedna z obětí tragédie v areálu arboreta a léčebny. Aby byla prázdná místa po zničených stromech co nejdříve zaplněna, byla zřízena veřejná sbírka s číslem účtu 188 189 190/0600. Sbírka je povolena pod č.j. Krajského úřadu Pardubického kraje 30170/2008. Hamzova odborná léčebna pro děti a dospělé Luže – Košumberk děkuje všem dárcům za příspěvek.

GPS souřadnice: 49.88793N, 16.03089E

Autor: Jan Řeháček
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2008








Předchozí článek: Jenišovice
Následující článek: Navštivte hrad Košumberk


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2021 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Historie chroustovického zámku
Přelouč - město příběhů
Průlomy Divoké a Tiché Orlice
Střípky z historie Pardubic



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Jeden tzv. hrobodomů v LEŽÁKÁCH. Součást pietního místa Ležáky, obce vypálené nacisty 24.6.1942

CHRUDIMSKO: Renesnační čtyřkřídlý zámek v CHRASTI byl sídlem hradeckých biskupů.

ORLICKOÚSTECKO: Výhled z rozhledny na vrcholu KOZLOVSKÉHO KOPCE nad Českou Třebovou.

Dřevěný podkarpatský kostelík v DOBŘÍKOVĚ.

ORLICKOÚSTECKO: Klášter HEDEČ - poutní místo nedaleko Králík.

SVITAVSKO: Fresky z 18. století na Loretánské kapli v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ.

SVITAVSKO: Městské opevnění v ulici Na Bídě v POLIČCE.

PARDUBICKO: Kostel sv. Jakuba v PŘELOUČI.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml