Sdružení přátel Pardubického kraje


Vlastivědné listy Pardubického kraje




02. 02. 2010 Na žulové pamětní desce na budově OÚ v Žumberku u Miřetic na Chrudimsku se od 18. 9. 1993 nachází tento text: „V tétoobci se narodil 30. 8. 1903 Bohumil Laušman, sociálně demokratický politik, poslanec Národního shromáždění a ministr průmyslu v letech 1945–1948. Zemřel v komunistickém žaláři dne 9. 5. 1963. Čest jeho památce!“ Desku připravila organizace ČSSD v Chrudimi a odhalil ji tehdy čerstvě nový předseda ČSSD Miloš Zeman za přítomnosti Laušmanova přítele a spolupracovníka z doby exilu Dr. Ing. Rudolfa Krupičky.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2009



02. 02. 2010 | Každoročně se koná 6. července pod Kunětickou horou Setkání Jeníčků a Mařenek. Patronem toho letošního setkání byl také jeden Jan, kterým byl herec Jan Přeučil, shodou okolností pardubický rodák. Ten zde spolu se svou partnerkou Evou Hruškovou bavil nejen děti, ale i jejich rodiče a prarodiče při loutkovém představení na náměty Starých pověstí českých. Dovolili jsme si využít příležitosti a herce Jana Přeučila v prostředí překrásného loveckého zámečku proměněného v perníkovou chaloupku uprostřed přírody krátce vyzpovídat.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2009



04. 01. 2010 Tento spolek vznikl z čermenských vojenských vysloužilců, převážně z dolní části Čermné (nyní Dolní Čermné po rozdělení v roce 1935–1936), kteří se navrátili z prusko-rakouské války v roce 1866. Později přistupovali do spolku vysloužilců noví členové, tzv. Čestní, kteří se zmíněné války již neúčastnili. Jednalo se snad o bratry nebo syny vysloužilců, kteří přijali členství ve spolku po svém otci nebo bratrovi. Kdy přesně Spolek vojenských vysloužilců v Čermné vznikl, není známo. Písemné doklady se nedochovaly. Lze však předpokládat, že byl založen mezi léty 1867 až 1874. Podnětem k založení spolku mohla být významná obecní událost, např. povýšení obce Čermné na městys (městec) v roce 1873.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2009



04. 01. 2010 Obec Dolní Čermná, ležící v okrese Ústí nad Orlicí, nedaleko Lanškrouna, má nový znak a vlajku. Přestože Čermná byla v minulosti městysem, znak a prapor si nechala zhotovit až nyní. Nové obecní symboly schválil senátní podvýbor pro heraldiku a vexilologii.
„Při vzniku obecních symbolů Dolní Čermné jsme vycházeli ze starší pečetě obce z roku 1780, na které byla vyobrazena holubice a svatý Jiří přemáhající draka,“ vysvětlil autor znaku a vlajky Tomáš Zdechovský z agentury Commservis.com, která se dlouhodobě zabývá vexilologií a heraldikou. Podle Zdechovského by tak měla být podoba znaku nejen nezaměnitelná, ale občané Dolní Čermné se s ní mohou snadno ztotožnit. „Jsou tam symboly, které se v Dolní Čermné používají již desítky let,“ připomíná Zdechovský.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2009



04. 01. 2010 Když v roce 2002 vznikalo občanské sdružení Brandý ve světě, hned od počátku se zabývalo myšlenkou, jak využí skutečnosti, že v Brandýse nad Orlicí pobývala v letec 1622–1625 osobnost světového významu – Jan Amos Komenský. Hned na ustavující schůzi spolku byla v následné diskusi zavedena řeč i na dlouhodobý cíl sdružení, kdy jeho zakládající člen navrhl vysázet v prostoru před stávajícím pomníkem Jana Amose Komenského v Klopotech obdobu typického britského bludiště ze živého plotu – symbolický Labyrint světa a ráj srdce – a v okolí pak postupně vytvářet Poutníkovu stezku, kde by byly instalovány objekty studentů uměleckých škol a dalších výtvarníků. Jak se ukázalo, doplnilo toto řešení šťastně představy dalších přítomných, kteří osobnost Komenského rovněž považovali za základní východisko pro příští činnost sdružení i pro další zviditelnění města a okolí.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2009



01. 12. 2009 Malebné městečko, které se rozkládá na obou březích Tiché Orlice na trati Choceň – Česká Třebová. Celý život jsem tudyjenom projížděla a přála si zde jednou vystoupit. Podařilo se mi to díky kamarádce, která se zde doléčovala po operaci a tak při návštěvě u ní jsem si mohla město projít a prohlédnout. V roce 2008 jsem tu byla i s naším turistickým klubem. Poprvé to bylo v březnu, kdy jsme do Brandýsa sešli od zříceniny bývalého hradu. Cestou jsme potkávali celé koberce modrých podléšek. Podruhé jsme v Brandýse začínali a vycházeli ulicí „Jiskrovou“ do „Jiskrova údolí“. Na začátku nádherného údolí byly stráně nádherně žluté od kvetoucích petrklíčů. Poslední procházka vedla středem města okolo místního rehabilitačního ústavu, který má více než stoletou tradici, byl vybudován v roce 1898 a budova léčebny je chráněnou památkou. Ústav má celorepublikovou působnost a slouží k rehabilitaci pacientů po operacích a úrazech pohybového ústrojí, bolestí páteře i neurologickým onemocněním.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2009



01. 12. 2009 Pokud zavítáte do Dolního Újezda u Litomyšle, budete mile překvapeni upraveným stavem obce. Již při průjezdu obcí zcela jistě zaregistrujete nově zbudované dětské hřiště s řadou prolézaček, opodál stojící obecní úřad s novou fasádou obci také ostudu nedělá, podobně upravený je i sousední hřbitov a jeho okolí. Udržovaný je též kostel sv. Martina s dřevěnou zvonicí. Navíc v této obci již od roku 1995 působí Klub oživení historie v Dolním Újezdě. „V roce 1992 se tu konala výstava k výročí Jana Amose Komenského, o dva roky později to byla výstava k výročí ochotnického divadla a vzniku Sokola. Tam jsme tehdy přišli na myšlenku vzniku tohoto spolku. Přihlásilo se asi 8 lidí a počet postupně narostl. Nyní máme jednou měsíčně společnou schůzku a každý týden v sobotu odpoledne a v úterý odpoledne se schází zájemci o práci na vylepšení exponátů v našem muzeu, které jsme otevřeli v roce 2004,“ popisuje spolek jeho zakladatel a jednatel Zdeněk Holub.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2009



01. 12. 2009 Říká se, že Pardubický kraj nemá turisticky atraktivní oblasti srovnatelné např. s Krkonošemi nebo Šumavou, má méně zámků a hradů, jinými slovy je chudší. O tom, že se jedná o nesprávné hodnocení se můžeme přesvědčit např. při cestě do Českomoravského pomezí, které bývá tradičně opomíjeno a je jen málo lidí, kteří je dobře znají. Proto jsme se rozhodli pro tuto cestu a následující stručné informace berte prosím jako pozvánku do neobyčejně krásných míst. Náš výlet směřoval do míst kudy procházely důležité cesty z Čech na Moravu, do míst v okolí historické hranice Čech a Moravy.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2009



25. 11. 2009 Pokračujeme nadále naší „procházkou“ po málo známých pardubických podnikatelích. Jistě jste si již všimli, kdo četl pozorně předchozí oba díly, že naše cesta po drobných střípcích podnikatelských pardubických aktivit, sleduje systém abecední, a že jsme teprve u písmene B. Čeká nás tedy opravdu předlouhá cesta. Z válečného roku 1940 je doloženo obuvnictví Antonína Bečičky, stojící v ulici Labské č. 40 (dříve ul. Žitná č. 540). V prvním válečném roce 1939 vedla obchod smíšeným zbožím, prádlem a galanterií Milada Bažantová (roz. Komárková) v ulici Rašínově č. 1444.1)
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2009



25. 11. 2009 Je tomu již dvacet let, od doby, kdy celá naše republika žila Sametovou revolucí. Ta se nevyhnula ani Pardubicím.
Jak to tehdy před dvaceti lety probíhalo?
Zatímco násilný zásah pořádkových sil proti pokojné demonstraci na pražské Národní třídě 17. listopadu v Praze znamenal reakci obyvatel a zejména studentů téměř okamžitě, v Pardubicích bylo prvním revolučním dnem pondělí 20. listopadu 1989. V tento den se dopoledne sešli pardubičtí disidenti spolu se zaměstnanci pardubického divadla. Odpoledne pak studenti Vysoké školy chemicko-technologické vydali prohlášení o vstupu do týdenní protestní stávky. Večer se pak v divadle konalo shromáždění, na kterém pražští studenti informovali přítomné o tom, jaká je situace na pražských školách a co se vlastně v pátek na Národní třídě přihodilo.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2009



25. 11. 2009 Jste z Pardubic, máte volnou sobotu a nevíte, kam vyrazit? Jste milovníky odlehlejších, tichých míst, která se nehemží turisty? Pak zajeďte do Semína! Tato malá, avšak poměrné dlouhá obec (v současné době je délka obce více jak 2 km) leží 5 km severozápadně od Přelouče a zhruba 3 km východně od Kladrub nad Labem. Ves je poprvé doložena roku 1339, kdy ji držel Heřman ze Semína.
Význam Semína vzrostl po roce 1691, kdy zde byl zřízen pivovar. Po jeho zrušeni v roce 1855 bylo stavení změněno v obytnou budovu. A právě v této budově se narodil a do svých jedenácti let žil významný architekt Josef Gočár (nar.13.3.1880) který byl v odborné anketě zvolen nejvýznamnějším architektem 20.stol.Gočárovy stavby najdeme v nedalekých Lázních Bohdaneč, Hradci Králové, Pardubicích nebo Praze. Dalším významným rodákem obce byl archeolog Vincenc V. Chvojka, který se stal jedním ze zakladatelů ukrajinské archeologie.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2009



23. 10. 2009 MTIC, víte co to je? Znamená to místní turistické informační centrum. Dnes jen pár slov o jednom z mnoha z nich. O tom zdechovickém. Proč právě o něm? Třeba proto, že na západě našeho kraje je jediné. Smyslem těchto zařízení obecně je poskytovat informace turistům, ale také sbírat aktuality ze svého – předem stanoveného okolí a poskytovat je formou dálkového přístupu všem. K tomu slouží informační portály např. www.czecot.com, který je prakticky průběžně doplňován a má vazbu na portál druhý, kterým je www.vychodni-cechy.info. Kromě toho zde získáte většinou zdarma spoustu letáků i map z místa i z okolí. K dispozici jsou také placené služby jako např. kopírování černobíle do A3, ověřování listin a podpisů (vidimace a legalizace) a prodej suvenýrů. K dispozici jsou tyto předměty: logopas, dva druhy letních kšiltů s obecním znakem, odznaky obce, výletka (pohlednice se zámkem dříve a nyní), dřevěná turistická známka, čtyři druhy pohlednic, publikace Cestujeme po Čechách – Středočeský a Královéhradecký kraj (Východočeský je zdarma) a mapa kempů. Jako bonus dostanete na přání zdarma razítko infocentra nebo turistické, kterým se Vám potvrdí, že jste dosáhli výškové kóty 228 m nad mořem.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2009



23. 10. 2009 Okolo všech starých sídel se lze obvykle dočíst nebo doslechnout o mnoha legendách či tajemných, někdy spíše temných historiích. I zámek ve Zdechovicích takové zná. Nebudeme dnes psát o tom, že kdo na Katovci o půlnoci spatří duchy adamitů, tak do roka zemře (o tom se dá číst jinde), nebudeme spekulovat o tajné chodbě, která podle jedněch končila pod Hrůšovou skaličkou a podle druhých v obranné věži u Zdechovického (nebo Pazdernického) rybníka, třebaže ta se našla. Tedy stopy po ní. Povíme Vám však o dvou historiích, z nichž ta první není moc pravděpodobná, ale za to ta druhá je skoro na sto procent faktum. Na zámku ve Zdechovicích občas provádím hosty a jako zpestření jim obvykle musím něco říci. Něco zajímavého a přitom něco, co je blízko realitě, nicméně to trochu tím tajemnem zavání.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2009



23. 10. 2009 V letošním roce si připomíná budova pardubického Městského divadla sto let od doby, kdy na její jeviště poprvé vstoupili herci a zpěváci a do hlediště poprvé usedli diváci. První a na dlouhou dobu jediný divadelní sál ve městě býval v prostorách někdejšího hotelu Veselka. Je poměrně známá skutečnost, že od roku 1858 tento známý pardubický hotel disponoval sálem zvaným Odeon. Jeho součástí bylo jeviště hluboké pouhé 4 metry. Prostory, které by mohly posloužit pro sehrání divadelního představení, disponoval také hostinec U České koruny, který stával těsně vedle Zelené brány v místech, kde dnes stojí pobočka Komerční banky.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2009



23. 10. 2009 „Za deštivého počasí shromáždilo se velké množství obyvatel Hlinska a okolních obcí na místě stavby, okrášleném národními prapory. Okresního starostu Karla Adámka přivítal jménem podnikatelství stavební rada Bělský, blahopřeje mu, že dospívá dílo, k němuž dal podnět, k provedení. Adámek projevil potěšení nad tím, že konečně po dlouhém jednání je zabezpečeno provedení této přehrady, jíž bude odvráceno nebezpečí zhoubných povodní, jímž obce, při této řece ležící, téměř rok co rok byly ohrožovány a tak velkých škod braly.“
Národní listy, o slavnostním zahájení stavby přehrady, 1907.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2009



01. 10. 2009 Chrudimský podnik Transporta měl jedinečnou pozici jako výrobce lanových drah v rámci bývalého Československa. Z pohledu dřívějšího bipolárního dělení světa by se dalo říci, že i v rámci celé východní Evropy. Důležitým mezníkem v historii chrudimských lanovek (v Chrudimi vyrobených) bylo nesporně postavení prvního prototypu kabinkové lanovky, k němuž došlo právě před padesáti lety v tehdejší Jugoslávii, v městě Sarajevo. Sarajevo, s nadmořskou výškou cca 550 m n.m., leží v srdci Bosny a Hercegoviny na řece Miljačce. Nad městem se zvedají vrcholky hor, mezi nimiž dominuje městu nejbližší Trebevič s nadmořskou výškou 1 629 m n.m. Vrchol Trebeviče poskytuje za vhodných podmínek mimořádný rozhled a je též východiskem turistických cest do stejnojmenného pohoří. Rozvoj města a na něj navazující turistický ruch vedl v 50. letech k rozhodnutí postavit ze Sarajeva na Trebevič visutou lanovou dráhu.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2009



01. 10. 2009 Jméno Jana Nerudy, jednoho z nejvýznamnějších českých literátů 19. století, je dodnes mezi širokou veřejností známé a jeho díla tvoří neodmyslitelnou součást osnov, ať už na základních nebo středních školách. Značné povědomí panuje také o jeho kariéře žurnalistické. Po práci v několika novinách nakonec v 60. letech 19. století působil v Hlasu a především v Národních listech. Nerudovy populární fejetony, označované vždy obligátním trojúhelníčkem, upoutávaly čtenáře autorskou jiskrou a svěžím stylem. Naopak nepříliš rozšířené je povědomí o fejetonech Jana Nerudy, které zachycovaly jeho bezprostřední postřehy z cest po Čechách. Slavný pražský spisovatel a novinář navštívil opakovaně Pardubice a Chrudim, pozoruhodný fejeton věnoval také Heřmanovu Městci. Pro pochopení Nerudových postřehů je nezbytně nutné přiblížit si atmosféru v Čechách a rovněž přímo v konkrétních městech, kterými na území dnešního Pardubického kraje projížděl.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2009






Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 3/2017 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Skály a jeskyně pod Králickým Sněžníkem
Ve Vysokém Mýtě získali Sodomkův kabriolet Jawa Minor
Obchodní akademie Chrudim - Druhá nejstarší obchodní akademie u nás
Dva „chrudimští“ potomci Josefa Ressla




Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel Nanebevzetí Panny Marie v CHRUDIMI.

CHRUDIMSKO: Zámek v NASAVRKÁCH dnes slouží pro výstavy a společenské akce.

ORLICKOÚSTECKO: Nově zrekonstruované náměstí Přemysla Otakara II. ve VYSOKÉM MÝTĚ.

ORLICKOÚSTECKO: Most přes PASTVINSKOU PŘEHRADU zbudovanou v letech 1932 - 1938.

ORLICKOÚSTECKO: kostel v obci PÍSEČNÁ.

SVITAVSKO: Zámek v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ patří k nejvýznamnějším renesančním památkám ve střední Evropě.

SVITAVSKO: Stará radnice ve SVITAVÁCH.

PARDUBICKO: Novorenesnační radnice na Pernštýnském náměstí v PARDUBICÍCH pochází z roku 1895.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml