|
| |
|
Spolek vojenských vysloužilců v Čermné (Dolní Čermné)
04. 01. 2010 Tento spolek vznikl z čermenských vojenských vysloužilců, převážně z dolní části Čermné (nyní Dolní Čermné po rozdělení v roce 1935–1936), kteří se navrátili z prusko-rakouské války v roce 1866. Později přistupovali do spolku vysloužilců noví členové, tzv. Čestní, kteří se zmíněné války již neúčastnili. Jednalo se snad o bratry nebo syny vysloužilců, kteří přijali členství ve spolku po svém otci nebo bratrovi. Kdy přesně Spolek vojenských vysloužilců v Čermné vznikl, není známo. Písemné doklady se nedochovaly. Lze však předpokládat, že byl založen mezi léty 1867 až 1874. Podnětem k založení spolku mohla být významná obecní událost, např. povýšení obce Čermné na městys (městec) v roce 1873. Z obecní kroniky je známo, že stanovy spolku byly schváleny okresním hejtmanstvím dne 23. října 1879. Bohužel se nedochovaly. K tomuto roku je v obecní kronice zápis se jménem představitele spolku, jímž je František Klekar z Čermné, čp. 292. Ten je v roce 1909 uváděn již jako velitel. Jednatelem spolku byl Josef Lux. V roce 1883 je v kronice uváděn počet členů 47 osob. Členové platili spolku měsíční příspěvky od 3 do 10 krejcarů, podle majetnosti. O 25 roků později se spolek rozrostl na 62 členů, z toho 26 řádných a 36 čestných členů. V obecní kronice bývalý tajemník MNV a obecní kronikář pan Josef Mareš z čp. 223 poznamenal k roku 1909 celkem 15 jmen členů spolku vojenských vysloužilců. Jsou to: František Klekar, narozen r. 1849, z čp. 292 – velitel, Teodor Merta, narozen r. 1849, z čp. 5 – jednatel, Jan Vašátko, narozen r. 1854, z čp. 71 – bubeník, Petr Pecháček, narozen r. 1852, z čp. 265 – střelec z hmoždíře, Petr Pecháček, narozen r. 1879, z čp. 265, Vincenc Jansa, narozen r. 1862, z čp. 36, František Marek, narozen r. 1842, z čp. 29, Josef Bednář, narozen r. 1861, z čp. 30, František Pecháček, narozen r. 1844. z čp. 40, Štěpán Kada, narozen r. 1866, z čp. 4, František Vašátko, narozen r. 1937, z čp. 76, Jan Mareš, narozen r. 1867, z čp. 192, František Kalous, narozen r. 1866, z čp. 202, Vincenc Klekar, narozen r. 1860, z čp. 287, Josef Faltejsek, narozen r. 1874, z čp. 156. Další jména členů se nedochovala Slavnostní chvíle prožíval Spolek vojenských vysloužilců v roce 1885, kdy byl obřadně vysvěcen jejich prapor ve zdejším farním kostele sv. Jiří farářem Josefem Ledererem. Zprávy o slavnosti svěcení se nedochovaly. Prapor byl pořízen za 274 zlatých. Na pořízení praporu přispěly i některé tehdejší spolky v obci jako Orel, hasiči a divadelní ochotníci. Ochotníci v roce 1880 z výtěžku tří divadelních představení věnovali vojenským vysloužilcům na prapor 31 zlatých 50 krejcarů. Krásný prapor, šerpu a slavnostní mašli na památku dne vysvěcení vyšívala Anna Vacková z Čermné čp. 23. Členové spolku vysloužilců při slavnostních příležitostech nosili uniformy vojenského střihu, tmavomodré barvy, tmavé kalhoty a tvrdý černý klobouk, který byl nahoře zdobený chocholem z čemomodrého kohoutího peří. Po boku nosili na řemeni šavli. Bohužel do dnešních dnů se žádná uniforma nedochovala, jen stará fotografi e. Vysloužilci ve svých uniformách a s praporem se zúčastňovali všech státních i církevních slavností v obci. Drželi stráž u Božího hrobu při Vzkříšení, šli v procesí při slavnosti Božího Těla, v procesí na pouť na Mariánskou horu. Účastnili se i benedikcí v obci – svěcení soch, apod. Prapor Spolku vojenských vysloužilců se dochoval. Má rozměry 160 x 125 cm. Lícová strana je barvy světležluté. Uprostřed v červeném štítu, zlatě lemovaném, je vyšitý stříbrnou nití reliéf českého dvouocasého lva se zlatou korunkou na hlavě. Korunka je pošita barevnými „drahokamy“ (barevná skla) a„perlami“. Štít obklopuje zlatě vyšitý nápis nahoře nad lvem „Spolek vojenských vysloužilců“ dole pod lvem v „Čermné“. Široký lem lícové strany tvoří červené a světležluté klíny. Rubová strana je barvy zlatěžluté. Uprostřed je vyšitý reliéf rakouského císařského znaku – dvouhlavá hnědočerná orlice. Ta v levém spáru drží meč a v pravém říšské jablko. Nad hlavami orlice je císařská koruna, pošitá „drahokamy“ a „perlami“. Lem rubové strany tvoří široké černé a zlatěžluté klíny. Šerpa k nesení praporu je dlouhá 1 m, široká 20 cm. Polovina lícová strany je světležlutá, druhá polovina červená. V místech hrudi je na lícové straně šerpy vyšitý stříbrný český lev. Do „kapsy“ Šerpy se zasazovala červenobílá žerď, na které byl nesen prapor, nahoře zakončený mašlí. Žerď se nedochovala. Slavnostní mašle byla nesena na hrotu žerdi. Její cípy jsou 180 cm dlouhé a 32 cra široké. Jedna strana mašle je modrá a je na ní zlatě vyšitý nápis velkými písmeny: „Kateřina Fleischmannová“. O kterou ženu se jedná, není známo. Můžeme se domnívat, že se jednalo o „kmotru“ praporu. Dole ve zlatém ornamentu je letopočet 1885 – rok svěceni praporu. Cíp je pak zakončen dlouhými zlatými třásněmi. Druhá strana je světležlutá a je na ní stříbrný nápis: „Upomínka na svěcení praporu.“ Dole ve stříbrném ornamentu je drobným písmem vyšito jméno vyšívačky Anny Vackové. Konec mašle je zakončen dlouhými stříbrnými třásněmi. Prapor vysloužilců nechal předseda MNV v Dolní Čermné pan Vladislav Marek v letech 1979–1980 renovovat v umělecké dílně na restaurováni gobelínů v Jindřichově Hradci. Od té doby byl uložen v archívu obce, až v roce 2002 byl převeden do evidence zdejšího obecního muzea. Výnosem ministerstva vnitra ČSR ze dne 18. června 1921 byla Jednota vojenských vysloužilců zrušena. Zanikl tak i spolek vysloužilců v dolní části Čermné (nyní Dolní Čermné). Žádné listiny ani jiné artefakty se, bohužel, nedochovaly. Podle ústního podání byla prý před léty u Mertů v čp. 5 uschována truhla plná listin a předmětů Spolku vojenských vysloužilců. Listiny podle informace v obecní kronice byly spáleny. Celý článek naleznete ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo 3/2009.
Autor: Vladimír Jansa Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2009 Předchozí článek: Dolní Čermná na Ústeckoorlicku má nový znak a vlajku Následující článek: Herec Jan Přeučil má vztah k Pardubicku Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
