Sdružení přátel Pardubického kraje

Tajemno na zámku ve Zdechovicích

Zámek ve Zdechovicích

23. 10. 2009 Okolo všech starých sídel se lze obvykle dočíst nebo doslechnout o mnoha legendách či tajemných, někdy spíše temných historiích. I zámek ve Zdechovicích takové zná. Nebudeme dnes psát o tom, že kdo na Katovci o půlnoci spatří duchy adamitů, tak do roka zemře (o tom se dá číst jinde), nebudeme spekulovat o tajné chodbě, která podle jedněch končila pod Hrůšovou skaličkou a podle druhých v obranné věži u Zdechovického (nebo Pazdernického) rybníka, třebaže ta se našla. Tedy stopy po ní. Povíme Vám však o dvou historiích, z nichž ta první není moc pravděpodobná, ale za to ta druhá je skoro na sto procent faktum. Na zámku ve Zdechovicích občas provádím hosty a jako zpestření jim obvykle musím něco říci. Něco zajímavého a přitom něco, co je blízko realitě, nicméně to trochu tím tajemnem zavání.

Historie první.
Za hlavní vstupní branou na pravé straně průjezdu je jasně vidět skvrna o průměru skoro půl metru a omítka na ní nedrží. K tomu se váže nehezké vysvětlení. Na zámku sídlila v letech 1953 až 1968 československá lidová armáda. Říká se, že v tomto místě si jeden příslušník čistil svou pistoli tak nešťastně, že z ní vyšla rána, projektil prolétl chudákovi vojákovi hlavou a na zdi za ním od těch časů žádná omítka nevydrží. Že Vám to trochu připomnělo doktora Fausta? Tak zkusíme historii druhou. Na atriovém dvoře zámku ční ze zdi něco jako půlkruh. Je ocelový a pochopitelně pěkné orezlý. Návštěvníci většinou hádají, že se jedná o kruh na uvazování koní nebo dokonce vojáků. Není to ovšem tak. Pravdu mi sdělil někdejší zampotyl (zaměstitěl načalnika časti po tylovym voprosam) sovětské armády, která tady měla své sídlo od r. 1968 do 21. srpna 1990, při přebírání zámku do českých rukou. Zkusím to zase v transkripci. „No znaješ, my dělali rekonstrukciju systemy centralnovo otoplenija zamka. Prijechali svarčiki a sdělali takije polufabrikaty, no a ano nepoměstilos. My vyzvali našich vojakov a oni vyrubili bolšuju dyru a my vysunuli topeni v dvor.“
Takže trubka ústředního topení! Jak jednoduché!

Celý článek naleznete ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo 3/2009.

GPS souřadnice: 50.01369N, 15.46958E

Autor: Ing. Robert Chutic
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2009






Předchozí článek: 100 let pardubického divadla
Následující článek: MTIC


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2021 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Historie chroustovického zámku
Přelouč - město příběhů
Průlomy Divoké a Tiché Orlice
Střípky z historie Pardubic



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Jeden tzv. hrobodomů v LEŽÁKÁCH. Součást pietního místa Ležáky, obce vypálené nacisty 24.6.1942

CHRUDIMSKO: Zámek v NASAVRKÁCH dnes slouží pro výstavy a společenské akce.

ORLICKOÚSTECKO: Pražská brána ve VYSOKÉM MÝTĚ je pozůstatkem městského opevnění. Její věž poskytne návštěvníkům města výhled na město.

ORLICKOÚSTECKO: Kostel sv. Jana Křtitele v TATENICÍCH.

ORLICKOÚSTECKO: náměstí v LETOHRADĚ.

SVITAVSKO: Zámek v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ patří k nejvýznamnějším renesančním památkám ve střední Evropě.

SVITAVSKO: Kostel Panny Marie ve Svitavách.

PARDUBICKO: Rozhledna Barborka na okraji obce CHOLTICE.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml