Sdružení přátel Pardubického kraje

Brandýs nad Orlicí


17.06.2013 Město ve Svitavské pahorkatině v překrásném místě v sevřeném údolí Tiché Orlice na jejím pravém břehu. Vznik spadá od 13. století, kdy se údolí Tiché Orlice začíná osídlovat. Nejstarší část Loukoť doložena r. 1227, podhradí raně gotického hradu, který na ostrohu nad řekou postavil Jindřich z Brandýsa. První písemná zmínka o Brandýse r. 1274. Počátkem 14. stol. hrad držel loupeživý rytíř Oldřich z Brandýsa, který s pánem na Žampachu plenil zboží Zbraslavského kláštera. R. 1360 se majiteli na téměř století stali páni z Boskovic. Jan z Boskovic a Brandýsa stál na katolické straně, roku 1420 jako velitel bránil Vyšehrad proti Pražanům. V roce 1423 zemřel, jeho jediná dcera Veronika prodala Brandýs Smilu Holickému ze Šternberka. Rozrostlé podhradí mělo již r. 1340 status městečka. Ve druhé polovině 15. stol. hrad i městečko drželi Kostkové z Postupic, páni Litomyšle. Prvním byl Zdeněk Kostka, který Brandýs r. 1467 postoupil svému bratru Janovi. Ten si zvolil Brandýs za své sídlo a občanům vydal četná privilegia, m.j. se vzdal odúmrtě a daroval jim řeku od Kamenného mlýna až k pustému mlýnu pod Pernou. Roku 1503 byl Brandýs povýšen na poddanské město. Král Vladislav mu udělil znak: dvoje zlaté hrábě křížem přeložené v modrém poli. R. 1505 se majitelem stal Bohušův bratr Jan, který Brandýs již r. 1506 prodal Vilému z Pernštejna.

Ten nechal zbořit hrad a Brandýs připojit k panství Potštejn. Jeho syn Jan z Pernštejna Brandýs prodal r. 1544 Bohušovi Kostkovi z Postupic. Tehdy se Brandýs stal významným střediskem Jednoty bratrské. Bohuš se zúčastnil stavovského odboje r. 1547. Zato mu byly zabaveny statky. Brandýské panství mu bylo propůjčeno do užívání jako manství a za povinné obydlí přikázán Brandýs. Postavil si zde zámek, na místě dnešního domu čp. 20. Když r. 1557 zemřel bez dědiců, manský statek připadl na krále, který je za 7 000 kop prodal Libuši z Lomnice. Ta je odkázala svému synu z prvního manželství Janu ze Žerotína. V zámku se r. 1564 narodil Karel starší ze Žerotína, známý politik. Byl česk, ale nepodílel se na stavovském povstání 1618–1620 a po porážce na Bílé hoře mu majetek nebyl zkonfi skován. V Brandýse pak poskytl útočiště členům Jednoty bratrské, mezi nimi Janu Ámosovi Komenskému. Ten zde dokončil své dílo Labyrint svět a ráj srdce. V místě zvaném Klopoty stával srub, v němž se dle pověsti skrýval, zachoval se sklep s nápisem, který to dotvrzuje. Ve skutečnosti se skrývat nemusel a pobýval v konventu Jednoty. V dnešní Žerotínově ul. měli bratrský kostel. Od poloviny 17. stol. drželi Brandýs Trauttmansdorfové, kteří na místě dřívější konventu Jednoty postavili nový, pozdně renesanční zámek, později několikrát přestavovaný. Roku 1776 byla postavena stará radnice s dřevěnou věžičkou. Architekta Františka Jedličku z Heřmanova Městce pověřili majitelé panství stavbou kostela Nanebevstoupení Páně, dokončeného r. 1788. V letech 1831 až 1855 byl Brandýs v držení Antonína hraběte z Valdštejna. Po postavení železniční trati Olomouc–Pardubice– Praha r. 1845 město začalo vzkvétat, o čemž dodnes svědčí řada výstavných domů. Ve 2. polovině 19. stol se Brandýs stal vyhledávaným letoviskem. R. 1898 vznikl Vodoléčebný ústav, r. 1904 rozšířený s krásným rozsáhlým parkem. Brandýs se stal klimatickým lázeňským městem. Navštěvovaly jej významné osobnosti Alois Jirásek, Julius Zeyer, T. G. Masaryk a jiní. R. 1901 byla na náměstí postavena nová radnice. Roku 1971 byl Brandýsu potvrzen status města, centrum prohlášeno za Městkou památkovou zónu. Dominantou náměstí je secesní radnice, v níž je pamětní síň J. A. Komenského. Náměstí od r. 1812 zdobí socha Panny Marie. Na pahorku nad náměstím se vypíná pozdně barokní kostel Nanebevstoupení Páně s oltářním obrazem od Petra Brandla z 1. poloviny 18. stol. Na kamenném schodišti ke kostelu je kříž z r. 1817, u vnější zdi kostela náhrobní kameny z počátku 19. století. Bankéřská rodina Fischerů nechala zámek r. 1914 přestavět do novobarokní podoby. Průčelí zdobí sochy Atlantů podpírajících balkon. V domě čp. 199 v Ondříčkově ulici se dochoval sklep bratrského konventu ze 16. století. Naproti na domě čp. 202 je pamětní deska připomínající pobyt houslového virtuosa Františka Ondříčka. Na konci uličky v jedné za zahrad býval hřbitůvek Jednoty bratrské. V Žerotínově ulici v čp. 100 býval v 16. stol bratrský kostel se Žerotínskou hrobkou. V Ondříčkově, Hradní, Husově a Jiskrově ulici zůstaly zachovány původní roubené domy ze 17. a 18. století. Nad městem stojí zřícenina původního brandýského hradu. Zachovaly se části obvodních zdí paláce a věže, sklepy, základy předhradí a hradní příkopy. Vodoléčebný ústav byl přeměněn na Rehabilitační ústav, v posledních letech rekonstruovaný. Výměra katastru města činí 4,5 km2. V roce 2011 Brandýs nad O. měl 1 384 obyvatel, 674 mužů, 710 žen, 683 obyvatel ekonomicky aktivních, 322 obydlených domů a 563 bytů. V rámci rozvíjení turistického ruchu kraje je potřeba pomoci Brandýsu obnovit pověst klimatických lázní.

GPS souřadnice: 50.0005658N, 16.2876264E

Autor: Jiří Paleček
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2012








Předchozí článek: Muzeum vesnice v Dolním Újezdu
Následující článek: Brandýs nad Orlicí má novou atrakci – bludiště


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2021 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Historie chroustovického zámku
Přelouč - město příběhů
Průlomy Divoké a Tiché Orlice
Střípky z historie Pardubic



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel Nanebevzetí Panny Marie v CHRUDIMI.

CHRUDIMSKO: Poutní raně barokní kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů v LUŽI.

ORLICKOÚSTECKO: Pomník obětem z první světové války v DOBŘÍKOVĚ.

ORLICKOÚSTECKO: Most přes PASTVINSKOU PŘEHRADU zbudovanou v letech 1932 - 1938.

ORLICKOÚSTECKO: Podloubí na náměstí v KRÁLÍKÁCH.

SVITAVSKO: Zadní trakt MORAVSKOTŘEBOVSKÉ radnice z konce 15. století

SVITAVSKO: Sgrafita zhotovená podle Váchalova Krvavého románu na domě čp. 127 v LITOMYŠLI.

PARDUBICKO: Dřevěná zvonice nedaleko CHOLTICKÉHO zámku.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml