Sdružení přátel Pardubického kraje


Vlastivědné listy Pardubického kraje




15. 03. 2007 Na letošní rok připadá 240. výročí narození spisovatele, národního buditele a katolického kněze Matěje Josefa Sychry, rodáka z Ústí nad Orlicí, kde spatřil světlo světa 21.12.1776. Jako kněz působil v Sebranicích u Litomyšle, v Německé Bělé ( dnes Bělé nad Svitavou), Bystrém u Poličky a šestnáct let v Jimramově (1808 - 1824), odkud odešel do Žďáru nad Sázavou, kde 19.3. 1830 zemřel a je tam také pochován. V posledně jmenovaném městě se také nachází knihovna, která nese spisovatelovo jméno, na níž byl před několika lety odhalen basreliéf (polovypouklá plastika mírně vyčnívající ze základu). Také v Jimramově se odhalením pamětní desky na katolické faře dostalo ústeckému rodáku na Českomoravské vysočině náležité úcty.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2006



15. 03. 2007 Tereza Svatová se narodila 31. března 1858 manželům Františku a Kateřině Albertovým v Žamberku, v domě Pod Radnicí čp. 149. Na svět přišla jako deváté, předposlední dítě. Dne 25. srpna 1860 vyhořela velká část Žamberka, oheň postihl také Albertovu rodinu. To se bohužel těžce dotklo jejich finančních poměrů. Proto se rodina rozhodla ještě ani ne dvouletou dcerku Terezu odvézt na výchovu do Ústí nad Orlicí k manželům Princovým. Terezina teta Tarsila Princová se provdala ve třiceti letech za šedesátipětiletého vdovce Františka Prince. Princ byl zámožný muž a spolu se ženou bydleli v honosném domě na náměstí čp. 86. Tereza jimi byla ve svých patnácti letech adoptována.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2006



15. 03. 2007 Josef Cibulka - rodák z Ústí nad Orlicí, čtyři třídy obecné školy vychodil ve svém rodišti, jednu v německé škole v Lanškrouně stejně jako nižší gymnázium. Vyšší gymnázium studoval v Litomyšli studium, ukončil v roce 1905 maturitní zkouškou. Po maturitě vystudoval teologii na České koleji v Římě a přijal kněžské svěcení. Po návratu do Čech přednášel dějiny církevního zpěvu a hudby a církevního výtvarného umění na bohosloveckém učilišti v Hradci Králové. Zprvu se zdálo, že jeho životním osudem se stane hudba. Systematický zájem o dějiny umění shledáváme u něj až během první světové války, kdy pobýval ve Vídni. Svůj doktorát si Cibulka nostrifikoval na tamní univerzitě, kněžské povinnosti nezanedbával. Zrod samostatného československého státu znamenal - pro tehdy již uznávaného pedagoga i vědce - povolání k novým úkolům. Na pražské teologické fakultě přednášel dějiny církevního umění a křesťanskou archeologii.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2006



15. 03. 2007 V sousedství kostela sv. Jana Křtitele se nachází větší, téměř 180 let stará jednopatrová budova postavená ke školním účelům, která roku 2005 se stala kulturní památkou města. Na tomto místě byla v roce 1457 vystavěna nákladem obce veřejná škola. Pro špatný stav musela být v polovině 18. století stržena a na jejím místě postavena kostnice s kaplí sv. Jeronýma.
Nová škola byla postavena na náklady paní hraběnky Marie Rebeky Hohenembsové (1742-1806), provdané Harrachové, v místě dnešní knihovny č.p. 60. Tuto školu, rozšířenou v roce 1788, mohlo navštěvovat 200 žáků, ale ani ona časem však nedostačovala, a tak v roce 1825 obec jednala o škole nové. Po mnohých úvahách o umístění nové školy byl vybrán návrh bysterského faráře P. Josefa Turka (v Bystrém působil 1817 - 1827) postavit školu na místě kostnice.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2006



27. 02. 2007 Nedávno byly v parku u radnice v Lázních Bohdaneč nainstalovány sluneční hodiny. Doplnily tak 15 zastavení naučné stezky Gočárův okruh, pojmenované po významném architektovi, který ve městě působil začátkem 20. století. Zhruba 5 km dlouhá vycházková trasa městem i volnou krajinou nabízí návštěvníkům možnost seznámit se s pozoruhodnými místy a stavbami Lázní Bohdanče a okolí.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2006



27. 02. 2007 Než přistoupíme k vylíčení historie a popisu interiéru chrámu Panny Marie na Chlumku, nejprve se zmíníme o fundátorce tohoto okouzlujícího barokního chrámu a krátce také o městě Luži, v němž se spolu s poutním kostelem Panny Marie Pomocnice křesťanů rozprostírají i další církevní památky.
Luže
Město Luže leží na severním okraji Českomoravské vrchoviny, v okrese Chrudim. První zmínka pochází ze 12. století, název města se objevuje hojně v 15. století v latině ve formě Luzy, Luza. Historie městečka je spjata se slavným českým rodem Slavatů z Chlumu a Košumberka1). Mezi významné dominanty Luže patří hrad Košumberk, poutní kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů, o němž pojednává tato práce, dále kostel sv. Bartoloměje2) či židovská synagoga a hřbitov.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2006



27. 02. 2007 V Třemošnoci jsou dva strojírenské závody: Kovolis Hedvikov a.s., Tovární 1 a DAKO-CZ a.s., Budovatelů 323. Všechno začalo v Hedvičině údolí hodně, hodně dávno. Příroda se zde sama nabídla k tomu, aby na neve-liké plošině vznikl podnik, který by využil vodní sílu Zlatého potoka, dřevo z okolních lesů a naleziště železné rudy. A tak se stalo, že v roce 1816 zde Josef Jan Zvěřina (na obrázku) postavil z kamene čtyřhrannou vysokou pec, stoupu na rudu, skladiště dřevěného uhlí, hamr, obytnou budovu a uvedl do provozu železárnu. To, aby zde stála skutečná fabrika, na to se muselo čekat 105 let.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2006



21. 02. 2007 Jedna z nejstarších a nejmohutnějších lip v ČR (stáří okolo 800 let, obvod kmene ve v jednom metru je téměř 12 m, výška koruny 25 m). Legendu o Zpívající lípě různě (!) literárně zpracovali kupř. Alois Jirá-sek (1889), Teréza Nováková (1898), Adolf Wenig (1939), Miroslav Bureš (1956). Legenda se také objevila ve sbírce pověstí A.Cupala "Z dávných dob", vydané 1893. Jako autor "vyprávění stařečka vnoučatům o hlasu z lípy" je v této sbírce uveden J.Orebský. Vlastním jménem to však byl Josef Koblížek, ředitel školy v Telecím v letech 1858-1900. Ten patrně jako první písemně zaznamenal do té doby v kraji jen ústně tradovanou legendu. Pro zajímavý dobový sloh ji otiskujeme.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2006



21. 02. 2007 Jen si zpívejme a zvesela užívejme radovánek s bílým zimním potěšením. Sníh, sáňky, lyže, sněhuláci… Pravda, ne vždy to je o radosti: úklid sněhu před domem, neuklizené silnice, led a zlomené nohy… Někte-ří z nás v potu tváře realizují své ideální představy o vánocích: úklid, návaly v obchodech, stres, odškrtané seznamy různých obsahů…
V dobách války jsou zima a Vánoce zřejmě zcela něčím jiným, nežli v dobách míru. Vojáci se nemůžou v klidu a bezpečí hřát u tepla rodinného krbu, dát si horkou koupel, kapra se salátem… Následující kompilace vzpomínek a úryvků z let 1914 - 1918 je jen připomínkou dnů zcela odlišných od těch, které prožíváme my čeští unijní Středoevropané…
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2006



21. 02. 2007 Za Spytovicemi v okrese Pardubice na lhotecké křižovatce stojí v malém lesíku kulatý nabílený sloup. Často mluvím s lidmi, a nedávno na to přišla řeč a já zjistil, co to je. Napadlo mě, sloup vyfotit a napsat těchto pár řádek. Ležíme totiž na staré Trstenické zemské stezce, daleko později na císařské silnici z Kutné Hory do Přelouče a formani měli taky své dopravní značení. To naše je milník, na kterém v nice na vršku bylo napsáno "kudy cestička" a jak daleko.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2006



21. 02. 2007 Dvacátého druhého května letošního roku uplynulo 110 let od narození Ladislava Jirka, rodáka z Blata (nyní součást obce Mikulovice). Jeho životní osudy se příliš nelišily od toho, co zažila většina jeho současníků. Mládí, silně ovlivněné účastí v první světové válce, bylo příznačné pro celou jeho generaci. Ne každý se však snažil své zážitky zachytit písemnou formou. Poznámky Ladislava Jirka se navíc dodnes dochovaly. Ve dvou dílech kapesního bločku zaznamenával inkoustovou tužkou své nejobyčejnější zážitky a pocity. Ladislav Jirek se narodil 22.5. 1896 v Blatě, v rodině železničního zřízence, jako nejstarší z pěti dětí. Po ukončení školní docházky na mikulovické škole se vyučil zedníkem v Pardubicích u firmy Leiský. Brzy nato začala v červenci 1914 první světová válka a osmnáctiletý L. Jirek se, snad z jakéhosi furiantství, společně se dvěma kamarády dobrovolně přihlásil do armády.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2006



05. 02. 2007 Současná naučná stezka kopíruje trasu, kterou vybrali ochránci přírody v 80. letech 20. století. Oblast, kde je stezka vedena, byla vždy vyhledávána obyvateli Svitav k odpočinku nebo sportování. Zvláště od doby výstavby a úpravy Horního rybníka - Rosničky, tedy přibližně od 30. let 20. století, se v podobě tzv. lida stalo okolí rybníka i místem konání některých společenských událostí.
Atraktivitu území, nacházejícího se přibližně severozápadně od centra města, pak doplnil i Dolní rybník, vybudovaný v roce 1953 přehrazením řeky Svitavy na místě vlhkých luk. Oba rybníky plní i dnes pro obyvatele města i okolní ekosystémy celou řadu funkcí. Ovlivňují například klimatické podmínky městského prostředí, jsou zdro-jem vody, plní retenční i protipovodňovou funkci a pochopitelně vytvářejí jedno z nejbohatších prostředí v okolí pro stovky druhů rostlin a živočichů. Jsou pak důležitým místem odpočinku, sportování i vzdělávání návštěvníků, kteří se na 9 zastávkách naučné stezky mohou seznámit s biologií, ekologií i historií svitavských rybníků, nahlédnout do života lesů a poznat oblast, kde pramení řeka Svitava.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2006



05. 02. 2007 Historické centrum Chrudimi od roku 1994 "zdobila" rozsáhlá proluka v rohu Resslova náměstí a v přilehlé Hradební ulici. Vznikla jako důsledek neuvážené demolice dvou historických domů (čp. 14/I, 15/I) a neuskutečněného záměru postavit zde bankovní pobočku. Dalšímu investičnímu záměru v podobě obchodně bytového centra s podzemními garážemi pro 95 aut předcházel v dubnu až září 2006 záchranný archeo-logický výzkum, který prováděl Archeologický ústav AV ČR Praha ve spolupráci s Regionálním muzeem v Chrudimi.
Nejstarší nálezy lze spojit s mladší a pozdní dobou bron-zovou a kulturou slezskoplatěnickou. V tomto období (cca 800-600 př. n. l.) existovalo v Chrudimi hradiště. Archeologický výzkum zjistil nálezově bohaté souvrství a jámy s velkým množstvím keramiky. Další osídlení můžeme spojit až s našimi slovanskými předky v 9.-10. století. Také tehdy existovalo v Chrudimi hradiště rozsahem totožné s pozdějším středověkým městem. Na zkoumané ploše byly zjištěny stopy dřevěných staveb a plotů a také zásobnice na obilí. V její výplni se nacházelo několik nádob.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2006



05. 02. 2007 Stálá expozice České sklo,otevřená na podzim roku 2000, je zhodnocením více než čtyřicet let trvajícího úsilí o shromáždění sbírky českého historického a zvláště tzv. ateliérového skla, majícího charakter origi-nálního uměleckého díla, plastiky či objektu. Je instalována v největším sále renesančního zámku v Pardubicích na rozloze cca téměř 500 m2 a představuje veřejnosti více než 690 exponátů ve vitrínách, ale i volně galerijně instalované plastiky na podstavcích. Obdobně jako struktura celé sbírky, je i stálá expozice rozdělena na dvě části.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2006






Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 2/2017 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
110 let pardubického vodojemu
Pivnice a Střítežská rokle
Jak jsme hledali Vojmíra Vokolka
Květa Vokolková




Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Starobylý hřebčín v HEŘMANOVĚ MĚSTCI.

CHRUDIMSKO: Evangelický kostel v obci KROUNA od architekta Fr. Schmoranze.

ORLICKOÚSTECKO: Litomyšlská brána ve VYSOKÉM MÝTĚ je zbytkem městského opevnění.

ORLICKOÚSTECKO: Rotunda sv. Kateřiny v ČESKÉ TŘEBOVÉ pochází z 12. století.

ORLICKOÚSTECKO: Dělostřelecká tvrz BOUDA u Králík.

SVITAVSKO: Kostel sv. Jiří v KUNČINĚ.

SVITAVSKO: kostel Rozeslání sv. Apoštolů v LITOMYŠLI je nejstarším dochovaným sakrálním prostorem v Litomyšli

PARDUBICKO: Hřebčín v KLADRUBECH NAD LABEM je jedním z nejstarších na světě.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml