Sdružení přátel Pardubického kraje

Naučná stezka K pramenům řeky Svitavy


05. 02. 2007 Současná naučná stezka kopíruje trasu, kterou vybrali ochránci přírody v 80. letech 20. století. Oblast, kde je stezka vedena, byla vždy vyhledávána obyvateli Svitav k odpočinku nebo sportování. Zvláště od doby výstavby a úpravy Horního rybníka - Rosničky, tedy přibližně od 30. let 20. století, se v podobě tzv. lida stalo okolí rybníka i místem konání některých společenských událostí.
Atraktivitu území, nacházejícího se přibližně severozápadně od centra města, pak doplnil i Dolní rybník, vybudovaný v roce 1953 přehrazením řeky Svitavy na místě vlhkých luk. Oba rybníky plní i dnes pro obyvatele města i okolní ekosystémy celou řadu funkcí. Ovlivňují například klimatické podmínky městského prostředí, jsou zdro-jem vody, plní retenční i protipovodňovou funkci a pochopitelně vytvářejí jedno z nejbohatších prostředí v okolí pro stovky druhů rostlin a živočichů. Jsou pak důležitým místem odpočinku, sportování i vzdělávání návštěvníků, kteří se na 9 zastávkách naučné stezky mohou seznámit s biologií, ekologií i historií svitavských rybníků, nahlédnout do života lesů a poznat oblast, kde pramení řeka Svitava.

Pramen řeky Svitavy
Řeka Svitava pramení v lestnaté oblasti Svitavské pahorkatiny nedaleko města Svitavy na rozvodí Černého a Severního moře. Vytváří se z několika pramenů. Nejvýznamnější je pramen Javornický a Lačnovský. Řeka je dlouhá 98 km a za městem Brnem se vlévá do řeky Svratky. První zmínka o řece Svitavě je v Kosmově kronice, kde je zaznamenáno, že řeka byla v roce 981 východní hranicí knížectví Slavníkova. Jeden z pramenů se nachází několik metrů za známým jezírkem, kde je umístěna poslední informační tabule naučné stezky. V jezírku byl vysazen ďáblík bahenní, který je známý a obdivovaný především pro svůj bílý listový toulec kolem květenství. V pramenné oblasti se dodnes zachovala četná rašelinová jezírka, postupně zarostlá vegetací. Typické jsou i zdejší potoční olšové luhy. Vodní poměry však zde byly změněny ne-vhodnými melioračními zásahy a regulacemi toku Svitavy.

Rostliny
V poměrně vlhké pramenité oblasti roste v lesích několik druhů mechorostů (např. rašeliník), přesliček (např. přeslička bahenní) i plavuní (např. plavuň vidlačka). V jezírku je pak zvláštností patrně nepůvodní výskyt ďáblíku bahenního a dříve masožravé bublinatky, kterou dnes na-jdeme například v okrajových částech severního břehu Dolního rybníka. Na rostliny bohatší oblastí jsou olšiny, kde na jaře dominují porosty bledule jarní a prvosenky jarní. Okolní lesy jsou převážně smrkové monokultury, kde roste například metlička křivolaká, metlice trsnatá, psineček obecný, kostřava lesní nebo šťavel kyselý. Botanicky zajímavou lokalitou je Dolní rybník. Je znám svými poměrně bohatými rákosovými a zblochancovými porosty. Pobřeží dále lemují ostřice (například obecná, řízná, trsnatá, kalužní nebo zobánková), tuřice (například odchylná nebo latnatá) nebo ostrůvky orobince úzkolistého a širokolistého. Hodnotné jsou vlhké kosené loučky v přilehlých polohách rybníka, kde se můžeme setkat kromě např. pomněnky bahenní, krvavce totenu, rdesna hadího kořene, blatouchu bahenního nebo pryskyřníků, bik a sítin, také se vzácnějším srstnatcem májovým nebo suchopýrem úzkolistým. Typickými dřevinami břehů rybníků jsou olše, vrby nebo topoly. Na březích Horního rybníka nebo v jezírku u pramene Svitavy roste svým vzhledem zajímavý závar vzpřímený.
Vegetace obou rybníků doznala a doznává změn, které jsou způsobeny nepříznivými antropogenními faktory.

Živočichové
Na trase stezky se setkáváme zejména s druhy, které osíd-lují lesní a vodní prostředí. V lesích jsou to především různé druhy hmyzu (hlavně brouků blanokřídlých nebo motýlů). Poměrně zajímavý je výskyt mravence lesního. Ze savců je to například kuna lesní, jezevec lesní, liška obecná, srnec obecný, prase divoké nebo veverka obecná. Dominantní skupinou obratlovců jsou ptáci, například káně lesní, krahujec obecný, datel černý, holub hřivnáč, kalous ušatý, výr velký, sýc rousný, sojka obecná, červenka obecná, střízlík obecný, linduška lesní, brhlík lesní, králíček obecný nebo naše druhy sýkor. Bohatým zdejším prostředím jsou zdejší vody (rybníky, zatopené lomy a tůně). Daří se zde zejména vodnímu hmyzu. Z vážek je to například vážka obecná, vážka ploská, vážka rudá, šídlo modré, šídlo pestré nebo šidélko páskované a lesknice zelenavá. Z ploštic bruslařka, klešťanka, splešťule nebo znakoplavka. V tůních u pramene Svitavy se pohybují se svojí typickou schránkou chrostíci, ve vrbách u Dolního rybníka a nad hladinou Horního rybníka se v létě rojí dospělé jepice.
Skupinu bezobratlých živočichů pak zastupuje i řada pavouků, korýšů nebo měkkýšů, například na Horním rybníku mlž škeble rybničná, na Dolním rybníku plži plovatka bahenní, okružák ploský nebo kantárka obecná).
Rybníky využívají k rozmnožování někteří obojživelníci (hlavně ropucha obecná a skokan hnědý a zelený. V kompostech přilehlých zahrádek se inkubují vejce užovky obojkové. Vodní prostředí vyhledávají i některé druhy savců. Na březích Dolního rybníka žije ondatra pižmová. Na vlhkých loukách hraboš mokřadní a nad hladinou se v pozdním létě objevují i lovící netopýři.
Dobře sledovanou skupinou živočichů na rybnících i v jejich okolí jsou ptáci. Na hladině se zvláště na jaře a na podzim se objevují některé tažné druhy vodního ptactva. Bohužel mezi spíše vzácnější návštěvníky patří například husa velká, husa polní, husa běločelá, ostralka štíhlá, čírka modrá, lžičák pestrý, polák malý, hohol se-verní, morčák prostřední a velký, racek malý, racek žluto-nohý, racek červenohlavý, rybák bělokřídlý, rybák obec-ný, rybák černý, rybák bahenní, některé druhy jesláků, kulíků a vodoušů, potápka rudokrká, kormorán velký, potáplice malá, bukač velký, bukáček malý, kvakot noční, volavka červená a bílá, chřástal kropenatý, orlovec říční, sýkořice vousatá nebo slavík modráček.
V porostech Dolního rybníka hnízdí pak moták pochop, chřástal vodní, slípka zelenonohá, lyska černá, potápka roháč, potápka černokrká, racek chechtavý, labuť velká, kachna divoká, polák velký a chocholačka, rákosník velký a obecný nebo moudivláček lužní. Již několik desítek let se zde nachází jedna z mála početnýh kolonií racka chechtavého, která zásadně ovlivňuje přítomnost místních rybáků a dalších druhů racků.

Geomorfologie a geologie
Území okolí Svitav se nachází ve zvlněné Svitavské pahorkatině. Samotné město leží v Ústecké brázdě, která je sevřena ze západu Kozlovským hřbetem a z východu Hřebečským hřbetem. Geologickým podložím jsou prvo-horní krystalické horniny, na kterých se vytvořily usazeniny druhohorních slaných i sladkých vod. Nejčastější sedimentární horninou jsou svrchnokřídové jílovce a pískovce, ve kterých se poměrně hojně nacházejí i otisky mlžů nebo klepet raka Protocallianassa antiqua.
Trasa naučné stezky je vedena územím, které je významně ovlivňováno činností člověka. Mnohdy si ani neuvědomujeme, že i přesto je to místo, kde se můžeme setkat s řadou méně známých i vzácných druhů rostlin a živočichů.

In: Propagační leták naučné stezky K pramenům řeky Svitavy. MS Studio.

GPS souřadnice: 49.77332N, 16.45365E

Autor: Mgr. Jiří Mach
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2006






Předchozí článek: Záchranný archeologický výzkum v Chrudimi, Hradební ulici.
Následující článek: Zápisky ruského legionáře


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2021 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Historie chroustovického zámku
Přelouč - město příběhů
Průlomy Divoké a Tiché Orlice
Střípky z historie Pardubic



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Židovská synagoga v HEŘMANOVĚ M2STCI.

CHRUDIMSKO: Rane gotický kostel sv. Mikuláše v PROSEČI z konce 13. století.

ORLICKOÚSTECKO: Náměstí Přemysla Otakara II. ve VYSOKÉM MÝTĚ a budovou staré radnice z první poloviny 15. století.

ORLICKOÚSTECKO: Náměstí v ČESKÉ TŘEBOVÉ s kašnou a starou radnicí.

ORLICKOÚSTECKO: kostel v obci PÍSEČNÁ.

SVITAVSKO: Zadní vstup na zámek v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ

SVITAVSKO: Fontána na náměstí ve SVITAVÁCH.

PARDUBICKO: Hřebčín v KLADRUBECH NAD LABEM je jedním z nejstarších na světě.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml