| |
Vlastivědné listy Pardubického kraje
3/2023
![]() Nad sníženinou Králické brány Součástí této sníženiny je kromě města Králíky, podle něhož dostala „brázda“ pojmenování, též táhlá obec Červená Voda a na jihu, už na území Olomouckého kraje, městečko Štíty. Výrazný terénní útvar Králické brázdy vznikl v dávné geologické minulosti v důsledku tektonických procesů, během nichž došlo k vyzdvižení okolních pohoří. Východní svahy Orlických hor, respektive Bukovohorské hornatiny (s dominujícími vrcholky Suchého vrchu, 995 m a Bukové hory, 958), spadají do Králické brázdy strmým a téměř půl kilometru vysokým svahem (soustavou zatáček jej zdolává např. frekventované silnice č. 11), opačná, východní strana sníženiny je členitější. Od horské kupy Jeřábu ji ještě odděluje nižší pásmo návrší a hřbítků, rovněž náležejících do Hanušovické vrchoviny. Některé z těchto „kopců mezi horami“ patří k častým cílům návštěvníků, jiné dosud zůstávají poněkud opomíjené. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2023 ![]() Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2023 ![]() K těžební historii oblasti mezi Svitavami a Moravskou Třebovou odkazuje svým tvarem připomínajícím těžní věž rozhledna na Strážném vrchu (590 m n.m.). Symbolizuje výstuže hornické štoly. Její výstavba proběhla během zimy 2009/2010, svého otevření se dočkala 4. července 2010 společně s oficiálním zpřístupněním důlních stezek i geologické expozice. Na vyhlídkovou plošinu ve 14 metrech vede 67 schodů. Nabídne vám výhled na Moravskou Třebovou, část Orlických hor i na Králický Sněžník. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2023 ![]() Rozhledna byla postavena podle návrhu Antonína Olšiny, který je autorem podobné rozhledny v Březové nad Svitavou. Na vrchol rozhledny, která je otevřena celoročně, vede 220 schodů. Rozhledna byla vybudována městem Moravská Třebová za přispění Pardubického kraje, státního rozpočtu České republiky a svazku obcí Region Moravskotřebovska a Jevíčska. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2023 ![]() Chodník zbudovaný roku 2021 esovitě obtáčí dva stromy ve výšce 4 metry. Jedním je již zmíněná Fajmonova lípa, druhá byla zasazena teprve v roce 2015, jak již bylo uvedeno. Z místa vede také nová alej asi 60 listnatých stromů. Lípy a lávku najdete v polích, severovýchodně od středu obce Čistá, která se nachází v údolí řeky Loučné kousek za Litomyšlí. Stavěla se podle projektu Martina Nováka a na její konstrukci byly použity zdejší duby. Na stavbě se podíleli svou prací místní řemeslníci. Za pěkného počasí lze dohlédnout až na Sněžku. Magické místo láká návštěvníky svým výhledem. Při pohledu na sever lze obdivovat panorama Krkonoš a také Orlických hor. Jako na dlani se rozkládá nedaleká Litomyšl. Z východu tvoří ochranný val Javornický hřeben a ze západu vykukují Žďárské vrchy. Jižním směrem se údolím řeky Loučné vine obec Čistá. Lávka je celoročně volně přístupná. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2023 ![]() Tato rozhledna je jednou ze tří rozhleden, které byly postaveny sdružením obcí mikroregionu Toulovcovy maštale v letech 2003 – 2005. Architektem rozhledny byl Ing. Antonín Olšina. Rozhledna je nejvyšší z trojlístku rozhleden postavených v oblasti Toulovcovy Maštale. Doba výstavby trvala od dubna do srpna 2004. Hlavním investorem bylo Sdružení obcí Toulovcovy Mašale a celý projekt byl realizován za finanční podpory Pardubického kraje. Celkové náklady na rozhlednu činily 970 tis. Kč. K rozhledně Terezka u Proseče je 28 metrů vysoká věž, na vyhlídkovou plošinu vede 125 schodů a je odsud krásný rozhled do okolí. V sezóně slouží lidem s pohybovým omezením výtah. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2023 ![]() Myšlenka postavení rozhledny na Andrlově chlumu se pojí s rokem 1903, ale až 23. května 1905 byla uzavřena smlouva s tehdejším vlastníkem pozemku Františkem Pávkem z Řetové. Roční nájemné bylo tehdy 10 korun. Projekt vypracoval místní stavitel Josef Henrych. Vzorem mu byla trámová rozhledna na vrchu Bakule u Bouzova. Aby se urychlily přípravné práce, byl 25. dubna 1905 zvolen výbor, který měl na starosti finanční zajištění. Rozhledna spolek přišla na 4.689 korun. Výbor zajišťoval také dopravu potřebného materiálu na Chlum. Celá dřevěná konstrukce byla totiž zhotovena v ohradě stavitele za městem, odkud bylo pak vše třeba dopravit na vrchol. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2023 ![]() Všechny zdroje uvádějí, že pramen Divoké Orlice se nalézá v polských Bystřických horách. V určení jeho přesné polohy se už ale rozcházejí. Varianta, že řeka pramení v rašeliništích Czarne Bagno se dá při bližším pohledu do mapy předem vyloučit. Z portálu Mapy.cz je patrné, že Divoká Orlice má svůj pramen poblíž lesní Magistály ER-2 nazvané Szlak Liczyrzepy, v překladu Horská stezka poblíž vrcholu Zbójnicka Góra (828 m.n.m.). Hlavní pramen je označen v některých zdrojích hned u Magistrály, asi 740 m jižně od Zbójnické Góry, v nadmořské výšce cca 815 m, V červenci 2023 ale voda vyvěrala v korytě po proudu vyschlého potoka asi až 20 m západněji. Tento pramen se tedy jeví jen jako občasný, tedy vedlejší. Jiné zdroje uvádějí hlavní pramen v nadmořské výšce asi 825 m.n.m. u boční cesty, asi 70 m od Magistrály a přibližně cca 200 m od vrcholu Zbójnicke Góry, Zde v bažinaté ostřici vyvěrá voda v drobném, ale nepřehlédnutelném prameni. Nad ním, na blízkém smrku je spolu s tradičním hrnečkem upevněna jednoduchá informační tabulka s nápisem Dzika Orlica – žródlo (Divoká Orlice – pramen). Tento pramen se tedy dá bez jakýchkoliv pochyb označit jako hlavní pramen řeky Divoké Orlice. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2023 ![]() „Na zámku, který je v majetku kraje, nám zbývají ještě dvě velké stavby – společenský sál a návštěvnické centrum. Nyní jsme dali zelenou první z nich, společenskému sálu v předpokládané hodnotě stavební části 157 milionů korun včetně DPH. Vzhledem k závislosti akce na dotačním financování z Integrovaného regionálního operačního programu Evropské unie jsme navrhli zvolit postup, kdy bude zhotovitel vyzván k přejímce staveniště až na základě informace o obdržení dotace,“ sdělil hejtman Martin Netolický. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2023 ![]() Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2023 ![]() Před několika lety, z iniciativyuskupení několika občanskýchspolků a dalších nadšenců, kteříchtěli obyvatelům města zpřístupnitdo té doby ofi ciálně nepřístupnoudivočinu zanedbaného cvičiště jakozajímavé přírodní území, město požádaloo převod území z majetkuarmády do majetku města. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2023 ![]() Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2023 |
![]() Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
![]() |