|
| |
|
Vlastivědné listy Pardubického kraje
3/2023
16.01.2024
Východním okrajům našeho kraje dominují horské partie Králického Sněžníku (1424 m) a Jeřábu (1003 m). Z geomorfologického hlediska spadají už do Jesenické oblasti a zatímco skupina Králického Sněžníku je samostatným horským celkem, nápadná kupa Jeřábu představuje nejvyšší část rozložité Hanušovické vrchoviny. Tyto horské partie jsou od pásma Orlických hor odděleny výraznou krajinnou sníženinou, napříč „protnutou“ státní hranicí. Severní, polská část se nazývá Kladská kotlina, na našem území úzkou a více než 10 km dlouhou sníženinu tvoří Králická (neboli Štítská) brázda. Pozoruhodná je i z geologického hlediska, protože jde o typický příklad povrchového tvaru, zvaného příkopová propadlina. Její dno vyplňují usazené horniny křídového stáří, místy překryté říčními naplaveninami předchůdkyň toků Moravy a Tiché Orlice. Nad sníženinou Králické brány Součástí této sníženiny je kromě města Králíky, podle něhož dostala „brázda“ pojmenování, též táhlá obec Červená Voda a na jihu, už na území Olomouckého kraje, městečko Štíty. Výrazný terénní útvar Králické brázdy vznikl v dávné geologické minulosti v důsledku tektonických procesů, během nichž došlo k vyzdvižení okolních pohoří. Východní svahy Orlických hor, respektive Bukovohorské hornatiny (s dominujícími vrcholky Suchého vrchu, 995 m a Bukové hory, 958), spadají do Králické brázdy strmým a téměř půl kilometru vysokým svahem (soustavou zatáček jej zdolává např. frekventované silnice č. 11), opačná, východní strana sníženiny je členitější. Od horské kupy Jeřábu ji ještě odděluje nižší pásmo návrší a hřbítků, rovněž náležejících do Hanušovické vrchoviny. Některé z těchto „kopců mezi horami“ patří k častým cílům návštěvníků, jiné dosud zůstávají poněkud opomíjené. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2023 
16.01.2024
Vedle vodních zdrojů na území města České Třebové, kterých je v Národním registru pramenů a studánek evidováno přes 180, tedy nejvíce v Čechách najdeme pěkné studánky i v jeho okolí. Přibližně v okruhu 10 km od města je možné navštívit následující zajímavé studánky. Popsány jsou zde studánky, které již ale neleží na katastrálním území města České Třebové a jemu přidružených obcí. O nich už vyšel článek v čísle 2 – 2023 Vlastivědných listů Pardubického kraje. Studánky jsou seřazeny od nejjižnějšího vodního zdroje od města a následující studánka se nachází při pohledu do mapy na místě proti směru hodinových ručiček, od předchozí. Poslední zde uvedená studánka tak zaujímá polohu téměř také na jih od města. Číslo v závorce za názvem studánky označuje, pod jakým číselným označením je příslušný vodní zdroj uveden v Národním registru pramenů a studánek.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2023 
16.01.2024
Rozhledna Strážný vrch byla postavena v rámci projektu Hřebečských důlních stezek v roce 2010. Má neobvyklou podobu těžní věže. K těžební historii oblasti mezi Svitavami a Moravskou Třebovou odkazuje svým tvarem připomínajícím těžní věž rozhledna na Strážném vrchu (590 m n.m.). Symbolizuje výstuže hornické štoly. Její výstavba proběhla během zimy 2009/2010, svého otevření se dočkala 4. července 2010 společně s oficiálním zpřístupněním důlních stezek i geologické expozice. Na vyhlídkovou plošinu ve 14 metrech vede 67 schodů. Nabídne vám výhled na Moravskou Třebovou, část Orlických hor i na Králický Sněžník. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2023 
16.01.2024
Na vrcholu Pastvisko nad Moravskou Třebovou se od roku 2009 nachází rozhledna Pastýřka. Těleso rozhledny tvoří dřevěná věž s ocelovým vřetenovým schodištěm a železo-betonovými základy. Vyhlídková plošina je ve výšce 22 metrů a celková výška je 27 metrů. K rozhledně vedou dvě trasy - červená a zelená turistická značka s výchozím bodem u zámku v Moravské Třebové. Delší trasa po zelené značce vede přes Peklo a posléze se napojí na červenou turistickou značku. Z rozhledny jsou výhledy na Orlické hory, masiv Jeseníků či Králického Sněžníku.Rozhledna byla postavena podle návrhu Antonína Olšiny, který je autorem podobné rozhledny v Březové nad Svitavou. Na vrchol rozhledny, která je otevřena celoročně, vede 220 schodů. Rozhledna byla vybudována městem Moravská Třebová za přispění Pardubického kraje, státního rozpočtu České republiky a svazku obcí Region Moravskotřebovska a Jevíčska. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2023 
16.01.2024
Vyhlídka má podobu vyhlídkového chodníku, který se obtáčí kolem dvou lip. Jednou z nich je Fajmonova lípa, která je stará odhadem 250 nebo až 350 let. Několikrát byla poškozena bleskem, nejhorší rána však přišla v roce 2015, kdy ji někdo úmyslně zapálil. V její blízkosti byla proto ještě v ten samý rok vysazena lípa nová.Chodník zbudovaný roku 2021 esovitě obtáčí dva stromy ve výšce 4 metry. Jedním je již zmíněná Fajmonova lípa, druhá byla zasazena teprve v roce 2015, jak již bylo uvedeno. Z místa vede také nová alej asi 60 listnatých stromů. Lípy a lávku najdete v polích, severovýchodně od středu obce Čistá, která se nachází v údolí řeky Loučné kousek za Litomyšlí. Stavěla se podle projektu Martina Nováka a na její konstrukci byly použity zdejší duby. Na stavbě se podíleli svou prací místní řemeslníci. Za pěkného počasí lze dohlédnout až na Sněžku. Magické místo láká návštěvníky svým výhledem. Při pohledu na sever lze obdivovat panorama Krkonoš a také Orlických hor. Jako na dlani se rozkládá nedaleká Litomyšl. Z východu tvoří ochranný val Javornický hřeben a ze západu vykukují Žďárské vrchy. Jižním směrem se údolím řeky Loučné vine obec Čistá. Lávka je celoročně volně přístupná. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2023 
16.01.2024
Na okraji Toulovcových Maštalí nad Prosečí v obci Paseky se od roku 2004 nachází rozhledna zvaná Terezka. Její pojmenování má připomínat spisovatelku Terezu Novákovou (1853 -1912), která do Proseče zajížděla od roku 1901. V roce 1903 zakoupili manželé Novákovi v Proseči chalupu, v letech 1903-06 zde vznikl román Děti čistého živého. Po smrti manžela tu Teréza Nováková zůstala natrvalo a zpracovávala náměty z cest po okolí do svých dalších románů.Tato rozhledna je jednou ze tří rozhleden, které byly postaveny sdružením obcí mikroregionu Toulovcovy maštale v letech 2003 – 2005. Architektem rozhledny byl Ing. Antonín Olšina. Rozhledna je nejvyšší z trojlístku rozhleden postavených v oblasti Toulovcovy Maštale. Doba výstavby trvala od dubna do srpna 2004. Hlavním investorem bylo Sdružení obcí Toulovcovy Mašale a celý projekt byl realizován za finanční podpory Pardubického kraje. Celkové náklady na rozhlednu činily 970 tis. Kč. K rozhledně Terezka u Proseče je 28 metrů vysoká věž, na vyhlídkovou plošinu vede 125 schodů a je odsud krásný rozhled do okolí. V sezóně slouží lidem s pohybovým omezením výtah. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2023 
16.01.2024
Na kopci nad jihozápadní částí Ústí nad Orlicí stojí rozhledna Andrlův chlum. Na tomto místě stávaly dvě dřevěné rozhledny – první v letech 1905-1918 a druhá v letech 1943-1954. Obě zanikly a v roce 1996 zde byla postavena nová víceúčelová telekomunikační věž s rozhlednou v nadmořské výšce 559 m.Myšlenka postavení rozhledny na Andrlově chlumu se pojí s rokem 1903, ale až 23. května 1905 byla uzavřena smlouva s tehdejším vlastníkem pozemku Františkem Pávkem z Řetové. Roční nájemné bylo tehdy 10 korun. Projekt vypracoval místní stavitel Josef Henrych. Vzorem mu byla trámová rozhledna na vrchu Bakule u Bouzova. Aby se urychlily přípravné práce, byl 25. dubna 1905 zvolen výbor, který měl na starosti finanční zajištění. Rozhledna spolek přišla na 4.689 korun. Výbor zajišťoval také dopravu potřebného materiálu na Chlum. Celá dřevěná konstrukce byla totiž zhotovena v ohradě stavitele za městem, odkud bylo pak vše třeba dopravit na vrchol. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2023 
16.01.2024
Řeka Orlice vzniká soutokem dvou zdrojnic – Divoké a Tiché.Všechny zdroje uvádějí, že pramen Divoké Orlice se nalézá v polských Bystřických horách. V určení jeho přesné polohy se už ale rozcházejí. Varianta, že řeka pramení v rašeliništích Czarne Bagno se dá při bližším pohledu do mapy předem vyloučit. Z portálu Mapy.cz je patrné, že Divoká Orlice má svůj pramen poblíž lesní Magistály ER-2 nazvané Szlak Liczyrzepy, v překladu Horská stezka poblíž vrcholu Zbójnicka Góra (828 m.n.m.). Hlavní pramen je označen v některých zdrojích hned u Magistrály, asi 740 m jižně od Zbójnické Góry, v nadmořské výšce cca 815 m, V červenci 2023 ale voda vyvěrala v korytě po proudu vyschlého potoka asi až 20 m západněji. Tento pramen se tedy jeví jen jako občasný, tedy vedlejší. Jiné zdroje uvádějí hlavní pramen v nadmořské výšce asi 825 m.n.m. u boční cesty, asi 70 m od Magistrály a přibližně cca 200 m od vrcholu Zbójnicke Góry, Zde v bažinaté ostřici vyvěrá voda v drobném, ale nepřehlédnutelném prameni. Nad ním, na blízkém smrku je spolu s tradičním hrnečkem upevněna jednoduchá informační tabulka s nápisem Dzika Orlica – žródlo (Divoká Orlice – pramen). Tento pramen se tedy dá bez jakýchkoliv pochyb označit jako hlavní pramen řeky Divoké Orlice. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2023 
16.01.2024
Společenskou část pardubického zámku má podle generelu rozvoje národní kulturní památky tvořit v severním křídle reprezentativní sál se zázemím. Projektová dokumentace je hotová a nyní vypsali radní Pardubického kraje výběrové řízení na dodavatele stavby. Ta je zařazena mezi projekty připravené k financování v rámci ITI Hradecko-pardubické aglomerace. „Na zámku, který je v majetku kraje, nám zbývají ještě dvě velké stavby – společenský sál a návštěvnické centrum. Nyní jsme dali zelenou první z nich, společenskému sálu v předpokládané hodnotě stavební části 157 milionů korun včetně DPH. Vzhledem k závislosti akce na dotačním financování z Integrovaného regionálního operačního programu Evropské unie jsme navrhli zvolit postup, kdy bude zhotovitel vyzván k přejímce staveniště až na základě informace o obdržení dotace,“ sdělil hejtman Martin Netolický. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2023 
16.01.2024
Krátkou vzpomínkou bych se dnes rád vrátil k mojí babičce Aničce. Intenzívně jsem na ni zavzpomínal v noci ze 17. na 18. listopadu 1989. Proč? Tuto noc a v této době jsme příliš ještě nevěděli co se děje. Tak a teď ta babička. Říkala mi ještě jako klukovi, že si dobře pamatuje, že před válkou (a protože zažila obě, nevím, kterou měla na mysli) se na obloze objevila červená, tedy krvavá polární záře (severní polární záře – aurora borealis) a co pak nám všem válka přinesla, ví dnes každý. Výskyt tohoto, v našich zeměpisných šířkách, vzácného jevu potvrdil pan Bohumír Anderle z Poličky a doložil to i kopií „Zápisníku“ z třicátých let minulého století – viz text k datu 21.1.1938.
A teď si prosím představte mou hrůzu, když mě 18. 11. 1989 asi ve 2 hodiny ráno vytáhl z postele červený jas takové síly, že by se dalo venku nejen číst, ale krajina byla vidět široko daleko. Možná, že spím! Ale ne! Došel jsem až ke kostelu (ve Zdechovicích), což je procházka asi kilometrová a bylo to všude! Protože bylo trochu zamlženo, nebyla vidět jen záře, ale v rudém oparu tonul celý viditelný svět.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2023 
16.01.2024
Tiše plynou vody Chrudimky,
jen občas se snese do vody šupinka
rezu starého mostu; mostu který
kdysi nazvali Červeňák, podle jeho
suříkové barvy. A dlouho poté,
opět podle názvu mostu bylo nazváno
i území kdysi využívaného
armádou jako cvičiště, nyní však
území přírodního parku, do kterého
most vede z ulice K Židovskému
Hřbitovu.Před několika lety, z iniciativy uskupení několika občanských spolků a dalších nadšenců, kteří chtěli obyvatelům města zpřístupnit do té doby ofi ciálně nepřístupnou divočinu zanedbaného cvičiště jako zajímavé přírodní území, město požádalo o převod území z majetku armády do majetku města. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2023 
16.01.2024
Cestovnímu ruchu se po covidových
letech začíná zase dařit.
A v některých oblastech zažívá
boom, jaký tady roky nebyl. Podle
dat Českého statistického úřadu
se za druhé čtvrtletí tohoto roku
v ubytovacích zařízeních našeho
regionu ubytovalo přes 142 tisíc
hostů, o osm procent více než loni.
To je nejvíce za posledních 12 let
a sezóna ještě zdaleka nekončí.
Podle výsledků za druhé čtvrtletí
letošního roku došlo k nárůstu
tuzemské i zahraniční klientely.
data. Nejvíce ubytovaných návštěvníků
představují tradičně hosté
z České republiky, těch bylo 124 tisíc
a růst oproti loňsku je kolem
šesti procent. Velice zajímavé jsou
i statistiky u zahraničních turistů.
U nás v regionu se jich ubytovalo
necelých 19 tisíc a nárůst je to
o zhruba 27 procent oproti minulému
roku. Nejspíše zafungovaly marketingové
kampaně, protože například
u turistů z Polska je meziroční
růst ve sledovaném období 52 procent,
Německa 40 procent a Slovenska
23 procent. Jsou to samozřejmě
čísla bez července a srpna, takže
se dá očekávat, že letošní turistická
sezóna bude vydařená a my na
základě fi nálních dat začneme s kolegy
z Destinační společnosti Východní
Čechy připravovat kampaň
na další rok,“ uvedl radní pro cestovní
ruch Alexandr Krejčíř.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2023 |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
