Sdružení přátel Pardubického kraje

Rozhledna Pastýřka u Moravské Třebové


16.01.2024 Na vrcholu Pastvisko nad Moravskou Třebovou se od roku 2009 nachází rozhledna Pastýřka. Těleso rozhledny tvoří dřevěná věž s ocelovým vřetenovým schodištěm a železo-betonovými základy. Vyhlídková plošina je ve výšce 22 metrů a celková výška je 27 metrů. K rozhledně vedou dvě trasy - červená a zelená turistická značka s výchozím bodem u zámku v Moravské Třebové. Delší trasa po zelené značce vede přes Peklo a posléze se napojí na červenou turistickou značku. Z rozhledny jsou výhledy na Orlické hory, masiv Jeseníků či Králického Sněžníku.
Rozhledna byla postavena podle návrhu Antonína Olšiny, který je autorem podobné rozhledny v Březové nad Svitavou. Na vrchol rozhledny, která je otevřena celoročně, vede 220 schodů.
Rozhledna byla vybudována městem Moravská Třebová za přispění Pardubického kraje, státního rozpočtu České republiky a svazku obcí Region Moravskotřebovska a Jevíčska.

Nedaleko tohoto místa na vrcholu Švédský kámen (505 m.n.m.) již v minulosti rozhledna stála. Dokončena byla roku 1906 zásluhou místního Sudetského horského spolku. Vstupné bylo stanoveno na 20 haléřů za osobu. Rozhledna měla být přístupná veřejnosti o nedělích a svátcích od 14 do 18 hodin, ve všední dny od 16 do 18 hodin. V tuto domu zde byla k dispozici osoba, která vybírala na místě vstupné a zajistila otevření rozhledny. Rozhledna měla být původně vysoká 18 metrů, ale stavitel Habicher ji postavil o 5 metrů vyšší aniž by si za to účtoval cokoliv navíc. V roce 1908, v roce 50. výročí vlády knížete Johana z LIchtensteina byla rozhledna pojmenována po něm.
Návštěvníci rozhledny se mohli občerstvit v nedaleké výletní restauraci Peklo.
V roce 1913 při příležitosti 50. výročí založení turnerského hnutí byla na skalním masivu nedaleko rozhledny umístěna pamětní deska připomínající zakladatele tohoto hnutí E. L. Jahna (viz Vlastivědné listy Pardubického kraje 3/2022). Ve dvacátých letech byly k tomuto Jahnovu pomníku umístěny ještě další dvě pamětní desky. V té době však již rozhledna nestála.
5. července 1916 po třetí hodině odpolední postihla Moravskou Třebovou a okolí prudká bouře s vichřicí a krupobitím. Poškodila mnoho střech, stromů či telegrafních stožárů ve městě a okolí. Okolo půl čtvrté přiběhl na obecní úřad spěšný posel, se zprávou, že bouře zničila i rozhlednu na Švédském kameni a pod jejími troskami zůstalo několik lidí. Na místo se vypravili místní hasiči, kteří zjistili, že se v rozhledně před bouřkou schovalo několik mladých lidí, kteří zde byli na výletě. Někteří byli ve chvíli, kdy se rozhledna začala naklánět a padat ve vyšších patrech. Ti utrpěli většinou těžká zranění. Čtyři zranění byli převezeni do nemocnice, jedna devítiletá dívka na následky zranění zemřela.
Stavitel rozhledny Habicher v době neštěstí již nežil a v tisku nebyly následně vedeny žádné diskuse o tom, že by k neštěstí došlo vlivem nekvalitní stavby. Příčinou neštěstí tak byla konstatována nepřízeň počasí. O obnovení stavby se vlivem událostí první světové války neuvažovalo. Materiál z rozhledny získal v dražbě 19. července místní pokrývač a obchodník se stavebninami Franz Koldas. Do dnešních dní se z původní rozhledny dochovaly jen zbytky základové betonové zdi. Současná rozhledna je postavena o několik stovek metrů od té původní.

GPS souřadnice: 49.7461467N, 16.6644928E

Autor: Jan Řeháček
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2023






Předchozí článek: Lávka korunami stromů
Následující článek: Strážný vrch


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2024 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Rabštejnská Lhota
Mladkovská vrchovina
Průzkum na Šibeničním vrchu
Pardubické kostely



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Jeden tzv. hrobodomů v LEŽÁKÁCH. Součást pietního místa Ležáky, obce vypálené nacisty 24.6.1942

CHRUDIMSKO: Kostel sv. Václava v ŘESTOKÁCH z konce 13. století.

ORLICKOÚSTECKO: Typické domky ve vesničce LANŠPERK nacházející se pod stejnojmenným hradem.

ORLICKOÚSTECKO: Kostel sv. Jiří v DOLNÍ ČERMNÉ

ORLICKOÚSTECKO: Radnice v ŽAMBERKU.

SVITAVSKO: Kostel Nanebevzetí Panny Marie barokně přestavěný po požáru roku 1726 v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ.

SVITAVSKO: Sochy světců před kosetelem sv. Jiří v KUNČINĚ.

PARDUBICKO: Dominantou náměstí v LÁZNÍCH BOHDANEČ je původně renesanční radnice s podloubím a kostel sv. Máří Magdaleny.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml