Sdružení přátel Pardubického kraje

Zajímavé studánky na Českotřebovsku

Vicenova sturánka. Foto autor

16.01.2024 Vedle vodních zdrojů na území města České Třebové, kterých je v Národním registru pramenů a studánek evidováno přes 180, tedy nejvíce v Čechách najdeme pěkné studánky i v jeho okolí. Přibližně v okruhu 10 km od města je možné navštívit následující zajímavé studánky. Popsány jsou zde studánky, které již ale neleží na katastrálním území města České Třebové a jemu přidružených obcí. O nich už vyšel článek v čísle 2 – 2023 Vlastivědných listů Pardubického kraje. Studánky jsou seřazeny od nejjižnějšího vodního zdroje od města a následující studánka se nachází při pohledu do mapy na místě proti směru hodinových ručiček, od předchozí. Poslední zde uvedená studánka tak zaujímá polohu téměř také na jih od města. Číslo v závorce za názvem studánky označuje, pod jakým číselným označením je příslušný vodní zdroj uveden v Národním registru pramenů a studánek.

1. V Přírodní rezervaci Psí kuchyně u Semanína byla při nedávném rizikovém kácení stromů poškozena (v roce 2016 opravená) studánka V Psí kuchyni (6836). Její oprava je avizována na tento rok.
2. Poblíž chatové osady v Opatově u Černého rybníka najdeme studánku Faustka (13562).
3. Součástí bývalých lázní, nyní v sociálním ústavě v Anenské Studánce je údajně léčivý pramen Anenská studánka (6192).
4. V jižní části obce Damníkov najdeme pramen ČHMÚ (Českého hydrometeorologického ústavu) Zvěřiňák, sledovaný v letech 1958-2000 (8175).
5. Na Hřívě, východně od České Třebové, pod památníkem leteckého neštěstí vyvěrají vody ze studánky Pod pomníčkem (6117).
6. V lesích, na východ od obce Rybník opravila v roce 2015 trampská skupina Hombráci vývěr vody a nazvali ho Hombráckou studánkou (10295).
7. V lese, východně od obce Rybník v roce 2017 vybudovala trampská skupina Hombráci nové posezení u opravené studánky Dobračka (11554).
8. U Olšového rybníka za Lanškrounem byla opravena v roce 2010 studánka Za Oborou (6398).
9. V jižní části Ostrova je volně k načepování voda z vrtu nazvaného Na dolním konci (12478).
10. U Slunečného rybníka v Lanškrouně byla už v roce 1861 vybudována studánka nazvaná Eduardův pramen (637).
11. Východně od Dlouhé Třebové je u křižovatky lesních cest studánka V Kroužku (6781).
12. Jihovýchodně od Dolní Čermné, u chatové oblasti vyvěrá údajně léčivá voda ze studánky Crk (6655).
13. V bývalých pískovcových lomech nad Dolním Houžovcem najdeme studánku Pod skalou (6395).
14. Voda z Mariánské studánky u poutní Horákovy kaple nad Dolní Dobroučí (2206) je údajně léčivá.
15. Ve východní části obce Dolní Houžovec vyvěrá pod cestou voda v Horní studánce (6396).
16. Nedaleko zříceniny hradu Lanšperk se pod skalou nachází historická Havlíčkova studánka (6180).
17. Návštěvníci Janderovy chaty u Černovíru chodili pro pitnou vodu do nedaleké studánky, dnes nazvané Pod jezevčí skalou (6224).
18. Historická studánka U starého domu (10491), jižně od Lanšperka je díky bohatému vývěru vody součástí pozorovací sítě ČHMÚ.
19. Na naučné stezce V Údolí Sejfů u Oldřichovic je opravená stejnojmenná studánka (6881) i s turistickým posezením.
20. Studánka U sv. Prokopa (6377), poblíž této sochy světce v Dlouhé Třebové je po opravě železničního koridoru bez vody.
21. Studánka U panny Marie (2037) v Ústí nad Orlicí se nachází pod tělesem železniční trati na Letohrad. Pojmenována byla podle poblíž stojícího mariánského sloupku.
22. Nad rekreační oblastí Amerika u Ústí nad Orlicí byla nově opravena studánka Na Americe (Pod Zelenou žábou) (5148).
23. Opravou silnice z Ústí nad Orlicí na Hrádek se zdroj vody ze studánky Za rasovnou (6320) posunul do vývěru pod tuto komunikací.
24. Z kamenného reliéfu hlavy tryská voda ze zdroje nazvaného Poustevníkova studánka (1682). Je to vlastně přepad z vodojemu v Řehořově dole u Ústí nad Orlicí.
25. Vlčí studánka (1680) s reliéfem vlčí hlavy byla vybudována ve stejnojmenném dole nad Ústím nad Orlicí.
26. Nad silnicí z Ústí nad Orlicí do Litomyšle, pod Andrlovým chlumem je pěkně opravená Vicenova studánka (1681), pojmenovaná na počest bývalého divadelníka a starosty.
27. Nad starou cestou z Řetové do Kerhartic se v lukách nachází studánka nazvaná Pod Babinou (10063).
28. V polích, jižně od Řetové je nově opravená studánka nazvaná Pod Buršovým kopcem, nebo v mapě nazvaná jako Jirouškova studánka (10079).
29. V lesích, na jihozápad od Hrádku je opraveno několik studánek. Mezi prvními to byla studánka Štěpánka (475) i s pohádkovými postavičkami a unikátní studánkovou knihou.
30. Na jihozápad od Hrádku je opravena nedaleko studánky Štěpánka také malá studánka Rejšek (7002).
31. V lese, jihozápadně od Hrádku je opravena a informační tabulí opatřena studánka Havelka (6151), pojmenovaná po prezidentu Havlovi.
33. Ve výletní oblasti Mandl, jižně od Řetové se nedaleko obrázku Panny Marie nachází bývalé poutní místo se studánkou Na Mandlu (6462).
34. Vydatná studánka Vanclička (6677), někdy zvaná také Vanclíkova studánka se nachází pod vodojemem, v lese, jižně od Řetové.
35. V lese, nad cestou od kapličky sv. Antonína Paduánského k Přívratu se nachází vodní zdroj Pod Antoníčkem (12380).
36. Nad chatovou oblastí Na Presích u Přívratu se nachází pod svatým obrázkem Jasanova studánka (6140), někdy zvaná také Klokočkova.
37. Poblíž Ski areálu Přívrat je dnes už málo používaná studánka Na volavkách (9754).
38. V lukách, nad malým remízkem, jihozápadně od Přívratu vyvěrá voda ze Studánky Veselých (6284).
39. V lese pod cestou, na jihozápad od Presů u Přívratu je stále možné se občerstvit v téměř zapomenuté studánce Čechačka (6141).
40. Na východ od Sloupnice, při důležitém rozcestí lesních cest zvaném Vyvažadla je možné načepovat vodu ve stejnojmenné studánce (6125). Nad kamennou studánkou je umístěna i soška Panny Marie.
41. Pod vzrostlým bukem, u lesní cesty, jižně od Přívratu vyvěrá voda z kamenné, ale neudržované studánky Na bukové stráni (6106).
42. V lesích, mezi Zhoří a Vlčkovem bývá studánka U Kačenky, ve starších mapách označovaná jako Hácova studánka (768), v posledních obdobích často bez vody. U této studánky se také vždy v květnu odehrává známá Vlčkovská hudební slavnost "Otvírání studánek".
43. Vlčkovská hudební slavnost "Otvírání studánek" se především odehrává u studánky Na návsi (6701).
44. Nedaleko kaple Panny Marie ve Zhoři se nachází dnes už nepoužívané máchadlo (14209) s vydatným zdrojem vody.
45. U osady Pudilka, jihovýchodně od Vlčkova se nachází pod vyzděným portálem studánka V Polsku (11450).
46. Pod poutní kaplí Panny Marie Lurdské v Končinách vyvěrá voda z údajně léčivé Studánky v Končinách (1220).
47. Ve Člupku, pod kaplí sv. Anny a dříve bývalou tvrzí je možné se občerstvit z vydatné studánky s příznačným jménem - Pitná voda nad zlato (2468).
48. U bývalé formanské cesty z Litomyšle, poblíž zříceného mostku v Koloušce je zapomenutá Studánka u Němčic. (769).
49. Bývalý zájezdní hostinec u Litomyšle, Na Zavadilce využíval také vodu ze stejnojmenného zdroje (9005).
50. Uprostřed obce, pod cestou vyvěrá voda z vodního zdroje nazvaného Pazušský pramen (7883).
51. Východně od Litomyšle pramení potok Drahoška. Stejnojmenný název studánky, někdy také zvané Pod Černou horou (6440) je údajně odvozen od pověsti, že když zde voda vyschla, bylo draho.
52. V místní části Strakova, ve Spolkovicích, pod staletou lípou vyvěrá voda z pěkně opravené Spolkovické či Kyptovy studánky (6431).
53. V součásti Strakova, ve Spolkovicích se nachází studánka Nad Dolním rybníkem, místními zvaná Petrova studánka (6441).
54. Voda z Kovářovy studánky (12574) ve Strakově se po několika metrech vlévá do Končinského potoka.
55. Východně od Strakova, v lese u Jiráskovy cesty se poblíž bezejmenného potoka nachází občasný vodní zdroj Cikánská studánka (13373).
56. Pod chatovou oblastí, jižně od Strakova využívají chataři i náhodní turisté vodu ze studánky U Strakovského rybníka (6076).
57. V údolí Končinského potoka mezi Strakovem a Janovem je nově opravená, kamenem vyzděná Mariánská studánka (6086) s blízkou výklenkovou kapličkou s Pannou Marií.
58. Nově opravená historická studánka i s turistickým posezením v lesích nad Strakovem se nazývá Mařenčina Zlatá studánka (166).
59. Nedávno byla také drobně opravena Stříbrná studánka (6444) v lesích nad Janovem.
60. Poblíž Semanínské kapličky je v lesích ukrytá malá studánka, jejíž voda je také zdrojem i v blízké trampské osadě. Pojmenována je Nad osadou Ahasverů (14289).
61. Pod bývalým zámečkem v Mendryce vyvěrá voda z přepadu blízkého vodojemu Na Mendryce (7641).
62. Na jižním okraji Semanína, na konci zástavby vyvěrá voda na levém břehu Semanínského potoka ze studánky Poslední (11127).
63. Na pravém břehu Semanínského potoka, na jižním konci vsi je možné se občerstvit vodou z historické Sladké studánky (5085).
64. V roce 2011 byla opravena studánka U Salaše (5084). Nachází se na kraji lesa při Semanínské naučné stezce a v její blízkosti je také turistické tábořiště.


Autor: Petr Vomáčka
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2023


Crk. Foto autor
V psí kuhyni. Fofo autor




Předchozí článek: Strážný vrch
Následující článek: Kopce mezi horami


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2024 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Rabštejnská Lhota
Mladkovská vrchovina
Průzkum na Šibeničním vrchu
Pardubické kostely



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel sv. Bartoloměje v HEŘMANOVĚ MĚSTCI postavený v letech 1756 až 1761.

CHRUDIMSKO: Evangelický kostel v obci KROUNA od architekta Fr. Schmoranze.

ORLICKOÚSTECKO: Výhled z rozhledny na vrcholu KOZLOVSKÉHO KOPCE nad Českou Třebovou.

ORLICKOÚSTECKO: LANŠKROUNSKÝ zámek z druhé poloviny 15. století

ORLICKOÚSTECKO: Budova Muzea řemesel v LETOHRADĚ.

SVITAVSKO: portál z roku 1492 v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ je považovaný za jednu z nejstarších renesančních památek na sever od Alp.

SVITAVSKO: LITOMYŠLSKÝ zámek je zapsán na seznamu památek UNESCO.

PARDUBICKO: Kostel sv. Jiří v RADHOŠTI. V jeho sousedství je dřevěná zvonice z roku 1773.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml