| |
Vlastivědné listy Pardubického kraje
3/2014
![]() Christian Polycarp Erxleben ve své laboratoři připravoval nejen léky, ale začal i s výrobou bylinného likéru Londer dodávaného do Londýna. Podnikání se mu dařilo, roku 1795 přikoupil pozemky a roku 1796 koupil i dosud pronajatou vinopalnu. Ve svých 30 letech (1799) koupil od vrchnosti Anenský dvůr i s pozemky. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2014 ![]() V roce 1929 se natrvalo rozhodl pro divadlo. Nejprve působil v Intimním divadle Julia Lébla, pak ve Studiu E.F.Buriana, až mu ředitel Fencl nabídl místo „mladokomika“ ve smíchovské Aréně. Právě zde jej r. 1931 objevil režisér Jindřich Hanzl a přetáhl jej do Osvobozeného divadla Voskovce a Wericha. Zde se F. Filipovský uvedl rolí astrologa Břeňka ve hře Golem, hrál i v Oslu a stínu, Baladě z hadrů, v Katu a bláznovi, v Caesarovi, v Pěsti na oko – souvislých a nezapomenutelných 8 let. Éru Protektorátu strávil v Kohoutově divadle, Moderním divadle na Žižkově, divadle Švandově a Nezávislém divadle. Roku 1941 zakotvil v dřevěné holešovické Uranii. Roku 1945 mu režisér Karel Dostál nabídl angažmá v Národním divadle. Bylo mu tehdy 38 let. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2014 ![]() Takovým místem je krásná a historická alej v obci Hrádek. Na okraji aleje se nachází památný strom, dub letní, vysoký 26 metrů s obvodem kmene 446cm ( některé prameny uvádějí dokonce 670cm) a odhadovaným stářím 400-600 let. Tento dub patří k památným a chráněným stromům, a je údajně nejstarším stromem na Pardubicku. Jde navíc o tzv. „Katastrální strom“, což znamená, že takovéto stromy byly sázeny na hranicích katastrálních území – zde Hrádek, Doubravice a Bohdaneč. Vzhledem k tomu, že strom je do značné míry torzovitý, neutrpěl při větrné vichřici v roce 2012 žádné poškození jako alej, která od dubu pokračuje. Dubová alej byla nazývána „Královskou cestou“, která byla v minulosti komunikací z Hrádku do Bohdanče. Nachází se zde nejen mohutné duby, ale i lípy a habry, všechny ale letité a mnohé z nich ve velmi torzovitém stavu. Památkáři se ale snaží zachovat to, co je jenom trochu možné, což je na některých vidět, jak jsou svázány železnými pásy a ocelovými lany. Při rozšiřování semtínského závodu byla ale alej násilně přerušena kolejemi a mohutným oplocením, což přetrvává až do dnešních dnů. Projdete-li alej na její dnešní konec, dojdete k hromadě hlíny. Za ní je oplocení a semtínská vlečka. Dále alej nevede, musíte se vrátit. Když kráčíte alejí, kráčíte na vyvýšenině, a zde si uvědomíte, že vlastně jste na hrázi bývalých rybníků, protože i dnes je vidět, že byly rybníky na obou stranách hráze. Převýšení „hráze“ je několik metrů nad okolím. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2014 ![]() Karel Horský (nar. 1901 v Pardubicích) provozoval knihařství v Pardubicích v ul. Klášterní č. 54. Živnostenský list byl vydán 16. 1. 1935. Společenstvo různých živností v Pardubicích dne 10. 6. 1941 nečinilo žádných námitek k provozování živnosti knihařské. K. Horský se podnikání vzdal 16. 2. 1942 ve prospěch Miloslava Bízka. Josef Horyna vedl restauraci „Lidový dům a Lido-Bio“, pohostinství a výčepnictví Jindřišské ul. č. 276 v letech 1935-1945, (později pohostinství v Hronovické ul. č. 406, Dělnický dům), ještě později podnikání v Podmoklech – Národní dům. Z torza archivních informací se dozvídáme, že v Lidovém domě ukončil J. Horyna podnikání 20. 8. 1945. František Hořejší provozoval živnost hřebenářskou v letech 1912-1949 v Pardubicích na Wernerově nábřeží č. 113. Živnostenský list vydaný v roce 1912 je ve velmi špatném technickém stavu, téměř nečitelný, to byl i důvod, proč si F. Hořejší podal žádost dne 19. 4. 1938 o vydání nového živnostenského listu. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2014 ![]() Kostelík je veřejnosti běžně nepřístupný, ale díky ochotě paní správcové a jejího syna nám byla umožněna jeho prohlídka včetně krátkého komentáře. Uvnitř se nachází dřevěná kruchta s vyřezávaným zábradlím a kazatelna, jež mají být dílem místního sochaře a řezbáře Jakuba Teplého, který se zde v Platěnicích narodil v rodině sedláka dne 29.7.1729. Studoval na vídeňské akademii, od svých 50let přebýval v Pardubicích. Zde vytvořil nám známá díla – plastiku biblického výjevu proroka Jonáše a velryby, dále osm soch světců na balustrádě kolem mariánského sloupu, obojí na Pernštýnském náměstí a je i autorem výzdoby kazatelny v chrámu sv. Bartoloměje. Naproti kostelíku, kde stával rodný dům Jakuba Teplého, je umístěn jednoduchý kámen s pamětní deskou, upomínající na tohoto významného platěnického rodáka. Od kostelíka se vydáváme silnicí za obec směrem na Dašice k místnímu hřbitovu, kde bylo objeveno žárové pohřebiště z období slezko-platěnické kultury (doba 1.000 – 400 let před naším letopočtem). Na hřbitovní zdi je umístěna deska s nápisem: Zde se nalézalo keltské sídliště z doby prvního tisíciletí před n.l. Bylo objeveno v roce 1903. Od hřbitova se vracíme do obce na most přes Loučnou, a po jejím levém břehu pokračujeme polní pěšinou v našem putování. Řeka Loučná je zde narovnána regulací, teče pěkně svižně, šplouchá přes početné stupínky a peřejky, vysvitlo i sluníčko, avšak cestu nám ztěžuje blátivý terén, který je navíc i rozdupaný koňskými kopyty. Po příchodu na silnici v obci Prachovice musíme tak provádět nutnou očistu obuvi. Lépe by se nám šlapalo, kdyby bylo normální mrazivé počasí. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2014 ![]() Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2014 ![]() V roce 1506 se jako příslušenství panství Brandýs nad Orlicí připomíná ves Pustý Hrádek, v roce 1544 a potom ještě několikrát v 2. polovině 16. století (např. 1558) již jen mlýn Pustý Hrádek, pak veškeré údaje o Hrádku mizí. Mělo by se jednat o tzv. starý mlýn, který stával přímo pod údajným hrádkem (prý se nazýval Katrštein, jak lidé v okolí vypravují) jižně od dnešní Koliby, která ale vznikla až přestavbou pozdějšího „nového mlýna“. Na „starý mlýn“ tak dnes upomíná již jen zbytek náhonu, který prý k mlýnu vedl z potoka Husí krk (Řetovka). Pokud skutečně existovala i ves Pustý Hrádek, lze ji předpokládat právě v údolí Husího krku někde mezi oběma mlýny. Hrádek se nepřipomíná ani v roce 1654 v berní rule, neboť zde tehdy zřejmě žádná poddanská usedlost neexistovala. V roce 1718 se v přípravných materiálech tzv. tereziánského katastru připomíná 5 chalup v poloze „pod Hrádkem“, tedy asi v dnešní dolní části Hrádku a dále mlýn s jedním gruntem, který je řazen k starým vesnicím panství Brandýs nad Orlicí. Jednalo se tedy zřejmě o v 16. století připomínaný „starý mlýn“ a ves Pustý Hrádek. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2014 ![]() Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2014 ![]() Okolí říčky Třebůvky patří k malebným, ale turisty dosud poněkud opomíjeným, byť dopravně docela dobře dostupným místům na českomoravském pomezí. Říčku prakticky po celé délce toku sleduje silnice, úsek mezi Moravskou Třebovou a Mezihořím pod Městečkem Trnávkou také železniční trať. Zdrojnicí je Dlouholoučský potok Název Třebůvka na většině map najdeme až na úseku od Moravské Třebové, kde se uprostřed Moravskotřebovské kotliny sbíhá celá síť potoků. Za pramenný tok, tedy hlavní zdrojnici Třebůvky, je považován Dlouholoučský potok, pojmenovaný podle táhlé obce Dlouhá Loučka. Pramení však ještě výše – při severním okraji obce Křenov, které dominuje barokní kostel sv. Jana Křtitele. Křenov se kdysi jmenoval Křenová Třebová, a tak by nebylo úplně „od věcí“, kdyby se Třebůvka jmenovala i podle této obce… Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2014 ![]() Poloha: Kříž leží v sakristii kostela Povýšení sv. Kříže v Trstěnici. Popis: Kamenný kříž vyrobený z velmi jemnozrnného pískovce, šikmo rozlomený pod rameny s textem z obou stran. Na čelní straně stojí text: „A 1746 DNE 8 IVLIJ LVDMILA DCERA IACOBA ZAVLA ZE STRENICE“, na druhé straně pak: „FVLMINI TACTA (=zasažena bleskem) BOZE RACII MILOSTIW BITI“. Na zadní straně je kříž u paty poškozen, jeho síla je zde jen 4 – 6 cm. Rozměry: 60 x 49 x 12 cm Historie: Kříž je zmiňován Czernym a Ošancem . Ošanec publikoval i fotku zaznamenávající tehdejší stav kříže. Czernym je kříž uváděn v souvislosti s obcí Karle. Původně totiž kříž stál na široké mezi severně od Karle, avšak na katastru obce Trstěnice. V roce 1959 byl kříž kvůli scelování pozemků přemístěn do kostela v Karli. Později byl přesunut na současné místo do kostela v Trstěnici. Ještě v roce 2001 byl kříž v jednom kuse, nejspíše v roce 2008 se při manipulaci přelomil. Ošancovi se podařilo nalézt zmínku o události na matrice obce Čisté. 8. července 1746. Je zde zaznamenáno úmrtí dvanáctileté Ludmily, dcery Jakuba Zaula z Trstěnice, která byla zabita bleskem. Jedná se proto nejspíše o pamětní kříž. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2014 ![]() Například v Lanškrouně na náměstí nalezneme zajímavý dům postavený roku 1906 podle návrhu architekta Richarda Kreisla pro potřeby tehdejšího okresního zastupitelstva. Budova má pěkně zdobený arkýř, výrazné ostění oken a dveří, na fasádě drobné kamenosochařské motivy. Dvě velké výkladní skříně a tři vchody svědčí o tom, že přízemí budovy sloužilo k obchodním účelům. Donedávna zde sídlilo informační centrum. Městský dům ovlivněný pozdním historismem je nápadný svým mnohoúhelníkovým arkýřem. Tylův dům v Poličce je také architektonicky zajímavou stavbou. Respektovaní pražští architekti Antonín Mendl a Václav Šantrůček uspěli v roce 1921 v konkurenci dalších šesti návrhů na projekt Tylova domu v Poličce, který i po nedávné rekonstrukci dosud slouží svému původnímu účelu, tedy hraní divadla. Autoři projektu se pokusili navrhnout kulturní centrum města s romantickým nádechem disponující víceúčelovým sálem, restaurací a salonky. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2014 |
![]() Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
![]() |