Sdružení přátel Pardubického kraje


Vlastivědné listy Pardubického kraje 4/2022




21.02.2023 Alfred Piffl se narodil 13. června 1907 v Kerharticích, jež jsou dnes součástí Ústí nad Orlicí, v rodině tkalcovského mistra továrny fi rmy Sobotka. Pro otcův malý důchod si Alfreda vzali na vychování rodiče jeho matky. Alfredovi to umožnilo studovat na reálném gymnáziu v Pardubicích a později v České Třebové, kde maturoval v roce 1925. Téhož roku se zapsal na fakultu architektury a pozemního stavitelství ČVUT. Jako devatenáctiletý nastoupil na Ústav deskriptivní geometrie a stereometrie k profesoru Františku Kadeřávkovi ve funkci demonstrátora. Později jej převedli na Ústav architektury starokřesťanské a středověké, kde byl asistentem prof. A.Mendla. Celkově ukončil studium architektury roku 1931 druhou státní zkouškou s vyznamenáním. Toho roku nastoupil vojenskou základní službu u 1. leteckého pluku ve Kbelích u Prahy, ale požádal o převelení k 12. dělostřeleckému pluku v Užhorodu na Podkarpatskou Rus. Důstojnickou školu absolvoval v Košicích. Poté se vrátil na ČVUT, půl roku zde pracoval jako asistent, v roce 1933 pak nastoupil ve Zlíně do reklamního oddělení ve fi rmě BAŤA jako malíř plakátů. V květnu 1934 přešel do Státního archeologického ústavu v Praze. Stal se zde blízkým spolupracovníkem pozdějšího akademika Jaroslava Böhma. Pracoval hlavně na rekonstrukci pravěkých chat podle vykopávek nedaleko Prostějova. Založil v podstatě v Čechách tzv. archgeologii (analýzu stavebních materiálů). Pak nastoupil jako stavební dozor a projektant na stavbě voršilského gymnázia v Ostrovní ulici v Praze.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2022



21.02.2023 Nejvýznamnější osobností města Seče na Chrudimsku je zajisté slavný matematik a fyzik PhD. Čeněk Strouhal, jenž se tady narodil 10. dubna 1850. Vystudoval fi lozofi ckou fakultu tehdejší Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Intenzivně se zapojil do činnosti vznikající Jednoty českých matematiků. Založil Ústav experimentální fyziky při pražské univerzitě, jejímž byl v letech 1903-1904 i rektorem. Nazývá se po něm bezrozměrné Strouhalovo číslo. Zemřel 23. ledna 1922. Jeho vnuk prof. MUDr. PhDr. Eugen Strouhal, DrSc. se narodil 24. ledna 1931 v Praze. Vystudoval současně medicínu i archeologii. Zajímal se o historii nemocí a jejich léčení a v mnoha zemích světa zkoumal kosterní nálezy zajímavé z hlediska medicíny. 9 let pracoval jako lékař, od roku 1961 působil v Egyptologickém ústavu v Praze. Po roce 1968 přešel do Náprstkova muzea. Ke konci svého života byl profesorem 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde mimo jiné přednášel o nemocích dávných populací. Zemřel 20. října 2016 v nedožitých 86 letech. Pohřben byl do rodinné hrobky na pražských Olšanských hřbitovech. Byl vždy hrdý na tradici svého rodu, proto rád navštěvoval Seč. Jeho děd byl pro něj stálým vzorem. Jeho bestselerem se stala kniha „Život starých Egypťanů“ oceněná v USA literární cenou a přeložená do 8 jazyků. Byl jedním ze zakladatelů paleopatologie, absolvoval na 30 archeologických expedic, proslul např. historickým výzkumem výskytu rakoviny od pravěku do současnosti. Svou milovanou Seč navštívil naposledy dva roky před svou smrtí – roku 2014.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2022



21.02.2023 Na Hlinecku byla po 85 letech obnovena stezka malíře Františka Kavána. Přišla jen skupinka zvídavých, zainteresovaných a􀣢vědoucích. Stezka není kopií té původní, ale má několik styčných bodů, kdy krajina potvrzuje, že tady Kavan opravdu rozložil své štafle, vzal do levačky paletu a v pravé ruce držel štětce. Františka Kavána, významného české krajináře, (1866 až 1941) by si měli hýčkat především historici výtvarného umění v Královéhradeckém kraji, protože tady se Kaván narodil, zemřel, a vytvořil zde nemalou část svých děl. Jeho nejslavnější obraz Podmrak vznikl v jeho rodné vsi Víchovská Lhota u Jilemnice a nejenže visel na Světové výstavě v Paříži ve stejném sále jako díla nejslavnějších francouzských impresionistů, ale dokonce zde získal Zlatou medaili.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2022



21.02.2023 V Brandýse nad Orlicí žilo i zemřelomnoho význačných osobností.Jednou z nich byl kněza biskup Jednoty bratrské, správcemladoboleslavské bratrské diecéze,centra Jednoty v Čechách a literátMatouš Konečný. Po porážce povstánív roce 1620 se spolu s jinýmibratrskými duchovními uchýlildo Brandýsa nad Orlicí na panstvíKarla staršího ze Žerotína. Zde alejiž 8. února 1622 zemřel. Byl pohřbenna bratrském hřbitově, kterýv roce 1559 založil Jan staršíze Žerotína. Hřbitov se nacházelu kostela sv. Jana Křtitele a jehosoučástí byla i žerotínská hrobka,ve které byl pohřben mezi 13 členyžerotínského rodu také její nejvýznamnějšíčlen Karel starší. Do dnešní doby se zachoval jenžerotínský pomník, připomínajícíhřbitov Jednoty bratrské s kostelemsv. Jana Křtitele a hrobkoužerotínského rodu. Spolu s ním sena východní zdi sousední vily Comeniusč. p. 100 v Žerotínově ulicidochovaly nepatrné zbytky zdivaz někdejšího kostela a unikátní náhrobnídeska Matouše Konečnéhoz roku 1622 připomínající nynějších400 let od jeho úmrtí.Jméno biskupa Matouše Konečnéhose ale zcela neočekávaněobjevilo v médiích v roce 2006.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2022



21.02.2023 Stalo se již tradicí, že skupina turistů sdružených v Klubu přátel Pardubicka jednou za rok pořádá „soustředění“ na nějakém pěkném místě naší vlasti. A protože jsme z „placatých“ Pardubic a okolí, tak si pro soustředění vybíráme nejraději hory. Tam nás vždy ohromí, jaký může mít vzduch kolem nás skvělou vůni a sílu. O výběr místa, zajištění pobytu a ubytování se již několik let staral náš „anděl strážný“ Zdena Heranová, která však bohužel v pátek 11. listopadu zemřela. My už se jenom přihlásíme, zaplatíme a konzumujeme pobyt a výlety. Letos (2022) jsme přijeli do míst, kde já jsem nikdy nebyl – do Starého Města (pod Sněžníkem). Ocitli jsme se v místech, kde končí koleje a nadmořská výška je 538 metrů nad mořem. Je to příjemné městečko s cca 1 700 obyvateli se školou, obchody, penziony, restaurací i cukrárnou a malým muzeem. Město leží mezi pohořím Králického Sněžníku, Rychlebskými horami a Hrubým Jeseníkem. Lokalita je vyhledávána lyžaři, blízko jsou ski areály Sněžník, Stříbrnice, Kunčice a Paprsek.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2022



21.02.2023 Neodmyslitelnou součástí malebné krajiny Vysočiny – respektive Českomoravské vrchoviny – jsou skalní útvary, kterým se zde pro jejich vzhled a často i dominující polohu v terénu odedávna říká „kazatelny“. Platí to zejména pro území Žďárských vrchů, zasahujících svými severními výběžky i na území Pardubického kraje. Nezřídka mohutná a bizarní skaliska – věže, hradby, útesy a hřebeny – z rul i dalších krystalických hornin vystupují z􀣢vrcholových partií nebo úbočí zdejších návrší, případně ze strmých údolních svahů. Mnohé patří k􀣢oblíbeným zastávkám při turistických trasách i přírodovědných exkurzích, příkré skalní stěny a pilíře jsou též vyhledávaným horolezeckým terénem. Vznik řady zdejších „kazatelen“ je opředen dávnými pověstmi, vesměs jsou však výsledkem dlouhodobých procesů zvětrávání a odnosu rozpukaných a břidličnatých hornin, svahových pochodů, říční eroze aj. Největší vliv na modelaci zdejších skal mělo mrazové zvětrávání, jehož intenzita byla nejvýraznější během ledových dob ve starších čtvrtohorách a uplatňuje se i nyní zejména na počátku a konci zimy. Během střídavého tání a mrznutí vody ve spárách dochází k rozpadu skalních výchozů, řícení kamenů (tzv. hranáčů) i celých bloků. Na svazích tak vznikly skalní stupně (tzv. mrazové sruby), na vrcholcích návrší a hřbetů samostatné skalní věže nebo členité skalní hradby – „kazatelny“.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2022



21.02.2023 V březnu roku 1981 postihly nejen Pardubice povodně. Obleva a deště vyvolaly povodně na Labi i Chrudimce, přehrady na Chrudimce byl naplněny, Labe mělo průtok 560 m3/s, přičemž běžný průměr je 60 m3/s. Postiženy byly obce Dražkov, Hrobice, v Němčicích bylo vodou odříznuto 5 domů, voda se vylila také v Břehách nebo Trnávce. Novohradka se rozlila v Úhřetické Lhotě, kde bylo zatopeno 5 300 ha orné půdy. 13. března rozvodněné Labe zaplavilo pobřežní stezku a sklepy na nábřeží Závodu míru. Teprve v pondělí 16. března ráno začaly hladiny řek klesat.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2022



21.02.2023 Dnes nevíme, kdy byla obec Svojšice na Pardubicku založena. Je však jisté, že již od dávných dob zde stojí tvrz. Nejstarším dokumentem, který dokládá její existenci, je listina, která dokazuje obchod mezi opatem Ondřejem a Ješkem z Vicelimic vydaná v klášteře ve Vilémově 22. listopadu 1365, kde je jako jeden z ručitelů uveden Mikuláš zvaný Mikšík ze Svojšic. Na počátku 15. století byla majitelkou tvrze dcera předešlého majitele Kateřina jinak Anna ze Svojšic, vdova po Heřmanovi z Mrdic, který vlastnil Heřmanův Městec. Okolo roku 1415 byli majiteli Petr a Mikuláš z Malešova, kteří ze pak nazývali zemany ze Svojšic. Je druhé polovině 15. století byl majitelem Jan ze Svojšic, který zemřel roku 1497 a poté jeho syn Petr z Svojšic.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2022



21.02.2023 Meteorologické sloupky jsouspecifi cké stavby situované do veřejnéhoprostoru, které se ve městechbudovaly zejména v letech1850-1945. První byl instalovánv roce 1850 v Brně, k velkému rozšířenía oblibě došlo pak v první polovině20. století. Tyto meteorologickésloupky byly instalovány zejménav lázeňských městech. Plnily funkciteploměru, hodin a meteorologickéstanice. Meteorologické sloupyvždy vystavovaly teploměr, tlakoměr(převážně aneroid) a vlhkoměr.Nákladnější formy objektů byly dálevybaveny kvalitními maximo-minimálnímiteploměry, univerzálnímLambrechtovým polymetrem (speciálnímvlhkoměrem) a registračnímipřístroji s hodinovými strojky(barografy, termografy, hygrografynebo jejich vzájemnými kombinacemi).Často byly vybavenyunikátním tzv. Lambrechtovýmpovětrnostním telegrafem kombinujícímdůmyslně teploměr a vlhkoměrv jeden přístroj a společněs tlakoměrem umožňujícím lokálníkrátkodobou předpověď počasí. Zejména v této technické vymoženosti(povětrnostním telegrafu)spočívala obliba meteorologickýchsloupů. Hodně sloupů zdobily mechanickéručičkové hodiny. Na vrcholcíchstaveb byly umístěné větrnékorouhve, které signalizovalysměr větru, výjimečně i rychlostvětru nebo jen ukazovaly orientacisvětových stran.
Ve své době to byly často jedinépřístroje, ze kterých mohli místníobyvatelé zjišťovat vývoj počasí.V celé Evropě jich bylo do koncedruhé světové války asi 400.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2022



21.02.2023 Nedaleko silnice z Pardubic do Přelouče se nachází zajímavá lokalita, která zaujme jak po stránce přírodovědné, tak historické. Jedná se o oblast meandrů Struhy nebo také Zlatého potoka a současně o oblast někdejší zaniklé obce Lepějovice. Pokud hodláte oblast navštívit, je možné dojet například vlakem a vystoupit na zastávce Veselí u Přelouče a vydat se po cestě k Přírodní památce Meandry Struhy, kterou prochází zelená turistická značka a jež je dokonce součástí Svatojakubské cesty Východočeské. Chráněné území zde bylo vyhlášeno v roce 1980 a lokalitu tvoří přirozeně mendrující potok Struha, břehové porosty a lužní les.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2022



21.02.2023 U silnice z Přelouče směrem na Lázně Bohdaneč se nachází obec Břehy, na jejímž okraji se nachází rybník Buňkov. Na břehu rybníka se nachází také stejnojmenný a oblíbený autokemp. Ačkoliv je všeobecně známo, že oblast v okolí Lázní Bohdaneč je rybníkářskou oblastí, kde zakladateli rybníků byli již v 16. století Pernštejnové, je překvapivě historie rybníky Buňkov daleko kratší. Rybník Buňkov byl totiž zbudován v přirozené prohlubni až ve druhé polovině 20. století. K jeho zbudování totiž došlo vlastně z donucení nebo z obavy z průmyslového dědictví. Louka, která se v místě dnešního rybníka Buňkov nacházela, totiž měla být původně využita jako skládka odpadů Východočeských chemických závodů Synthesia Semtín a také elektrárny ve Chvaleticích.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2022



21.02.2023 Otevření prohlídkového okruhu Pernštejnská rezidence􀣢– nejstarší renesance v􀣢Čechách je pro Pardubický kraj první vyvrcholením rozsáhlých rekonstrukcí na Zámku Pardubice, který je více než 20􀣢let v􀣢krajském majetku. Dalšími etapami budou společenský sál podle návrhu Evy Jiřičné a􀣢návštěvnické centrum podle návrhu Petra Všetečky.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2022



21.02.2023 Při cestě z Trhové Kamenice směremna obec Hluboká v Železnýchhorách zaujme u silnice konstrukcestožáru, která slouží nejen jako převaděčtelefonního operátora, ale takéjako turistická rozhledna.Provoz rozhledny byl zahájen od5. června 2004. Po zdolání 182 schodůse návštěvníkům naskytnou výhledyvrcholy Žďárských vrchů, Železnýchhor, za jasného počasí i našenejvyšší hory Krkonoše a Orlickéhory. Objekt rozhledny se nacházív nadmořské výšce 615 m n. m., výškaobjektu je 55 m.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2022



21.12.2022 Třetí pokračování článků, kde jsou popisována torza Božích muk, křížů, popřípadě soch světců na Svitavskua Ústeckoorlicku, je volné navázání na předchozí práce se stejnou tématikou ve Vlastivědných listech Pardubickéhokraje 3/2018 a 2/2021. Za 7 let shromažďování informací o těchto kamenných památkách se podařilo ve sledovanéoblasti objevit přes 130 více či méně poškozených výše jmenovaných kamenných objektů. Za tuto dobu jich bylo zrenovovánopouze 10, ostatní z větší části zůstaly ve stejném, ale někdy i horším stavu a jeden byl dokonce i odstraněn.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2022






Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2024 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Rabštejnská Lhota
Mladkovská vrchovina
Průzkum na Šibeničním vrchu
Pardubické kostely



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel Nanebevzetí Panny Marie v CHRUDIMI.

CHRUDIMSKO: Renesnační čtyřkřídlý zámek v CHRASTI byl sídlem hradeckých biskupů.

ORLICKOÚSTECKO: Typické domky ve vesničce LANŠPERK nacházející se pod stejnojmenným hradem.

ORLICKOÚSTECKO: Kostel sv. Mikuláše a poustevna Fáterka ve VRACLAVI.

ORLICKOÚSTECKO: Budova radnice v CHOCNI.

SVITAVSKO: Kostel Povýšení sv. Kříže na KŘÍŽOVÉM VRCHU u MORAVSKÉ TŘEBOVÉ.

SVITAVSKO: Zřícenina hradu SVOJANOV.

PARDUBICKO: Barokní kostel sv. Máří Magdaleny v LÁZNÍCH BOHDANEČ.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml