Sdružení přátel Pardubického kraje


Vlastivědné listy Pardubického kraje 1/2022




2.04.2022 V posledním týdnu letošního ledna se konal na východě Čech na hřebenech svazích Orlických hor, jubilejní XXV. ročník pětidenního závodu psích spřežení Šediváčkův long. Navozuje atmosféru Aljašky z dob Jacka Londona, ale rozhodně není záležitostí romantickou či nostalgickou, ale pojmem celosvětově vysoce respektovaným. Patří do špičky závodů psích spřežení v Evropě. Do Deštného na start závodu přijíždí tradičně kolem 700 tažných psů a více než 100 musherů z Česka, Německa, Rakouska, Švýcarska, Francie, Italie, Holandska, Chorvatska, Maďarska a Polska, které čeká tradiční 200 km dlouhá čtyřetapová trať a ty nejlepší dokonce 300 km dlouhá pětietapová trať. Nejdelší etapa má přes 80 kilometrů, nejdramatičtější bývá etapa noční. Součástí je povinné přenocování na sněhu. Jde o jeden z nejtěžších závodů psích spřežení v Evropě a nejdelší závod v České republice. Je extrémní i převýšením – spřežení vystoupají během závodu v součtu více než 7500 metrů.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2022



2.04.2022 Historie Švabinského chaty na Kozlovském kopci je zasvěceným známá například z brožurky Rudolfa 􀣢 Fibigara „90 let organizované turistiky v České Třebové“, vydané odborem Klubu českých turistů v􀣢Č.􀣢Třebové v roce 2013, takže je nasnadě otázka, zda a co lze k historii chaty ještě dodat? Moje slabost pro podobné chaty došla tak daleko, že jsem se rozhodl podělit se o výsledky pátrání po jejich osudech se čtenáři Vlastivědných listů, kde v čísle 1/2015 (dávno rozebraném) je pojednání o turistické chatě zvané Lucký vrch a s ní se podobným názvem pletoucí Suchý vrch, v číslech 3/2015 a 1/2016 vyšlo na pokračování výročí 75 let chaty na Andrlově chlumu u Řetové.1 A právě při vzpomínkách na ně jsem si uvědomil, že až na jeden stručný článek jsem jaksi pozapomněl na nedalekou Švabinského chatu.2
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2022



2.04.2022 Rozsáhlá rekonstrukce téměř sto let starého pláště budovy navržené architektem Ladislavem Machoněm na náměstí Republiky v Pardubicích tehdy pro Oblastní ředitelství pošt a telegrafů je u konce. Obnova stála 29 milionů korun a Pardubický kraj nyní zažádal o kolaudaci. Budovu ve tvaru písmene L, která lemuje bývalé koryto Městské řeky a původní městské hradby, vlastní od roku 2011 Pardubický kraj. Postavena byla v letech 1923-25 ve stylu národního dekorativismu a pro zaměstnance pošt. Za války tu sídlily německé správní a policejní složky. Od roku 1949 tu byly úřady krajské, okresní a městské.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2022



2.04.2022 I ti, kteří nemají rádi dlouhé cestování, mohou letos v Pardubicích nahlédnout do německého Selbu. Toto okresní město ležící v Bavorsku, kousek od česko-německých hranic, totiž pojí s Pardubicemi třicetileté partnerství. A􀣢 toto výročí se obě města rozhodla náležitě oslavit. Rok 2022 je proto v pardubickém kalendáři Bavorským rokem, rokem, během něhož mohou obyvatelé i návštěvníci krajského města nahlédnout ke svým západním sousedům, aniž by museli překonat více než třísetkilometrovou vzdálenost, která Pardubice a Selb dělí. Bavorský rok má podtitul Objevte kouzlo porcelánu, ale nabídne toho mnohem více. Ovšem porcelán, který Selb celosvětově proslavil, bude hrát hlavní roli. Vyráběl a vyrábí se zde od poloviny 19. století, kdy ve městě a okolí vznikaly porcelánky jako houby po dešti. V minulém století pocházela polovina produkce německého porcelánu právě ze Selbu, kde sídlily podniky Hutschenreuther, Rosenthal nebo Heinrich. A porcelán světoznámých značek se v Selbu vyrábí dodnes. Není tedy divu, že mu patřilo i zahájení Bavorského roku.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2022



2.04.2022 8. května 1945 skončila druhá světová válka. Jak již bylo řečeno v předchozím vyprávění sděleno, v noci na 8. května opustila Pardubice německá armáda a hned během dne opuštěná kasárna ve městě obsadila československá vojenská posádka. Květnové boje si vyžádaly na Pardubicku životy 62 osob, největší krveprolití v květnových dnech zažily Holice. Od 9. května se začaly objevovat skupiny zajatých Němců, značné počty byly přiváděny i z Chrudimska. Pro nedostatek jiných objektů byli shromažďováni na Letním stadionu. Osvětlení bylo zajištěno refl ektory zapůjčenými z divadla. 18.května byli němečtí zajatci předáni Rudé armádě. Bylo to více než 10 tisíc zajatců. V Polabinách bylo shromážděno na 3 tisíce koní. 10. května 1945 se v divadle oslavovalo osvobození pásmem českých básníků, které uspořádal a slovem provázel JUDr. Karel Krpata.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2022



2.04.2022 Původně v Praze byla vytvořena Protiletecká ochranná policie – Luftschutzpolizei – LS. Jednalo se o složku, která se podílela na záchranných pracech po náletech. Příslušníky byli mladí muži většinou z bývalé fi nanční stráže, dále totálně nasazení živnostníci, zedníci, tesaři, ale také studenti ze zavřených škol. LS byla vytvořena v roce 1943 a měla sídlo v Praze. Po prvním náletu na Pardubice 22. července 1944 byla část LS přeložena do Pardubic. Její příslušníci byli ubytováni byli v kasárnách v areálu Zámečku, kde byla v roce 1942 jednotka Schupo. Po prvním náletu pracovali na odklízení trosek. K jejich největšímu nasazení došlo po druhém náletu. Vyhlášení poplachu při srpnovém náletu je zastihlo v kasárnách. V době náletu byli v krytu, jen ve věži Zámečku byla hlídka. Po náletu je nákladní auta rozvezla na postižená místa. Zasahovali ve Fantovce, kde obětavě prováděli hašení požáru. V Jugmannově ulici dostaly dva domy přímý zásah. Pod domy byli zasypaní lidé ve sklepích. Četa se do sklepů probourala ze sousedních domů. Odtud vyprostili 4 mrtvé. V druhém domě byla zasypaná žena s dítětem, vyprostila je četa německých ženistů. Ve dvoře musel německý pyrotechnik zneškodnit nevybuchlou pumu. V březnu 1945 bylo 22 příslušníků LS odvezeno do Německého Brodu na stavbu tunelu. V dubnu se členové rozutekli a někteří se zúčastnili Pražského povstání.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2022



2.04.2022 Dne 12. ledna připomínají každý rok historici i pamětníci seskok parašutistů z výsadku Silver A na území Protektorátu Čechy a Morava. Jejich úkolem bylo zajištění radiového spojení s Londýnem. Vysílačka Libuše se poprvé ozvala o tři dny později. Její odhalení ovšem bylo jen otázkou času. Na počest všech obětí a zmařených životů při následných nacistických represích v Ležákách a na Pardubicku bylo zapáleno tento den u pomníku v památníku Zámeček v Pardubicích 194 svíček. „Tato akce jde přesně s fi lozofi í, kterou se vydal Památník Zámeček při své modernizaci a rekonstrukci, kdy byly symbolicky odstraněny bariéry v podobě oplocení a toto téměř zapomenuté místo se otevřelo veřejnosti
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2022



2.04.2022 Na tomto místě chceme prezentovat zajímavou sbírku historických motorových vozů, která se nachází v􀣢Pardubicích. Možná strojí trochu stranou zájmu, protože se nejedná o parní lokomotivu. Ale tato vozidla hrála důležitou roli v dobách, kdy se ještě nerušily tratě, ale hledala cesta levnějšího a efektivnějšího provozu. Pardubický spolek historie železniční dopravy se􀣢tomuto odvětví železniční historie věnuje od svého vzniku v roce 1990. Nyní spolek nebo jeho členové vlastní celkem desítku takovýchto vozidel. Některé z􀣢 nich jsou unikáty nejen v republikovém, ale i evropském měřítku.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2022



2.04.2022 Římskokatolický kostel sv. Martina se nachází v ulici Farská před vstupem do zámeckého areálu. První zmínka o farním kostele sv. Martina pochází z roku 1297. Kostel spolu se sousedním zámkem stojí v místě někdejší tvrze. Další zprávu o kostele máme až z 15. století, kdy byly Slatiňany poničeny vojskem uherského krále Matyáše. Kostel tehdy utrpěl značné škody a byl několikrát opravován. Ovšem první výrazné přestavby se dočkal až v době baroka. Jednalo se o prosté jednolodí s věží v ose průčelí.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2022



2.04.2022 Od prosince minulého roku se můžete dostat z Dukly v Pardubicích do Slatiňan za 12 minut po dokončené páteřní regionální komunikaci I/37, viz schéma. Jako zpracovatelé územních plánů dotčených měst z toho máme radost a chtěli bychom čtenáře VL o přípravě výstavby informovat.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2022



2.04.2022 Kamenná, nebo přesněji řečeno, horninová stavba naší vlasti je neobyčejně rozmanitá, což platí i pro Pardubickýkraj, kde – obrazně řečeno – chodíme po vskutku pestré mozaice hornin. Ta je samozřejmě většinouskryta pod mnohem mladším pokryvem přírodního nebo umělého původu a jen na některých místech vystupujena povrch ve skalních výchozech, kamenolomech či jiných odkryvech. Území našeho kraje je součástírozsáhlé geologické oblasti Český masív a rozšíření jednotlivých typů hornin zde do značné míry odpovídácelkovému rázu krajiny. Výrazně se tak liší například „kamenný“ podklad polabských rovin od zvlněného podhůřía navazujících vrchovin a hornatin.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2022






Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2024 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Rabštejnská Lhota
Mladkovská vrchovina
Průzkum na Šibeničním vrchu
Pardubické kostely



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel Nanebevzetí Panny Marie v CHRUDIMI.

CHRUDIMSKO: Kašna uprostřed náměstí ve SKUTČI.

ORLICKOÚSTECKO: LANŠKROUNSKÝ zámek z druhé poloviny 15. století

ORLICKOÚSTECKO: Křížová cesta spojující město KRÁLÍKY a KLÁŠTER HEDEČ.

ORLICKOÚSTECKO: Budova Muzea řemesel v LETOHRADĚ.

SVITAVSKO: Fresky z 18. století na Loretánské kapli v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ.

SVITAVSKO: Část městského opevnění a kostel sv. Jakuba v POLIČCE.

PARDUBICKO: Hřebčín v KLADRUBECH NAD LABEM je jedním z nejstarších na světě.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml