|
| |
|
Vlastivědné listy Pardubického kraje
1/2022
2.04.2022
V posledním týdnu letošního ledna se konal na východě Čech na hřebenech svazích Orlických hor, jubilejní
XXV. ročník pětidenního závodu psích spřežení Šediváčkův long. Navozuje atmosféru Aljašky z dob Jacka
Londona, ale rozhodně není záležitostí romantickou či nostalgickou, ale pojmem celosvětově vysoce respektovaným.
Patří do špičky závodů psích spřežení v Evropě.
Do Deštného na start závodu přijíždí tradičně kolem 700 tažných
psů a více než 100 musherů z Česka, Německa, Rakouska, Švýcarska,
Francie, Italie, Holandska, Chorvatska, Maďarska a Polska, které
čeká tradiční 200 km dlouhá čtyřetapová trať a ty nejlepší dokonce
300 km dlouhá pětietapová trať. Nejdelší etapa má přes 80 kilometrů,
nejdramatičtější bývá etapa noční. Součástí je povinné přenocování
na sněhu. Jde o jeden z nejtěžších závodů psích spřežení v Evropě
a nejdelší závod v České republice. Je extrémní i převýšením – spřežení
vystoupají během závodu v součtu více než 7500 metrů.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2022 
2.04.2022
Historie Švabinského chaty na Kozlovském kopci je zasvěceným známá například z brožurky Rudolfa
Fibigara „90 let organizované turistiky v České Třebové“, vydané odborem Klubu českých
turistů vČ.Třebové v roce 2013, takže je nasnadě otázka, zda a co lze k historii chaty ještě dodat?
Moje slabost pro podobné chaty
došla tak daleko, že jsem se rozhodl
podělit se o výsledky pátrání
po jejich osudech se čtenáři Vlastivědných
listů, kde v čísle 1/2015
(dávno rozebraném) je pojednání
o turistické chatě zvané Lucký
vrch a s ní se podobným názvem
pletoucí Suchý vrch, v číslech
3/2015 a 1/2016 vyšlo na pokračování
výročí 75 let chaty na Andrlově
chlumu u Řetové.1 A právě při
vzpomínkách na ně jsem si uvědomil,
že až na jeden stručný článek
jsem jaksi pozapomněl na nedalekou
Švabinského chatu.2
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2022 
2.04.2022
Rozsáhlá rekonstrukce téměř sto let starého pláště budovy navržené architektem Ladislavem
Machoněm na náměstí Republiky v Pardubicích tehdy pro Oblastní ředitelství pošt a telegrafů je u konce.
Obnova stála 29 milionů korun a Pardubický kraj nyní zažádal o kolaudaci.
Budovu ve tvaru písmene L, která
lemuje bývalé koryto Městské řeky
a původní městské hradby, vlastní
od roku 2011 Pardubický kraj.
Postavena byla v letech 1923-25
ve stylu národního dekorativismu
a pro zaměstnance pošt. Za války tu
sídlily německé správní a policejní
složky. Od roku 1949 tu byly úřady
krajské, okresní a městské.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2022 
2.04.2022
I ti, kteří nemají rádi dlouhé cestování, mohou letos v Pardubicích
nahlédnout do německého Selbu. Toto okresní
město ležící v Bavorsku, kousek od česko-německých
hranic, totiž pojí s Pardubicemi třicetileté partnerství.
A toto výročí se obě města rozhodla náležitě oslavit.
Rok 2022 je proto v pardubickém kalendáři Bavorským
rokem, rokem, během něhož mohou obyvatelé i návštěvníci
krajského města nahlédnout ke svým západním
sousedům, aniž by museli překonat více než třísetkilometrovou
vzdálenost, která Pardubice a Selb dělí.
Bavorský rok má podtitul Objevte kouzlo porcelánu,
ale nabídne toho mnohem více. Ovšem porcelán,
který Selb celosvětově proslavil, bude hrát hlavní roli.
Vyráběl a vyrábí se zde od poloviny 19. století, kdy ve
městě a okolí vznikaly porcelánky jako houby po dešti.
V minulém století pocházela polovina produkce německého
porcelánu právě ze Selbu, kde sídlily podniky
Hutschenreuther, Rosenthal nebo Heinrich. A porcelán
světoznámých značek se v Selbu vyrábí dodnes. Není
tedy divu, že mu patřilo i zahájení Bavorského roku.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2022 
2.04.2022
8. května 1945 skončila druhá
světová válka. Jak již bylo řečeno
v předchozím vyprávění sděleno,
v noci na 8. května opustila Pardubice
německá armáda a hned během
dne opuštěná kasárna ve městě
obsadila československá vojenská
posádka. Květnové boje si vyžádaly
na Pardubicku životy 62 osob, největší
krveprolití v květnových dnech
zažily Holice.
Od 9. května se začaly objevovat
skupiny zajatých Němců, značné
počty byly přiváděny i z Chrudimska.
Pro nedostatek jiných objektů
byli shromažďováni na Letním
stadionu. Osvětlení bylo zajištěno
refl ektory zapůjčenými z divadla.
18.května byli němečtí zajatci předáni
Rudé armádě. Bylo to více
než 10 tisíc zajatců. V Polabinách
bylo shromážděno na 3 tisíce koní.
10. května 1945 se v divadle oslavovalo
osvobození pásmem českých
básníků, které uspořádal a slovem
provázel JUDr. Karel Krpata.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2022 
2.04.2022
Původně v Praze byla vytvořena
Protiletecká ochranná policie
– Luftschutzpolizei – LS. Jednalo
se o složku, která se podílela na záchranných
pracech po náletech. Příslušníky
byli mladí muži většinou
z bývalé fi nanční stráže, dále totálně
nasazení živnostníci, zedníci, tesaři,
ale také studenti ze zavřených
škol. LS byla vytvořena v roce 1943
a měla sídlo v Praze. Po prvním náletu
na Pardubice 22. července 1944
byla část LS přeložena do Pardubic.
Její příslušníci byli ubytováni byli
v kasárnách v areálu Zámečku, kde
byla v roce 1942 jednotka Schupo. Po
prvním náletu pracovali na odklízení
trosek. K jejich největšímu nasazení
došlo po druhém náletu. Vyhlášení
poplachu při srpnovém náletu je zastihlo
v kasárnách. V době náletu byli
v krytu, jen ve věži Zámečku byla
hlídka. Po náletu je nákladní auta rozvezla
na postižená místa. Zasahovali
ve Fantovce, kde obětavě prováděli
hašení požáru. V Jugmannově ulici
dostaly dva domy přímý zásah. Pod
domy byli zasypaní lidé ve sklepích.
Četa se do sklepů probourala ze sousedních
domů. Odtud vyprostili 4 mrtvé.
V druhém domě byla zasypaná žena
s dítětem, vyprostila je četa německých
ženistů. Ve dvoře musel německý pyrotechnik
zneškodnit nevybuchlou
pumu. V březnu 1945 bylo 22 příslušníků
LS odvezeno do Německého
Brodu na stavbu tunelu. V dubnu se
členové rozutekli a někteří se zúčastnili
Pražského povstání.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2022 
2.04.2022
Dne 12. ledna připomínají každý
rok historici i pamětníci seskok
parašutistů z výsadku Silver A na
území Protektorátu Čechy a Morava.
Jejich úkolem bylo zajištění radiového
spojení s Londýnem. Vysílačka
Libuše se poprvé ozvala o tři
dny později. Její odhalení ovšem
bylo jen otázkou času.
Na počest všech obětí a zmařených
životů při následných nacistických
represích v Ležákách a na
Pardubicku bylo zapáleno tento den
u pomníku v památníku Zámeček
v Pardubicích 194 svíček. „Tato
akce jde přesně s fi lozofi í, kterou
se vydal Památník Zámeček při své
modernizaci a rekonstrukci, kdy
byly symbolicky odstraněny bariéry
v podobě oplocení a toto téměř
zapomenuté místo se otevřelo veřejnosti
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2022 
2.04.2022
Na tomto místě chceme prezentovat zajímavou sbírku
historických motorových vozů, která se nachází vPardubicích.
Možná strojí trochu stranou zájmu, protože
se nejedná o parní lokomotivu. Ale tato vozidla hrála
důležitou roli v dobách, kdy se ještě nerušily tratě, ale
hledala cesta levnějšího a efektivnějšího provozu.
Pardubický spolek historie železniční dopravy setomuto
odvětví železniční historie věnuje od svého
vzniku v roce 1990. Nyní spolek nebo jeho členové
vlastní celkem desítku takovýchto vozidel. Některé
z nich jsou unikáty nejen v republikovém, ale i evropském
měřítku.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2022 
2.04.2022
Římskokatolický kostel sv. Martina
se nachází v ulici Farská před vstupem
do zámeckého areálu.
První zmínka o farním kostele
sv. Martina pochází z roku 1297.
Kostel spolu se sousedním zámkem
stojí v místě někdejší tvrze. Další
zprávu o kostele máme až z 15. století,
kdy byly Slatiňany poničeny vojskem
uherského krále Matyáše. Kostel tehdy
utrpěl značné škody a byl několikrát
opravován. Ovšem první výrazné
přestavby se dočkal až v době baroka.
Jednalo se o prosté jednolodí
s věží v ose průčelí.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2022 
2.04.2022
Od prosince minulého roku se můžete dostat z Dukly
v Pardubicích do Slatiňan za 12 minut po dokončené
páteřní regionální komunikaci I/37, viz schéma. Jako
zpracovatelé územních plánů dotčených měst z toho
máme radost a chtěli bychom čtenáře VL o přípravě
výstavby informovat.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2022 
2.04.2022
Kamenná, nebo přesněji řečeno, horninová stavba naší vlasti je neobyčejně rozmanitá, což platí i pro Pardubickýkraj, kde – obrazně řečeno – chodíme po vskutku pestré mozaice hornin. Ta je samozřejmě většinouskryta pod mnohem mladším pokryvem přírodního nebo umělého původu a jen na některých místech vystupujena povrch ve skalních výchozech, kamenolomech či jiných odkryvech. Území našeho kraje je součástírozsáhlé geologické oblasti Český masív a rozšíření jednotlivých typů hornin zde do značné míry odpovídácelkovému rázu krajiny. Výrazně se tak liší například „kamenný“ podklad polabských rovin od zvlněného podhůřía navazujících vrchovin a hornatin.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2022 |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
