Sdružení přátel Pardubického kraje

240 LET KAŠTANKY

Foto: Vlastimil Peřina

7.07.2016 Pod zámkem v Nasavrkách téměř uprostřed města roste unikátní sad jedlých kaštanů. V roce 1776 je zde nechal vysázet majitel nasavrckého panství Jan Adam Auersperg. Ten si přivezl prvních šest sazenice z Itálie. Kaštanovníkům se v zámecké zahradě dařilo a nejen tam, dnes rostou prakticky ve všech částech Nasavrk. V průběhu 19. a 20. století byly sázeny nové kaštanovníky. Na severním svahu pod zámkem jich dnes na ploše větší než hektar roste 97. Z původní výsadby se zachovalo dvacet stromů. Nejstaršímu a také nejmohutnějšímu se říká Knížák, nebo také Kněžák, v obvodu má 534 cm, ale je už značně poškozen. Kaštan setý (Castanea sativa) je podobný spíš buku nebo dubu, než klasickému kaštanu (jírovec maďal). Liší se výrazně květy, které se podobají jehnědám. Kaštanka kvete v polovině červnu a je to nádherná podívaná.

Sběr kaštanů zakázán Jak už název napovídá, plody těchto kaštanů jsou jedlé. V době, kdy padají zralé na zem, je vstup do Kaštanky zakázán a plody se sbírat nesmí. O sklizení úrody se stará místní základní škola, která pak kaštany prodává. Kaštany jsou v Nasavrkách dnes už tradiční pochoutkou. Nejznámější jsou prostě pečené, tak jak je známe z vánočních trhů. Místní kuchařky z nich ale vaří chutné pokrmy, připravují sladká pyré i slané polévky, nebo je přidávají tak jako oříšky do nádivek a bábovek. Kaštanový závin dokonce získal značku regionální potravina. Nehledě na sezónu ho v Nasavrkách můžete ochutnat po celý rok.

Kaštanobraní
Už dvacet let mají Nasavrky ve znaku rozkvetlý strom kaštanovníku setého. Kaštanka se tak stala nedílnou součástí města. Na její počest město pořádá v době sklizně slavnosti zvané Kaštanobraní. Návštěvníci oslav můžou ochutnat speciality z jedlých kaštanů, a to buď ve stáncích přímo v Kaštance nebo v místních restauracích, které v době sklizně jídla z kaštanů s oblibou vaří. Kaštankou vede několik turistických a naučných stezek. Pro svoji rozlohu a klid pod korunami košatých stromů bývá park častým cílem turistů i nedělních výletníků. Kaštanka je od roku 1990 chráněnou přírodní památkou, spravuje ji Agentura ochrany přírody a krajiny ČR při CHKO Železné hory. Její zaměstnanci se také starají o léčbu Kaštanky, protože stromy byly napadeny houbovou chorobou a hrozilo, že uschnou.

Na otázky odpovídá Ing. Aleš Kopecký z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Regionální pracoviště Východní Čechy, Oddělení Správa CHKO Železné hory
Jakou trpí Kaštanka chorobou?
Kaštanovníky trpí tzv. inkoustovou chorobou, kterou způsobují houby rodu Phytophthora. Charakteristickým příznakem choroby jsou rozsáhlé nekrózy kůry na bázi kmen, odumřelá kůra se odlupuje. Nekrotické skvrny v podobě jazykovitých výběžků postupují z kořenů vzhůru do báze kmene. Napadené kořeny vylučují modročernou tekutinu, která barví i okolní půdu. Při silném napadení stromy odumírají.

Jakým způsobem ji ošetřujete?
Inkoustová choroba byla v Kaštance potvrzena v 90. letech 20. století. Od té doby jsou stromy léčeny biologickými fungicidy, jsou ošetřovány zdravotním řezem, odumřelí jedinci jsou káceni a nahrazováni novými.

Kolik přibližně stojí léčba a údržba Kaštanky?
Kaštanka je přírodní památkou, péče o ni je hrazena z prostředků Ministerstva životního prostředí z dotačního titulu Program péče o krajinu. Cena za péči se pohybuje každoročně v řádu desítek tisíc korun.

Jaká je budoucnost Kaštanky?
Kaštanku zřejmě nebude možné nikdy úplně vyléčit, používané metody ale značně utlumily průběh choroby a zdravotní stav a vitalita stromů je od propuknutí choroby výrazně lepší. I nyní však nějaký strom čas od času uhyne. Šancí pro uchování potomků starých kaštanovníků do budoucna by bylo založení nového sadu v jiném místě.

GPS souřadnice: 49.8463533N, 15.8027297E

Autor: Šárka Kuchtová
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2016


Nádherný sad uprostřed Nasavrk láká k procházkám a odpočinku






Předchozí článek: SKALNATÉ ÚDOLÍ DOUBRAVY
Následující článek: CYKLOTRASA CHOCEŇ – BRANDÝS NAD ORLICÍ – ÚSTÍ NAD ORLICÍ


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2024 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Rabštejnská Lhota
Mladkovská vrchovina
Průzkum na Šibeničním vrchu
Pardubické kostely



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel sv. Bartoloměje z roku 1397 v KOĆÍ s dřevěnou zvonicí z roku 1666 a krytou chodbou.

CHRUDIMSKO: Rane gotický kostel sv. Mikuláše v PROSEČI z konce 13. století.

ORLICKOÚSTECKO: Domek Maxe Švabinského v malebné obci KOZLOV, která je dnes součástí České Třebové.

ORLICKOÚSTECKO: LANŠKROUNSKÝ zámek z druhé poloviny 15. století

ORLICKOÚSTECKO: náměstí v LETOHRADĚ.

SVITAVSKO: Kostel Povýšení sv. Kříže na KŘÍŽOVÉM VRCHU u MORAVSKÉ TŘEBOVÉ.

SVITAVSKO: Zřícenina hradu SVOJANOV.

PARDUBICKO: Kostel sv. Jakuba v PŘELOUČI.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml