Sdružení přátel Pardubického kraje

Smírčí kříže na Svitavsku

Sebranice

16.02.2016 Radiměř Poloha: Kříž leží v silničním příkopu na levé straně silnice z Radiměře do Pomezí před plotem u vjezdu do zahrady domu č. p. 287. Popis: Drobný pískovcový křížový kámen nepravidelného tvaru s hlubokou rytinou kalvarijního kříže a letopočtem 1644. Kámen je v dezolátním stavu, je nasáklý vodou a porostlý vrstvou mechu. Nepravidelný tvar vrchní části kamene byl způsoben pravděpodobně již výběrem kamene. Zato spodní část byla zjevně ulomena, kámen byl tedy patrně výrazně delší. Fotografie viz příloha obr. č. 14. Rozměry: 70 x 42 x 12 cm

Historie: Kříž je znám již v německé literatuře, zmiňuje se o něm Czerny , později i Glotzmann . Zmiňuje ho i Ošanec a je zapsán v knize Kamenné kříže Čech a Moravy. Původně stál kámen u cesty v plotě domu č. p. 186 hluboko zahlouben a otočen k severu. Výška zde usazeného kamene byla pouze 41 cm. Podle pověsti zde za třicetileté války zemřel zajatec, kterého vláčel švédský jezdec přivázaného ke koňskému ocasu. Kámen je proto lidmi nazýván „švédský kámen“. Podle Czernyho se kříže týká rozsudek, zapsaný ve Svitavské kronice. Je zde prý zapsáno, že roku 1543 se konal soud s Mathesem Richterem, v příčině vraždy Yokla Furnema. Mathes Richter má opuštěnému sirotkovi zaplatit 90 zlatých a drobný příspěvek kostelu. Dále má vytesat kamenný kříž, na kterém bude oznámeno, komu je určen. Sebranice Poloha: Kříž stojí zastavěný v zídce u č. p. 265 u cesty z Pohory na Třemošnou v místní části Karlov u informační tabule č. 7 sebranické poznávací stezky. Popis: Pískovcový kamenný kříž zastavěný v nízké nezděné zídce. Kříž má přibližně stejně vysokou vrchní a spodní část, nejedná se tedy o latinský kříž. Na čelní straně je čitelný vytesaný text ve staré češtině: „USNL WPANv NA TOM MISTE WACLW STrITESKCI SWOBODNIC POHORSCI WE CV 69 L 1764 ROCU“. Fotografie viz příloha obr. č. 15. Rozměry: 64 x 45 x 16 cm Historie: Kříž podle sdělení místních občanů původně stával o několik metrů níže, ve zdi vedle domu č. p. 265 v místě, kde dnes stojí schody. Při úpravě cesty v 70. letech 20. stol. se zeď s křížem vyvalila a kříž se povaloval mezi ostatními kameny zapomenut. Naštěstí byl jedním dobrým člověkem přesunut do bezpečí na zahradu domu v Lezníku. Bez tohoto zásahu by byl kříž nejspíše zničen nebo ztracen. V zahradě na Lezníku zůstal až do roku 2008. V tomto roce se o kříži dozvěděl Spolek archaických nadšenců, o. s. ze Sebranic, který kříž zrenovoval a postavil spolu se zídkou nedaleko původního místa, kde stojí dodnes. V roce 2008 byla u kříže postavena informační tabule naučné stezky „Sebranice v historii a současnosti“, která informuje o kříži. Tento kříž je jediný z křížů na Svitavsku, který nebyl dosud v žádné literatuře publikován. O existenci kříže je mi známo, protože stojí v mé rodné vesnici, a mohu říci, že jeho příběh stál na počátku mého zájmu o kamenné kříže. Text na čelní straně převedený do současné češtiny zní: „Zesnul v Pánu na tomto místě Václav Stříteský svobodník (=rychtář) pohorský, ve věku 69 let roku 1764“. Ke kříži se podle vyprávění pamětníků váže pověst o úmrtí pohorského rychtáře. Rychtář prý jel z kopce od Lezníka se svým vozem taženým párem koní a plně naloženým dřevem. Asi v polovině kopce vyskočila zpoza stromu zahalená postava. Neznámý svým křikem splašil koně, kteří se začali hnát po cestě z kopce dolů. Vůz se převrátil a náklad zavalil nebohého rychtáře, kterému již nebylo pomoci. Podle pověsti by se tedy mohlo jednat o pamětní kříž. Václav Stříteský, který je zmiňovaný v textu na kříži, skutečně žil a vlastnil rychtu na Pohoře. V kupních smlouvách je zapsáno, že v roce 1729 koupil rychtu od svého otce Jiřího Stříteského a v roce 1760 ji prodal svému synu Janu Stříteskému. Podle textu na kříži by tedy rychtu prodal čtyři roky před svou smrtí v roce 1764.

GPS souřadnice: 49.7656272N, 16.2576800E

Autor: Matěj Kmošek
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2013


Radiměř






Předchozí článek:
Následující článek: Ukradená socha Panny Marie v Boršově


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2021 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Historie chroustovického zámku
Přelouč - město příběhů
Průlomy Divoké a Tiché Orlice
Střípky z historie Pardubic



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel sv. Bartoloměje z roku 1397 v KOĆÍ s dřevěnou zvonicí z roku 1666 a krytou chodbou.

CHRUDIMSKO: Rane gotický kostel sv. Mikuláše v PROSEČI z konce 13. století.

ORLICKOÚSTECKO: Kostelík v DLOUHÉ TŘEBOVÉ.

ORLICKOÚSTECKO: Rotunda sv. Kateřiny v ČESKÉ TŘEBOVÉ pochází z 12. století.

ORLICKOÚSTECKO: Budova Muzea řemesel v LETOHRADĚ.

SVITAVSKO: Zámek v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ patří k nejvýznamnějším renesančním památkám ve střední Evropě.

SVITAVSKO: Sgrafita zhotovená podle Váchalova Krvavého románu na domě čp. 127 v LITOMYŠLI.

PARDUBICKO: Kostel sv. Jiří v RADHOŠTI. V jeho sousedství je dřevěná zvonice z roku 1773.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml