Sdružení přátel Pardubického kraje

Filmová místa Pardubického kraje


16.02.2016 Pokud jste příznivci filmového umění a rádi navštěvujete zajímavá místa, můžete také v Pardubickém kraji putovat místy, která je možné shlédnout na filmovém plátně či na televizní obrazovce při sledování svého oblíbeného filmu. Destinační společnost Východní Čechy připravila brožurku, která je průvodcem po místech, kde se natáčely filmové či seriálové závěry v Pardubickém kraji. O tom je také rozhovor s krajským radním René Živným v úvodu tohoto čísla Vlastivědných listů Pardubického kraje. Pojďme si některá filmová místa kraje projít podrobněji.
V hledáčku objektivu filmařů se hned několikrát objevily Pardubice. Pardubické krematorium bylo postaveno podle návrhu architekta Pavla Janáka a bylo dáno do provozu v roce 1923 jako třetí krematorium v tehdejším Československu (po Praze a Liberci). Vnitřní výzdoba, která taktéž budí pozornost, je dílem profesora Kysely. Pardubické krematorium je právem zapsáno mezi Kulturní památky. Tato budova přilákala v roce 1968 režiséra Juraje Herze, který zde natočil dnes již kultovní film Spalovač mrtvol s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli. Tento svým způsobem psychologický horor ukazuje, jak zrůdná může být moc ideologie a snad proto tento film nesměl být před rokem 1989 promítán.

V roce 1971 natáčel Václav Vorlíček rodinnou komedii Dívka na koštěti. Mezi místy, kde se natáčení odehrálo bylo i několik lokalit v Pardubicích. Do hlavních rolí filmu režisér obsadil zpěvačku Petru Černockou a herce Jana Hrušínského. Ti se například dostávali ze světa lidí do čarodějnické školy studnou, která byla za tímto účelem postavena na Pernštýnském náměstí. Psychiatrické oddělení, kde Helena Růžičková čekala na Kryštofa Kolumba, se nacházelo u kasáren na Zborovském náměstí, ve filmu se objevují také záběry dnešní Sukovy třídy, Zborovského náměstí, školy ve Staňkově ulici na Dukle, z jejíhož okna se skákalo pro odvar z babského ucha, závěrečná scéna filmu se odehrává na třídě Míru tehdy ještě s dlažebními kostkami.
Málokdo možná tuší, že se zřícenina hradu Kunětická hora nedaleko Pardubic objevila v populárním televizním seriálu Arabela. V několika záběrech s Fantomasem se objeví palácová brána a nádvoří hradu. Přímo do Pardubic byl zasazen děj filmu režiséra Jaroslava Soukupa Dostih. Hlavním hrdinou je zde dostihový jezdec v podání Ladislava Mrkvičky. Ve filmu se objevují záběry tehdejšího hotelu Grand, ve filmu je několik záběru třídy Míru s několika trolejbusy v pozadí, ve filmu jsou také záběry tehdejšího obchodního domu Prior (dnes Tesco) a to včetně jeho interiéru. Děj se dále odehrává na dostihovém závodišti.
Ve filmu Stanislava Strnada z roku 1978 Brácha za všechny peníze se záběry plochodrážního tréninku natáčely na stadionu Zlaté přilby ve Svítkově.
Na další filmové záběry si musely Pardubice počkat více než 20 let. V roce 2006 natáčel v Pardubicích režisér Jiří Strach záběry dvojdílného filmu Operace Silver A, jehož děj je zasazen přímo do Pardubic. Film byl natočen podle scénáře Lucie a Josefa Konášových a jeho děj se odehrává zčásti v hotelu Veselka, který však již více než 40 let nestojí. Záběry z hotelu Veselka byly sice natáčeny v Praze, podobně jako záběry, které se odehrávají na pardubickém nádraží. Ale ostatní záběry z exteriérů jsou skutečně natáčeny v Pardubicích, zejména na Pernštýnském náměstí, v Pernštýnské ulici, na Příhrádku nebo na nádvoří zámku. V hlavních rolích se objevují Klára Issová, Tatiana Vilhelmová, Jiří Dvořák či Ivan Trojan.
Režisér Jiří Strach se do Pardubic vrátil v roce 2010, kdy se v Pardubicích odehrával jeden díl seriálu Strážce duší. Námětem pro tento jeden díl seriálu odehrávajícího se v Pardubicích je kletba okolo hrobky Viléma z Pernštejna a záhada okolo smrti tohoto šlechtice. V hlavních rolích filmu se objevuje Zuzana Norisová a Lukáš Vaculík. Ve filmu se objevují zejména záběry z okolo kostela sv. Bartoloměje, ale také v pardubické nemocnici či na ředitelství Policie v ulice Na spravedlnosti.
V areálu pardubického městského hřbitova v Jesničánkách se natáčely některé záběry televizního filmu Nespavost z roku 2009 Do nedaleké Chrudimi byl v minulosti zasazen děj celého seriálu. Natáčel se zde v roce 1978 šestidílný seriál režiséra Jiřího Adamce Zkoušky z dospělosti pojednávající o problémech studentů maturitního ročníku. Seriál se natáčel z velké části v prostorách a okolí gymnázia Josefa Ressla. Jednu z hlavních rolí v seriálu ztvárnil pardubický rodák herec Jiří Bartoška. V Chrudimi se také částečně natáčel seriál Dobrá Voda. Konkrétně několikrát se v seriálu několikrát objevily například interiéry hotelu Bohemia. Seriál Dobrá Voda z roku 1982 režiséra Františka Filipa však nejvíce proslavil nedaleký hřebčín ve Slatiňanech. Zde v okolí Slatiňan se natáčely také veškeré exteriéry seriálu. Některé záběry v seriálu pocházejí z nedalekých Slavic. Hlavní rolu v seriálu (postavu ing. Josefa Hovoru) ztvárnil pardubický rodák Petr Haničinec. Děj seriálu je také zasazen na pardubické dostihové závodiště, některé záběry se natáčely také v Heřmanově Městci. Hřebčín ve Slatiňanech se na filmovém plátně však objevil daleko dříve. Režisér Jindřich Polák zde v roce 1958 natáčel film Smrt v sedle. Jedná se o kriminální western s Rudolfem Jelínkem v hlavní roli. Na zámku ve Slatiňanech se natáčel seriál Hynka Bočana z roku 1982 Slavné historky zbojnické. V úvodu i v závěru každého dílu seriálu herec Miloš Kopecký popisuje daný kriminální případ. Sedí při tom v jednom ze sálů slatiňanského zámku.
Nedaleký klášter v Podlažicích je zároveň místem děje a filmových záběrů třídílného filmu Ďáblova lest režiséra Jiřího Stracha z roku 2008. V hlavní roli se ve filmu objevili herci Ivan Trojan, Jiří Dvořák nebo Aňa Geislerová. Určité pasáže filmu se natáčely také v okolí pardubické nemocnice, na pardubickém Pernštýnském náměstí či ve Společenském sále pardubické radnice. Zadní trakt radnice na Wernerově nábřeží posloužil tvůrcům tohoto filmu jako knihovna. Svou roli si v Ďáblově lesti zahrála také známá pardubická Kamenná vila.
V Pardubickém kraji se natáčely také některé záběry seriálu Františka Filipa Cirkus Humberto z roku 1988. Zde například za záběry koňské jízdárny posloužil hřebčín v Heřmanově Městci. Především se však celá řada záběrů ze seriálu natáčela v areálu skanzenu na Veselém kopci. Pro seriál Cirkus Humberto byl využit prakticky celý areál skanzenu, nejvíce však filmaři využili hospodářskou usedlost z Lezníku u Poličky.
Skanzen na Veselém kopci je možné shlédnout hned v několika záběrech pohádky z roku 1996 podle scénáře Zdeňka Svěráka Lotrando a Zubejda. Další pohádkou, pro kterou byly natočeny záběry na Veselém kopci je Nesmrtelná teta z roku 1993 s Jiřinou Bohdalovou v hlavní roli. Podle předlohy Boženy Němcové natáčel v roce 2007 na Veselém kopci pohádku Tři životy režisér Jiří Strach. V roce 1993 vznikala v kulisách skanzenu Veselý kopec pohádka Sedmero krkavců, kterou zde podle námětu Božen Němcové pod režijním vedením Ludvíka Ráži. Skanzen Veselý kopec se objevuje také v televizní pohádce Jak přišli kováři k měchu z roku 1998 nebo ve filmu Golet v údolí z roku 1995 natočeného podle námětu Ivana Olbrachta v hlavní roli s Ondřejem Vetchým.
Filmaře láká také litomyšlský zámek a jeho okolí. V roce 1952 se zde odehrával děj životopisného filmu o Aloisi Jiráskovi Mladá léta. Režisérem filmu byl Václav Krška, roli Aloise Jiráska ztvárnil Eduard Cupák. Řada záběrů tohoto filmu byla natáčena v okolí zámku, ale i na jiných místech v Litomyšli. Zámecký park se objevuje také v mnohých záběrech filmu Filosovská historie. Tu v Litomyšli natáčel režisér v roce 1937 režisér Otakar Vávra s herci Janem Pivcem či Jindřichem Plachtou.
Kulisy litomyšlského zámku si vybral pro záběry svého filmu Zapomeňte na Mozarta z roku 1985 režisér Miloslav Luther. Perličkou je, že návštěvníci zámku si zde mohou prohlédnout křišťálový lustr, který byl vyroben speciálně pro film Amadeus, který zámku věnoval režisér Miloš Forman.
Filmaři vyhledávaným městem jsou také Svitavy. Záběry historického centra Svitavy jsou hned na několika záběrech filmu Byl jednou jeden polda III., který natočil režisér Jaroslav Soukup v roce 1999. Se Svitavami jsou spojeny také osudy Oskara Schindlera. Tuto postavu si vybral za námět filmu režisér Steven Spielberg pro film Schindlerův seznam z roku 1993.
Na Svitavsku natáčel svůj film Všichni dobří rodáci v roce 1968 režisér Vojtěch Jasný. Záběry tohoto filmu se natáčely v městečku Bystré. Ve filmu se objevila místní radnice i náves, část děje se odehrává také na místním hřbitově nebo na statku v nedalekém Sulkovci. V hlavních rolích se zde představili Radoslav Brzobohatý a Vladimír Menšík. Vojtěch Jasný se do Bystrého vrátil v roce 1999, kdy zde natáčel pokračování filmu Návrat ztraceného ráje.
Oblast Poličska lákala filmaře i v dalších filmech. Například v nedalekém Jimramově byly natáčeny v roce 2007 záběry filmu O kominickém učni a dceři cukráře. Záběry tohoto městečka se objevují hned na několika místech této pohádky. V kostele sv. Jakuba v Poličce se natáčely scény filmu režisérky Andrei Sedláčkové Oběti a vrazi z roku 2000 v hlavní roli s Karlem Rodenem. Poličský zimní stadion a budova Sokola se objevily ve filmu Návrat idiota z roku 1999 v hlavní roli s Pavlem Liškou, Aňou Gaislerovou a Taťánou Vilhelmovou.
V roce 1938 natáčel režisér Václav Kubásek film Ideál septimy, kde se několik záběr natáčelo na nádraží v České Třebové. V hlavní roli filmu se představil Jindřich Plachta.
Také oblast Králicka se objevila hned v několika českých filmech. V roce 1956 do pohraničí v okolí Králického Sněžníku zasadil děj filmu Neporažení režisér Jiří Sequens. Ve filmu o vzpouře proti rozkazu malé pohraniční posádky se objevil Ladislav Chudík nebo Jiří Sovák. Klášter Hedeč na Hoře Matky Boží tyčící se nad Králíkami se objevuje také ve filmu Zánik samoty Berhof, který zde v roce 1983 natáčel režisér Jiří Svoboda mimo jiné i s herečkou Janou Brejchovou. Děj filmu se odehrává první léto po skončení druhé světové války. Kulisy Hory Matky Boží využil v roce 2012 také režisér Jiří Chlumský při natáčení filmu 7 dní hříchu s Ondřejem Vetchým v hlavní roli. V samotných Králíkách byly natáčeny záběry televizního seriálu Bez rodiny, který byl koprodukčně natáčen v roce 2000. Hlavní roli ztvárnil Pierre Richard. Jak je vidno, Pardubický kraj je atraktivní nejen pro turisty, ale také pro filmaře.
Zdroj: Po stopách filmařů v Pardubickém kraji (DSVČ 2013)
www.csfd.cz
www.filmovamista.cz
www.wikipedia.cz

Autor: Jan Řeháček
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2014






Předchozí článek: Z Barborky až na Terezku aneb putování po rozhlednách našeho kraje – 3 část
Následující článek: Smírčí kříže na Svitavsku


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2021 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Historie chroustovického zámku
Přelouč - město příběhů
Průlomy Divoké a Tiché Orlice
Střípky z historie Pardubic



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Starobylý hřebčín v HEŘMANOVĚ MĚSTCI.

CHRUDIMSKO: Budova SLATIŇANSKÉHO hřebčína

ORLICKOÚSTECKO: Rozhledna na ANDRLOVĚ CHLUMU u Ústí nad Orlicí.

Dřevěný podkarpatský kostelík v DOBŘÍKOVĚ.

ORLICKOÚSTECKO: kostel v obci PÍSEČNÁ.

SVITAVSKO: Zadní trakt MORAVSKOTŘEBOVSKÉ radnice z konce 15. století

SVITAVSKO: Stará radnice ve SVITAVÁCH.

PARDUBICKO: Dominantou náměstí v LÁZNÍCH BOHDANEČ je původně renesanční radnice s podloubím a kostel sv. Máří Magdaleny.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml