Sdružení přátel Pardubického kraje

Prof. PhDr. et. MUDr. František Bílek, DrSc.


21.02.2016 Zakladatel české zootechniky a ve světě uznávaný genetik a hippolog se narodil 16. prosince 1885 ve Slaném. Od roku 1917 přednášel obecnou a speciální zootechniku na Vysoké škole zemědělské a lesního inženýrství, jež byla tehdy jednou z fakult ČVUT v Praze. Od roku 1923 byl zde již F. Bílek řádným profesorem a vedoucím katedry živočišné výroby. Byl mimořádně vzdělán v mnoha vědních oborech, zvláště miloval historii a umění (za středoškolských studií byl jeho profesorem dějepisu a zeměpisu Alois Jirásek). Než se F. Bílek začal věnovat zootechnice a hippologii, byl v Praze váženým a velmi uznávaným lékařem-gynekologem. Svou vědeckou práci začal výzkumem o podílu arabské krve u lipicánských koní. Jeho stěžejním pedagogickým spisem je „Učebnice obecné zootechniky“ (2 dílná) z roku 1933, první česká učebnice chovu domácího zvířectva pro posluchače zemědělských vysokých škol obsahující bohatou bibliografii a vysoce ceněná i v zahraničí. To již měl F. Bílek za sebou v publikační činnosti práce: „Kramiologická studia domácího skotu v Čechách“ (1917), „Česká plemena mizící a vymizelá“ (1926), „Plemena skotu v ČSR“ (1930). V 50. letech 20. století publikoval ještě práce „Chov skotu a jeho čelná plemena“ a „Chov koně a jeho čelná plemena“, obě z roku 1954, kdy byl také jmenován akademikem.

Již v roce 1921 koupil od prov. J. Kühna z Halle pro pražskou vysokou školu zemědělskou tři koně Převalského, z nichž dva se později stali zakladateli světoznámého chovu posledního druhu divokého koně pojmenovaného po N.N. Převalském (1839-88), ruském cestovateli, který nalezl tohoto koně ve stepích Střední Asie. Po otevření pražské Zoo v roce 1932 byli zmínění dva koně převedeni do ní. Roku 1939 se pokusil prof. Bílek o záchranu starokladrubského vraníka v pokusném hřebčíně v Průhonicích u Prahy. Po vyhledání zbytku stáda začal vlastní regenerační prokjekt roku 1941. Prof. Bílek jej metodicky vedl 25 let. Regenerační proces starokladrubského vraníka se stal modelem i pro jiné živočišné druhy a plemena, jimž hrozí vyhynutí. Bílek se věnoval i záchraně českých červinek (českého plemene skotu), jeho zásluhou se přistoupilo k prošlechtění české husy, zlepšení ovce šumavské a regeneraci přeštického prasete.
Z Bílkova podnětu došlo v srpnu 1945 k transportu starokladrubských koní do Slatiňan do bývalých auersperských stájí. Bílek se začal zabývat i myšlenkou využití slatiňanského zámku konfiskovaného dr. J. K. Trautmannsdorsfovi. Již 5. března 1946 podal návrh na zřízení Státního hipologického muzea. Vycházel z východočeských jezdeckých tradic (nejstarší hřebčín v Kladrubech n.L. 1579, první parforsní společnost v Pardubicích 1841, Velká pardubická 1874). Prof. Bílek vypracoval projekt muzea složený ze tří částí: reprezentativní, vědecké (paleontologie, zoologie, anatomie a domestikace koně) a expozice „Kůň ve výtvarném umění“. Původní expozice byla vytvořena svozy ze 122 hradů a předměty z vysokých škol a výzkumných ústavů. Muzeum bylo otevřeno r. 1950, jeho vědecká část t. 1952. Sbírky se stále obohacují a modernizují a těší se velkému zájmu turistů i školní mládeže.
Prof. F. Bílek, roku 1948 na Mezinárodním kongresu v Miláně zařazený na 4. místo světového žebříčku genetiků, byl zakladatelem a vedoucím pracovníkem Výzkumného ústavu plemenářského biologie s pokusnou stanicí při hřebčíně v Kladrubech nad Labem a Výzkumné stanice pro chov koní ve Slatiňanech. Přestože se mu dostalo řady státních vyznamenání (nositel Řádu práce 1965, Zlatá plaketa Čs. Akademie zemědělských věd za zásluhy o rozvoj vědy a výzkumu 1970), zůstal skromným člověkem. Vychoval několik generací žáků a následovníků a stal se tak zakladatelem čs. Zoologické školy. Ve své vile v Kunvaldu u Žamberku shromáždil unikátní flóru, hlavně dřeviny a různé druhy borovic. Prof. František Bílek, „renesanční člověk“, zemřel 29. března 1972. Jeho památku vzpomněl při příležitosti 30. výročí od jeho smrti r. 2002 Jan Navrátil v časopise Jezdectví (roč. 2002, č.4, s.38-39).

Autor: PhDr. Jiří Kotyk
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2015




Předchozí článek:
Následující článek: Ohroženým památkám se blýská na lepší časy


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2021 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Historie chroustovického zámku
Přelouč - město příběhů
Průlomy Divoké a Tiché Orlice
Střípky z historie Pardubic



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel sv. Bartoloměje v HEŘMANOVĚ MĚSTCI postavený v letech 1756 až 1761.

CHRUDIMSKO: Renesnační čtyřkřídlý zámek v CHRASTI byl sídlem hradeckých biskupů.

ORLICKOÚSTECKO: Zřícenina hradu LANŠPERK založeného ve 13. století.

ORLICKOÚSTECKO: LANŠKROUNSKÝ zámek z druhé poloviny 15. století

ORLICKOÚSTECKO: náměstí v LETOHRADĚ.

SVITAVSKO: Vstupní brána MORAVSKOTŘEBOVSKÉHO zámku

SVITAVSKO: Zřícenina hradu SVOJANOV.

PARDUBICKO: Dominantou náměstí v LÁZNÍCH BOHDANEČ je původně renesanční radnice s podloubím a kostel sv. Máří Magdaleny.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml