Sdružení přátel Pardubického kraje

Antonín Slavíček - malíř krajin


07. 08. 2005 Narodil se 16.5.1870 v Praze. Po kratším pobytu v Mnichově vstoupil roku 1887 na pražskou Akademii do školy J. Mařáka. Studia několikrát přerušil. Stal se uznávaným vůdcem generace devadesátých let (v letech 1894 - 1900 vedl po Mařákovi jeho školu) a osobitým představitelem českého impresionismu. V letech 1894-1899 jezdil Mařák se svými studenty malovat na Okoř a pro Slavíčka se toto místo stalo v letních měsících druhým domovem. Zde na sluncem prosvětlených plátnech začaly převažovat syté, čisté barvy. Inspirací mu byla též krajina u Veltrus, Luhačovic, či okolí Prahy u Hvězdy a v Liboci. Po Mařákově smrti roku 1899 krátce vedl krajinářský ateliér, definitivu na Akademii ale nezískal. Letní měsíce v letech 1903-1906 trávil Slavíček v Kameničkách na Vysočině. Soubor prací, který tam vznikl, byl charakteristický výraznou barevností a zachycením proměnlivých nálad tamní přírody. Roku 1907 navštívil Paříž a Bretaň. Po návratu do Prahy se věnoval převážně malbě městské krajiny, zachycoval zákoutí Starého Města ještě před asanací, ale také monumentálně pojatá městská panoramata.

Slavíček vyšel z náladového realismu Mařákovy školy a také z podnětu díla A. Chitussiho. K určitému stupni vývoje v malbě dospěl v roce 1898, kdy začal tvořit barevnou skvrnou, chvatnou i rozechvělou, která vyvolává dojem pohybu a víření. Intenzity nabírá i barva a světlo. Od této techniky se odklonil v roce 1902 při letním pobytu v Hostišově. V těchto letech také uvažoval o usazení v Kameničkách, kde se Slavíček sžil s lidem i krajem. V roce 1905 ale odtud odchází, nespokojen s tím, co se mu podařilo vyjádřit. V roce 1907 se setkal s francouzským impresionismem, ten jej však neovlivnil. Slavíček umělecky dozrál. O dva roky později ale ochrnul po záchvatu mozkové mrtvice a po měsících zoufalství se rozhodl opustit život. Stalo se tak 1.2.1910 v Praze.
Z díla: Cesta v dešti (1895), Podzim ve Veltrusích (1896), Večer a Okoři (1899), Odlehlý kout v Praze (1900), Na samotě (1903), Silnice v Kameničkách, U nás v Kameničkách (1903-1905).

Autor:
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo:




Předchozí článek: Vilém z Pernštejna - šlechtic
Následující článek: Arnošt z Pardubic - první pražský arcibiskup


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2024 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Rabštejnská Lhota
Mladkovská vrchovina
Průzkum na Šibeničním vrchu
Pardubické kostely



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel Nanebevzetí Panny Marie v CHRUDIMI.

CHRUDIMSKO: Zámek v NASAVRKÁCH dnes slouží pro výstavy a společenské akce.

ORLICKOÚSTECKO: LANŠKROUNSKÝ zámek z druhé poloviny 15. století

ORLICKOÚSTECKO: Náměstí v ČESKÉ TŘEBOVÉ s kašnou a starou radnicí.

ORLICKOÚSTECKO: Dělostřelecká tvrz BOUDA u Králík.

SVITAVSKO: Fresky z 18. století na Loretánské kapli v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ.

SVITAVSKO: Městská věž v JEVÍČKU.

PARDUBICKO: Hřebčín v KLADRUBECH NAD LABEM je jedním z nejstarších na světě.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml