Sdružení přátel Pardubického kraje

Březová nad Svitavou má rozhlednu Járy Cimrmana


22. 02. 2011 Na hlavním silničním tahu ze Svitav na Brno, těsně u hranic Pardubického kraje s krajem jihomoravským leží městečko Březová nad Svitavou. Nejen že do zdejšího informačního centra pravidelně dodáváme Vlastivědné listy Pardubického kraje a že se zde nachází prodejna s Pardubickým perníkem. Asi největším lákadlem tohoto městečka položeného v údolí řeky Svitavy, je Dobře ukrytá rozhledna Járy Cimrmana. Slovní spojení "dobře ukrytá" je v tomto případě zcela na místě, protože rozhlednu může pozorný návštěvník spatřit na chvíli při cestě ze Svitav, ze samotného cnetra Březové nad Svitavou rozhlednu spatřit nelze. A tak se návštěvník, který se rozhodne rozhlendu navštívit, musí orientovat pouze podle směrových šipek. Po cestě nejprve podél domů Březové nad Svitavou, značky návštěvníka zavedou podchodem pod železniční tratí a následně pak asi 1 km dlouhým stoupáním lesní cestou do kopce, až se návštěvník ocitne na mýtině na konci lesa přímo pod rozhlednou.

Práce na výstavbě rozhledny byly zahájeny v roce 2006. Vyhlídková věž byla dokončena v roce 2007. Slavnostní otevření se konalo dne 17.6.2007 za účasti světoznámých cimrmanologů v čele s panem Zdeňkem Svěrákem. Jak se návštěvník dozvídá z informační tabule umístěné vedle rozhledny, pouze dva velikáni se nesmazatelně zapsali do dějin české i světové kartografie: profesor Karel František Edvard Kořistka, rodák z Březové nad Svitavou a Jára Cimrman, český génius, člověk, který zanechal stopy snad ve všech oborech lidské činnosti. "Byl to právě Cimrman, který první plně doceňuje význam a rozsah práce profesora Kořiskty, a proto na jaře v roce 1907 přijíždí do Březové nad Svitavou s cílem přesvědčit březovské městské radní, aby celoživotní dílo svého rodáka vhodným způsobem ocenili ještě za profesorova života. Bohužel se mu toto nepodaří, profesor Kořistka vroce 1916 umírá a pamětní deska je na jeho rodném domě odhalena až mnohem později. Po svém pobytu v Březové nad Svitavou se Cimrman vydal na několik procházek do okolí. Když stanul právě na tomto místě, byl uchvácen pohledem na město a údolí řeky Svitavy. Přestože les byl v těchto místech velmi mladý a nízký, několik vzrostlejšíchstromů Cimrmanovi kalilo dokonalý výhled. Okamžitě ho napadla myšlenka postavit zde rozhlednu. Poučen předchozím neúspěchem u městských radních, volí Cimrman jinou taktiku. Poměrně závažným problémem byl nedostatek finančních prostředků. Cimrman, opouštěje jednání městské rady, prohlásil: "Pánové, pokud to nepostavíte teď, tak potom až za 100 let." A měl pravdu. 1. světová válka, hospodářská krize, 2. světová válka a budování socialismu způsobily, že výstavba rozhledny byla stále odkládána," uvádí se v textu na informační tabuli vedle rozhledny. Návštěvníci, kteří se po namáhavém výstupu k rozhledně budou cítit unaveni, mohou využít nejprve odpočinku na odpočívadle u rozhledny a teprve poté se vydat na dřevěnou nosnou konstrukci. Rozhledna je celkem 20 metrů vysoká s vyhlídkovou plošinou ve výšce 15 metrů nad okolním terénem. Turistická vyhlídková věž vznikla na trase neučné stezky "Údolím řeky Svitavy" na hřebenu kopcovitého terénu nad železniční tratí. Rozhledna se nachází v nadmořské výšce 476 m.n.m. Bohužel lesní porost již dnes brání výhledu na samotnou Březovou nad Svitavou. Přesto výhled do okolní krajiny stojí z ochozu rozhledny za tu námahu.
Škoda jen, že se z informační tabule návštěvník rozhledny již nedozví něco málo podrobností o místním rodákovi Karlu Františku Edvardu Kořistkovi. My ve Vlastivědných listech tak činíme a v rubrice "Osobnosti Pardubického kraje" naleznete medailonek tohoto významnéhorodáka z Březové nad Svitavou.

GPS souřadnice: 49.64700N, 16.51201E

Autor: Jan Řeháček
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2010






Předchozí článek: Navštivte Park Jana Palacha se stylovou kavárnou ve Svitavách
Následující článek: Kaplička Panny Marie v Hůře u Petrovic


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2021 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Historie chroustovického zámku
Přelouč - město příběhů
Průlomy Divoké a Tiché Orlice
Střípky z historie Pardubic



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel sv. Máří Magdaleny ve VČELÁKOVĚ, postavený v letech 1844 až 1848 na místě starší stavby.

CHRUDIMSKO: Kostel sv. Václava v ŘESTOKÁCH z konce 13. století.

ORLICKOÚSTECKO: Kostel sv. Vavřince ve VYSOKÉM MÝTĚ založený na skolnku 13. století.

ORLICKOÚSTECKO: Barokní kostel sv. Máří Magdaleny v ŘETOVÉ.

ORLICKOÚSTECKO: náměstí v LETOHRADĚ.

SVITAVSKO: Zadní vstup na zámek v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ

SVITAVSKO: Městská věž v JEVÍČKU.

PARDUBICKO: Hřebčín v KLADRUBECH NAD LABEM je jedním z nejstarších na světě.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml