Sdružení přátel Pardubického kraje

Buky u Vysokého Chvojna


05. 01. 2006 Buky u Vysokého Chvojna: lesní porost na kótě Homole severně od silnice Vysoké Chvojno-Štěpánovsko, asi 3 km SV od Vysokého Chvojna, o ploše 28,6950 ha, vyhlášeno 14. 3. 1955 Ministerstvem kultury v Praze. Pralesovitá jedlobučina v rozpadavém stadiu v důsledku větrných kalamit, škod zvěří a přísušků. Stáří nejstarších stromů se zde odhaduje na 350-400 let, vlastníkem pozemků byl porost chráněn již od roku 1884. V roce 1929, 1988 a 1990 zde došlo k ničivým větrným kalamitám, při nichž byla řada starých buků polámána nebo vyvrácena. Bukový porost, který zaujímá asi 38% plochy rezervace, je obklopen porosty s převahou smrku. Tato část lesa, který vyžaduje speciální hospodářské úpravy, byla do rezervace zahrnuta z důvodu jednoznačného určení hranic.

Geologickým podkladem jsou fluviální štěrky a písky. Erózní zářezy odkrývají podložní křídové vápnité jílovce a slínovce nebo jsou pokryty písčitohlinitými sedimenty.
Bylinné patro v rezervaci je velmi bohaté. Roste zde např. lýkovec jedovatý, čarovník horský, kyčelnice cibulkonosná, kyčelnice devítilistá, konopice sličná, jaterník podléška, černýš český, strdivka jednokvětá, vemeník dvoulistý, rozrazil horský, ve strouze na hranici rezervace šablík bahenní. Mnohé z nich jsou druhy horské, vyskytující se na Pardubicku v malé nadmořské výšce. Kromě vyšších rostlin se v rezervaci vyskytuje kolem 160 druhů vyšších hub, převážně parazitů buku.
Z vzácnějších ptáků zde v okolí hnízdí čáp černý, dále zde žije holub doupňák, puštík obecný, datel černý, strakapoud velký, drozd zpěvný a další lesní druhy. Bohatá entomofauna brouků a dvoukřídlých je podmíněna kontinuitou starého lesního biotopu. Vyskytuje se zde např. kovařík Stenagostus rhombeus, Pseudocistela ceramboides, žpáchník hnědý (Osmoderma eremita), roháček bukový (Synodendron cylindricum). Z dvoukřídlých jsou významnými lesními druhy pralesovitých bučin Stongylophtkalmyia ustulata, některé druhy octomilkovitých (Drosophilidae) žijící v choroších a houbách, dlouhonožka (Raineria calceata) a další.
Pro hospodaření na lokalitě byl zpracován plán péče, který předpokládá přirozenou obnovu, zejména přípravou půdy v semenných letech. Nálety buku jsou následně oplocovány jako ochrana před okusem zvěří. Ve smrkových porostech bude po vykácení smrku provedena umělá obnova sazenicemi dubu, buku, jedle a lípy. V roce 1996 byla část rezervace oplocena dřevěnými oplocenkami poté, co vzešlo množství semenáčků buku po semenném roce 1995.

Přetištěno ze Zpráv Klubu přátel Pardubicka rok 1999, číslo 5/6

GPS souřadnice: 50.13632N, 15.99799E

Autor:
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2005






Předchozí článek: Suchý vrch
Následující článek: Stará poličská vánoční hra


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2018 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Poutní areály Pardubického kraje
Zemské brány na pomezí kraje
Letištní terminál Jana Kašpara
Kamenné studánky - 2. cást




Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Jeden tzv. hrobodomů v LEŽÁKÁCH. Součást pietního místa Ležáky, obce vypálené nacisty 24.6.1942

CHRUDIMSKO: Kostel sv. Václava v ŘESTOKÁCH z konce 13. století.

ORLICKOÚSTECKO: Litomyšlská brána ve VYSOKÉM MÝTĚ je zbytkem městského opevnění.

ORLICKOÚSTECKO: renesanční radnice uprostřed náměstí v LANŠKROUNĚ.

ORLICKOÚSTECKO: Klášter HEDEČ - poutní místo nedaleko Králík.

SVITAVSKO: Sousoší Kalvárie na KŘÍŽOVÉM VRCHU u MORAVSKÉ TŘEBOVÉ.

SVITAVSKO: Stará radnice ve SVITAVÁCH.

PARDUBICKO: Zámek je domimantou městečka CHOLTICE.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml