Sdružení přátel Pardubického kraje

František Schmoranz - architekt a restaurátor


07. 08. 2005 Narodil se 28.12.1814 v Bělé u Rychnova nad Kněžnou. Vystudoval vídeňskou Akademii a v roce 1834 přišel do Slatiňan, kde se usadil. Výtvarným přesvědčením byl novogotik, což podle současných odborníků ublížilo například arciděkanskému chrámu v Chrudimi nebo zámku ve Žlebech, které restauroval. V tehdejší době ale patřil k předním českým architektům. Bezohledně odstraňoval pozdější přístavby. V letech 1864 - 1876 rekonstruoval katedrálu sv. Ducha v Hradci Králové. Ve veřejné soutěži na projekt Národního muzea v roce 1884 byla jeho práce druhou nejlepší, o čtyři roky později postavil v Trenčianských Teplicích známé vanové koupele v maurském slohu. V Pardubicích dokonce zachraňoval. Na konci 19. století totiž vzrostl počet obyvatel města natolik, že stará radnice přestala vyhovovat. Bylo rozhodnuto o výstavbě radnice nové, té ale měla ustoupit Zelená brána. Schmoranz tehdy poslal dopis do Vídně a na jeho prosbu nebylo zboření Zelené brány povoleno. Starou radnici už se mu ale zachránit nepodařilo. Podílel se i na rozsáhlých rekonstrukcích a dostavbách zámku v Slatiňanech, kde žil a založil stavitelský rod. Všichni jeho synové (František, Josef, Jan a Gustav) vystudovali architekturu ve Vídni a Paříži. František byl později ředitelem uměleckoprůmyslové školy v Praze, Josef malířem a Gustav ředitelem Národního divadla. O Janovi historické prameny mlčí. Schmoranz zemřel ve Slatiňanech 4.4.1902



Autor:
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo:




Předchozí článek: František Filipovský - herec
Následující článek: Emil Holub - cestovatel


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2024 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Rabštejnská Lhota
Mladkovská vrchovina
Průzkum na Šibeničním vrchu
Pardubické kostely



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel sv. Bartoloměje z roku 1397 v KOĆÍ s dřevěnou zvonicí z roku 1666 a krytou chodbou.

CHRUDIMSKO: Poutní raně barokní kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů v LUŽI.

ORLICKOÚSTECKO: Zřícenina hradu LANŠPERK založeného ve 13. století.

ORLICKOÚSTECKO: Křížová cesta spojující město KRÁLÍKY a KLÁŠTER HEDEČ.

ORLICKOÚSTECKO: kostel v obci PÍSEČNÁ.

SVITAVSKO: Zřícenina hradu CIMBURK z konce 13. století.

SVITAVSKO: LITOMYŠLSKÝ zámek je zapsán na seznamu památek UNESCO.

PARDUBICKO: Kostel sv. Jakuba v PŘELOUČI.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml