Sdružení přátel Pardubického kraje

Jak jsou obce kraje připraveny na turisty?

Vkusné směrové tabule v Litomyšli

08. 07. 2010 Není žádným tajemstvím, že je Pardubický kraj, co se návštěvnosti týče, jedním z nejméně navštěvovaných regionů v republice. Jak se jednotlivá města kraj snaží přilákat turisty? Snažili jsme se procestovat Pardubický kraj a dívat se na jednotlivá místa očima turisty.
Tak například v královském městě Chrudim mají po městě sice rozmístěny směrové tabule, které navigují obyvatele a návštěvníky města k nejvýznamnějším institucím, ale i památkám. Chrudimi však chybí záchytné parkoviště, na které by byli návštěvníci města dopravními značkami navedeni. Několik málo parkovacích míst je na náměstí, ale jinak se zde parkuje spíše v okolních ulicích. Co je však asi dle mého soudu největším problémem, je zcela úplná absence nějaké orientace či plánu města před autobusovým či vlakovým nádražím.

Nikde v okolí vlakového či autobusového chrudimského nádraží nejsou například šipky navádějící turisty na jednotlivé památky nebo informační centrum, chybí zde i přehledný plán města. Informační centrum se v Chrudimi nachází přímo na náměstí a rozhodně chvályhodným produktem, který zde nabízí je městská turistická trasa "Město Chrudim". Jedná se o leták s mapkou a vyznačeným plánkem dvou turistických okruhů, jejichž délka měří dohromady 11km. Trasa začíná a končí u informačního centra na Resselově náměstí. Letáček kromě popisu trasy obsahuje také informace o památkách a zajímavých objektech , kolem nichž je trasa vedena. Na třech místech pak jako důkaz o absolvování trasy turisté dostávají razítka. V informačním centru jsou pak pro úspěšné absolventy připraveny zajímavé ceny. Velkým lákadlem Chrudimi však je nově budovaná rekreační oblast v městských lesích na Podhůře s rozhlednou Bára. O této lokalitě však informujeme na jiném místě tohoto čísla Vlastivědných listů.
Město Hlinsko je stále více a právem obdivované díky čtvrti Betlém, která je díky Souboru lidových staveb Vysočina unikátně ojedinělou částí města, kde se návštěvník jakoby mávnutím kouzelného proutku ocitne na českém venkově devatenáctého století. Čtvrť roubených řemeslnických domků Betlém je určitě zajímavá, trochu malou nevýhodou Hlinska je však umístění informačního centra, které je tak trochu zastrčené v jedné boční uličce nedaleko náměstí.
Turisticky velmi atraktivní město je Polička s dochovalým městským opevněním. Zejména motorizovaní turisté přijíždějící do města pak ocení značené záchytné parkoviště u Synského rybníka přímo u hradeb a za Tylovým domem, obě dvě parkoviště jsou jen několik desítek metrů od centra města a velice chvályhodné a bohužel v městech Pardubického kraje zatím ojedinělý je přehledný plán města nacházející se přímo na obou záchytných parkovištích. Bohužel takovouto službu nenabízí turistlům ani krajské Pardubice. Přehledné mapy města a také jeho okolí s tipy na zajímavá místa, která je možné navštívit, pak návštěvníci Poličky naleznou i přímo na Palackého náměstí v centru města. Zejména pak rodiny s dětmi zcela jistě ocení nově vytvořenou Naučnou stezku u Poličky, jejíž 10 km dlouhá trasa představuje turistům známá i méně známá místa v okolí města. Každé z patnácti zastavení je doplněno informační tabulí, kde návštěvníci naleznou informace o historii i současnosti představovaných míst. Děti si pak mohou do informačního letáku vydaného k této naučné stezce poznamenávat nalezené symboly přímo na tabulích v přírodě.
Město Svitavy, které se mže pochlubit například unikátní expozicí praček a prací techniky nebo muzeem esperanta, sice nenabízí turistům žádné záchytné parkoviště blízko centra města, nicméně rozsáhlá plocha přímo na Náměstí Míru nabízí dostatek parkovacích míst. Svitavy nenabízejí sice ani žádnou značenou turistickou trasu informačními tabulemi. Nicméně turisté v infocentru obdrží skládačku nazvanou Doporučená prohlídka města, kde je velmi přehledně vytvořen městský okruh spolu s podrobnou a přehlednou mapkou centra města, na které je kromě trasy vyznačeno i patnáct zastavení ,která zavedou turisty na ta nejzajímavější místa Svitav. Celý okruh začíná a končí na Náměstí Míru a je dost dobře možné, že se trasa městského okruhu v budoucnu dočká i značení či informačních tabulí. Pokud však návštěvníci Svitav mají zájem spíše o přírodu,mohou využít možnosti vydat se na některou ze dvou naučných stezek nacházejících se v okolí města. Jedna z nich zavede návštěvníky k pramenům řeky Svitavy, ta druhá pak seznámí návštěvníky nejen s přírodu, ale i s historií. Informační panely podél této dvanácti kilometrové stezky jsou zaměřeny totiž i na historickou hranici mezi Čechami a Moravou.
Na své turisty čeká i nedaleká Moravská Třebová. Menší parkoviště je pro návštěvníky připraveno nedaleko zámku, pro parkování lze využít také poměrně velké parkoviště jednoho obchodního centra Billa, ale žádné přímo značené záchytné parkoviště zde bohužel nenaleznete. Turisté však v Moravské Třebové naleznou směrové šipky informující, kudy se vydat na ty nejzajímavější místa, přímo na náměstí T.G.Masaryka se pak nachází velký přehledný plán města i plá okolí Moravské Třebové.
Také Lanškroun láká turisty. Pro návštěvníky města se zdá být asi nejvýhodnějším místem pro zaparkování jedno ze dvou parkoviště u nákupních center Albert či Lidl. Chválihodné je, že u parkoviště obchodního centra Albert je mapa centra města, nicméně nápis pod dopravní značkou označující parkoviště informuje, že parkoviště je určeno pouze pro zákazníky obchodního centra, tudíž by správně pro parkování návštěvníků města sloužit nemohlo. Nicméně placené parkoviště přímo na náměstí rozhodně není vhodné na dlouhodobější prohlídku města a navíc se zde ve všední den hledá místo k zaparkování jen velmi těžko. Nicméně informační tabule spolehlivě nejen turisty, ale i další návštěvníky města navádějí k nejvýznamnějším objektům a institucím ve městě. Tak trochu zajímavostí je zdejší informační centrum, které se nachází přímo na náměstí J.M.Marků, není tak jako jiné financováno danou obcí, ale zde v Lanškrouně je informační centrum samostatný soukromý subjekt. Snad i proto je tak trochu překvapením zcela jiný styl informačních letáků, kterými jsou návštěvníci zdejšího infocentra vybaveni. Záleží to tiž na tom, co turisté v Lanškrouně hledají. Pokud se zde nechtějí zdržet delší dobu, naleznou zde leták s tipy na krátké výlety. Pokud mají turisté více času, jsou vybaveni letákem s tipy na celodenní výlety. Další informační leták seznamuje návštěvníky s památkami města, další speciální letáček popisuje pouze církevní památky, další leták je pak zaměřen například na zájemce o přírodu, další letáky pak dávají návštěvníkům tipy na ubytování, stravování, zimní či letní dovolenou atd.
Velmi sympatickou pak bude pro motorizované turisty návštěva Králík. Králíky jsou totiž snad jediným městem v Pardubickém kraji, kde se za parkování v centru města přímo na náměstí neplatí. A Králicko je pro turisty sympatické i z jiných důvodů. Je zde totiž naprostý klid a nádherná příroda. Také v Králíkách turisté naleznou směrové tabule navádějící turisty a návštěvníky města na ty nejvýznamnější objekty. V prostorách informačního centra, které se nachází v budově muzea na náměstí pak zájemci obdrží mimo jiné i průvodce po městské památkové zóně Králíky, kde je popsáno pětadvacet nejvýznamnějších památek města. Že se do Králík jedí také za pozůstatky československého opevnění postaveného před druhou světovou válku, není třeba asi připomínat. Rád bych však případné návštěvníky města upozornil na dvě turistická lákadla. Málo známé totiž je například skutečnost, že po celém městě je rozmístěno na patnáct uměleckých artefaktů v podobě soch vzniklých na základě sochařských setkání a sympozií, konaných v Králíkách v minulých letech. A tak například kromě již známého symbolu slona pod vrcholem Králického Sněžníků, stává se novou dominantou socha Pozorovatel umístěná nedaleko kláštera Hedeč. Druhým velmi zajímavým projektem, který by mohl pozitivně ovlivnit turistický ruch v regionu, je společný projekt okresu Kladsko na polské straně a Sdružení obcí Orlicka na české straně. Jedná se o projekt Turistických pasů Kladského Hrabství, pomocí nichž můžete při navěštěn zajímavých míst jak na polské tak na české straně získávat razítka a dostat se tak do slosování o zajímavé ceny. Tak trochu nevýhodou pro nás je, že většina razítkových míst se nachází právě na polské straně. Samostatné katalogy a informační mapy graficky velmi atraktivně zpracované byly vydány pro návštěvníky se zaměřením na turistickou oblast Králický Sněžník. Jedna skládačka s mapou informuje o všech lyžařských střediscích v oblasti, druhá pak nabízí tipy na pěší turistické výlety, třetí se pak orientuje na cyklotrasy. To vše pak doplňuje katalog turistické nabídky.
Nové informační panely mají na prostranství vedle informačního centra na náměstí v Letohradě. Návštěvníci zaparkují pohodlně přímo na náměstí a z informačních panelů dostanou všechny potřebné informace. Nechybí zde plán města, vyznačené objekty Městské památkové zóny, doporučená trasa procházky zámeckým parkem, mapa Orlických hor či pozvánka do muzea řemesel. Tomu snad nelze ani nic vytknout.
Pokud zavítáte do Ústí nad Orlicí autem, asi Vám bude chvíli trvat, než se v tomto městě zorientujete. Jeho centrum je totiž na kopci a hledat v kopcovitých uličkách místo k zaparkování, není zrovna nejjednodušší. Záchytné parkoviště zde chybí a na placeném parkovišti na náměstí se místo k zaparkování hledá obtížně, několik málo parkovacích míst se pak dá nalézt na placeném parkoviště u autobusového nádraží. Před vlakovým nádražím Ústí nad Orlicí se sice nachází tabule s plánem města, ta však zcela chybí na autobusovém nádraží, kde se pravděpodobně předpokládá, že pokud je autobusoví nádraží vlastně přímo v centru města, informační plán již není třeba. Nicméně v informačním centru obdržíte brožurku nazvanou Průvodce městem, chvályhodný je pak soubor čtyř skládaček, z nichž každá nabízí možnost absolvování turistické trasy. Jedna z nich míří ke zřícenině hradu Lanšperk, druhá k rozhledně na Andrlově chlumu a další dvě trasy o délce 35 km pak vedou k Horákově kapli a do Brandýsa nad Orlicí.
Město Česká Třebová pro mnohé znamená spíše železniční křižovatku. Jelikož však nyní prostor před českotřebovským nádražím prochází rekonstrukcí, nelze s jistotou říci, zda zde návštěvníci města naleznou i plán města s případnými směrovými tabulemi navádějící případné turisty k významným objektům. Co je však určitě chvályhodné, je nově zbudovaná turistická trasa nazvaná Krok za krokem. Ta na šesti informačních tabulích vytyčuje trasu po nejvýznamnějších lokalitách města.
Pokud se vypravíte do Litomyšle, nebudete mít problém zaparkovat přímo na náměstí. Velká plocha námětí poskytuje i dostatek parkovacích míst. Litomyšl si návštěvníci oblíbí samozřejmě zejména díky zámeckému areálu zapsanému mezi památky UNESCO či Klášterním zahradám, ale přívětivým je k turistům i informační systém směrových tabulí, díky nimž zde turisté jednoduše najdou to místo, které hledají.
Co se týče Vysokého Mýta, tak v případě tohoto města není větší problém s parkováním, rozhodně přínosem je informační mapa spolu s dalšími informacemi o městě v jednom z rohů náměstí Přemysla Otakara II. Mínusem pak v případě Vysokého Mýta je zkrácená otvírací doba informačního centra v úterý, ve čtvrtek a v pátek.
Na úplný závěr jsem si nechal samotné krajské město Pardubice. Možná proto, že jsem obyvatelem a rodákem tohoto města , jsem k Pardubicích nejvíce kritický. Ale bohužel Pardubicím zcela chybí informovanost pro turisty. Návštěvníci města, kteří do Pardubic přijedou vlakem na hlavní nádraží, naleznou sice nějakou mapu města před nádražní halou, ale zcela zde chybí směrové tabule informující o směru cesty do centra města. Na světelné křižovatce u autobusového nádraží se sice nacházejí nějaké směrové tabule, ale ty jsou určeny spíše pro motoristy. Jak jinak si totiž vysvětlit například skutečnost, že zde směrovky ukazují směr k výstavnímu centru Ideon po rychlodráze. Ti, kteří do Pardubic zavítají autobusem na autobusové nádraží, jsou na tom dokonce ještě hůře. Na autobusovém nádraží ani v jeho okolí totiž není žádný plán města, žádná informační tabule. O nic lépe na tom nejsou ani ti, kteří do krajského města přijíždějí autem. Zcela chybí jakékoliv dopravní značky o nějakých záchytných parkovištích. Nicméně se za parkoviště, kde nejspíše turisté zanechají své auto, dají považovat parkoviště u Labe za ČEZ Arenou, parkovací dům na Karlovině či podzemní parking pod AFI Palácem. Za ČEZ Arenou u lodi Arnošt z Pardubic je sice jedno ze stanovišť navádějících ke stezce Viléma z Pernštejna, ale bohužel jsem si nevšiml žádného orientačního plánu města před AFI Palácem, ani na Karlovině u parkovacího domu či například u záchytného parkoviště v místě stavebnin na tř. 17. listopadu. A co teprve informační směrovky navádějící turisty k divadlu, kostelu sv. Bartoloměje, Zelené bráně, Domu U Jonáše, mlýnům, zámku a dalším památkám. Neustále slyšíme nářky, jak výletní loď Arnošt z Pardubic málo vydělává, ale nikde jsem ve městě nenalezl žádné směrovky značící cestu k výletní lodi. Neustále slyšíme nářky, že mnozí turisté projdou centrum města k Zelené bráně a dál na Pernštýnské náměstí ani nedojdou. Ale proč nejsou někde v oblasti okolo Grandu směrovky navdějící na náměstí, k radnici, Domu U Jonáše, ale třeba i k zámku, protože správná vstupní cesta na zámek vede právě pod Zelenou bránou, přes Pernštýnské náměstí a Pernštýnskou ulicí na Příhrádek a dál na zámek. V tomto směru bohužel Pardubice zcela zaspaly. Ale abych je nekritizoval - určitě chvályhodným projektem je zejména naučná stezka Viléma z Pernštejna. To je opravdu záslužný projekt, podobně jako projekt cyklostezek spolu s plány okolí Pardubic v rámci projektu "Pardubicko - perníkové srdce Čech". Tyto dva projekty jsou však na město s tolika zajímavostmi, hodně málo…
Závěrem bych rád dodal ještě jednu kritickou připomínku. Co městům Pardubického kraje téměř zcela chybí, jsou projekty zaměřené na rodiny s dětmi. Krásné projekty se zaměřením na děti mají např. v jižních Čechách nebo v Krkonoších. V Pardubickém kraji tyto projekty chybí.

Autor: Jan Řeháček
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2010




Předchozí článek: Alois Jirásek o Bohdanu Jelínkovi
Následující článek: První cukrovar v Hrochově Týnci


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2021 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Historie chroustovického zámku
Přelouč - město příběhů
Průlomy Divoké a Tiché Orlice
Střípky z historie Pardubic



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Jeden tzv. hrobodomů v LEŽÁKÁCH. Součást pietního místa Ležáky, obce vypálené nacisty 24.6.1942

CHRUDIMSKO: Kostel sv. Jiljí opata v NASAVRKÁCH.

ORLICKOÚSTECKO: Zřícenina hradu LANŠPERK založeného ve 13. století.

ORLICKOÚSTECKO: Vrchol KRÁLICKÉHO SNĚŽNÍKU, který je nejvýše položeným místem Pardubického kraje (1423 m.)

ORLICKOÚSTECKO: Kostel sv. Františka Serafínského v CHOCNI.

SVITAVSKO: Barokní kostel sv. Jakuba s hranolovou věží v MĚSTEČKU TRNÁVKA

SVITAVSKO: Barokní radnice uprostřed náměsdtí v POLIČCE.

PARDUBICKO: Hřebčín v KLADRUBECH NAD LABEM je jedním z nejstarších na světě.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml