Sdružení přátel Pardubického kraje

Kantor Jiří Pleskota, Třebosický kancionál

10.08.2011 Obec Třebosice najdeme sedm kilometru jihozápadně od Pardubic na pravém břehu říčky Bylanky. .Je to malá vesnička čítající 172 stálých obyvatel, přesto byla ve své době velmi významná. Byla totiž, jak se uvádí v popisu far, jednou z prvních obcí na Pardubicku, které měly školu. Roku 1676 podává děkan Jan Paukner (někde uváděno Pauker) zprávu pražskému arcibiskupovi, ve které se praví že „ v Pardubicích, Rosicích a Třebosicích jsou školy“ . A právě v třebosické škole působil počátkem osmnáctého století kantor Jiří Pleskot.
Rod Pleskotů byl v třebosicích starousedlým rodem, roku 1580 je mezi usedlíky uváděno jméno Jana Pleskota. Učitel Jiří Pleskot pocházel zřejmě z tohoto rodu a narodil se 21. dubna 1681 (datum úmrtí se nám nikde zjistit nepodařilo). Jak bývalo v té době zvykem, vesničtí kantoři bývali zároveň regenschori (varhaníky) v místním kostele – ostatně katolická církev, jak známo, držela nad školou přísný dohled. Kantor Pleskot je tvůrcem významné psané církevní památky – třebosického kancionálu.

Některé prameny uvádějí, že na něm pracoval plných patnáct let, od roku 1719 do roku 1731. Antonín Šolta ve svém spise Kancionály psané vesnickými kantory z Chrudimski1 však píše, že Pleskot začal tvořit kancionál až roku 1727, každopádně rok 1731 je rokem jeho dokončení. Na titulním listě tohoto monumentálního díla čteme. kancionál v nově sepsaný z rozličných jiných kancionálů katolických. kterýž v sobě obsahuje přes šest set písní na pěkný noty starý i nový – vytažený, kterýchžto písní jeden každý věrný katolický křest‘on v církvi svaté katolické svobodně, jak v domě, v Chrámě Páně při službách Božích neb na procesích, při všech slavnostech vejročních, též nedělních a svátečních, s potěšením svých milých posluchačů a spasitelným prospěchem duše své ke cti a chvále Pána Boha všemohoucího a blahoslavené matky Páně Panenky Marie. užívati může. Dokončena práce tato dne 24. dubna 1731 ode mne, Jiřího Pleskota, kantora třebosického“
Není známo, zda Pleskot písně z jiných kancionálů opisoval, nebo je zapisoval tak, jak si je pamatoval. Písně jsou rozděleny tematicky do 26 částí, začíná se písněmi adventními, další jsou Písně a sacrum vánoční, Písně o narození Pána Krista, Písně o umučení Pána Krista.. následují písně o vzkříšení, o seslání Ducha svatého, písně mariánské atd. To všechno jsou typické písně kostelní, kromě nich však Třebosický kancionál obsahuje dobové prosebné zbožné písně (Písně modlitebně v čas sucha za déšt: Písně za ourodu zemskou, Písně v čas vojny a nepokoje a další).
Zpěvník je vázaný v kůži (současná vazba ale není původní, pochází z roku 1865). Vazba je zdobená vytlačovanou zlacenou linkou. Krásné je velké mosazné kování v rozích, tzv. nárožnice. Kancionál má okolo 700 listů, na nichž je vedle psaného textu nakresleno 700 velkých a asi stovka menších iniciál. Převládá červená barva, méně se objevuje žlutá či zelená a jen výjimečně modrá. Iniciály jsou zalomené do jedné až dvou notových osnov. Začátky písní a první slova slok jsou rovněž psány červeně.
Třebosický kancionál je zřejmě jedním z největších zpěvníků vytvořených jediným člověkem. Jiřímu Pleskotovi bývá ještě připisováno autorství dalšího kancionálu, dřenického. Oba zpěvníky byly roku 1894 zařazeny do sbírek chrudimského muzea, kde jsou uloženy dodnes. Do té doby se Třebosický kancionál nacházel v kostele Povýšení svatého Kříže v Třebosicích. Kostel je raně gotickou stavbou, měl však zřejmě staršího, románského předchůdce, o čemž svědčí zachovaná románská křtitelnice. V blízkosti kostel stojí další zajímavá církevní památka, a sice osmiboká dřevěná zvonice, podle odborníků náležející k nejcennějším v České republice.

Prameny:
Třebosický kancionál
Šolta, Antonín: Kancionály psané vesnickými kantory z CHrudimska. Chrudim 1899.
Pardubický kraj – města a obce Pardubického kraje.
Rožnov pod Radhoštěm Proxima Bohemia 2009.

Autor: Martina Zlatohlávková
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2010




Předchozí článek: JUDr. Kamill Resler (1893–1961), oběť šikany komunistického režimu
Následující článek: Stavbou roku Pardubického kraje pekárna i administrativní centrum


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2021 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Historie chroustovického zámku
Přelouč - město příběhů
Průlomy Divoké a Tiché Orlice
Střípky z historie Pardubic



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Unikátní skanzen lidových staveb Betlém v HLINSKU.

CHRUDIMSKO: Zámek v NASAVRKÁCH dnes slouží pro výstavy a společenské akce.

ORLICKOÚSTECKO: Náměstí Přemysla Otakara II. ve VYSOKÉM MÝTĚ a budovou staré radnice z první poloviny 15. století.

ORLICKOÚSTECKO: Most přes PASTVINSKOU PŘEHRADU zbudovanou v letech 1932 - 1938.

ORLICKOÚSTECKO: Rozhledna na SUCHÉM VRCHU u Králík.

SVITAVSKO: Vrch Kalvárie je známým poutním místem nad JAROMĚŘICEMI.

SVITAVSKO: Stará radnice ve SVITAVÁCH.

PARDUBICKO: Zámek je domimantou městečka CHOLTICE.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml