Sdružení přátel Pardubického kraje

Kostel v Kočí na Chrudimsku rozhodně není tuctový


18.12.2021 Kostel sv. Bartoloměje v obci Kočí na Chrudimsku nepatří mezi vyhledávané turistické cíle, ale o jeho unikátech by se dalo vyprávět hodiny a popsat desítky stran. Za více než 700 let historie za sebou kostel zanechal řadu záhad a dohadů, kdy historici své soudy vyjadřují jen velmi opatrně.

Most z jiného světa
Už na první pohled upoutá sama stavba tohoto církevního komplexu. Kostel vznikl na mokřině, proto k němu vede most. Dřevěné a zastřešené mosty tohoto rázu jsou k vidění v Tyrolsku, Švýcarsku, italských Alpách, ale u nás je takový most mimořádně řídkým zjevem. Historici most zařadili do baroka, přestože svým duchem se přiklání k pozdní gotice. Kamenný kostel byl postaven už koncem 14. století a už tehdy němu musel vést most. I v současné podobě je dílem mimořádně zručných tesařů, kteří nepotřebovali kramle nebo hřeby, festovně drží pohromadě přesnými, téměř geniálními, svlaky a čepy.

Zvonice geometricky ojedinělá
Most ústí do dřevěné zvonice, která budí svou odvážnou konstrukcí hluboký respekt i u dnešních stavbařů. Vrchol polygonální stavby tvoří osmihranný jehlan. I tady stavbaři původně nepotřebovali hřeby. Na jednom z trámů je vytesán letopočet 1666, ale nelze to považovat za rodný list této mimořádně mohutné a zároveň elegantní zvonice, pokryté šindelem až k zemi. Letopočet je pravděpodobně dílem řemeslníků, kteří zvonici opravovali po poničení kostela po třicetileté válce. Zvonice a most jsou národní kulturní památkou.

Kostel z opuky
Přesto i samotný kostel, založený poslední únorový den v roce 1397 Žofií Bavorskou, druhou manželkou Václava IV., zaslouží pozornost. Staviteli kostela byl klan rodiny Lútků z Prahy. Podle dochovaných historických materiálů měli dobrý vztah s katolickou církví a poměrně často vyhrávali „výběrová řízení“ na venkovské kostely, kterých v té době rostly stovky. Jako stavební materiál v Kočí použili opuku. Ta se lámala v širokém okolí až po úpatí Železných hor, měli ji na dosah ruky. Komiks v historické podobě
Sama stavba kostela není ničím mimořádným, pozornost si zaslouží jeho výzdoba. Autoři maleb zůstali anonymní, ale nejedno dílo ukazuje na práci prominentních pražských malířů, například i na žáky mistra Třeboňského. Jeho rukopis je znatelný na zobrazených tvářích. Špičkou jsou kresby na triumfálním oblouku. Jsou zde ztvárněny lidská poprsí. Můžeme se dnes dohadovat, které tváře patřily panovníkům a které světcům, rozlišení přinášejí jen koruny na některých hlavách. Byla to výtvarná díla, která, mimochodem, s nadsázkou o mnoho staletí předběhla dnešní komiksy. Postavy totiž mají u tváří takzvané mluvící pásky. Nápisy na nich jsou dnes už v Kočí, bohužel, nečitelné. Dochovala se ale malba, kterou si určitě neobjednalo litomyšlské biskupství, jako investor kostela. Je to pravděpodobně náčrtek vytvořený polírem stavby, který si „projekt kostela hodil červenou hlinkou na zeď“. Z nákresu, spíš náčrtku, lze vyčíst základní proporce stavby a jeho výpočty pro klenby. Než byla tato záhadná kresba rozluštěna, nejeden historik si nad ní lámal hlavu.

Snímky Wikipedie

GPS souřadnice: 49.9475547N, 15.8559033E

Autor: Zdeněk Seiner
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2021








Předchozí článek: Zaniklý cihlářský průmysl mezi Chrudimí a Pardubicemi
Následující článek: Výstava skotu v Čermné – Dolní Čermné


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2024 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Rabštejnská Lhota
Mladkovská vrchovina
Průzkum na Šibeničním vrchu
Pardubické kostely



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Starobylý hřebčín v HEŘMANOVĚ MĚSTCI.

CHRUDIMSKO: Rane gotický kostel sv. Mikuláše v PROSEČI z konce 13. století.

ORLICKOÚSTECKO: Výhled z rozhledny na vrcholu KOZLOVSKÉHO KOPCE nad Českou Třebovou.

ORLICKOÚSTECKO: Křížová cesta spojující město KRÁLÍKY a KLÁŠTER HEDEČ.

ORLICKOÚSTECKO: Budova Muzea řemesel v LETOHRADĚ.

SVITAVSKO: Fresky z 18. století na Loretánské kapli v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ.

SVITAVSKO: Městské opevnění v ulici Na Bídě v POLIČCE.

PARDUBICKO: Dřevěná zvonice nedaleko CHOLTICKÉHO zámku.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml