Sdružení přátel Pardubického kraje

Kozlovský kopec


16.01.2024 Rozhledna se nachází na stejnojmenném vrchu v nadmořské výšce Rozhlednu tvoří ocelová věž vysoká 55 metrů. Má točité schodiště se 174 schody, které vedou na vyhlídkový ochoz ve 33 metrech. Postavena byla v roce 2001. Věž postavil telekomunikační operátor, primárně jako nosič telekomunikačního zařízení, jednou z podmínek povolení stavby bylo její využití také jako rozhledny.
Uvidíte odsud Krkonoše, Orlické hory, Jeseníky i Kralický Sněžník. Kousek od rozhledny najdete chatu Maxe Švabinského. Prochází tudy červená a modrá turistická značka.
Vyrostla v místech, kde stávala již od roku 1929 dřevěná rozhledna, vysoká 29 metrů, k jejíž vyhlídkové plošině se stoupalo po pěti dřevěných žebřících. Ta byla postavena za přispění města pracovníky vojenského zeměpisného ústavu. Po zásahu bleskem v roce 1939 musela být stržena. O místu se pro jeho odlehlost po několik generací tradovalo vyprávění s nádechem tajemna, že pod kopcem leží rozsáhlé jezero, které napájí pramen Vrbovky.
Již od roku 1933 stojí na vrcholu Kozlovského kopce Chata Maxe Švabinského. Svůj název nezískala náhodou, neboť nedaleká vesnička Kozlov, která je součástí České Třebové, je spojována s pobytem a tvorbou tohoto velikána. Jezdíval sem na chalupu rodičů své manželky a toto kouzelné roubené stavení, jehož štít dodnes zdobí malba Švabinského, je možné dnes navštívit. Turistická chata na Kozlovském kopci nabízí hladovým a žíznivým turistům občerstvení a dětem za hezkého počasí možnost pohrát si na zdejším dětském hřišti s pískovištěm, kolotočem a skluzavkou.
Na rozcestí pod Kozlovským kopcem stojí památný buk, který je poslední připomínkou památné aleje.



GPS souřadnice: 49.8813228N, 16.4256336E

Autor: Jan Řeháček
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2023






Předchozí článek: Max Švabinský a Kozlov
Následující článek: Na Lanškrounsku


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2024 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Rabštejnská Lhota
Mladkovská vrchovina
Průzkum na Šibeničním vrchu
Pardubické kostely



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Jeden tzv. hrobodomů v LEŽÁKÁCH. Součást pietního místa Ležáky, obce vypálené nacisty 24.6.1942

CHRUDIMSKO: Renesnační čtyřkřídlý zámek v CHRASTI byl sídlem hradeckých biskupů.

ORLICKOÚSTECKO: Litomyšlská brána ve VYSOKÉM MÝTĚ je zbytkem městského opevnění.

ORLICKOÚSTECKO: LANŠKROUNSKÝ zámek z druhé poloviny 15. století

ORLICKOÚSTECKO: Podloubí na náměstí v KRÁLÍKÁCH.

SVITAVSKO: Zámek v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ patří k nejvýznamnějším renesančním památkám ve střední Evropě.

SVITAVSKO: kostel Rozeslání sv. Apoštolů v LITOMYŠLI je nejstarším dochovaným sakrálním prostorem v Litomyšli

PARDUBICKO: Barokní kostel sv. Máří Magdaleny v LÁZNÍCH BOHDANEČ.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml