Sdružení přátel Pardubického kraje

Krátce o Josefu Resslovi


11.11.2017 „Nejvýznamější chrudimský rodák a jeho dílo jsou stále předmětem zájmu odborné veřejnosti. Témata vědeckých konferencí, přednášek a odborných publikací o J. Resslovi se ovšem v posledních letech mnohem více než jeho lodním šroubem zabývají jeho dalšími vynálezy, především těmi, které souvisely s lesnictvím. Odborné názory na Resslův lodní šroub se ostatně uzavřely již před mnoha lety. Lodní šroub (jak např. uvedl již v roce 1938 znalec díla J. Ressla Jan Vaněček) sice J. ressel vynalezl svým vlastním důvtipem, byl však pouze “… jedním článkem v postupném vývoji praktického použití dávno známého Archimedova šroubu.“ Resslovi však patří přední místo mezi celou řadou průkopníků tohoto nového pohonu lodí za umístění šroubu na záď lodi mezi trup lodi a kormidlo a také proto, že svůj vynález dokázal prakticky ověřit – 3. srpna 1829 v terstu na lodi Civetta.“ Tak zhodnotil Resslovo dílo Mgr. Pavel Kobetič ve své práci „J. Ressel a Chrudim“ (42. svazek edice „Chrudim z roku 2014). Doplňme, že Ressel jako osobnost dělostřelecké školy a lesnické akademie je dnes uváděn s vynálezy např. pneumatické pošty, otočného jeviště, optického telegrafu, busoly, lisu na olej, kuličkového ložiska, mlýna s dutým válci, dělostřelecké lafety, snadno řiditelného pluhu, pérování kočárů, parní vzducholodi atd. atd. To, že včas neuplatnil svá patentová práva na lodní šroub umístěný mezi zádí lodi a kormidlem znamenalo nikoli známou scénku z J. Cimrmana, ale prakticky finanční ztrátu přislíbených 20 tisíc liber od britské admirality. Ve světle závěru Resslova života tento fakt působí až tragicky …



Autor: PhDr. Jiří Kotyk
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2017




Předchozí článek: Sága rodu Vokolků - Vladimír Vokolek (1913 – 1988), básník a prozaik
Následující článek: Dva „chrudimští“ potomci Josefa Ressla


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2024 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Rabštejnská Lhota
Mladkovská vrchovina
Průzkum na Šibeničním vrchu
Pardubické kostely



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel sv. Bartoloměje v HEŘMANOVĚ MĚSTCI postavený v letech 1756 až 1761.

CHRUDIMSKO: Rane gotický kostel sv. Mikuláše v PROSEČI z konce 13. století.

ORLICKOÚSTECKO: Výhled z rozhledny na vrcholu KOZLOVSKÉHO KOPCE nad Českou Třebovou.

ORLICKOÚSTECKO: Kostel sv. Mikuláše a poustevna Fáterka ve VRACLAVI.

ORLICKOÚSTECKO: Zámek NOVÉ HRADY u Litomyšle.

SVITAVSKO: portál z roku 1492 v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ je považovaný za jednu z nejstarších renesančních památek na sever od Alp.

SVITAVSKO: Část městského opevnění a kostel sv. Jakuba v POLIČCE.

PARDUBICKO: Hřebčín v KLADRUBECH NAD LABEM je jedním z nejstarších na světě.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml